9. 7. 2018
ID: 107796upozornění pro uživatele

Komunální a senátní volby-pracovněprávní souvislosti

Ve dnech 5. a 6. října 2018 proběhnou komunální a senátní volby. Není bez zajímavosti, že obsahují i určité pracovněprávní souvislosti.

Senátní volby

Volby do Parlamentu ČR upravuje zákon č. 247/1995 Sb. Senát je součástí tohoto zákonodárného sboru a právní úprava voleb je obsažena v § 57 a násl.tohoto zákona Nároky členů volebních komisí při volbách do senátu jsou uvedeny v § 82. Člen volební komise má nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce.Nároky těchto členů na pracovní volno se posuzují podle zákoníku práce (dále ZP).  Jedná se o jiný úkon  v obecném zájmu a člen komise má nárok na náhradu mzdy.

Kandidát při vobách do senátu má právo, aby ode dne následujcíího po registraci kandidátní listiny krajskou volební komisí nebo po své registraci obvodní volební komisí do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovnímn poměru nebo obdobném poměru, poskytl pracovvní volno bez náhrady mzdy. Okolnost, že je někdo kandidátem, nesmí být na újmu v jeho pracovněprávních nebo obdobných vztazích. Doba pracovního volna se považuje za výkon práce.

Pracovní volno

Současně s volbami do senátu proběhnou i komunální volby. Podle § 62 a 63 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do obcí má Člen okrskové volební komise  nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce. Člen okrskové volební komise, který je v pracovním poměru nebo poměru obdobném pracovnímu poměru, má nárok na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu a na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele.

Členovi okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, přísluší paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.

Nároky kandidátů

Kandidát má právo, aby ode dne následujícího po registraci kandidátní listiny registračním úřadem do dne předcházejícího volbám mu ten, k němuž je v pracovním nebo obdobném poměru, poskytl pracovní volno bez náhrady mzdy. Činnost kandidáta v tomto období je jiným úkonem v obecném zájmu.
                 
Podle zákoníku práce
        
Na vztahy vyplývající z výkonu funkce uvolněného člena zastupitelstva se vztahují ustanovení ZP.

Pro posuzování práv a povinností je důležitý zákon č 312/2002 Sb.,o úřednících územních samosprávných celků (ÚSC), který se vztahuje rovněž na úředníky kraje. ZP je k tomuto zákonu ve vztahu podpůrnosti (subsidiarity). Znamená to, že v případě určování práva  nebo povinnosti úředníka ÚSC, se bere v úvahu právní úprava v zákoně o úřednících. Pokud tento zákon zvláštní úpravu neobsahuje, použije se ZP. Zvláštní úprava podle zákona o ÚSC se např. týká jmenování na vedoucí místo, odstupného po skončení pracovního poměru, výběrového řízení apod.

Odměňování členů zastupitelstva

Důležité otázky po zvolení zastupitelstev patří do platové oblasti.

Členům zastupitelstva ÚSC, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni a členům zastupitelstva , kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva  nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, poskytuje ÚSC za výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva odměnu. Odměna se vyplácí z rozpočtových prostředků ÚSC. Odměnou se rozumí peněžitá plnění poskytovaná uvolněným členům zastupitelstva obce za výkon jejich funkce. Za odměnu se nepovažují plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem jejich funkce podle zvláštních právních předpisů, zejména cestovní náhrady.

Odměnou je
a)měsíční odměna,
b)odměna při skončení funkčního období.

Neuvolněný zastupitel

Ostatním členům zastupitelstva, (dále jen „neuvolněný člen zastupitelstva “), jsou-li v pracovním poměru, poskytne zaměstnavatel pro výkon funkce pracovní volno s náhradou mzdy. Rozsah doby potřebné k výkonu funkce v konkrétním případě určí ÚSC. Náhradu mzdy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, uhradí ÚSC jejich zaměstnavateli podle zvláštního předpisu. Neuvolněným členům zastupitelstva, kteří nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, poskytuje ÚSC ze svých rozpočtových prostředků náhradu výdělku ušlého v souvislosti s výkonem jejich funkce paušální částkou, jejíž výši stanoví zastupitelstvo příslušného ÚSC  vždy na příslušný kalendářní rok.

Neuvolněným členům zastupitelstva může být za výkon funkce poskytnuta měsíční odměna. Její maximální výši stanoví prováděcí právní předpis.

