epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 11. 2002
    ID: 20001upozornění pro uživatele

    Když se řekne smlouva o úvěru

    Jaké jsou fundamentální rozdíly mezi smlouvou o půjčce a smlouvě o úvěru? Sjednání a zaplacení úroků - u smoluvy o půjčce není ex lege tzv. podstatnou součástí smlouvy , u smlouvy o uvěru platí opak. Smlouva o půjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. nestačí jen dohoda smluvních stran, ale je nezbytné i reálné odevzdání daného předmětu půjčky - tedy např. smluvené penežní částky.

    Pojem úvěr má zárověň význam ekonomický i právní. A právě právními aspekty úvěru, přesněji napsáno smlouvy o úvěru se budeme zaobírat v našem výkladu..

    Na úvod musíme předeslat, že institut poskytnutí finančních prostředků je ve stávajícím českém právním řádě modifikován dvěma základními způsoby. A to smlouvou o půjčce, která našla svůj zákonný odraz v občanském zákoníku - tj. zákon č.40/1964 ve znění pozdějších předpisů. A za druhé smlouvou o úvěru, kterou nalezneme v obchodním zákoníku - tj. zákonu 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    Jaké jsou fundamentální rozdíly mezi smlouvou o půjčce a smlouvě o úvěru? Sjednání a zaplacení úroků - u smoluvy o půjčce není ex lege tzv. podstatnou součástí smlouvy , u smlouvy o uvěru platí opak. Smlouva o půjčce je tzv. reálný kontrakt, tj. nestačí jen dohoda smluvních stran, ale je nezbytné i reálné odevzdání daného předmětu půjčky - tedy např. smluvené penežní částky. Oproti tomu smlouva o úvěru je smluvním typem tzv. konsensuálního charakteru - to znamená, že předmětná smlouva je sjednána již samotným uzavřením dohody o poskytnutí peněžních prostředků, a ne jejich reálným poskytnutím. Faktické poskytnutí je nezbytné pouze u výše zmíněného reálného kontraktu.
    Velice důležitou legální skutečností je, že předmětem občanskoprávní smlouvy o půjčce nemusí být pouze a jen finanční prostředky, ale i jiné věci určené podle druhu . Samozřejmě, že peníze jsou a zřejmě i nadále budou tímto předmětem nejčastěji, nejsou však předmětem jediným. To je rozdíl oproti smlouvě o úvěru, kde se o peněžní prostředky jedná vždy.

