4. 9. 2002
ID: 18338upozornění pro uživatele
Kolik stojí exekutor?
Na jaře minulého roku vstoupil v účinnost zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“), kterým byl do našeho právního řádu zaveden další způsob exekuce, tentokrát ovšem exekuce prováděné nikoli soudy, ale exekutory. Nakolik je nový způsob vymáhání práva efektivnější a rychlejší nechť posoudí sama praxe či články a komentáře jiných.
Na jaře minulého roku vstoupil v účinnost zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen „exekuční řád“), kterým byl do našeho právního řádu zaveden další způsob exekuce, tentokrát ovšem exekuce prováděné nikoli soudy, ale exekutory. Nakolik je nový způsob vymáhání práva efektivnější a rychlejší nechť posoudí sama praxe či články a komentáře jiných. Dnes se podívejme na otázku, na kolik nás přijde exekuce prováděná exekutorem – co tvoří náklady exekuce a kolik bude činit odměna exekutora.
Náklady exekuce se rozumí odměna exekutora, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané.
Náklady exekuce hradí vždy osoba povinná, tedy osoba, jejíž majetek je exekuován. Povinný je rovněž povinen uhradit účelně vynaložené náklady, které vznikly oprávněnému, tedy osobě, na jejíž podnět byla exekuce zahájena, k vymáhání nároku. Výši nákladů exekuce stejně jako výši oprávněných nákladů oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, na jehož základě potom náklady vymáhá, a to některým ze způsobů určených k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky (např. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky aj). Pouze v případě, že dojde k zastavení exekuce, může soud uložit oprávněnému, aby nahradil náklady exekuce.
Proti nákladům exekuce může účastník vznést u exekutora námitky, a to do 3 dnů od doručení příkazu. Pokud exekutor námitkám v plném rozsahu nevyhoví, postoupí je soudu. Soud rozhodne o námitkách do 15 dnů. Rozhodnutí soudu o námitkách je pro exekutora závazné a není proti němu přípustný opravný prostředek.
Nejvýznamnější část nákladů exekuce zpravidla tvoří odměna exekutora za provedení exekuce. Odměna exekutora je stanovena tarifně, tedy na základě právního předpisu a dále může být stanovena vedle tarifní odměny ještě odměna smluvní (viz níže). Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času jsou stanoveny ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora (dále jen vyhláška).
Výše odměny exekutora za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky se stanoví podle výše exekutorem vymoženého plnění. Jedná-li se o vymožení nároku na opětující se plnění, je základem pro určení odměny součet hodnot plnění, která mají být vymožena. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je základem pro určení odměny pětinásobek hodnoty ročního plnění.
Odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky je stanovena procentuálně a odvíjí se od výše základu, tedy o částky exekutorem vymožené. Do 3 000 000 Kč základu činí tarifní odměna exekutora 15 % z vymožené částky. Z částky přesahující 3 000 000 Kč až do 40 000 000 Kč základu činí odměna 10 %, z přebývající částky až do 50 000 000 Kč základu činí 5 % a z přebývající částky až do 250 000 000 Kč základu činí odměna exekutora 1 % z částky vymožené exekucí. Částka nad 250 000 000 Kč se do základu nezapočítává. Takto stanovená odměna exekutora musí činit nejméně 3 000 Kč. Stejně jako odměna exekutora za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky se stanoví odměna exekutora za provedení exekuce rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky. V tomto případě je základem pro určení výše odměny je výtěžek prodeje věci.
Odměna exekutora za provedení exekuce vyklizením činí 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitost, stavbu, byt nebo místnost, jejichž vyklizení ukládá exekuční titul. Odměna exekutora za provedení exekuce odebráním věci, je-li v exekučním titulu uvedena hodnota této věci, činí za každou odebranou věc 15 % z její hodnoty, nejméně však 2 000 Kč. Není-li cena odebrané věci v exekučním titulu uvedena, činí odměna exekutora 2 000 Kč za každou odebranou věc. Odměna za provedení exekuce odebráním věci činí nejvýše 10 000 Kč za všechny věci odebrané na základě jednoho exekučního titulu. Odměna exekutora za provedení exekuce rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být rozdělena jinak než prodejem, činí 6 000 Kč za každou rozdělovanou věc. Jedná-li se o exekuci provedením prací a výkonů, činí odměna exekutora 6 000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který ukládá provedení prací a výkonů. V odměně exekutora je zahrnuta i náhrada za běžné administrativní a jiné práce v souvislosti s exekuční činností a další činností exekutora.
