epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    11. 8. 2011
    ID: 76278upozornění pro uživatele

    Když se Ústavní soud a Nejvyšší soud nemohou shodnout ...

    Je možné nabýt nemovitost od nevlastníka, pokud byl nabyvatel v dobré víře? Nebo-li, co má při určování vlastnictví k nemovitostem přednost - ochrana vlastnického práva původního vlastníka nemovitosti nebo ochrana dobré víry, resp. právní jistoty dalšího nabyvatele? Jako by se Ústavní soud a Nejvyšší soud stále nemohly shodnout. Svědčí o tom jejich aktuální judikatura.

     

    GLATZOVA & Co.

    V českém právním řádu se obecně uplatňuje právní zásada, že nikdo nemůže převést více práv, než sám má. Až na výjimku stanovenou v § 486 občanského zákoníku pro nabytí nemovitosti od nepravého dědice, tedy platí, že nemovitost nelze nabýt od nevlastníka. Zní to logicky. Pokud někdo něco nevlastní, nemůže to zcizit a nikdo to od něj nemůže po právu nabýt. Nic však není tak jednoduché, jak se může zdát. V praxi se totiž často vyskytují případy, kdy kupující kupuje nemovitost v dobré víře, že prodávající je jejím vlastníkem. Většinou je prodávající jako vlastník zapsán i v katastru nemovitostí. Po čase však vyjde najevo, že prodávající vlastníkem dané nemovitosti nikdy nebyl. Důvodů může být několik. Nejčastějším z nich je, že smlouva o převodu nemovitostí (např. kupní smlouva), na základě které prodávající nemovitost nabyl, byla od počátku neplatná. Na řadu pak přichází soudní spor o určení vlastnictví k nemovitosti. Původní vlastník nemovitosti trvá na tom, že další kupující vlastnické právo k nemovitosti nikdy nenabyl, ten oproti tomu argumentuje svou dobrou vírou a domáhá se její ochrany. Má v těchto případech tedy přednost ochrana dobré víry nového nabyvatele nebo ochrana vlastnického práva původního vlastníka? 

    Shrnutí dosavadního vývoje judikatury

    Otázkou nabytí nemovitosti v dobré víře od nevlastníka, resp. ochrany dobré víry dalšího nabyvatele se již v minulosti oba soudy mnohokrát zabývaly. V následující části proto stručně zmíním jejich nejdůležitější rozhodnutí.

    Ještě v roce 2006 Ústavní soud zastával názor, že nemovitost od nevlastníka za žádných okolností nabýt nelze. V nálezu ze dne 1.8.2006, sp. zn. II. ÚS 349/03, totiž výslovně konstatoval, že byla-li kupní smlouva, na základě které prodávající nemovitost nabyl, prohlášena za neplatnou, prodávající se nikdy nestal jejím vlastníkem a nemohl ji tedy platně převést na další osobu. Skutečnost, že další nabyvatel nemovitosti jednal v důvěře v zápis v katastru nemovitostí a byl tedy v dobré víře, že prodávající je oprávněn nemovitost převést, nepovažoval Ústavní soud za rozhodující. Jednoznačně tedy upřednostnil právě ochranu vlastnického práva původního vlastníka nemovitosti. V nálezu ze dne 16.10.2007, sp.zn. Pl. ÚS 78/06, se Ústavní soud zabýval účinky následného odstoupení od původní kupní smlouvy právě ve vztahu k dalšímu nabyvateli nemovitosti. Ústavní soud v tomto případě potvrdil svůj dříve vyjádřený názor a konstatoval, že v důsledku odstoupení se smlouva sice od počátku ruší, avšak pouze s účinky mezi jejími stranami. Z toho vyvodil, že pokud následný převod nemovitosti nastal ještě před odstoupením od původní kupní smlouvy a další kupující ji nabyl v dobré víře, jeho vlastnické právo nesmí být odstoupením od smlouvy dotčeno. Tento závěr není až tak překvapivý. Další nabyvatel totiž nemovitost nabyl v okamžiku, kdy původní kupní smlouva byla ještě platná. Prodávající tak byl v době převodu vlastníkem nemovitosti a platně ji i převedl.

