epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    29. 9. 2010
    ID: 66194upozornění pro uživatele

    Konstituování rozhodčího fóra podle Evropské úmluvy o mezinárodní obchodní arbitráži

    Pod záštitou Hospodářské komise OSN pro Evropu byla dne 21. 4. 1961 v Ženevě podepsána Evropská úmluva o obchodní arbitráži (dále jen „Úmluva“). U jejího podpisu byla i tehdejší Československá socialistická republika[1], přičemž Úmluva byla publikována jako Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 176/1964 Sb., o Evropské úmluvě o obchodní arbitráži.[2]

     

    rozhodni soud nove

    Jak lze seznat z preambule Úmluvy, jejím smyslem a účelem je základní snaha rozvíjet evropský obchod, k čemuž má sloužit odstraňování „některých těžkostí, které by mohly bránit organizaci a působení mezinárodní obchodní arbitráže ve vztahu mezi fyzickými anebo právnickými osobami různých evropských zemí“.

    Úmluva předpokládá, resp. dopadá[3] jak na rozhodování sporů rozhodci ad hoc, tzn. rozhodci ustanovenými pro jednotlivý případ, pro což Úmluva používá legislativní zkratku arbitráž ad hoc [srov. čl. I odst. písm. b) věta první Úmluvy], tak i na rozhodování sporů tzv. stálými rozhodčími institucemi[4] [srov. čl. I odst. písm. b) in fine Úmluvy].

    Pokud jde o konstituování rozhodčího fóra, pak nejprve zmíníme tuto problematiku v případě, kdy smluvní strany rozhodčí smlouvy[5] sjednaly pravomoc k projednání a rozhodnutí sporu stálé rozhodčí instituce.

    Podle věty za středníkem ustanovení čl. IV odst. 1 písm. a) Úmluvy platí, že v případě, kdy smluvní strany rozhodčí smlouvy ujednaly předložit své spory stálé rozhodčí instituci, bude se rozhodčí řízení řídit řádem stranami rozhodčí smlouvy určené stálé rozhodčí instituce. Tímto je v zásadě situace v případě konstituování fóra stálé rozhodčí instituce vyřešena, neboť se bude postupovat podle jejího řádu, přičemž procesy vedoucí k určení a jmenování rozhodců si lze představit nejrůznější. Nicméně Úmluva výslovně nepočítá s možností, kdy strany rozhodčí smlouvy buď vyloučí aplikaci řádu stálé rozhodčí instituce, pokud jde o určení a jmenování rozhodce, případně sami v rozhodčí smlouvě určí postup, jakým má být určen počet a osoby rozhodců (rozhodce). Zde zřejmě nutno respektovat autonomii vůle stran rozhodčí smlouvy (byť dotčené ustanovení Úmluvy je formulováno tak, že může působit kogentně[6]), tudíž rozhodčí fórum nutno konstituovat v souladu s touto vůlí, přičemž v dalším bude již určenými a jmenovanými rozhodci postupováno dle řádu té které stálé rozhodčí instituce.[7]

    Nicméně Úmluva počítá [čl. IV odst. 5 Úmluvy] i se situací, kdy sice strany rozhodčí smlouvy ujednají, že svůj spor předloží k rozhodnutí stálé rozhodčí instituci, avšak tuto v rozhodčí doložce konkrétně neurčily, ani se nemohou na jejím jmenování ex post dohodnout. Úmluva s touto situací nejen počítá, ale též ji řeší, a to tak, že v okamžiku, kdy je splněna právě popsaná hypotéza čl. IV odst. 5 Úmluvy, je žalobce disponován právem[8] předložit žádost o určení stálé rozhodčí instituce postupem upraveným v čl. IV odst. 3 Úmluvy. Vzhledem k tomu, že toto ustanovení primárně upravuje (vedle dalšího) proces alternativního konstituování rozhodčího fóra v případě arbitráže ad hoc, popíšeme tento postup níže a na tomto místě se spokojíme jen s prostým odkazem na příslušné ustanovení Úmluvy.

