epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 9. 2015
    ID: 99055upozornění pro uživatele

    Kolize nové koncepce právnické osoby (dle NOZ) s dikcí zákona o trestní odpovědnosti právnických osob

    Přijetím zákona 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ZTOPO“) došlo k dovršení reformy trestního práva hmotného v České republice v souladu s požadavky vyplývajícími z mezinárodních závazků našeho státu. ZTOPO byl vytvářen a přijat za účinnosti dnes již neúčinného zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). V roce 2014 došlo k přijetí zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), který ho nahradil. V souvislosti s přijetím NOZ však nastaly určité problémy ohledně nesouladu některých pojmů mezi NOZ a ZTOPO, a to především v otázce přičtení odpovědnosti právnické osobě, na kterém je koncepce trestní odpovědnosti právnických osob v České republice založena.

     
     KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.
     
    Odborné diskuze, které předcházely přijetí ZTOPO, se shodly na závěru, že právnická osoba musí být chápána jako subjekt s vlastní vůlí, tj. na základě organické teorie. Dle důvodové zprávy však ZTOPO přenechává vymezení tohoto pojmu na právu soukromém. OZ z roku 1964 pojem právnické osoby konkrétně neupravoval. S účinností NOZ roku 2014 však přichází zákonná definice právnické osoby, která je vystavěna na modernizované teorii fikce, se kterou je však neslučitelná koncepce trestní odpovědnosti právnických osob a vyvstává tak řada aplikačních problémů.

    Trestněprávní subjektivita právnické osoby

    Dle některých teoretiků se nešťastným jeví ustanovení § 8 odst. 1 ZTOPO, který říká, že „trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin spáchaný […]“. Byla-li tato věta navázána na OZ z roku 1964, který vycházel z organické teorie, nevyvstával žádný problém. S účinností NOZ a nového zakotvení koncepce právnické osoby však přichází na mysl mnoho otázek. Ta nejpalčivější je, zda vůbec právnická osoba může odpovídat za trestné činy dle ZTOPO. NOZ totiž přiznává právnickým osobám právní osobnost (způsobilost mít práva a povinnosti), ale o jejich svéprávnosti se nezmiňuje. Skutečnost, že právnická osoba není svéprávnou lze doložit i ustanovením § 151 odst. 1 NOZ, podle kterého: „zákon stanoví, popřípadě zakladatelské právní jednání určí, jakým způsobem a v jakém rozsahu členové orgánů právnické osoby za ni rozhodují a nahrazují její vůli“. Není-li tedy právnická osoba nadána vůlí, logicky nemůže mít svéprávnost ani samostatně právně jednat.  Tato mezera je vyplněna ustanovením § 164 odst. 1 NOZ, který uvádí, že jednání za právnickou osobu provádí člen statutárního orgánu jako její zástupce. „Vycházíme-li z toho, že právnická osoba není svéprávná a sama o sobě nemůže jednat, potom nedává rozumný smysl tvrzení, že trestným činem spáchaným právnickou osobou je protiprávní čin atd. Aby byl zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v souladu s konstrukcí právnické osoby jako fikce, potom by správná formulace měla skutečně znít např.: „právnická osoba odpovídá za protiprávní činy“ nebo „za trestný čin právnické osoby se považuje protiprávní čin spáchaný“ nebo podobně. Do doby, kdy bude zákon o trestní odpovědnosti právnických osob obsahovat formulaci „trestný čin spáchaný právnickou osobou“, lze oprávněně namítat, že právnická osoba sama trestný čin spáchat nemohla.“[1] Na druhé straně teoretikům stojícím v opozici se závěr deklarující, že přijetím NOZ vznikl nesoulad mezi ZTOPO a NOZ, jeví jako příliš striktní a dle jejich názoru tento názor jako takový směřuje jen k základní námitce proti zavedení trestní odpovědnosti právnických osob jako takové.[2]

    Jak již bylo řečeno, právnická osoba jako taková není nadána vlastní vůlí, nemůže podle ní jednat a ani ji navenek projevovat. Zákonem je tedy stanoveno, že jednání právnické osoby představuje její projevy vůle, které jménem právnické osoby činí její orgány či zástupci jako fyzické osoby. Právní následky spojené s těmito projevy vůle se pak přičítají přímo právnické osobě jako subjektu práva a tedy i protiprávní jednání některého ze členů voleného orgánu je pro právnickou osobu zavazující. Tři kategorie podmínek, z nichž musí být alespoň jedna naplněna, aby bylo možné uvažovat o přičtení některého z trestných činů uvedených v § 7 ZTOPO právnické osobě, lze vyčíst z dikce § 8 odst. 1 ZTOPO. Jedná se o podmínku jednání jménem právnické osoby, v jejím zájmu či v rámci její činnosti. „Všechny tyto korektivní znaky jsou stanoveny k vyloučení excesů jednajících osob uvedených v § 8 odst. 1 písm. a), b), c) nebo d), je třeba je vykládat spíše restriktivně, a to s přihlédnutím ke smyslu a účelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.“[3]

    Jednání jménem právnické osoby

    Jednat jménem právnické osoby jsou schopny subjekty uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až d) ZTOPO, kterými jsou statutární orgán, jeho členové či jiné osoby k tomu oprávněné, osoby vykonávající řídící či kontrolní činnost u právnické osoby, osoby vykonávající rozhodující vliv na její řízení nebo zaměstnanci a osoby v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů.

