Konto v cizině může mít každý. Vyplatí se jen někomu.

Potřebuje totiž obvykle komunikovat s bankovními úředníky nejen při založení účtu, ale i při jeho správě. A jen malé, či dokonce žádné, výhody poskytne účet v cizině klientům, kteří by se za hranice vypravili jen párkrát do roka, třeba na dovolenou či za nákupy. 
 
Poplatky jsou nižší

Proč vlastně uvažovat o založení účtu i v bance za hranicemi České republiky?Mnohde se v porovnání s tuzemskými finančními ústavy výrazně ušetří na poplatcích. Nejnižší cenu za bankovní služby účtují v Evropské unii rakouské finanční ústavy. I v dalších zemích, například v Německu, Francii či ve Velké Británii, je často správa a používání účtu méně nákladné ve srovnání s tuzemskými bankami. Třeba výběry z bankomatu nebo u přepážky bývají často zdarma nebo jen za transakční poplatek.

Člověk, který používá bankomat i několikrát měsíčně, tak pocítí úsporu v řádu stovek korun. S tuzemskou kartou totiž zaplatí za každý výběr v cizině i několik desítek, ale někdy i více než sto korun. Kdežto s kartou cizí banky nic nebo cenu mnohem nižší.

K běžnému účtu v některých cizích bankách automaticky přidávají také kreditní kartu. A konečně řadu služeb vyřídí klient prostřednictvím takzvaných samoobslužných zón - například si tu může zdarma vytisknout výpis z účtu, z bankomatu je možné běžně zadávat platební příkazy nebo vkládat peníze na účet. 
 
Vyšší úroky nečekejte

Na rozdílu úrokových sazeb z vkladů mezi tuzemským a zahraničním finančním trhem se příliš vydělat nedá. „Trend úrokové míry je naprosto stejný. Výnosy z depozit jsou celosvětově nízké,“ říká finanční analytik Pavel Kohout. Dodává, že jedině Velká Británie se trochu liší v porovnání se zbytkem zemí Evropské unie směrem nahoru. „Rozhodně nestojí za to ukládat si peníze do cizích bank jenom kvůli sazbám. To by nemělo nejmenší smysl,“ míní Pavel Kohout.

Kdo hledí i na desetiny procenta, může výhodu najít. Například deset tisíc eur lze na rok uložit v České spořitelně s úrokem 1,2 procenta, v Erste Bank nabízejí kapitálovou spořitelní knížku se sazbou 1,75 procenta. Roční rozdíl ve výnosech tak činí zhruba 1800 korun, tedy 55 eur. Dresdner Bank CZ v České republice zase nabízí úročení běžného účtu 0,25 procenta za rok, v Německu pak Dresdner Bank AG úročí konto 0,85 procenta. Rozdíl sazby u vkladového účtu však činí jen 0,08 procenta (v tuzemsku 1,17 %, v Německu 1,25 % u vkladu 10 000 eur na jeden rok). Výhodnější sazby v cizině však mohou lehce smazat například náklady spojené se založením vkladu, tedy cestou do ciziny či administrativou, nebo pohyb kurzu měny.   
 
Založit účet je možné i z domova, ale...

K založení účtu není bezpodmínečně nutné jezdit do ciziny. Alespoň teoreticky. Některé zahraniční banky totiž umožňují vše vyřídit korespondenčně. Tento způsob potvrdila například Bank Austria Creditanstalt či Dresdner Bank AG. „Pro založení konta v Německu není nutná první osobní návštěva banky, ale je třeba vše dojednat přes telefon, popřípadě elektronicky a pak již zaslat podepsanou smlouvu s úředně ověřeným podpisem. Dále klient již může účet ovládat přes internetové nebo telefonní bankovnictví,“ uvádí Martina Lambertová z Dresdner Bank CZ.

Obvykle finanční ústavy požadují také kopii cestovního pasu, případně další doklad totožnosti. Všechny rakouské banky se zase podle Hany Cygonkové z vídeňské Erste Bank drží při zakládání účtu povinné zásady „znej svého klienta“. „To znamená, že občan České republiky potřebuje pro zřízení účtu u Erste Bank v Rakousku platný pas. Dále je třeba prokázat původ peněz, které budou na účet zasílány. Například pracovní smlouvou, v případě, že na účet bude poukazována výplata, nebo darovací smlouvou, smlouvou o prodeji nemovitosti či dokladem o dědictví, pokud chce klient uložit částku vyšší než 15 tisíc eur,“ vysvětluje Hana Cygonková. 

Právnická osoba, tedy firma, potřebuje v rakouské Erste Bank výpis z Obchodního rejstříku a jeho překlad do němčiny, obojí ověřené notářem a ne starší než tři měsíce.

Taková je teorie, praxe však může vypadat jinak. Například ve Velké Británii některé banky vyžadují, aby jim zahraniční klient prokázal, že je „důvěryhodný“, například tak, že řádně platí nájem. Často tedy nestačí písemný kontakt, ale k založení konta je potřeba mnoho osobních návštěv a „přesvědčování“.    

Právnická osoba, tedy firma, potřebuje v rakouské Erste Bank výpis z obchodního rejstříku a jeho překlad do němčiny, obojí ověřené notářem a ne starší než tři měsíce.

Pokud by chtěl zájemce o konto v cizině vše vyřídit prostřednictvím tuzemské banky, která patří do zahraniční finanční skupiny, nejspíš neuspěje. Banky totiž tyto služby běžně nezprostředkovávají. I když dílčí propojení může existovat. Například debetní výběr od Bank Austria Creditanstalt je možný v pobočkách české HVB Bank.