Měsíční odměna

Měsíční odměna je peněžité plnění poskytované měsíčně podle druhu vykonávané funkce a  za podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. Tvoří ji pevná složka stanovená podle druhu vykonávané funkce a příplatek podle počtu obyvatel obce. Při určení výše příplatku podle počtu obyvatel obce se vychází z počtu obyvatel, kteří jsou k 1. lednu příslušného kalendářního roku hlášeni v příslušném ÚSC  k trvalému pobytu. Počet obyvatel obce se zaokrouhluje na celé stovky nahoru.

Splatnost a výplata odměny členům zastupitelstva, jakož i srážky z odměny se řídí ZP a novým občanským zákoníkem (zejména dohoda o srážkách ze mzdy). Pro rozsah a pořadí srážek z odměny se použije ZP obdobně. Pro tyto účely se posuzuje odměna členům zastupitelstva jako plat zaměstnance v pracovním poměru k ÚSC. Pro tyto účely se ÚSC posuzuje jako zaměstnavatel a členové zastupitelstva se posuzují jako zaměstnanci.
Odměna se uvolněnému členovi zastupitelstva poskytuje ode dne, kdy byl zvolen nebo jmenován do funkce, za kterou odměna náleží. Den stanoví zastupitelstvo.

Neuvolněný člen zastupitelstva bude dostávat ode dne, který rovněž stanoví zastupitelstvo. V případě souběhu funkcí se rovněž rozeznávají zastupitelé, kteří byli pro výkon funkce uvolněni nebo neuvolněni. Uvolněnému členu zastupitelstva  se poskytuje měsíční odměna podle funkce, ve formě nejvyšší odměny. Neuvolněnému členovi zastupitelstva lze poskytovat měsíční odměnu až do výše souhrnu odměn za jednotlivé funkce.

Dovolená

uvolněného člena zastupitelstva je v délce 5 týdnů za kalendářní rok. Pokud jeho funkční období  netrvalo po dobu celého kalendářního roku, má nárok na poměrnou část dovolené. Za každý i započatý kalendářní měsíc trvání výkonu jeho funkce je to jedna dvanáctina  dovolené za kalendářní rok.

Příklad: Uvolněný člen zastupitelstva ukončil funkci 15.dubna 2018. Náleží mu čtyři dvanáctiny z celkové výměry dovolené, tedy z 5 kalendářních týdnů. Po zaokrouhlení je to osm a půl dne.

Měsíční odměna náleží i po dobu dovolené. ÚSC uvolněnému členovi zastupitelstva  poskytne též část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním k výkonu této funkce. Jedná se o členy zastupitelstva, kteří byli v pracovněprávním vztahu k ÚSC. V určitých případech poskytuje dovolenou bývalý zaměstnavatel. Zaměstnavatel, který uvolňuje svého zaměstnance k výkonu funkce člena zastupitelstva, mu poskytne dovolenou, kterou nevyčerpal  před uplynutím doby uvolnění do této  funkce.

Dočasná pracovní neschopnost

Nevykonává-li uvolněný člen zastupitelstva obce funkci z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, těhotenství nebo péče o dítě do 3 let věku, měsíční odměna mu nenáleží. V kalendářním měsíci, v němž z těchto důvodů uvolněný člen zastupitelstva obce vykonával funkci jen po část měsíce, náleží mu měsíční odměna v poměrné výši.

Odměna a nemocenské dávky

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží uvolněnému členu zastupitelstva obce měsíční odměna místo nemocenských dávek. Za první 3 kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti odměna ovšem nenáleží, kromě karantény. Za první 3 dny karantény náleží odměna ve výši 60% jedné třicetiny měsíční poměny  a od čtvrtého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží měsíční odměna ve výši za každý kalendářní den ve výši 60% jedné třicetiny měsíční odměny. Pro účely stanovení výše měsíční odměny se měsíční odměna, z níž se stanoví měsíční odměna, upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro stanovení dávek nemocenského pojištění. Měsíční odměna ve snížené výši se snižuje o 50%, jde-li o případy, kdy se nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění snižuje na polovinu. Výše měsíční odměny ve snížené výši za jednotlivý kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
                                       
Příplatek za vedení

Příplatek za vedení se upravuje jako složku platu, kterou se oceňuje náročnost řídící práce, neboť ta není oceněna ani platovým tarifem, ani žádnou jinou složkou platu. Příplatek za vedení jë nároková složka platu vedoucích zaměstnanců a poskytne se i těm zaměstnancům, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci, ale vedoucí zaměstnance dlouhodobě zastupují.