    Nyní tedy přistoupíme na řešení problematiky konstituování rozhodčího fóra, pokud jde o arbitráž ad hoc, přičemž v této pasáži bude zhojen i rest z předchozího odstavce.

    Dohodnou-li strany rozhodčí smlouvy, že svůj spor předloží rozhodčímu řízení ad hoc, obsahuje čl. IV odst. 1 písm. b) bod i) až iii) Úmluvy demonstrativní výčet pravidelných náležitostí rozhodčí smlouvy sjednávací arbitráž ad hoc. Mezi nimi je na prvním místě uvedeno, že smluvní strany rozhodčí smlouvy mohou zejména „jmenovat rozhodce nebo stanovit postup, podle něhož budou rozhodci jmenováni v případě nastalého sporu“[9]. Takovýto postup, buď přímé jmenování rozhodců v rozhodčí smlouvě, nebo určení postupu konstituování rozhodčího fóra, lze jednak považovat za nejčastější, jakož i doporučení hodný, neboť se strany rozhodčí smlouvy vyvarují jistě postradatelných komplikací. Úmluva sice opět zná řešení situace, kdy právě zmíněná dohoda absentuje, nicméně jde o řešení, které z logiky věci časově i fakticky zatíží rozhodčí řízení a jeho strany tak, že v mnoha ohledech ztrácí své základní devizy, kterými jsou rychlost a hospodárnost.

    Každopádně stran arbitráže ad hoc ustanovení čl. IV odst. 2 Úmluvy obsahuje opatření pro případ, kdy je některá ze stran rozhodčího řízení v prodlení se jmenováním svého rozhodce. Jde tedy o situaci, kdy má spor rozhodovat více rozhodců, nikoliv rozhodce jediný; pokud jde o spor, kde má rozhodovat jediný rozhodce, pak při nedohodě na jeho určení se bude postupovat podle třetího odstavce zde podávaného článku Úmluvy.

    Jestliže tedy ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla arbitrážní žádost (žaloba) doručena žalované straně, je jedna ze stran v prodlení se jmenováním svého rozhodce (a není-li stranami dohodnuto jinak), bude rozhodce jmenován k žádosti druhé ze stran předsedou příslušné obchodní komory[10]. Stejně se bude postupovat také tehdy, bude-li některá ze stran v prodlení při nutnosti nahradit některého z již jmenovaných rozhodců [srov. čl. IV odst. 2 in fine Úmluvy].

    Pokud pak má v arbitráži ad hoc rozhodnout jediný rozhodce, který nebyl, resp. není mezi stranami dohodnut (ani nebyl sjednán postup jeho určení) a strany nejsou takové dohody schopny, pak se bude na tuto situaci aplikovat ustanovení čl. IV odst. 3 Úmluvy; to se bude ostatně aplikovat i v případě, který byl shora popsán stran žádosti o určení stálé rozhodčí instituce. Citované ustanovení disponuje nejprve žalobce – teprve když žalobce nevyužije dále specifikovaných oprávnění, mohou těchto oprávnění využít žalovaný či rozhodci [srov. čl. IV odst. 3 in fine Úmluvy] – k tomu, aby podle volby žalobce rozhodce určil buď předseda příslušné obchodní komory, nebo tzv. Zvláštní Výbor[11], a to podle níže uvedeného klíče.[12]

    a) Pokud se strany dohodly o místě rozhodčího řízení lze podat žádost:

    • a. k předsedovi příslušné obchodní komory v zemi podle místa rozhodčího řízení zvoleného stranami,
    • b. nebo předsedovi příslušné obchodní komory v zemi, v níž má žalovaná strana v okamžiku podání arbitrážní žaloby svůj obvyklý pobyt nebo svoje sídlo.

    b) Pokud se strany nedohodly o místě rozhodčího řízení lze podat žádost:

    • a. k předsedovi příslušné obchodní komory v zemi, v níž má žalovaná strana svůj obvyklý pobyt, bydliště nebo svoje sídlo,
    • b. nebo Zvláštnímu Výboru.

