epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    7. 4. 2016
    ID: 100793upozornění pro uživatele

    K pojmu společné domácnosti

    Společná domácnost bývá v běžném životě nejčastěji chápána jako společenství manželů, partnerů, případně rodičů s dětmi. Obvykle pak tento pojem nebývá chápán jako významný z hlediska práva a pravděpodobně není jeho obsah uvažován šířeji než jen ve vztahu ke společnému bydlení. Společnou domácnost je nicméně třeba chápat jako institut významný především v dědickém právu, neboť osoba žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti se může za určitých okolností stát ze zákona dědicem části nebo dokonce i celého zůstavitelova majetku.


    VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.


    Nezřídka pak dochází ke sporům mezi dědici, pro jejichž řešení má zásadní význam právě vymezení pojmu společná domácnost. Abychom vůbec mohli hovořit o společné domácnosti, musí být vedle společného soužití splněny i další pojmové znaky, bez kterých není myslitelné, aby společná domácnost vůbec vznikla. Tento článek se věnuje vymezení pojmu společné domácnosti, předpokladům jejího vzniku a stručnému nástinu jejích důsledků v rovině dědického práva.

    Zákonné vymezení pojmu domácnost

    Současný ani předchozí občanský zákoník výslovně pojem společné domácnosti nedefinuje, a to i přesto, že obě právní úpravy s tímto pojmem pracují.[1] Předchozí právní úprava civilního práva nicméně obsahovala ustanovení, ve kterém byl výslovně definován pojem domácnost, a to tak, že domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.[2] Z této definice vyplývají dva pojmové znaky, které musejí být současně splněny, abychom mohli určité společenství dvou a více osob označit za domácnost. Prvním takovým znakem je trvalost soužití a druhým pak společné uhrazování nákladů na své potřeby. Právní nauka pojem domácnost dále upřesnila jako soužití dvou nebo více osob ve spotřebním společenství, v němž jednotliví členové přispívají podle svých schopností a možností k úhradě nákladů i k obstarávání společných potřeb.[3]

    Přestože stávající občanský zákoník definici pojmu domácnost nepřevzal, nelze od ní odhlédnout, a to zvlášť, vezmeme-li v úvahu, že soudní praxe pomocí této definice dovodila a do jisté míry ustálila právě i obsah pojmu společné domácnosti, který zůstal zachován i v současné právní úpravě nabývání dědictví ze zákona.

    Pro úplnost je třeba dodat, že nový občanský zákoník již nepoužívá pojmu společné domácnosti ve vztahu k manželům, resp. registrovaným partnerům v rámci rodinného práva, ale v tomto kontextu zavádí nový pojem tzv. rodinné domácnosti, který však z hlediska dědění nemá žádný význam, neboť manželé (partneři) po sobě navzájem dědí právě z důvodu existence manželství (registrovaného partnerství), a nikoli společné domácnosti.

    Význam společné domácnosti v dědickém právu

    Právní význam pojmu společné domácnosti nalezneme stejně jako v předchozí právní úpravě zejména v souvislosti s nabýváním dědictví ze zákona. Podle předchozí i současné právní úpravy dědického práva totiž může za určitých okolností nabýt část či celé dědictví po zůstaviteli osoba, která s ním žila po dobu nejméně jednoho roku bezprostředně před jeho smrtí ve společné domácnosti (tj. žila s ním trvale a současně spolu s ním uhrazovala náklady na své potřeby) a z toho důvodu pečovala o společnou domácnost nebo byla na zůstavitele odkázána výživou.

    Dědění osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti přichází v úvahu v případě dědění v tzv. druhé a třetí dědické třídě.[4] Podle stávající úpravy pak tato osoba, splní-li požadavky zákona pro nabývání dědictví, může v případě, že zůstavitel neměl žádné potomky, nabýt ve druhé dědické třídě až jednu polovinu dědictví, ve třetí dědické třídě pak dokonce dědictví celé.

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Trvalost soužití

    Shora bylo uvedeno, že jedním z pojmových znaků (společné) domácnosti je trvalost soužití dvou a více osob. Za trvalé je považováno takové soužití, které není předem časově omezeno. Předem časově omezeným je např. soužití osob po dobu nemoci jedné z nich za účelem ošetřování, dále soužití osob po dobu studia apod., naproti tomu nelze za časově omezené soužití považovat soužití dospělé osoby s dítětem, které po dovršení zletilosti společnou domácnost opustí.

    Vznik společné domácnosti je dále vyloučen také v případě přechodného ubytování, občasného přespávání či návštěv, stejně tak i v případě výpomoci v domácnosti (např. pobyt au-pair v rodině).