    Jenže Ústavní soud šel ještě dál. V nálezu ze dne 29.11.2007, sp.zn. II. ÚS 1747/07, nejprve rozšířil výše uvedený závěr i na situaci, kdy byla původní kupní smlouva zrušena z důvodu naplnění rozvazovací podmínky, a v nálezu ze dne 25.2.2009, sp.zn. I. ÚS 143/07, obecně dospěl k názoru, že tyto závěry „lze vztáhnout i na případ, kdy první kupní smlouva nebo jiný nabývací titul byla zrušena z jiného důvodu než odstoupením“. V řešeném případě se jednalo právě o absolutní neplatnost smlouvy, tedy situaci, kdy prodávající se ani na okamžik nestal vlastníkem nemovitosti. Tímto nálezem se Ústavní soud odklonil od nálezu sp.zn. II. ÚS 349/03 a rovněž od dosavadní judikatury obecných soudů, která vycházela ze zásady, že nemovitost od nevlastníka nabýt nelze. Značnou měrou se tedy přiklonil na stranu ochrany dobré víry a vlastnického práva dalšího nabyvatele. Výslovně totiž uvedl, že „vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své právo nabyli v dobré víře, požívá ochrany a nezaniká, což je v souladu s čl. 11 Listiny a s ústavními principy právní jistoty a ochrany nabytých práv. Interpretace opačná [...] narušuje celý koncept právní jistoty a ochrany nabytých práv. [...] Akceptování výkladu, že zánikem kupní smlouvy (ať již z jakéhokoliv důvodu), která byl uzavřena v řadě jako první, by si vlastník, který nabyl vlastnictví derivativně, nikdy nemohl být jist svým vlastnictvím, zjevně neodpovídá pojetí materiálního právního státu.“

    Nejvyšší soud však s takto široce pojatou ochranou dobré víry dalšího nabyvatele nemovitosti nesouhlasil. Posledně citovaný nález Ústavního soudu kritizoval a ve velkém senátu dne 9.12.2009 v usnesení sp.zn. 31 Odo 1424/2006 rozhodl, že za určující pro další postup obecných soudů v podobných případech bude nadále považovat nález pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 78/06, který je rozhodovací činnosti senátů Ústavního soudu nadřazen. Z tohoto nálezu totiž tak radikální pojetí principu ochrany dobré víry neplynulo, neboť se dotýkal právě jen odstoupení od smlouvy. Nejvyšší soud nesouhlasil s oslabením ochrany vlastnického práva původního vlastníka, a to zejména v případech, kdy skutečný vlastník o převodu nemovitosti neví nebo by s ním nesouhlasil. Nejvyšší soud tedy i přes opačný názor Ústavního soudu setrval na své rozhodovací praxi a v situacích, kdy byla původní smlouva o převodu nemovitosti od počátku neplatná, upřednostnil ochranu vlastnického práva původního vlastníka před ochranou dobré víry dalšího nabyvatele.