    Zmiňujeme-li zde opatření, která mají zamezit znemožnění provedení arbitráže z důvodu nečinnosti některé ze stran rozhodčí smlouvy, lze v této souvislosti zmínit též ustanovení čl. IV odst. 7 Úmluvy, které normuje opatření proti nečinnosti předsedy příslušné obchodní komory, kterému byla adresována některá ze shora uvedených žádostí. Pokud totiž předseda příslušné obchodní komory dotčené žádosti ve lhůtě 60 dnů (počítáno ode dne, kdy byla vůči němu žádost vznesena) nevyhoví „může se žadatel obrátit na Zvláštní Výbor se žádostí, aby převzal výkon funkcí, které nebyly splněny“.

    Na závěr zmíníme ještě poněkud zvláštní situaci, a to stav, kdy rozhodčí smlouva, kterou lze subsumovat pod Úmluvu, sice obsahuje projev vůle jejích stran, aby spory mezi nimi byly podrobeny rozhodčímu řízení, avšak ničeho neobsahuje o způsobu rozhodčího řízení[13] a (kumulativně) není možné ani následné dohody stran [srov. čl. IV odst. 6 Úmluvy]. Také tato věc má být řešena postupem předvídaným v čl. IV odst. 3 Úmluvy, nicméně disponován je v tomto směru pouze žalobce[14], který je shora popsanou procedurou oprávněn podat žádost k předsedovi příslušné obchodní komory nebo Zvláštnímu Výboru. Ti pak „mohou buď odkázat strany na některou stálou rozhodčí instituci, nebo vyzvat strany, aby jmenovaly své rozhodce ve lhůtě, kterou jim určí, a aby se v téže lhůtě dohodly o opatřeních nutných pro průběh rozhodčího řízení“[15]. Je zde tedy evidentní respekt Úmluvy k projevu vůle stran, byť byla projevena ve zcela minimalistickém rozsahu, kdy ve své podstatě rozhodčí smlouva obsahuje pouze projev vůle o podrobení sporu arbitráži bez dalšího.

    Takový přístup je nesporně chvályhodný a měl by být inspirací i pro ty vnitrostátní právní úpravy, které by v takové situaci, o takovém projevu vůle pochybovaly co do jeho určitosti, místo toho, aby tendovaly k naplnění vůle smluvních stran, neboť smyslem a účelem právního řádu má být mj. umožnit smluvním stranám dosíci toho, čeho zamýšlely, byť mnohdy nešikovně; např. i pomocí dispozitivních ustanovení obdobných právě podanému.
     

    Mgr. Bc. Patrik Frk

    Mgr. Bc. Patrik Frk
    rozhodce Rozhodčího soudu při IAL SE

    Rozhodčí soud České republiky a Slovenské republiky při IAL SE

    Expozitura (sudiště) Praha
    PALÁC KONVIKT
    Konviktská 24
    110 00  Praha 1

    Tel.:   + 420 224 241 319
    Fax:   + 420 224 281 226
    e-mail: podatelna@rozhodcisoud.net