    Trvalost soužití na druhou stranu nelze chápat absolutně, když např. soužití ve společné domácnosti nezaniká, pokud se některá ze spolu žijících osob po přechodnou dobu nachází na jiném místě např. z důvodu pracovní cesty, studia v zahraničí apod.[5]

    Zde je zajímavé zmínit, že soudní praxe dospěla k závěru, že z požadavku trvalosti soužití vyplývá, že nikdo nemůže být současně členem dvou či více společných domácností.[6]

    Spotřební společenství

    Vedle trvalosti soužití je základním předpokladem pro vznik společné domácnosti spotřební společenství (někdy také označováno jako tzv. hospodářské soužití), tj. stav, kdy dvě či více fyzických osob společně a bez vzájemného rozlišování hospodaří se svými příjmy, přičemž není třeba, aby všichni přispívali na společné potřeby pouze finančně a stejnou měrou, ale každý podle svých možností a vůle. Není přitom vyloučeno, aby si jednotliví členové domácnosti ponechali část svých prostředků pro svou vlastní potřebu.

    O společnou domácnost tedy nejde, pokud spolu více fyzických osob sice žije v jednom bytě, ale se svými příjmy hospodaří odděleně (žijí tzv. vedle sebe). O takový případ půjde typicky v případě společného bydlení nájemce a podnájemce, spolubydlení studentů apod. V těchto případech chybí totiž vůle spolužijících osob žít spolu trvale ve spotřebním společenství.[7]

    Osoby přitom spolu mohou žít ve společné domácnosti bez ohledu na to, jak blízký je jejich vzájemný vztah. To znamená, že společná domácnost, resp. vznik dědické způsobilosti osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti, může vzniknout i osobě, která není vůči zůstaviteli v příbuzenském, ani jiném blízkém vztahu (např. není jeho manželem, partnerem či druhem).

    Naopak blízký vztah sám o sobě společnou domácnost mezi dvěma osobami nezaloží. Nestačí dokonce, aby spolu např. manželé, partneři či druh s družkou bydleli v témže bytě, pokud zde není vůle založit a vést spolu trvalou domácnost a za tím účelem se společně podílet na hospodaření a chodu domácnosti. Občanský zákoník výslovně předpokládá situaci, kdy manželé vůbec nemají společnou či rodinnou domácnost.[8] Společná domácnost totiž vůbec nemůže vzniknout tam, kde spolu osoby (byť i vzájemně si blízké, např. druh a družka) bydlí, avšak nehospodaří společně, naopak mohou striktně oddělovat své příjmy a případně též vybavení společně obývaného obydlí.

    Může proto dojít a nezřídka i dochází k situaci, že spolu sice dvě či více osob sdílejí jedno obydlí, ale přitom vůbec nejde o společnou domácnost.

    Vedle toho je třeba si uvědomit, že předpokladem vzniku společné domácnosti není existence konkrétního obydlí. Společná domácnost může vzniknout i v případě, že spolu dvě a více osob žije ve více obydlích (mezi kterými se přemisťují např. v souvislosti s výkonem povolání apod.), nebo může společná domácnost vzniknout i osobám bez stálého obydlí. Společná domácnost totiž, jak vyplývá se shora uvedeného, není pojmově vymezena existencí nějakého konkrétního stálého společného obydlí nebo jeho hmotného vybavení, ale jde o určitý model soužití dvou a více osob splňující stanovené podmínky, tedy trvalost soužití a společné hospodaření s příjmy (spotřební společenství).

    Péče o společnou domácnost

    Jak bylo uvedeno shora, jedním z předpokladů pro vznik dědické způsobilosti osoby spolužijící se zůstavitelem ve společné domácnosti je péče o společnou domácnost. Na otázku, co se touto péči rozumí, nalezneme opět odpověď v četné rozhodovací praxi soudů. Podle ní péče o společnou domácnost zpravidla předpokládá aktivní výkon domácích prací a starost o osobní potřeby těch, s nimiž je domácnost sdílena,[9] obstarávání domácích prací, udržování pořádku v bytě, obstarávání prádla a údržby šatů, přípravu jídla,[10] resp. záměrné přispívání osobní činností, finančně či jakýmkoli jiným způsobem na udržování domácnosti.[11]

    Z uvedeného vyplývá, že společnou úhradu nelze chápat jen ve významu finančního příspěvku na náklady bydlení, ale také po vzoru dříve platného zákona o rodině ve významu osobní péče o společnou domácnost.[12] Nejen ve shora citované judikatuře rovněž nalezneme požadavek, aby spolužijící osoba žila ve společné domácnosti jako by byla členem rodiny, nestačí proto například pouze nahodilá výpomoc v domácnosti nebo společné trávení dovolených.