Příplatek za vedení je diferencován podle stupně řízení za čtyři řídící úrovně. Sazby příplatků za vedení jsou ve formě podílu z nejvyššího platového tarifu v platové třídě, do které je (vedoucí) zaměstnanec zařazen. Důvodem je především snaha o udržení stálého poměru příplatku za vedení k platovému tarifu, tj. zachování jeho reálné hodnoty i v případě zvýšení platových tarifů.

Podnikání jen se souhlasem

Mnozí kandidáti do komunálních voleb zvažují svou účast nebo kandidaturu z pohledu dalšího podnikání. Je to zejména v případech, kdy  se v současnosti věnují podnikatelské činnosti. Jaká je právní úprava ?

Úředníci ÚSC nesmí být členy řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž předmětem činnosti je podnikání. Jedná se tedy o podnikatelské subjekty, jako jsou např. obchodní korporace, družstva apod. Mohou však  být do uvedených orgánů podnikatelských subjektů vysláni územním celkem, pak jim ovšem nenáleží za tuto činnost odměna (viz § 16 odstavec 3 zákona č. 312/2002 Sb.)

Těmito právnickými osobami jsou např. obchodní korporace a družstva, které mají své řídící orgány. Jsou to především statutární a kontrolní orgány. Řídícími orgány jsou např. představenstva akciové společnosti a představenstva družstva, jednatelé společnosti s ručením omezeným, komplementáři komanditní společnosti a u veřejné obchodní společnosti každý ze společníků, pokud společenská smlouva nestanoví jinak. Ve všech uvedených případech jde o statutární orgány. Kontrolními orgány jsou např. dozorčí rada akciové společnosti nebo kontrolní komise družstva. Úředníci ÚSC nemohou být tedy členy těchto uvedených orgánů. Výdělečnou činností není ani finanční vklad do obchodní společnosti, neboť je nutno rozeznávat členský a zaměstnanecký poměr. Při peněžním vkladu do společnosti se zpravidla jedná jen o členský vztah, bez osobního podílu člena na činnosti společnosti.

Úředník může podle zákona vykonávat jinou výdělečnou činnost se souhlasem územního celku. Souhlas si však musí vyžádat k jakékoliv výdělečné činnosti, ať ji bude vykonávat v pracovněprávním vztahu (např. další pracovní poměr nebo dohoda o provedení práce), občanskoprávním vztahu nebo jako podnikání ( např. podle živnostenského oprávnění).

Souhlas si nemusí úředník vyžadovat k činnosti vědecké, pedagogické, publicistické, literární a umělecké, k činnosti znalce nebo tlumočníka vykonávanou pro soud nebo správní úřad, k činnosti v poradních orgánech vlády a ke správě vlastního majetku. Pokud bude např. vykonávat znaleckou nebo tlumočnickou činnost ve prospěch fyzické osoby ( např. odhad nemovitosti pro kupní smlouvu fyzické osoby), musí si vyžádat předchozí souhlas od ÚSC. Zákaz výdělečné činnosti úředníků se nevztahuje na správu vlastního majetku.

Správou vlastního majetku lze rozumět např. vlastnictví domu s nájemními byty, kdy vlastník byty pronajímá za úplatu, s cílem především zajistit správu tohoto majetku. Pokud by však vlastník domu poskytoval služby navíc s osobním podílem vlastní práce, nad rámec správy vlastního majetku (např. zajišťování čistého prádla, nákupu apod.) šlo by zřejmě již o podnikatelskou činnost, k jejímuž výkonu by zaměstnanec státní správy potřeboval předchozí souhlas zaměstnavatele, u něhož je zaměstnán, tedy ÚSC. Podobně by tomu bylo např. při správě majetku získaného v restituci, např. pozemky apod.

Pokud by úředník vykonával výdělečnou činnost bez souhlasu ÚSC nebo kdyby ji na jeho pokyn neukončil, jednalo by se o porušení pracovních povinností (pracovní  kázně) a mohl by z tohoto důvodu dostat výpověď z pracovního poměru. Souhlas s výkonem výdělečné činnosti vydává za samosprávný celek orgán, který je podle zvláštních předpisů statutárním orgánem samosprávného celku ( např. podle § 69 odst.2 písm.c) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích plní funkci statutárního orgánu ředitel krajského úřadu.). Ředitel úřadu např. stanoví zaměstnancům kraje plat, vydává organizační a pracovní řád, je nadřízeným všech zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu a kontroluje jejich činnost.
   
             
JUDr. Ladislav Jouza 

JUDr. Ladislav Jouza,
advokát a rozhodce pracovních sporů


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz