Licence zdrojového kódu u vyvíjeného počítačového programu

Společnost A je autorem zdrojového kódu, na jehož základě je společně se společností B vybudován, rozvíjen a dále komercializován počítačový program. Právní vztah mezi společnostmi A a B na vývoj počítačového programu je založen smlouvou o dílo. Postupem času jsou práva a povinnosti stran upravována dodatky. Ve smlouvě je vyjádřen účel a záměr stran při uzavření smlouvy - vývoj počítačového programu se zamýšlenými funkcemi, které dokážou splnit záměr, jež si předsevzal objednatel. Dodatky pak upravují praktické otázky podle aktuální potřeby odpovědnost za plnění harmonogramu a opravu chyb, odměnu za hodinové sazby zhotovitele a některá další práva týkající se majetkových práv, mimo jiné i podmínky nakládání se zdrojovým kódem. Licenční ujednání k němu nejsou výslovně obsažena ve smlouvě, ale úmysl stran ohledně některých licenčních podmínek ke zdrojovému kódu, konkrétně podmínky vstupu do vývoje počítačového programu a podmínky „výstupu“, lze dovodit a sestavit. V otázkách neupravených vůlí stran pak postupujeme podle ust. § 2371 – 2383 občanského zákoníku, ustanovení pro licenci k předmětům chráněným autorským zákonem.

Z pohledu ust. § 58 odst. 7 autorského zákona se na počítačový program vytvořený v rámci zadání smlouvy o dílo hledí jako na zaměstnanecké dílo: Počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, se považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku.

K naplňování účelu smlouvy zhotovitel, stejně jako zaměstnanec v rámci plnění svojí role u zaměstnavatele, vloží zdrojový kód, který se stává součástí plnění smlouvy a pokud není výslovně upraveno jinak, konkludentně dává souhlas s licencí v rozsahu, která je v souladu se smyslem smlouvy a záměrem smluvních stran. Nově vytvořený počítačový program založený na vloženém zdrojovém kódu má již samostatný právní osud a majetková i osobnostní práva náleží objednateli. Objednatel může libovolně program měnit, instalovat u klientů a dál jej jako celek licencovat. Omezení objednatele jako nabyvatele licence je upraveno v ust. § 2375 odst. 2: Nabyvatel smí dílo nebo jeho název upravit či jinak měnit, jen bylo-li to ujednáno, ledaže se jedná o takovou úpravu nebo jinou změnu, u níž lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém případě však nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název upravit nebo jinak změnit, vyhradil-li si autor svolení a je-li nabyvateli taková výhrada známa.

V případě smlouvy o dílo je autor/zhotovitel aktérem změn, když plněním smlouvy pomáhá nový počítačový program vyvíjet a jeho svolení s úpravou je tedy presumovatelné. Dále je v zákoně upravena hypotéza dotýkající se situace propojení zdrojového kódu a nově vyvíjeného počítačového programu: Odstavec 2 se použije obdobně i při spojení díla s jiným dílem nebo při zařazení díla do díla souborného.

Závěr

Má-li být Váš počítačový program, ať už ve formě binárního nebo zdrojového kódu použit při vývoji nového programu v rámci objednávky smlouvy o dílo a tento Váš vklad je originálním a plnohodnotným autorským dílem ve smyslu autorského zákona, rozhodně nepodceňujte v rámci kontraktace důslednou úpravu a ochranu Vašich práv. Licenční podmínka inkorporovaná do smlouvy o dílo nejlépe ochrání Váš majetkový nárok a omezí zneužití Vašeho know-how (zdrojový kód). Kromě ochrany know-how licencí se nabízí i forma obchodního tajemství, důvěrné informace nebo konkurenční doložky.




Mgr. Libor Pavlíček,
advokátní koncipient


MORENO VLK & ASOCIADOS
advokátní kancelář

Sokolovská 32/22
186 00 Praha 8

Tel.:    +420 224 818 736
Fax:    +420 224 818 736
e-mail:    praha@moreno-vlk.eu  


_____________________________________
Zdroj:
Telec, I. Právo duševního vlastnictví v informační společnosti. Praha: Leges, 2015.
Štědroň, B. Ochrana a licencování počítačového programu. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz