Kinský chce ověřit, zda byl jeho otec tajným britským agentem

Tým právníků a historiků Františka Oldřicha Kinského, který se u českých soudů domáhá navrácení
rodového majetku, se snaží očistit jméno jeho otce Oldřicha Kinského označovaného za kolaboranta. Chtějí zjistit, co je pravdy na informacích, že byl od počátku 30. let minulého století
agentem tajné britské služby, který pracoval proti nacistům. "Vyvíjíme kroky pro opodstatnění těchto informací a časem se hodláme obrátit na britský státní archiv," řekl včera ČTK historik
pomáhající Kinskému Jiří Kotas.

    Zdůraznil, že tato informace by stejně nebyla nijak podstatná pro řadu soudních sporů o majetek, které František Oldřich Kinský v České republice vede. "Jde jen o dokreslení celého případu," uvedl Kotas. Právník Kinského Jaroslav Čapek staví totiž žaloby zejména na tom, že Oldřich Kinský rodový majetek nikdy nevlastnil, ale pouze spravoval. Nemohl mu tak být zabaven. "Drtivou většinu majetku nezdědil můj klient po svém otci, ale po pradědovi, který zemřel v roce 1904. Otec a strýc mého klienta byli pouhými poživateli a správci dědictví, nicméně dědicem byl ustaven právě až František Oldřich," tvrdí Čapek a dodává, že František Oldřich byl v době okupace malé dítě, které kolaborovat nemohlo.

    Přesto by Kinský rád roli svého otce v předválečné době objasnil. "Snažíme se ozřejmit, zda jsou pravdivé určité indicie, svědčící o tom, že otec prince Kinského vnímaný většinou veřejnosti jako 'henleinovec', byl ve skutečnosti od počátku 30. let aktivním spolupracovníkem britské zpravodajské služby proti nacismu," uvedl Kotas. Stejně tak by rádi znovu otevřeli otázku jeho náhlého úmrtí. Oldřich Kinský zemřel ve Vídni v prosinci 1938. "Snažíme se ozřejmit konkrétní roli Abwehru v tomto náhlém úmrtí," dodal Kotas.

    Mezi zastánce tvrzení, že Kinského otec byl kolaborant, patří například šéf Národní galerie Milan Knížák. Galerie sídlí v paláci Kinských, o který se Kinský také soudí. "Národní galerie má materiály, které dokazují, že jeho rodiče byli nacisté," řekl před časem v magazínu Mladé fronty Dnes Knížák. Ve stejném článku Kinský připustil, že se jeho otec setkával s tehdejším šéfem sudetských Němců Konrádem Henleinem. "Ten byl šéfem nejsilnější strany, která zasedala v československém parlamentu, stýkali se s ním snad všichni politici. Tak proč by se s ním nesetkával i můj otec, předseda řady sportovních spolků a uznávaný sportsmen," uvedl tehdy Kinský.
  

  Časopis Reflex loni v létě napsal, že v červenci 1938 poslal československý velvyslanec ve Velké Británii Jan Masaryk tehdejšímu československému ministru zahraničí Kamilu Kroftovi
depeši. "Sděluje v ní, že v posledních dnech zaznamenává v Londýně frontální útok německé propagandy proti Československu. A konstatuje, že mezi hlavními 'Hitlerovými důvěrníky' je také
Oldřich Kinský," napsal týdeník. Podle Reflexu byl Oldřich Kinský také horlivým stoupencem Sudetoněmecké strany. "Zpráva policejního oddělení v Ústí nad Labem z konce července 1938 se
zmiňuje o možném zpravodajském působení Kinského - který v té době jezdí takřka denně svým vozem do sousedního Německa - ve prospěch nacistů," tvrdil týdeník.
 

   Rodiče Františka Oldřicha Kinského přišli o majetek po druhé světové válce na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše, protože za války údajně spolupracovali s nacisty. Podle dekretů se zabavoval majetek Němců, Maďarů a kolaborantů. Polistopadové restituční zákony návrat majetku zabavený na základě dekretů neumožnily. Kinského obhájce argumentuje, že jeho klient nikdy
neztratil československé občanství a kolaborantem být nemohl, protože byl v té době malé dítě.