29. 3. 2002
ID: 16259upozornění pro uživatele
K dalším změnám devizového zákona
V předchozím článku týkajícím se zákona č. 482/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon jsme se zabývali pouze nově upravenou problematikou nabývání nemovitostí zahraničními právnickými osobami. Novela devizového zákona nabyla účinnosti dne 1. ledna 2002. Dnes se zaměříme na ostatní změny, jež přinesla novela devizového zákona.
V předchozím článku týkajícím se zákona č. 482/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon jsme se zabývali pouze nově upravenou problematikou nabývání nemovitostí zahraničními právnickými osobami. Novela devizového zákona nabyla účinnosti dne 1. ledna 2002. Dnes se zaměříme na ostatní změny, jež přinesla novela devizového zákona.
Další změny již nejsou tak významné jako zmiňovaná možnost nabývání nemovitostí zahraničními právnickými osobami a mají zejména upřesňující charakter. Novela devizového zákona zejména změnila či zrušila následující ustanovení devizového zákona:
(i) novelou došlo ke zrušení §13 devizového zákona, jež obsahovalo zmocnění pro Českou národní banku vyhlásit opatřením podmínky pro provádění operací tuzemců s peněžními prostředky na zahraničním peněžním trhu a dále došlo ke zrušení §18 devizového zákona, jež obsahovalo zmocnění pro Českou národní banku a Ministerstvo financí stanovit vyhláškou limit resp. zavést povolovací režim při dovozu a vývozu hotovostí, které nebyly nikdy využity, a to včetně všech navazujících ustanovení, které se týkají činnosti celních úřadů v případě zavedení regulačního režimu a souběžně došlo ke zrušení zmocňovacího ustanovení §19 devizového zákona umožňujícího vládě stanovit vládním nařízením případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje, a to v návaznosti na zrušení zejména výše zmíněných ustanovení devizového zákona,
(ii) novela devizového zákona zrušila dále ustanovení §6 (upravující povinnost převodu peněžních prostředků ze zahraniční), §10 (upravující nákup a prodej peněžních prostředků v cizí měněn a zlata), §11 (upravující operace se zahraničními cennými papíry), §12 (upravující operace s finančními deriváty) §14 (upravující poskytování finančním úvěrů), §15 (upravující používání zajišťujících prostředků) a §16 (upravující jiné než přímé investice). Uvedené zrušení je pouze formálního charakteru (vyjma §6 odst. 1), a to s ohledem na nařízení vlády č. 129/1998 Sb. a nařízení vlády č. 169/2000 Sb. (umožňovalo tuzemcům volné zřizování účtů v zahraničí), protože již před účinnosti novely nebylo třeba k těmto operacím devizového povolení.
Nařízením vlády č. 169/2000 Sb. se umožnilo tuzemcům volné zřizování účtů v zahraničí (bez devizového povolení). V současné době se transferová povinnost týká pouze peněžních prostředků v hotovosti, které by tuzemec nabyl v zahraničí, nespotřeboval je a ani je neuložil na účet. Transferová povinnost v praxi nemá žádný význam, a proto se navrhuje její zrušení. Obě výše uvedená nařízení vlády byla novelou devizového zákona zrušena.
(iii) novela devizového zákona v §9 odst. 2 (upravující obchod s devizovými hodnotami) nahradila druhou větu textem následujícího znění: „Jde-li o podnikání osob, které jsou k výkonu určitých činností oprávněny na základě zvláštního zákona, nevyžaduje se devizová licence také k provádění těch obchodů s devizovými hodnotami, k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí nebo k poskytování peněžních služeb, k nimž jsou takto oprávněny.“ Jak se uvádí v důvodové správě k novele devizového zákona, navrhovaná změna reaguje především na právní úpravu v oblasti kapitálového trhu, která umožňuje institucionálním investorům provádět devizové obchody při obhospodařování majetku v rámci výkonu jejich činnosti. Např. novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, provedená zákonem č. 362/2000 Sb., umožní investiční společnosti pro podílový nebo investiční fond, který obhospodařuje, uzavírat zajišťovací obchody, zejména opční a termínové obchody, k omezení rizik z nepříznivého vývoje kurzů cenných papírů, úrokových měr nebo devizových kurzů v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém nebo investičním fondu. S ohledem na regulaci těchto subjektů stanovenou zvláštními zákony odstranila novela devizového zákona regulaci podle devizového zákona,
(iv) novelou došlo k rozšíření oznamovací povinnosti. Oznamovací povinnost se také nově vztahuje na jiné formy vkladů v zahraničí jako jsou vkladní knížky, certifikáty o vkladu a na i navazující operace vykazované v rámci běžného účtu platební bilance. Novela rozšířila oznamovací povinnost dle §5 devizového zákona o
- oznamovací povinnost Střediska cenných papírů a právnických osob oprávněných k vedení části evidence Střediska cenných papírů, pokud za ně tuto oznamovací povinnost neplní Středisko cenných papírů, a dále obchodníci s cennými papíry, jsou povinni na vyžádání České národní banky oznámit souhrnné údaje týkající se cenných papírů, které evidují nebo mají v úschově, správě nebo které jsou u nich uloženy, a to v členění podle země sídla nebo bydliště majitele, země sídla nebo bydliště emitenta, druhu cenného papíru, jeho případné splatnosti, odvětvové klasifikace ekonomických činností emitenta cenného papíru a u zahraničních cenných papírů i podle odvětvové klasifikace ekonomických činností majitele cenného papíru,
- oznamovací povinnost cizozemce, který podniká na území České republiky. Cizozemec bude oznamovat České národní bance pouze skutečnosti, které vyplývají z jeho podnikatelské činnosti provozované v tuzemsku.