    Osoby závislé na zůstaviteli výživou

    Vedle shora uvedené péče o společnou domácnost může být důvodem pro vznik dědické způsobilosti osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti nejméně jeden rok před jeho smrtí také skutečnost, že tato osoba byla na zůstavitele odkázána výživou. Odborná literatura přitom vykládá pojem být na někoho odkázán výživou šířeji, když nejde pouze o případ, kdy byl zůstavitel vůči druhé osobě povinen plnit vyživovací povinnost. Postačí totiž, když je zde faktický stav závislosti, kdy zůstavitel pečuje o nějakou osobu, která se objektivně o sebe sama postarat nemůže. Jde tedy o případy, kdy závislá osoba sama není schopna aktivně přispívat na chod domácnosti (např. žena na rodičovské dovolené, studující dítě, popřípadě osoba závislá pro svůj věk či zdravotní omezení apod.).

    Závěr

    Společnou domácnost lze s ohledem na výše popsané pojmové znaky stručně charakterizovat jako spotřební společenství trvalé povahy představující skutečné a trvalé soužití dvou a více osob, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Pro vznik dědické způsobilosti spolužijících osob musí být dále naplněn předpoklad délky soužití ve společné domácnosti, resp. péče o společnou domácnost, případně odkázanosti výživou.

    Na závěr nutno dodat, že ačkoli může být někdy osoba žijící společně se zůstavitelem před jeho smrtí přesvědčena, že sdílela se zůstavitelem společnou domácnost, nemusí tomu tak z pohledu práva vždy skutečně být. Soudní praxe přitom vychází z předpokladu, že spolužití fyzických osob je trvalé pouze tehdy, jestliže objektivně zjistitelné okolnosti svědčí o úmyslu osob založit a vést společnou domácnost, a to nikoli pouze na přechodnou dobu.[13] Povinnost prokázat v případném soudním sporu existenci společné domácnosti se zůstavitelem pak leží na spolužijící osobě, která nárok na dědictví po zůstaviteli uplatňuje. Ta tedy musí prokázat, že byly naplněny všechny znaky společné domácnosti, jak jsou uvedeny shora.


    Andrea Kopečková

    Mgr. Andrea Kopečková
    ,
    advokátní koncipientka


    VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ advokátní kancelář s.r.o.

    Husova 242/9
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 222 220 775
    Fax:    +420 222 220 804
    e-mail:    info@vcv.cz


    ---------------------------------------------
    [1] Srov. ustanovení § 474 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník (účinný do 31.12.2013) a ustanovení § 1636 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (účinný od 1.1.2014).
    [2] Viz ustanovení § 115 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník (účinný do 31.12.2013).
    [3] Viz Knappová, M., Švestka, J. a kol. Občanské právo hmotné. Svazek III. 3. aktualizované a doplněné vydání. Praha: ASPI Publishing, s. r. o., 2002, s. 302.
    [4] Úprava druhé a třetí dědické třídy podle nového občanského zákoníku účinného od 1.1.2014 převzala zcela úpravu předchozího občanského zákoníku pro nabývání dědictví ve druhé a třetí dědické skupině, změnila se tedy pouze terminologie (starší úprava pracovala s pojmem dědická skupina, zatímco aktuální právní úprava užívá pojmu dědická třída).
    [5] Viz rozhodnutí publikované pod č. 6/1980 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
    [6] Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 678/2011.
    [7] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 678/2011.
    [8] Viz § 691 odst. 1 a § 692 odst. 1 občanského zákoníku. Ani podle předchozí právní úpravy nebylo vyloučeno, aby manželé (partneři) žijící v témže bytě neměli společnou domácnost, neboť u nich nebyl splněn právě znak hospodářského soužití (nehospodařili společně se svými příjmy, byly přesně oddělovány jejich finanční prostředky a rozlišovalo se, kterých věcí v domácnosti smějí které osoby užívat). K tomu viz zpráva občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu české socialistické republiky Cpj 163/81.
    [9] Viz rozhodnutí publikované pod č. 34/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
    [10] Viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 436/2001.
    [11] Viz rozhodnutí publikované pod č. 41/1986 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
    [12] Viz Karel Eliáš: Domácnost, Ad Notam 3/2007, s. 69.
    [13] Viz rozhodnutí publikované pod č. 34/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Andrea Kopečková ( VEPŘEK CASKA VLACHOVÁ )
    7. 4. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Novinka v občanském zákoníku: smlouva o poskytování digitálního obsahu
    • TOP 10 judikátů z pracovního práva za rok 2022
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • TOP 10 judikátů z pracovního práva za rok 2022
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Majetková podstata

    Je-li kupní smlouva, kterou pozdější insolvenční dlužník nabyl nemovitost do svého vlastnictví, neplatná či zrušená, nemá na vypořádání účastníků takové smlouvy podle zásad o...

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.