Kritika zaměstnavatele: Důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnance?

Jak, co, koho, kdy a kde ne/smí zaměstnanec kritizovat?

Co je oprávněná/přípustná kritika a kdy jde o zásah do dobré pověsti fyzické nebo právnické osoby?

Aby bylo možné kritiku na adresu zaměstnavatele považovat (ještě) za přípustnou, je žádoucí se držet následujících pravidel formulovaných Nejvyšším soudem ČR (sp. zn. 21 Cdo 1043/2016) ohledně limitů kritiky, která by (s)měla být:

• věcná (podložená skutková tvrzení a pravdivé podklady) a konkrétní,
• přiměřená co do obsahu, formy i místa, tj. s ohledem na dosažení sledovaného i uznaného cíle kritiky nikoliv přemrštěná a přehnaná, znevažující (difamující), hanlivá či vulgární,
• neveřejná, tj. nemající způsobilost ohrozit či poškodit zaměstnavatele v majetkové či morální sféře.

V každém jednotlivém případě má být přihlíženo ke konkrétním okolnostem, jejichž celkové hodnocení musí odpovídat pravidlům slušnosti a občanského soužití. Proto je na místě zjednodušený kazuistický přehled o rozhodovací praxi zejm. Nejvyššího a Ústavního soudu ČR z posledních let:

1. O co šlo: Na internetovém portálu DigiZone.cz zveřejněná kritika redaktora a reportéra zpravodajství TV Barrandov přirovnávajícího interní poměry v televizi k totalitnímu režimu a kritizujícího pokyn vedení předem posílat plán reportáží k odsouhlasení následné realizace a vysílání.

Reakce zaměstnavatele: okamžité zrušení pracovního poměru (dále tak jen „OZPP“).

Nejvyšší soud ČR (21 Cdo 1043/2016; 20. 3. 2017) s výsledkem: neoprávněná (excesivní) kritika, objektivně způsobilá ohrozit či poškodit dobrou pověst zaměstnavatele; OZPP platné.

2. O co šlo: Zaměstnanec během neveřejné (interní) hádky s nadřízeným použil expresivní až nepříliš vulgární výrazy „nohsled“ bývalého generálního ředitele a „anální alpinista“ na adresu svého nadřízeného a bez důkazů jej obvinil z poškozování podnikatelských zájmů zaměstnavatele.

Reakce zaměstnavatele: OZPP.

Ústavní soud ČR (II. ÚS 180/16; 17. 2. 2016) s výsledkem: neveřejná kritika, způsobilost přivodit újmu zaměstnavateli byla poměrně nízká; OZPP neplatné.

3. O co šlo: Zaměstnanec na pozici obchodního zástupce oslovil e-mailem potenciálního obchodního partnera zaměstnavatele, aby jej ne zcela vhodně formulovaným textem upozornil na diskriminační podmínky a další vady vyhlášeného výběrového řízení, kterého se zaměstnavatel hodlal zúčastnit.

Reakce zaměstnavatele: OZPP.

Ústavní soud ČR (IV. ÚS 3063/15; 19. 11. 2015) s výsledkem: svoboda projevu není neomezená, neloajální jednání v rozporu se zájmy zaměstnavatele; OZPP platné.

4. O co šlo: Zaměstnanci (čističky odpadních vod) informovali mj. obchodní partnery i vlastníka čističky o problémech možného ohrožování životního prostředí ze strany jejich zaměstnavatele a o nevýhodných podmínkách nájmu čističky odpadních vod vč. podezřelých okolností uzavření nájemního vztahu.

Reakce zaměstnavatele: OZPP.

Ústavní soud ČR (IV. ÚS 2449/15; 4. 11. 2015) s výsledkem: jednání ve snaze poškodit zaměstnavatele; OZPP platné.

5. O co šlo: Zaměstnanec na pozici vedoucího právního oddělení Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR se na interní poradě právníků kriticky neadresně vyjádřil k některým otázkám souvisejícím s činností a hospodařením pojišťovny (mj. o podezření na skryté tunelování fondů pojišťovny) a uvedená tvrzení posléze k výzvě zaměstnavatele včas a zcela neupřesnil ani nedoložil.

Reakce zaměstnavatele: OZPP.

Ústavní soud ČR (I. ÚS 1990/08; 23. 3. 2010) s výsledkem: interní kritika upozorňující na nesrovnalosti hospodaření pojišťovny s veřejnými finančními prostředky je žádoucí; OZPP neplatné.

6. O co šlo: Zaměstnanec na pozici „krmič vepřů“ při neveřejném rozhovoru na dvoře areálu zaměstnavatele v rozrušení nazval ředitele, s níž se léta znal a tykali si, „gaunerem a tunelářem“.

Reakce zaměstnavatele: OZPP.

Nejvyšší soud ČR (21 Cdo 2134/2003; 4. 3. 2004) s výsledkem: OZPP neplatné.

7. O co šlo: Zaměstnanec – řidič dodavatele při dodávce a vykládce jízdních kol použil vůči řediteli obchodního domu – zákazníkovi – oslovení „ty buze*****“.

Reakce zaměstnavatele: OZPP.

Krajský soud v Hradci Králové (21 Co 258/2002; 4. 12. 2002) s výsledkem: způsobilost jednání přivodit majetkovou újmu zaměstnavateli; OZPP platné.

8. O co šlo: Zaměstnanec slovně a hrubě vulgárně napadl investora stavby i zákazníka zaměstnavatele v jednom tím, že mu řekl, že je „svi**“.

Reakce zaměstnavatele: OZPP.

Nejvyšší soud ČR (21 Cdo 678/2001; 3. 4. 2002) s výsledkem: způsobilost jednání přivodit majetkovou újmu zaměstnavateli; OZPP platné.

Shora vybrané případy jsou jen ty „nejzávažnější“, při nichž zaměstnavatelé intenzitu porušení „ocenili“ okamžitým zrušením pracovního poměru zaměstnance z důvodu porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [(nyní v § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce)]. Soudy pak mnohdy nesdílely přesvědčení zaměstnavatelů o důvodnosti OZPP a v některých případech daly za pravdu proti OZPP bránícímu se zaměstnanci. Nicméně u některých případů lze dovodit, že pokud by zaměstnavatelé namísto OZPP doručili zaměstnanci výpověď pro závažné porušení povinností dle § 52 písm. g) zákoníku práce, byli by v případném sporu se zaměstnancem o neplatnost výpovědi úspěšní.

Jelikož se v případě důvodu pro OZPP vymezeného § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce jedná o právní normu s relativně neurčitou hypotézou a vymezení hypotézy právní normy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu, nechť shora uvedená kazuistika slouží zaměstnancům i zaměstnavatelům jako odstrašující příklady či vodítko umožňující snáze pochopit, jaké jsou meze zaměstnancovy kritiky a jak na ní (správně) reagovat.

JUDr. Jan Hrnčář,
advokát