epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    6. 2. 2019
    ID: 108827upozornění pro uživatele

    K odpovědnosti společných správců

    Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) vneslo do českého právního řádu nový právní institut společných správců. Článek 26 GDPR, který ho upravuje, uvádí, že společnými správci jsou všechny subjekty, které společně stanoví účely a prostředky zpracování. Ačkoliv tento institut existuje v evropském právu již řadu let, český právní řád s ním zatím nepracoval. Český zákonodárce při implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, nevyužil možnost rozšířit definici správce tak, že by zahrnovala více subjektů.

    NIELSEN MEINL, advokátní kancelář, s. r. o.

    Stávající český zákon o ochraně osobních údajů (ZOOÚ) definuje ve svém ust. § 4 odst. 1 písm. j) správce jako „každý subjekt, který určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů, provádí zpracování a odpovídá za něj“. Z definice jasně vyplývá, že správcem je podle ZOOÚ vždy jeden konkrétní subjekt, který samostatně odpovídá za dodržování zákonem stanovených povinností při zpracovaní osobních údajů.

    Od účinnosti GDPR je i u nás třeba podrobněji zkoumat situace, kdy se na zpracování osobních údajů podílí více subjektů. Definičním znakem společných správců ve smyslu čl. 26 odst. 1 GDPR je společné určení účelů a prostředků zpracování. Co všechno může představovat „společné určení“ nařízení blíže nespecifikuje. Odpovědi na výkladové a aplikační nejasnosti by mohla přinést nejnovější judikatura Soudního dvora Evropské unie (SDEU) k pojmu „správce“ zakotveného v čl. 2 písm. d) směrnice 95/46, který je v ní definován jako „fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jakýkoli jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účel a prostředky zpracování osobních údajů“.

    Jak bude přiblíženo níže, výklad tohoto pojmu je relevantní nejen z hlediska eurokonformního výkladu jednání dle ZOOÚ, který bude zanedlouho nahrazen novým zákonem o zpracování osobních údajů, ale především z hlediska přímé aplikace příslušných ustanovení GDPR na evropské i národní úrovni.

    Ve věci Wirtschaftsakademie Schleswig-Holstein (C‑210/16) SDEU posuzoval, zda je možné založit odpovědnost subjektu za zpracování osobních údajů, který si vytvořil fanouškovskou stránku na sociální síti Facebook, aby tímto způsobem propagoval svoji nabídku. Soud se podrobněji zabýval otázkou, zda a v jakém rozsahu se správce fanouškovské stránky na Facebooku podílí na určování účelu a prostředků zpracování. Facebook má, jako většina velkých poskytovatelů internetových služeb, podmínky poskytování služeb nadefinované ve svých obchodních podmínkách, které druhá strana přijme jako adhezní smlouvu. Prostor pro jakékoliv sjednávaní je zde vyloučen.

    Skutečnosti, které vyzdvihl SDEU jako zásadní, jsou následující:

    • použití sociální sítě jako Facebook samo o sobě odpovědnost uživatele Facebooku (ve vztahu ke zpracování osobních údajů) nezakládá;
    • správce fanouškovské stránky však vytvořením své stránky umožňuje ukládání cookies Facebooku na zařízení návštěvníka takové stránky;
    • v rámci vytvoření fanouškovské stránky správce nastaví cílovou skupinu uživatelů, cílů řízení a propagace, které ovlivňují zpracování osobních údajů ze strany společnosti Facebook při vytváření statistických údajů, čímž přispívá ke zpracování osobních údajů návštěvníků své stránky;
    • správce fanouškovské stránky má možnost od Facebooku získat informace o nákupních preferencích, demografické údaje a další informace o návštěvnících stránky, relevantních pro zaměření jeho nabídky, byť tyto jsou mu zpřístupněny jako anonymizované údaje;
    • směrnice 95/46 nevyžaduje, aby měla každá z osob odpovědných za zpracování přístup k dotčeným osobním údajům.

    SDEU pak na otázku odpověděl kladně, tedy že správce fanouškovské stránky je společně se společností Facebook Ireland správcem ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 95/46. Soud zde navázal na svou interpretaci pojmu „správce“ prezentovanou již v rozsudku Google Spain a Google (C-131/12). „Správce“ se má podle soudu vykládat široce, tak, aby zajistil účinnou ochranu subjektů údajů a jejich práva na soukromí.

    Ve věci Jehovan todistajat (C‑25/17) pak soud posuzoval zpracování osobních údajů náboženskou společností (Svědci Jehovovi působící ve Finsku) a jejími zvěstovateli. V rámci širokého výkladu pojmu správce i v tomto případě soud dospěl k závěru, že náboženská společnost a její zvěstovatelé mají při zpracování osobních údajů při podomní kazatelské činnosti postavení (společných) správců. Podle soudu je pro naplnění společného určení účelu a prostředků zpracování dostačující, že náboženská společnost kazatelskou činnost organizuje, koordinuje a podporuje, není potřebné, aby měla přístup k údajům, nebo jednotlivé kazatele instruovala písemně.