Již jsme zmínili, že v případě, že bude exekuce zastavena (o zastavení exekuce vždy rozhoduje exekuční soud, a to ze stejných důvodů jako o zastavení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu - § 268 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb. – např. exekuce bude zastavena, pokud průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů), může soud rozhodnout, že náklady exekuce bude hradit oprávněný. Ve všech ostatních případech hradí náklady exekuce povinný.
Splní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, a uhradí-li náklady exekuce, může exekutor od exekuce upustit. V takovém případě se odměna exekutora vypočte tak, že v případě exekuce ukládající zaplacení peněžité částky, činí odměna exekutora 50 % odměny vypočtené podle obecných pravidel, s tím, že za základ odměny se považuje výše pohledávky, která má být vymožena. V případě exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky činí odměna 30 % odměny vypočtené podle obecných pravidel pro výpočet odměny exekutora podle způsobu provedení exekuce.
Vedle výše popsané tarifní odměny exekutora, jenž je stanovena právním předpisem, se mohou exekutor a oprávněný v písemné smlouvě o provedení exekuce dohodnout na smluvní odměně za provedení exekuce. Tato smluvní odměna není nákladem exekuce, a tudíž ji vždy hradí oprávněný. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času. Ujednání o smluvní odměně není tedy obligatorní a záleží pouze na dohodě mezi exekutorem a stranou oprávněnou.
Na závěr je třeba ještě poznamenat, že exekutor má právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Záloha na náklady provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 30 % odměny stanovené podle obecných výše popsaných pravidel s tím, že za základ odměny se považuje výše pohledávky, která má být vymožena, a v případě exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 50 % odměny stanovené pro takovou exekuci. Záloha na náklady provedení exekuce rozdělením společné věci podle § 9 odst. 1 vyhlášky nesmí přesáhnout 3 000 Kč.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Náklady exekuce se rozumí odměna exekutora, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při provádění exekuce, náhrada za doručení písemností, odměna a náhrada nákladů správce podniku, a je-li exekutor nebo správce podniku plátcem daně z přidané hodnoty, je nákladem exekuce rovněž příslušná daň z přidané.
Náklady exekuce hradí vždy osoba povinná, tedy osoba, jejíž majetek je exekuován. Povinný je rovněž povinen uhradit účelně vynaložené náklady, které vznikly oprávněnému, tedy osobě, na jejíž podnět byla exekuce zahájena, k vymáhání nároku. Výši nákladů exekuce stejně jako výši oprávněných nákladů oprávněného určuje exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce, na jehož základě potom náklady vymáhá, a to některým ze způsobů určených k provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky (např. srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky aj). Pouze v případě, že dojde k zastavení exekuce, může soud uložit oprávněnému, aby nahradil náklady exekuce.
Proti nákladům exekuce může účastník vznést u exekutora námitky, a to do 3 dnů od doručení příkazu. Pokud exekutor námitkám v plném rozsahu nevyhoví, postoupí je soudu. Soud rozhodne o námitkách do 15 dnů. Rozhodnutí soudu o námitkách je pro exekutora závazné a není proti němu přípustný opravný prostředek.
Nejvýznamnější část nákladů exekuce zpravidla tvoří odměna exekutora za provedení exekuce. Odměna exekutora je stanovena tarifně, tedy na základě právního předpisu a dále může být stanovena vedle tarifní odměny ještě odměna smluvní (viz níže). Podrobnosti o výši a způsobu určení odměny, hotových výdajů, náhrady za doručení písemností a náhrady za ztrátu času jsou stanoveny ve vyhlášce ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora (dále jen vyhláška).
Výše odměny exekutora za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky se stanoví podle výše exekutorem vymoženého plnění. Jedná-li se o vymožení nároku na opětující se plnění, je základem pro určení odměny součet hodnot plnění, která mají být vymožena. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je základem pro určení odměny pětinásobek hodnoty ročního plnění.
Odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky je stanovena procentuálně a odvíjí se od výše základu, tedy o částky exekutorem vymožené. Do 3 000 000 Kč základu činí tarifní odměna exekutora 15 % z vymožené částky. Z částky přesahující 3 000 000 Kč až do 40 000 000 Kč základu činí odměna 10 %, z přebývající částky až do 50 000 000 Kč základu činí 5 % a z přebývající částky až do 250 000 000 Kč základu činí odměna exekutora 1 % z částky vymožené exekucí. Částka nad 250 000 000 Kč se do základu nezapočítává. Takto stanovená odměna exekutora musí činit nejméně 3 000 Kč. Stejně jako odměna exekutora za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky se stanoví odměna exekutora za provedení exekuce rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být prodána a její výtěžek rozdělen mezi spoluvlastníky. V tomto případě je základem pro určení výše odměny je výtěžek prodeje věci.
Odměna exekutora za provedení exekuce vyklizením činí 10 000 Kč za každou vyklizenou nemovitost, stavbu, byt nebo místnost, jejichž vyklizení ukládá exekuční titul. Odměna exekutora za provedení exekuce odebráním věci, je-li v exekučním titulu uvedena hodnota této věci, činí za každou odebranou věc 15 % z její hodnoty, nejméně však 2 000 Kč. Není-li cena odebrané věci v exekučním titulu uvedena, činí odměna exekutora 2 000 Kč za každou odebranou věc. Odměna za provedení exekuce odebráním věci činí nejvýše 10 000 Kč za všechny věci odebrané na základě jednoho exekučního titulu. Odměna exekutora za provedení exekuce rozdělením společné věci v případě, kdy společná věc má být rozdělena jinak než prodejem, činí 6 000 Kč za každou rozdělovanou věc. Jedná-li se o exekuci provedením prací a výkonů, činí odměna exekutora 6 000 Kč za každý vykonaný exekuční titul, který ukládá provedení prací a výkonů. V odměně exekutora je zahrnuta i náhrada za běžné administrativní a jiné práce v souvislosti s exekuční činností a další činností exekutora.
Již jsme zmínili, že v případě, že bude exekuce zastavena (o zastavení exekuce vždy rozhoduje exekuční soud, a to ze stejných důvodů jako o zastavení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu - § 268 občanského soudního řádu, zákon č. 99/1963 Sb. – např. exekuce bude zastavena, pokud průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů), může soud rozhodnout, že náklady exekuce bude hradit oprávněný. Ve všech ostatních případech hradí náklady exekuce povinný.
Splní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, a uhradí-li náklady exekuce, může exekutor od exekuce upustit. V takovém případě se odměna exekutora vypočte tak, že v případě exekuce ukládající zaplacení peněžité částky, činí odměna exekutora 50 % odměny vypočtené podle obecných pravidel, s tím, že za základ odměny se považuje výše pohledávky, která má být vymožena. V případě exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky činí odměna 30 % odměny vypočtené podle obecných pravidel pro výpočet odměny exekutora podle způsobu provedení exekuce.
Vedle výše popsané tarifní odměny exekutora, jenž je stanovena právním předpisem, se mohou exekutor a oprávněný v písemné smlouvě o provedení exekuce dohodnout na smluvní odměně za provedení exekuce. Tato smluvní odměna není nákladem exekuce, a tudíž ji vždy hradí oprávněný. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času. Ujednání o smluvní odměně není tedy obligatorní a záleží pouze na dohodě mezi exekutorem a stranou oprávněnou.
Na závěr je třeba ještě poznamenat, že exekutor má právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Záloha na náklady provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 30 % odměny stanovené podle obecných výše popsaných pravidel s tím, že za základ odměny se považuje výše pohledávky, která má být vymožena, a v případě exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky nesmí přesáhnout 50 % odměny stanovené pro takovou exekuci. Záloha na náklady provedení exekuce rozdělením společné věci podle § 9 odst. 1 vyhlášky nesmí přesáhnout 3 000 Kč.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