    Aktuální nález Ústavního soudu - chraňme dobrou víru

    V nedávné době Ústavní soud znovu rozhodoval o ústavní stížnosti týkající se ochrany dobré víry při nabytí nemovitosti od nevlastníka. Jednalo se o typický případ. Stěžovatel nabyl nemovitost v dobré víře, že prodávající je jejím vlastníkem. Tato vyplývala i z katastru nemovitostí. Nejvyšší soud však o několik let později rozhodl, že kupní smlouva, na základě které prodávající nemovitost nabyl, byla od počátku neplatná pro rozpor se zákonem, a tudíž i kupní smlouva mezi stěžovatelem a prodávajícím byla neplatná. Důvody, pro které tomu tak bylo, ponechám stranou. Rozhodující je, že soudy za vlastníka nemovitosti považovaly původního prodávajícího. Stěžovatel s tímto rozhodnutím nesouhlasil a u Ústavního soudu se domáhal ochrany své dobré víry a právní jistoty při nabytí předmětné nemovitosti. Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 11.5.2011, sp. zn. II. ÚS 165/11, podrobně zabýval vývojem své judikatury, přičemž zejména poukázal výše zmíněný nález z roku 2009, sp.zn. I. ÚS 143/07, ve kterém byla poprvé upřednostněna ochrana dobré víry nového nabyvatele i při absolutní neplatnosti předchozí kupní smlouvy. Rovněž poukázal na to, že v jiných demokratických zemích se daleko více klade důraz na spravedlnost, neboť neposkytovat ochranu dobré víře dalšího nabyvatele se často jeví jako velmi nespravedlivé. Jak totiž Ústavní soud poznamenal „osoby, jimž dobrá víra svědčí, totiž nenesou žádný díl odpovědnosti za neplatnost smlouvy uzavřené mezi právními předchůdci a s ohledem na svou dobrou víru mohly v mezidobí nemalým způsobem zhodnotit inkriminované nemovitosti“. Proto uzavřel, že „osobě, která učinila určitý právní úkon s důvěrou v určitý, jí druhou stranou prezentovaný skutkový stav, navíc potvrzený údaji z veřejné, státem vedené evidence musí být v materiálním právním státě poskytována ochrana“. Jinými slovy, pokud byl nabyvatel v dobré víře, že prodávající je vlastníkem nemovitosti a tento stav navíc vyplýval též ze zápisu v katastru nemovitostí, bylo by nespravedlivé neposkytnout takové osobě ochranu. Ústavní soud tedy nepřímo vyjádřil názor, že svědčí-li dalšímu nabyvateli nemovitosti dobrá víra, mělo by být jeho vlastnické právo zachováno i v případě, že nabyl nemovitost od nevlastníka.

    Ústavní soud současně poukázal na špatnou právní úpravu zápisů vlastnických práv do katastru nemovitostí, která dostatečně nechrání nabyvatele nemovitostí a která byla v minulosti již mnohokrát kritizována. Jelikož nová právní úprava doposud nebyla přijata, Ústavní soud shledal, že obecné soudy musí samy osobám jednajícím v dobré víře ochranu vlastnického práva poskytovat. Současně uzavřel, že v daném případě se soudy nižších stupňů nedostatečně zabývaly dobrou vírou stěžovatele, z čehož lze usuzovat, že pokud by v navazujících řízeních dobrá víra stěžovatele byla shledána, soudy by měly jeho dobrou víru chránit a stěžovatel by tedy neměl o nemovitost nabytou v dobré víře od nevlastníka přijít.

    Nejvyšší soud nesouhlasí -  ochrana vlastnického práva původního vlastníka má přednost

    Z posledního nálezu Ústavního soudu se může zdát, že otázka nabytí nemovitosti od nevlastníka v případě dobré víry kupujícího byla definitivně vyřešena. Ústavní soud výslovně prohlásil, že v materiálním právním státě, kterým Česká republika zajisté je, musí být osobám jednajícím v dobré víře poskytována ochrana. Přesto vydal Nejvyšší soud 21. června 2011 usnesení sp.zn. 30 Cdo 2010/2011, ve kterém opětovně zaujal názor, že při absolutní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem se princip nabytí vlastnického práva v dobré víře neuplatní.  Ačkoliv si byl tedy Nejvyšší soud vědom aktuálního nálezu Ústavní soudu v této věci, od jeho názoru se opět odchýlil. Podle Nejvyššího soudu totiž odůvodnění nálezu Ústavního soudu neobsahovalo žádné „nosné důvody“, „z nichž by bylo možno dovozovat relevantní argumentaci vytěsňující dosud v rozhodovací (právní) praxi ustálený právní názor, že vlastnické právo nezle nabýt od nevlastníka“. Nejvyšší soud Ústavnímu soudu vytkl, že se žádným způsobem nevypořádal s institutem držby a vydržení, které slouží právě k ochraně nabyvatele nemovitosti jednajícího v dobré víře. Následně tedy uzavřel, že jelikož skutečnost, že nemovitost lze nabýt od nevlastníka, vyplynula z nálezu Ústavního soudu pouze nepřímo, nelze bez dalšího uzavřít, že ten, kdo jednal v dobré víře, může nabýt vlastnické právo k nemovitosti i od nevlastníka. Nejvyšší soud navíc připomněl svoji argumentaci učiněnou v usnesení sp. zn. 31 Odo 1424/2006, že „akceptace závěru, že postačující pro nabytí vlastnického práva k převáděné věci (nemovitosti) je (jen) dobrá víra nabyvatele v zápis do katastru nemovitostí, by ostatně učinilo v českém právním řádu obsolentním institut vydržení, podmiňující nabytí věci též zákonem určenou dobou trvání (tři roky a u nemovitostí deset let) oprávněné držby této věci“. Opačný závěr by podle Nejvyššího soudu povyšoval dobrou víru nabyvatele nad právní zásadu, že nikdo nemůže na druhého převést více práv než sám má.