    Nyní již zpět ke smlouvě o úvěru. Podle základního ustanovení obchodněprávní úpravy tohoto smluvního typu se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se naopak zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Dlužník se dále zavazuje zaplatit úroky vyplývající ze smlouvy o úvěru. Je na místě se zamyslet nad skutečností, zda je možné uzavřít smlouvu o úvěru i jinou než písemnou formou? Ačkoliv to možná pro laickou veřejnost vypadá na první pohled nepravděpodobně, smlouvu o úvěr lze opravdu sjednat i ústně, a to protože legální ustanovení vyžadující obligatorní písemnou formu není u tohoto smluvního typu v obchodním zákoníku zařazeno. V každodenním životě by se však takovýto případ musel hledat s lucernou - mejme na mysli, že aplikujícími subjekty obchodního zákoníku jsou převážně podnikatelé
    Mohou smluvní strany určit peněžní prostředky, které jsou předmětem smlouvy i v jiné měně - např. v Euru? Ano, je možné si sjednat, že úvěrové prostředky budou poskytnuty v jiné měně než je česká koruna, pokud to není v rozporu s devizovými předpisy - konkrétněji s devizovým zákonem. Pro ilustraci si uveďme, že podle současného právního stavu, mohou naše banky obchodovat devizovými hodnotami nebo poskytovat peněžní služby bez speciální devizové licence a bez devizového povolení, subjekty od bank odlišné, k tomu obligatorně potřebují devizovou licenci. Podle litery platného devizového zákona banky dnes nemají žádného restriktivního omezení pro poskytování úvěrů v cizí měně, tudíž z jejich strany není žádných omezení ani vůči územním samosprávám. Podle ustanovení § 498 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit peněžní prostředky v měně, v níž mu byly poskytnuty. A rovněž je povinen v této měně platit i smluvní úroky. Smluvní strany se mohou od zmíněného postupu odchýlit - samozřejmě pokud na tom mají svůj určitý zájem - a mohou si dohodnout jinou formu realizace. Avšak pokud tuto skutečnost smluvní strany ve svém kontraktu opomenou, jsou povinny respektovat výše popsanou povinnost.
    Jaké jsou základní náležitosti smlouvy o úvěru? Smlouva musí určit následující kontraktační prvky: definovat přesně a nezaměnitelně věřitele a dlužníka , stanovit přesně a nezaměnitelně částku úvěru, definovat měnu ve které budou finanční prostředky poskytnuty (otázce cizoměných úvěrů jsme se podrobněji věnovali výše), závazek věřitele poskytnout peněžní prostředky, závazek dlužníka vrátit smluvené peněžní prostředky, závazek dlužníka zaplatit smluvený úrok.
    Nyní se zastavme u velmi důležitého ustanovení § 499 obchodního kodexu. V rámci zákonné úpravy smlouvy o úvěru je toto ustanovení jediné kogentní , a to na základě ustanovení § 263 obch. zákoníku. Jinak všechna ostatní ustanovení jsou dispozitivní, to jest, že strany smlouvy se od nich mohou při vzájemné shodě odchýlit nebo je vyloučit. Ustanovení § 499 je ovšem kogentní, tudíž není možné se od něj ex lege odchýlit nebo jej vyloučit. Zmíněný paragraf 499 stanoví: Za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Jelikož jsou ostatní předmětná ustanovení obchodního zákoníku - kromě základního ustanovení - pro smlouvu o úvěru dispozitivní , do značné míry zde záleží právě na smluvním ujednání , takže smluvní strany by tomuto kontraktačnímu prvku měly přiložit náležitou pozornost. Ve smlouvě o úvěru může jako věřitel vystupovat peněžní ústav - banka či jiný subjekt. Úvěrovaným dlužníkem potom může ze zákona být kterákoliv fyzická nebo právnická osoba, takže dlužníkem může samozřejmě být i obec, město nebo kraj. Právní teorie řadí smouvu o úvěru do skupiny tzv. absolutních obchodů. Což značí skutečnost, že zmíněné úvěrové smlouvy v každém případě podléhají relevantním ustanovením obchodního kodexu . Jinak řečeno, spadají pod obchodní zákoník bez zřetelu na to, jakou povahu mají smluvní strany. Takže účastníky nemusejí být pouze a jen podnikatelé, ale i další subjekty způsobilé k právním úkonům. Podstatným rozdílem mezi věřiteli - který jsme nesměle naznačili ve výkladu výše - je tedy skutečnost, že jenom ti věřitelé, kteří mají za předmět své podnikatelské činnosti poskytování úvěrů, si mohou sjednávat úplatu za převzetí závazku.
    Kdy může dlužník uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků? Ex lege je dlužník oprávněn uplatnit zmíněný nárok ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není -li smluvní lhůta součástí kontraktu, může dlužník toto poskytnutí peněžních prostředků nárokovat, dokud poskytnutí úvěru některá ze smluvních stran nevypoví. Ještě je důležité říci, že pokud není ve smlouvě stanovena tato lhůta, pak výchozím časovým bodem od kterého je možné uplatňovat zmíněný nárok je již sám okamžik uzavření předmětné smlouvy o úvěru.
    Nestanoví-li smlouva o úvěru jinou výpovědní lhůtu, je možné poskytnutí úvěru ze strany dlužníka vypovědět ihned s okamžitou platností. Oproti tomu věřitel tak může učinit až ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.
    Věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem požádán. Samozřejmě, že relevantní je pouze taková dlužníkova žádost, která respektuje ujednání, ke kterým se strany zavázaly v předmětné smlouvě o úvěru. V jaké době je povinen věřitel tuto povinnost vykonat? Buď v době stanovené dlužníkem - pokud tato není v rozporu se smlouvou - nebo v případě, že dlužník žádnou konkrétní lhůtu ve svém požadavku neuvede, pak se má za to, že věřitel má splnit tento požadavek bez zbytečného odkladu. V případě, že úvěrová smlouva stanoví, že daný úvěr je možné použít jen k určitému účelu, může věřitel omezit poskytnutí peněžních prostředků pouze na plnění závazků dlužníka převzatých v souvislosti s tímto účelem.
    Otázka výše úroků: Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky. A to ve výši sjednané ve smlouvě o úvěru. V případě, že toto nebylo smluvně ujednáno, pak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Musíme zde podotknout, že v dnešní době neexistuje žádná právní předpis , který by přesně určoval nejvyšší přípustný úrok. Nejsou - li tedy úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření úvěrové smlouvy. Musíme podrthnout, že je pro tuto věc tedy relevantní sídlo dlužníka a nikoliv věřitele. V praxi přirozeně v drtivé většině případů dochází ke stanovení výše úroků přímo v úvěrové smlouvě. Tato výše ovšem musí být stanovena plně v souladu se zásadami poctivého obchodního styku. V ustanovení § 265 obchodního zákoníku, který dopadá i naši problematiku, se totiž praví: Výkon práva, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, nepožívá právní ochrany. U uzavírání a realizace smlouvy o úvěru by bylo samozřejmě krajně nepříjemné se postavit mimo citovaný režim právní ochrany.
    Při pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká doby jednoho roku - viz. ustanovení § 502 odst.2 obchodního zákoníku.
    Kterak jsme již zmiňovali výše, dlužník je povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Kdy je však úrok splatný? Celou věc je dobré pro názornost rozdělit do dvou skupin podle doby splatnosti úvěru.
    1. úvěr splatný do jednoho roku - úrok je zde splatný dohrohomady spolu se závazkem vrátit poskytnuté peněžní prostředky
    2 úvěr jehož lhůta splatnosti přesahuje jeden rok - úroky jsou splatné koncem každého kalendářního roku.
    V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky ze zmiňené splátky.
    Co se stane v případě, že dlužník - např. obec - vrátí věřiteli poskytnuté peněžní prostředky ještě před dobou stanovenou v úvěrové smlouvě? Lze tak učinit, a s jakými právními následky ? Pokud vyjdeme z ustanovení § 502 odst.3 Obch. zákoníku, kde je stanoveno : Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Pak toto ustanovení na první pohled „hraje dlužníkovi do karet“ - pokud např. obec už peníze nepotřebuje, tak je jednoduše kdykoliv před splatností vrátí a tím ušetří na zbytečně placených dalších úrocích. Nicméně v celé věci je jeden podstatný právní háček. Citované ustanovení § 502 odst.3 je tzv. dispozitivní, tj. že platí pouze podpůrně v případě, že se smluvní strany nedohodnou jinak. Tuto dispozitivnost samozřejmě banky (jako věřitelé) realizují tak, aby se výše zmíněnému vyhnuly. Takže se v otázce dřívějšího vrácení peněžních dohodnou jinak, a pro věřitele méně výhodné ustanovení § 502 odst.3, tudíž legální cestou eliminují. Proto se také v každodenním praktickém bankovním životě s institutem „dřívějšího vrácení peněz“ skoro nesetkáme.
    Pokud jsme se již zabývali otázkou dřívějšího vrácení peněžních prostředků je logicky na řadě vrácení standardní. Ex lege je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané době. V případě, že není kontraktována žádná lhůta, pak musí dlužník vrátit peněžní prostředky do jednoho měsíce ode dne, kdy byl k tomuto věřitelem vyzván. Pro úplnost dodejme, že věřitel musí učinit toto vyzvání řádným způsobem - tj. že tento právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně jinak by takové vyzvání bylo neplatné a tudíž by nebylo schopno vyvolat jím zamýšlené právní následky.
    Co se stane pokud je dlužník v prodlení s vrácením peněžních prostředků? Z právního hlediska je relevantní rozsah prodlení. Je-li prodlení rovno více než dvěma splátkám nebo jedné splátky po dobu delší než jsou tři měsíce, v takovém případě je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od úvěrové smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Je také důležité zmínit, že pokud mají být poskytnuté peněžní prostředky použity dlužníkem pouze k určitému účelu a dlužník je v rozporu s smlouvou o úvěru použije jinak anebo je jejich použití ke smluvenému účelu nemožné, pak je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil bez zbytečného odkladu použité a nevrácené prostředky s úroky. Ani v tomto případě odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
    Mgr. Petr Kolman
    (autor je asistentem na Právnické fakultě MU Brno)



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Petr Kolman
    26. 11. 2002

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Obchodní vedení společnosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.