Závěrem lze uvést, že další změny devizového zákona se dotkly zejména právní úpravy nouzového stavu v devizovém hospodářství, depozitní povinnosti (přesnější vymezení podmínek pro její použití), zpřesnění pojmu přímá investice a devizových licencí (v souvislosti se zrušením devizových povolení).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Další změny již nejsou tak významné jako zmiňovaná možnost nabývání nemovitostí zahraničními právnickými osobami a mají zejména upřesňující charakter. Novela devizového zákona zejména změnila či zrušila následující ustanovení devizového zákona:
(i) novelou došlo ke zrušení §13 devizového zákona, jež obsahovalo zmocnění pro Českou národní banku vyhlásit opatřením podmínky pro provádění operací tuzemců s peněžními prostředky na zahraničním peněžním trhu a dále došlo ke zrušení §18 devizového zákona, jež obsahovalo zmocnění pro Českou národní banku a Ministerstvo financí stanovit vyhláškou limit resp. zavést povolovací režim při dovozu a vývozu hotovostí, které nebyly nikdy využity, a to včetně všech navazujících ustanovení, které se týkají činnosti celních úřadů v případě zavedení regulačního režimu a souběžně došlo ke zrušení zmocňovacího ustanovení §19 devizového zákona umožňujícího vládě stanovit vládním nařízením případy, kdy se devizové povolení nevyžaduje, a to v návaznosti na zrušení zejména výše zmíněných ustanovení devizového zákona,
(ii) novela devizového zákona zrušila dále ustanovení §6 (upravující povinnost převodu peněžních prostředků ze zahraniční), §10 (upravující nákup a prodej peněžních prostředků v cizí měněn a zlata), §11 (upravující operace se zahraničními cennými papíry), §12 (upravující operace s finančními deriváty) §14 (upravující poskytování finančním úvěrů), §15 (upravující používání zajišťujících prostředků) a §16 (upravující jiné než přímé investice). Uvedené zrušení je pouze formálního charakteru (vyjma §6 odst. 1), a to s ohledem na nařízení vlády č. 129/1998 Sb. a nařízení vlády č. 169/2000 Sb. (umožňovalo tuzemcům volné zřizování účtů v zahraničí), protože již před účinnosti novely nebylo třeba k těmto operacím devizového povolení.
Nařízením vlády č. 169/2000 Sb. se umožnilo tuzemcům volné zřizování účtů v zahraničí (bez devizového povolení). V současné době se transferová povinnost týká pouze peněžních prostředků v hotovosti, které by tuzemec nabyl v zahraničí, nespotřeboval je a ani je neuložil na účet. Transferová povinnost v praxi nemá žádný význam, a proto se navrhuje její zrušení. Obě výše uvedená nařízení vlády byla novelou devizového zákona zrušena.
(iii) novela devizového zákona v §9 odst. 2 (upravující obchod s devizovými hodnotami) nahradila druhou větu textem následujícího znění: „Jde-li o podnikání osob, které jsou k výkonu určitých činností oprávněny na základě zvláštního zákona, nevyžaduje se devizová licence také k provádění těch obchodů s devizovými hodnotami, k provádění platebního styku ve vztahu k zahraničí nebo k poskytování peněžních služeb, k nimž jsou takto oprávněny.“ Jak se uvádí v důvodové správě k novele devizového zákona, navrhovaná změna reaguje především na právní úpravu v oblasti kapitálového trhu, která umožňuje institucionálním investorům provádět devizové obchody při obhospodařování majetku v rámci výkonu jejich činnosti. Např. novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech, provedená zákonem č. 362/2000 Sb., umožní investiční společnosti pro podílový nebo investiční fond, který obhospodařuje, uzavírat zajišťovací obchody, zejména opční a termínové obchody, k omezení rizik z nepříznivého vývoje kurzů cenných papírů, úrokových měr nebo devizových kurzů v souvislosti s obhospodařováním majetku v podílovém nebo investičním fondu. S ohledem na regulaci těchto subjektů stanovenou zvláštními zákony odstranila novela devizového zákona regulaci podle devizového zákona,
(iv) novelou došlo k rozšíření oznamovací povinnosti. Oznamovací povinnost se také nově vztahuje na jiné formy vkladů v zahraničí jako jsou vkladní knížky, certifikáty o vkladu a na i navazující operace vykazované v rámci běžného účtu platební bilance. Novela rozšířila oznamovací povinnost dle §5 devizového zákona o
- oznamovací povinnost Střediska cenných papírů a právnických osob oprávněných k vedení části evidence Střediska cenných papírů, pokud za ně tuto oznamovací povinnost neplní Středisko cenných papírů, a dále obchodníci s cennými papíry, jsou povinni na vyžádání České národní banky oznámit souhrnné údaje týkající se cenných papírů, které evidují nebo mají v úschově, správě nebo které jsou u nich uloženy, a to v členění podle země sídla nebo bydliště majitele, země sídla nebo bydliště emitenta, druhu cenného papíru, jeho případné splatnosti, odvětvové klasifikace ekonomických činností emitenta cenného papíru a u zahraničních cenných papírů i podle odvětvové klasifikace ekonomických činností majitele cenného papíru,
- oznamovací povinnost cizozemce, který podniká na území České republiky. Cizozemec bude oznamovat České národní bance pouze skutečnosti, které vyplývají z jeho podnikatelské činnosti provozované v tuzemsku.
Závěrem lze uvést, že další změny devizového zákona se dotkly zejména právní úpravy nouzového stavu v devizovém hospodářství, depozitní povinnosti (přesnější vymezení podmínek pro její použití), zpřesnění pojmu přímá investice a devizových licencí (v souvislosti se zrušením devizových povolení).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