    Za účinnosti OZ z roku 1964 bylo stanoveno, že „právní úkony právnické osoby činí ti, kteří jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládající listinou nebo zákonem“, tj. statutární orgány. V souladu s tím byl i zákon 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dle kterého „právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce“. ZTOPO na dikci těchto zákonů plně navazoval. Nicméně již za účinnosti OZ z roku 1964 panovaly mezi odbornou veřejností rozdílné názory na toto ustanovení. Kamenem úrazu byly neshody, zda se pod pojem „jednání jménem právnické osoby“ zařazuje i jednání jejího zástupce s ohledem na otázku, zda je pro právnickou osobu takové jednání, které překročuje meze oprávnění (typicky založeného plnou mocí), zavazující.

    Dědič se Šámalem se s výkladem této problematiky vypořádali následovně. Dle jejich názoru zástupce právnické osoby nutně musí překročit svá oprávnění, aby mohl jednat protiprávně, a tedy příslušné ustanovení ZTOPO je nutno vykládat tak, že rozhodující je pro takové jednání pouze skutečnost, zda daná osoba má právní titul či nikoliv, jinak by bylo toto ustanovení neaplikovatelné. Není pak rozhodující, zda jednání založené na právním titulu je či není překročením zástupčího oprávnění.[4]

    Ke zpřehlednění nedošlo ani s přijetím NOZ, dle kterého právnická osoba není svéprávná, neboť za ni rozhodují a její vůli nahrazují členové jejích orgánů a tito ji pak zastupují ve všech záležitostech. Na tomto podkladě pak můžeme konstatovat, že právnická osoba nikdy jednat sama nebude a bude vždy zastoupena.

    Někteří teoretikové pak hovoří o tom, že pokud nebudeme považovat protiprávní jednání zástupce za jednání jménem právnické osoby, nebude nikdy splněn předpoklad, že protiprávní čin bude spáchán jménem právnické osoby.[5]

    Jednání v zájmu právnické osoby

    Slovní formulace „jednání v zájmu právnické osoby“ se také neukazuje jako úplně šťastná volba. Šámal v komentáři k ZTOPO toto spojení chápe v nejširším možném smyslu, tj. získání jakékoliv výhody právnickou osobou (je zcela irelevantní, zda jde o majetkový, nemajetkový či jiný zájem).[6] Nicméně v návaznosti na předchozí text a konstatování, že dle NOZ právnická osoba nemá vlastní vůli, je nutné položit si otázku, zda osoba bez vůle může mít nějaký zájem.

    Beran v této souvislosti poukazuje na pravidlo podnikatelského úsudku, které je zakotveno v § 51 zákona 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Dle jeho názoru v souladu s tímto pravidlem lze hovořit o jakési legalizaci protiprávního jednání, které by bylo učiněno v obhajitelném zájmu právnické osoby. Z toho pak vyvozuje, že v dané situaci by byla odpovědnou pouze právnická osoba a nikoliv osoba fyzická, která takové jednání provedla. Proto přichází s návrhem na vypuštění sousloví „jednání v zájmu právnické osoby“ a jeho nahrazení např. souslovím „jednání ve prospěch“. Toto spojení považuje za výstižnější s odůvodněním, že pro většinu právnických osob je typický majetkoprávní charakter, kdy majetek je třeba považovat za základ možnosti právnické osoby se zavázat. Z toho vyplývá, že zájem právnické osoby bude mít majetkový efekt, který lze zahrnout pod označení „prospěch“.[7]

    Proti této argumentaci se důrazně ohrazuje Šámal s Eliášem, kteří argumentují zejm. tím, že použití pojmu prospěch by nebylo v souladu s výčtem trestných činů, jak jsou uvedeny v § 7 ZTOPO, neboť ten obsahuje i takové trestné činy, u kterých k žádnému prospěchu právnické osoby nedochází. Jako příklad uvádějí zejm. tzv. trestné činy z nenávisti, u kterých se dle jejich názorů rozhodně nedá hovořit o prospěchu právnické osoby.[8]

    K zamyšlení zůstává, zda tato podmínka v textu zákona je nutná či nikoliv. Ze samotné povahy jednání za právnickou osobu vyplývá, že toto jednání má být prováděno v její prospěch. Je-li však provedeno takové jednání, které je v neprospěch čili na úkor právnické osoby, je možné ho zařadit pod excesivní jednání osob jednajících za právnickou osobu a sousloví „jednání v zájmu právnické osoby“ by tak mohlo být vypuštěno.

    Jednání v rámci činnosti právnické osoby

    Třetí alternativní předpoklad pro přičtení protiprávního jednání právnické osobě je sousloví „jednání v rámci činnosti právnické osoby“. I o tomto předpokladu však vedou odborníci trestního práva spory. Jedni považují za činnost právnické osoby jednání související s předmětem její činnosti či podnikání, který je stanoven v právním předpise, zřizovací listině, stanovách či příslušném rejstříku. Jiní však považují za jednání v rámci činnosti právnické osoby její reálnou činnost, kdy stanovy a ostatní dokumenty slouží pouze jako pomůcka k vymezení této činnosti.[9]

    Beran opět upozorňuje na nesoulad NOZ se ZTOPO, když dle NOZ právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se vymezené subjekty dopustí „při plnění svých úkolů“ (viz § 167 NOZ). Na druhé straně ZTOPO  hovoří o přičtení jednání, ke kterému došlo „při činnosti právnické osoby“. Prostřednictvím gramatického výkladu tak Beran dospívá k názoru, že ZTOPO rozšiřuje deliktní způsobilost právnických osob nad rámec NOZ. „Nelze totiž bez dalšího vyloučit interpretaci, že pokud statutární orgán vybočí ze svých úkolů, zároveň však přitom spáchá trestný čin „při činnosti právnické osoby“, bude za tento trestný čin právnická osoba trestněprávně odpovědná. To však již nebude platit v případě soukromoprávní odpovědnosti, neboť se nebude jednat o protiprávní čin, jehož se statutární orgán dopustil při plnění svých úkolů, nýbrž o exces. […] Může se proto stát, že trestný čin bude přičten podle § 8 odst. 2 určité právnické osobě, ta ale za škodu tímto trestným činem způsobenou nebude odpovídat.“[10] Nadto trestní odpovědnost fyzické a právnické osoby nepovažuje za zcela souběžnou a tvrdí, že tyto zásady jsou subsidiárně souběžné, tedy primárně by se měl postih zaměřovat na osoby fyzické a teprve tehdy, není-li to postačující, přistoupit k potrestání osoby právnické.

    Výše uvedené rozporuje Šámal s Eliášem, kteří argumentují tím, že změna úpravy by vedla až ke změně koncepce přičitatelnosti jako takové, dokonce by mohlo dojít až ke změně koncepce trestní odpovědnosti právnických osob vůbec, která by mohla být chápána jako objektivní, což by bylo v rozporu se základní zásadou trestního práva hmotného, zásadou odpovědnosti za zavinění.[11]

    Závěr

    Bez jakéhokoliv projevení sympatií s tou či onou stranou si myslím, že tato problematika je opomíjena na úkor mediálně řešených nedostatků ZTOPO jako je např. rozsah kriminalizace právnických osob. Bylo by vhodné se zabývat i těmito nedostatky ZTOPO, neboť je vskutku nežádoucí, je-li vysloven názor, že soudy jsou nuceny sahat po interpretaci ZTOPO praeter legem. V této souvislosti by tedy měla být nastolena debata, jejímž cílem by měla být možnost postihovat právnické osoby bez jakýchkoliv pochybností.


    Mgr. Denisa Slavíková,
    advokátní koncipient


    KŠD LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

    CITY TOWER
    Hvězdova 1716/2b
    140 00  Praha 4

    Tel.: +420 221 412 611
    Fax: +420 222 254 030
    e-mail: ksd.law@ksd.cz

    Právnická firma roku 2014

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] BERAN, K. Trestní odpovědnost právnických osob z pohledu nového občanského zákoníku. Trestněprávní revue. 2014, č. 7 – 8. s. 179 a n.
    [2] ŠÁMAL, E., ELIÁŠ K. Několik poznámek k článku „Trestní odpovědnost právnických osob z pohledu nového občanského zákoníku“. Trestněprávní revue. 2015, č. 3, s. 59 a n.
    [3] ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012, s. 191.
    [4] Tamtéž.
    [5] BERAN, K. Trestní odpovědnost právnických osob z pohledu nového občanského zákoníku. Trestněprávní revue. 2014, č. 7 – 8. s. 179 a n.
    [6] ŠÁMAL, P. a kol.: Trestní odpovědnost právnických osob. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2012, s. 193.
    [7] BERAN, K. Trestní odpovědnost právnických osob z pohledu nového občanského zákoníku. Trestněprávní revue. 2014, č. 7 – 8. s. 179 a n.
    [8] ŠÁMAL, E., ELIÁŠ K. Několik poznámek k článku „Trestní odpovědnost právnických osob z pohledu nového občanského zákoníku“. Trestněprávní revue. 2015, č. 3, s. 59 a n.
    [9] BERAN, K. Trestní odpovědnost právnických osob z pohledu nového občanského zákoníku. Trestněprávní revue. 2014, č. 7 – 8. s. 179 a n.
    [10] Tamtéž.
    [11] ŠÁMAL, E., ELIÁŠ K. Několik poznámek k článku „Trestní odpovědnost právnických osob z pohledu nového občanského zákoníku“. Trestněprávní revue. 2015, č. 3, s. 59 a n.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Denisa Slavíková ( KŠD LEGAL )
    24. 9. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • LL.M. kurzy na Právnické fakultě Univerzity Karlovy
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.