    Co z toho plyne?

    Jak je vidět, v otázce možnosti nabytí nemovitosti v dobré víře od nevlastníka stále není jasno. Nejvyšší soud se však jednoznačně vyjádřil, že v jeho nadcházejících rozhodnutích bude chránit vlastnické právo původního vlastníka a nikoliv dobrou víru dalšího nabyvatele. A co z toho plyne pro nás? Nejspíš to, že dokud se nezmění právní úprava zápisů vlastnického práva do katastru nemovitostí a stát tak neposkytne větší ochranu dalším nabyvatelům nemovitostí jednajícím v dobré víře, budou osoby kupující nemovitosti v nejistotě, zda jim v budoucnu nemovitost „neseberou“. Jistě, může to být nespravedlivé. Představa, že si někdo koupí rodinný dům, pět let jej v dobré víře užívá a zvelebuje, a poté v důsledku neplatnosti předchozí kupní smlouvy může o svůj dům přijít, se zdaleka nejeví jako spravedlivá. Na druhou stranu, pokud by byla nemovitost prodána bez vědomí či souhlasu jejího vlastníka, těžko si představíme situaci, že by se takový vlastník nemohl domoci svého vlastnického práva vůči dalšímu nabyvateli, protože soudy by chránily pouze nabyvatelovu dobrou víru. Dokud se tedy nezmění právní úprava zápisu do katastru nemovitostí, nelze než souhlasit s Nejvyšším soudem, že nikdo nemůže převést více práv než sám má, a tudíž obecně nelze nabýt nemovitost od nevlastníka.  


    Mgr. Petra Eliášová

    Mgr. Petra Eliášová


    Glatzová & Co., s.r.o. 

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.: +420 224 401 440
    Fax: +420 224 248 701
    e-mail: office@glatzova.com

     
     Nový obrChambers Europe Award for Excellence 2011ázek
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petra Eliášová ( Glatzová & Co. )
    11. 8. 2011
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025
    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • DEAL MONITOR
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Bezplatná obhajoba
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Bezplatná obhajoba

    Zásadně nelze za okolnost odůvodňující automatické přiznání nároku na bezplatnou obhajobu (či za sníženou odměnu) považovat pouze zjištění, že je proti obviněnému vedeno...

    Vyvlastnění

    Ustanovení § 23 odst. 4 zákona o vyvlastnění představuje skutkovou podstatu náhrady škody založené na objektivní odpovědnosti vyvlastnitele. Předpokladem jeho odpovědnosti není...

    Spoluzpůsobení si újmy poškozeným

    Porušení právní normy poškozeným, jež neslouží k ochraně práv porušených škůdcem, nezakládá spoluúčast na vzniklé újmě ve smyslu § 2918 o. z.

    Ochrana osobnosti, parlament (exkluzivně pro předplatitele)

    Poslanci a senátoři požívají indemnity podle čl. 27 odst. 2 Ústavy ve vztahu k trestní a přestupkové odpovědnosti, nikoli však ve vztahu k odpovědnosti soukromoprávní. Čl. 27 odst. 2...

    Ochrana projevu (exkluzivně pro předplatitele)

    Šíření dezinformací není vyňato z dosahu čl. 17 odst. 1 a 2 Listiny; lze je omezit jen zákonem a za podmínek čl. 17 odst. 4 Listiny.

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.