Jak se mění výše podpory

 

Uchazeči, který v posledních třech letech vykonával v délce alespoň 12 měsíců zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přísluší v prvních třech měsících tzv. podpůrčí doby podpora ve výši 50 % průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání a v dalších měsících až do celkové podpůrčí doby 12 měsíců podle věku uchazeče o zaměstnání ve výši 45 % tohoto výdělku.
Uchazeči, který nastoupil rekvalifikaci, přísluší 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku dosaženého v posledním zaměstnání až do ukončení rekvalifikace. Podpora v nezaměstnanosti je omezena horními limity a je odvozena od příslušného násobku průměrné mzdy v národním hospodářství.
Důležité: Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Podle sdělení ministerstva práce a sociálních věcí publikovaného ve Sbírce zákonů č. 330/2007 Sb. je výše průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí 2007 částka 21 119 korun (v roce 2006 to byla částka 19 635 Kč). Maximální částka podpory v nezaměstnanosti bude tedy vyšší.
Příklad: Uchazeč o zaměstnání bude podávat žádost o podporu v nezaměstnanosti v roce 2008. Maximální výše podpory bude vycházet z průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za období prvního až třetího čtvrtletí 2007. Tato mzda je ve výši 21 119 Kč. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti je od 1. ledna 2008 v částce 12 249 Kč (před 1. lednem 2008 to byla částka 11 388 Kč.)
Obdobně se bude zjišťovat maximální výše podpory při rekvalifikaci. Je to 0,65 násobku uvedené průměrné mzdy. Jedná se o částku 13 727 Kč.

Jak je to u podnikatelů

V praxi nastávají případy, kdy zaměstnanec nemůže doložit svůj příjem a osvědčit výši průměrného výdělku, např. při likvidaci nebo bankrotu zaměstnavatele, nevyhotovení potvrzení o výši výdělku apod., a proto nelze zjistit výši podpory v nezaměstnanosti z jeho průměrného výdělku. Přitom je třeba zabezpečit tohoto zaměstnance alespoň minimální částkou.
I v těchto případech se vychází z průměrné mzdy zjištěné v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Za první tři měsíce podpůrčí doby to je ve výši 0,12 násobku a za zbývající měsíce podpůrčí doby (maximálně do 12 měsíců) ve výši 0,11 násobku průměrného výdělku. Vyjdeme-li z průměrného výdělku pro rok 2008 v částce 21 119 Kč, pak bude u těchto zaměstnanců podpora v nezaměstnanosti ve výši 2534 Kč a 2323 Kč. V případě, že fyzická osoba dodatečně doloží potvrzení o svých příjmech, úřad práce podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci doplatí, pokud nárok na ni bude vyšší než poskytovaná částka.
Může se stát, že uchazečem o zaměstnání je soukromý podnikatel. Důvody, proč zanechal soukromé podnikatelské činnosti, mohou být různé. Podpora v nezaměstnanosti se mu vypočítá z jeho průměrného vyměřovacího základu pro účely sociálního zabezpečení za posledních 12 kalendářních měsíců. Vyměřovací základ se zjišťuje podle zákona č. 589/1992 Sb. Také u podnikatele platí, že podpora je první tři měsíce ve výši 50 % z jeho měsíčního vyměřovacího základu a další měsíce 45 %. I u těchto uchazečů o zaměstnání se při stanovení výše podpory v nezaměstnanosti zatím vychází nikoliv z průměru za uvedenou dobu, ale z posledního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Výše jeho podpory bude tedy závislá na jeho vyměřovacím základu, z něhož se vypočítává pojistné.
Může nastat situace, že u soukromého podnikatele nelze stanovit vyměřovací základ, tedy příjem. Potom se postupuje obdobně jako u ostatních zaměstnanců a vychází se z průměrného výdělku zjištěného v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

O autorovi: Ladislav Jouza (Autor je odborník na pracovní právo)


Zpracovatel: Anopress IT a.s.