Kdo udělá v soudnictví pořádek

 

Kárná žaloba ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila na předsedkyni Nejvyššího soudu (NS) Ivu Brožovou kvůli čtyřiceti miliónovému dluhu NS u finančního úřadu je pokusem Brožové se zbavit. Vláda a prezident republiky o to usilují už léta.
Nový spor ale ukazuje ale i na neurovnané právní poměry ve státní správě soudů.
Každý předseda a místopředseda soudu je orgánem státní správy soudů. A ta zahrnuje vše, co se u soudů děje, s výjimkou samotného rozhodování v soudních sporech - od investic přes vedení spisů až po rozvrh práce soudců, dokonce i rychlost řízení. Hospodaření spravuje ředitel správy soudu, je to ale jen podřízený úředník, kárným řízením nepostižitelný. On měl vinu za nedoplatky NS z investic.
Ředitelem nemocnice nebývá lékař, ale třeba ekonom. U soudu to tak není, soudci nechtějí pouze soudit. Soud řídí podle zákona jmenovaný předseda. U Nejvyššího soudu tak, že jeho předsedkyně marně doufala v prominutí sankce ministerstvem financí a naivně žádala po pěti měsících od vyměření sankcí své ministerstvo o zvýšení rozpočtu.
Pocit nadřazenosti soudců a neschopnost řídit soud se tu v osobě předsedkyně NS spojily. Brožová zastává ultraliberální pojetí soudní moci, i mezi soudci menšinové. V každé výtce vidí útok na nezávislost soudce. Přitom právě ona může za chatrné vzdělání některých soudců i za svévoli a neefektivitu soudů. Z funkce předsedkyně NS ji nelze odvolat, Ústavní soud odvolávání soudního funkcionáře v zákoně zrušil.
Mandát předsedkyně NS může pozbýt jen odstoupí-li sama, nebo pokud jí kárné senáty uloží nejpřísnější trest - zbavení funkce soudce. Ale ty ji asi ani neodsoudí, ba ani neuloží úhradu škody. Uznávám, že kárné potrestání by to bylo účelové, její manažerské neschopnosti vadí méně než její odpor k regulaci a koordinaci soudů.
A co dál? Vláda by měla rychle předložit Sněmovně návrh novely zákona o soudech a soudcích, a znovu tak zavést možnost odvolání soudních funkcionářů, třeba nyní lépe, prostřednictvím kárného nebo jiného soudního řízení. Novela zákona o kárném řízení soudců by měla rozšířit kárné senáty i o právníky nesoudce, byť budou v menšině.
Státní správa soudů by měla být novým zákonem jasně oddělena od rozhodovací činnosti soudců. Měla by být svěřena ředitelům soudů a jejich náměstkům - nesoudcům. Ty by měla kontrolovat orgány soudcovské samospráva. Při přijímání některých rozhodnutí by měly mít rozhodující slovo, nebo aspoň poradní hlas.
K tomu je třeba nejen razantní, ale i zkušený ministr spravedlnosti, a spravedlivá vláda, která dokáže čelit i soudcovské lobby. Většinu těchto úkolů na úseku justice, lze proto splnit až v příštím funkčním období Sněmovny. Zveřejní ČSSD a KSČM už nyní koncepce samosprávy a státní správy soudů? Aby je pak nezaskočily volby.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.