    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] Úmluva byla podepsána pod podmínkou, resp. s výhradou ratifikace [k tomu srov. čl. 10 Ústavy ČR].
    [2] Úmluva pro tehdejší Československou socialistickou republiku vstoupila v platnost dne 11. 2. 1964.
    [3] K věcné působnosti Úmluvy srov. čl. I odst. 1 Úmluvy.
    [4] Všimněme si, že Úmluva nepracuje s termínem stálý rozhodčí soud, nýbrž s termínem stálá rozhodčí instituce (odtud též patrně označení institucionalizované rozhodčí řízení) a též z dalších ustanovení Úmluvy lze dovodit, že termín stálá rozhodčí instituce je pojmem širším, nežli pojem stálý rozhodčí soud, proto jistě lze pod pojem stálá rozhodčí instituce podřadit i fenomén tzv. arbitrážních center, jakožto servisních organizací rozhodců ad hoc (setkat se lze i s označením centrum pro rozhodčí řízení, středisko poskytující služby související s rozhodčím řízením apod.).
    [5] K pojmu rozhodčí smlouva pro účely Úmluvy srov. čl. I odst. 2 písm. a) Úmluvy. K jejímu Úmluvou předpokládanému obsahu srov. též čl. IV odst. 1 Úmluvy.
    [6] Srov. „Strany rozhodčí Smlouvy mohou ujednat, že své spory předloží stálé rozhodčí instituci; v tomto případě se rozhodčí řízení bude řídit řádem této instituce“.
    [7] Avšak představit si lze, že strany rozhodčí smlouvy zcela a bez dalšího vyloučí aplikaci řádu stálé rozhodčí instituce, byť sjednají její pravomoc pro projednání a rozhodnutí sporu. Také zde bude nutno respektovat vůli stran rozhodčí smlouvy a v tomto případě buď strany rozhodčí doložky sami určí pravidla, jimiž se mají rozhodci řídit, případně budou tato pravidla určena pomocí dispozitivních ustanovení Úmluvy, zejména jejího čl. IV, který je rubrikován jako Organizace arbitráže.
    [8] Nikoliv povinností [srov. může v textaci poslední věty čl. IV odst. 5 Úmluvy].
    [9] Dále jsou to ujednání o určení místa arbitráže [srov. bod ii) dotčeného ustanovení Úmluvy] a stanovení pravidel řízení pro jednání rozhodců [srov. bod iii) dotčeného ustanovení Úmluvy].
    [10] Příslušnou obchodní komorou se rozumí obchodní komora „v zemi, v níž má strana, která je v prodlení v okamžiku podání arbitrážní žádosti svůj obvyklý pobyt nebo svoje sídlo“ [čl. IV odst. 2 Úmluvy]. K pojmu sídlo srov. též ustanovení č. I odst. 2 písm. c) Úmluvy.
    [11] K jeho složení a způsobu činnosti srov. Přílohu k Úmluvě.
    [12] K postupu předsedy příslušné obchodní komory, resp. Zvláštního Výboru po obdržení žádosti srov. čl. IV odst. 4 Úmluvy.
    [13] Zda se má jednat o arbitráž ad hoc nebo arbitráž institucionalizovanou.
    [14] Viz gramatický výklad věty „… má žalobce možnost použít v této věci postupu předvídaného v odstavci 3 tohoto článku…“.
    [15] Pro úplnost dodejme, že v naposledy citovaném případě se má aplikovat ustanovení čl. IV odst. 2, 3 a 4 Úmluvy.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. Patrik Frk
    29. 9. 2010
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • DEAL MONITOR
    • Základní přehled obchodních korporací v Polsku se zaměřením na založení společnosti s ručením omezeným
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Dopad Fit for 55 na historické budovy

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 18.10.2023Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    • 19.10.2023Novela ZZVZ se zaměřením na IT veřejné zakázky - Co je v dané oblasti nového? (online - živé vysílání) - 19.10.2023
    • 20.10.2023Jak se dělá skvělá smlouva o dílo – na veřejné zakázky (nejen) na stavební práce (online - živé vysílání) - 20.10.2023
    • 24.10.2023Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) (online - živé vysílání) - 24.10.2023
    • 25.10.2023Od nápadu k exitu: Právní život start-upu (online - živé vysílání) - 25.10.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (srpen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2023)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 29.11.2023TAX FORUM 2024 – daňové a účetní novinky roku 2024 - 29.11.2023
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Případy spoluzavinění při dopravní nehodě
    • Přídatné spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Podnájem bytu

    Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě úroku z prodlení okamžik, kdy je věřitel objektivně s to své právo uplatnit před orgány veřejné moci, nemůže předcházet dni, kdy se dlužník dostává do prodlení se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.