    Při aplikaci výše popsaného výkladu SDEU na čl. 26 GDPR lze uzavřít, že „společné určení“ účelu a prostředků má být vykládáno extenzivně.

    S určením postavení subjektu jako (společného) správce však souvisí ještě jedna zásadní otázka – odpovědnost za případné porušení povinností stanovených právními předpisy na ochranu osobních údajů. Na jedné straně za jejich porušení může být správci uložena správní pokuta v nezanedbatelné výši. Na straně druhé pak je správce zapojený do zpracování odpovědný za újmu způsobenou zpracováním, které tyto právní předpisy porušuje.

    V rozsudku ve věci Wirtschaftsakademie Schleswig-Holstein soud v bodě 43 uvádí, že „z existence společné odpovědnosti nelze nezbytně dovozovat, že by jednotliví provozovatelé…měli nést stejný podíl odpovědnosti. Naopak, tito provozovatelé mohou být zapojeni v různých fázích tohoto zpracování a v různé míře, takže míru odpovědnosti každého z nich je třeba hodnotit s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem projednávané věci.“ Soud bohužel tuto svou úvahu blíže nerozvedl, takže není jasné, co všechno může z hlediska rozhodování soudu, resp. dozorových orgánů představovat relevantní okolnost. Tento svůj závěr soud zdůraznil i ve věci Jehovan todistajat, ale ani zde nešel ve své argumentaci dále.

    Článek 26 GDPR stanoví, že společní správci si mají mezi sebou transparentním ujednáním vymezit své podíly na odpovědnosti za plnění povinností podle GDPR, zejména pokud jde o výkon práv subjektu údajů, a své povinnosti poskytovat informace uvedené v článcích 13 a 14, pokud tuto odpovědnost správců nestanoví právo Unie nebo členského státu, které se na správce vztahuje. Správci při tom náležitě zohlední své úlohy a vztahy vůči subjektům údajů a subjekty údajů o podstatných prvcích ujednání informují.

    Z čl. 83 GDPR vyplývá, že při rozhodování o uložení správní pokuty se přihlíží k okolnostem každého případu, kdy tyto podrobněji specifikuje v odst. 2 písm. a) – k). Byť podíl jednotlivých povinných subjektů na zpracování není mezi nimi výslovně popsán, lze uvažovat o jejich podřazení pod „jakoukoliv jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu, jako jsou získaný finanční prospěch či zamezení ztrátám, přímo či nepřímo vyplývající z porušení.“

    Ve vztahu k odpovědnosti za újmu nařízení výslovně uvádí, že každý správce odpovídá za celou újmu tak, aby byla zajištěna náležitá ochrana subjektu údajů. Dále pak uvádí, že správce, který poskytl celkovou náhradu, má právo po ostatních odpovědných subjektech zapojených do téhož zpracování žádat vrácení části náhrady, která odpovídá jejich podílu na odpovědnosti. Jinými slovy, společní správci (a případně zpracovatelé) odpovídají vůči poškozenému společně a nerozdílně.

    GDPR tedy předpokládá, že odpovědnost bude vycházet z rozdělení úloh a vztahu k subjektům údajů. Tento požadavek není nikterak nelogický, jeden ze správců může být se subjekty údajů v bezprostředním kontaktu, naopak další ze správců bude např. pouze poskytovat část služeb, které zahrnují zpracování v rámci celkového balíčku apod. Na druhé straně však čl. 26 odst. 3 uvádí, že bez ohledu na podmínky ujednání mezi správci může subjekt údajů vykonávat svá práva u každého ze správců i vůči každému z nich.

    Koncepce článku 26 GDPR jasně vychází z předpokladu, že jednotlivé subjekty budou mít vědomí o tom, že jsou společnými správci a že na základě této vědomosti si mezi sebou vymezí úkoly a odpovědnost. Bohužel praxe ukazuje, že povinné osoby mají problém vyhodnotit, v jakém postavení se nacházejí i ve vztahu ke zpracování, které provádějí sami. Určení toho, v jakém vzájemném postavení se při zapojení dalších subjektů ve vztahu ke konkrétnímu zpracování osobních údajů nacházejí, je pak úkolem ještě náročnějším. Povinné osoby zejména řeší, zda je jeden z nich zpracovatelem druhého, tedy osobou, která zpracovává osobní údaje pro správce (dle jeho pokynů). Vztah mezi jednotlivými subjekty, které se na zpracování podílejí, však může být různorodý, např. jde o vztah správce – správce, správce – zpracovatel, vztah společných správců, případně o vztah správce a osoby pověřené zpracováním v rámci činnosti správce, typicky zaměstnancem. Široký výklad společného správcovství v tomto směru nebude v praxi nijak nápomocný, spíše naopak.

    Z hlediska odpovědnosti však rozdělení úloh může mít pro jednotlivé správce mimořádný význam, a to jak odpovědnosti veřejnoprávní, tak odpovědnosti soukromoprávní. Článek 82 GDPR mimo jiného stanoví i to, že správce (nebo zpracovatel) jsou odpovědnosti za újmu zproštěni, pokud prokáží, že nenesou žádným způsobem odpovědnost za událost, která ke vzniku újmy vedla. GDPR tedy upravuje specifický liberační důvod pro zproštění odpovědnosti za újmu.

    Otázku vztahu širokého výkladu institutu společných správců a následné odpovědnosti otevřel ve svém nedávném stanovisku k případu Fashion ID generální advokát Michal Bobek (Stanovisko generálního advokáta přednesené dne 19. prosince 2018 ve věci Fashion ID, C-40/17). V posuzovaném sporu je hlavní otázkou, zda společnost Fashion ID GmbH & Co. KG může být považovaná za společného správce se společností Facebook Ireland Limited, když na své webové stránky umístila zásuvný modul Facebooku „Like Box“. Zásuvný modul při vstupu uživatele na webové stránky Fashion ID odešle jeho IP adresu a název prohlížeče Facebooku, a to bez ohledu na to, zda uživatel na „Like Box“ aktivně klikne, nebo zda má uživatelský účet na Facebooku.

    Generální advokát zohledňuje výše shrnutou judikaturu a uzavírá, že z tohoto hlediska lze považovat Fashion ID za společného správce se společností Facebook Ireland Limited. Současně otevírá otázky, které SDEU zatím neotevřel, a to právě dopady široké definice na okruh spoluodpovědných subjektů a následné vymezení jejich odpovědnosti. Jak uvádí v bodě 75 „Problém spočívá v tom, že vymezení rozsahu odpovědnosti z široké definice správce nevyplývá“. Bobek poukazuje i na praktický problém širokého výkladu SDEU, konkrétně na závěr, že není potřebné, aby každý ze správců měl přístup k osobním údajům. Takový správce sice nese odpovědnost za zpracování, ale fakticky nemůže poskytnout přístup k osobním údajům žádnému subjektu údajů.

    Byť se stanovisko týká výkladu směrnice 95/46, generální advokát správně poukazuje na to, že výklad bude mít dopad i na aplikaci článku 26 GDPR. Upozorňuje zejména na odst. 3, který směřuje k solidární odpovědnosti společných správců a v podstatě vylučuje závěr o tom, že správci nemusí odpovídat stejně.

    Řešení spatřuje ve výkladu pojmu „zpracování“, které se soustředí na fáze zpracování, resp. úkony nebo soubory úkonů s osobními údaji (GDPR v českém znění pracuje s pojmem „operace zpracování). Podle něj by správa měla být posuzovaná ve vztahu ke konkrétním úkonům zapracování, nikoliv ke zpracování celkovému (ke všem úkonům zpracování plošně). Ve vztahu k odpovědnosti společných správců pak v bodě 101 stanoviska konstatuje, že „…povinnosti a případná odpovědnost společných správců měly vycházet z kombinace těchto dvou definic. Pokud jde o určitý úkon zpracování, (společný) správce je odpovědný za takový úkon nebo soubor úkonů, u nichž sdílí nebo spoluurčuje účely a prostředky. Naproti tomu taková osoba nemůže být považována za odpovědnou za předcházející fáze ani za následné fáze celého řetězce zpracování, ve vztahu, k nimž nemohla určit účel ani prostředky zpracování.“

    V tomto směru lze s generálním advokátem souhlasit. Důsledky širokého výkladu by bez jeho dalšího upřesnění mohly směřovat k tomu, že by jednotlivé povinné subjekty nesly odpovědnost za jinou osobu, resp. za její jednání, které nemohou ovlivnit.

    Ochrana osobních údajů a soukromí obecně je důležitou součástí, až nezbytností, pokroku v oblasti informačních technologií. Nelze však skrze ni zakládat bezbřehý soubor povinností, které ve svém důsledku nebudou přínosné ani pro samotné subjekty údajů. Zůstává doufat, že alespoň některé z připomínek generálního advokáta Bobka SDEU v očekáváném rozsudku vypořádá tak, aby přinesl jasná vodítka pro výklad článku 26 GDPR a navazující odpovědnost společných správců.

    Nemčeková
    Mgr. Ivana Nemčeková,
    advokátní koncipientka


    NIELSEN MEINL, advokátní kancelář, s. r. o.

    Žatecká 55/14
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 270 004 935
    Fax:    +420 270 004 939
    e-mail:    praha@nielsenmeinl.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ivana Nemčeková (NIELSEN MEINL)
    6. 2. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • Dědické řízení
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.