epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    30. 7. 2020
    ID: 111554upozornění pro uživatele

    Může vedle náhrady škody za pracovní úraz náležet i odškodnění podle občanského zákoníku?

    Od účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, se nad touto otázkou zamýšlela celá řada právníků. Nejvyšší soud dne 10.3.2020 vydal rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 710/2019, ve kterém nastínil řešení, kdy v situaci, kde dle zákoníku práce není na odškodnění nárok, by mohl existovat nárok na odškodnění dle občanského zákoníku.

    Dva pozůstalí – zletilé děti – se vůči zaměstnavateli domáhali náhrady nemajetkové újmy, která jim byla způsobena tím, že jejich otec zemřel při pracovním úrazu, čímž došlo k zásahu do jejich osobnostních práv.   Zaměstnavatel jejich nárok odmítal s tím, že k smrti zaměstnance došlo pochybením samotného zemřelého. Dále argumentoval, že vzhledem k tomu, že pozůstalí jsou zaopatřenými dětmi a jednorázové odškodnění pozůstalých náleží jen dětem nezaopatřeným (§ 378 odst. 1 zákoníku práce).[1]

    Soudy prvního a druhého stupně pozůstalým částečně vyhověly s tím, že odpovědnost žalovaného stavěly na kombinaci pracovněprávní a občanskoprávní odpovědnosti. K dovolání zaměstnavatele (žalovaného) celou otázku znovu posuzoval Nejvyšší soud ČR.

    Ten zde uzavřel, že jednorázové odškodnění pozůstalých podle zákoníku práce náleží pouze v zákoníku práce vymezených případech a tento okruh nelze dále rozšiřovat o další pozůstalé. Pokud tedy zákoník práce stanoví, že jednorázové odškodnění náleží pouze nezaopatřeným dětem, nelze je poskytnout dětem zaopatřeným. K tomu nelze využít ani ustanovení občanského zákoníku[2], které upravuje rozsah nemajetkové újmy spočívající v duševních útrapách při ublížení na zdraví a usmrcení. 

    Nejvyšší soud však v tomto případě dospěl k závěru, že způsobení úmrtí člena rodiny je neoprávněným zásahem do soukromí členů rodiny.  To koresponduje i s výkladem Ústavního soudu, který do respektu k soukromému životu zahrnuje i právo rozvíjet vztahy s dalšími lidmi, včetně (samozřejmě) členů rodiny. Odčinění nemajetkové újmy způsobené zásahem do absolutního osobnostního práva je tak možné podle obecné úpravy odškodňování újmy občanského zákoníku[3].

    Reklama
    Whistleblowing a interní vyšetřování - prakticky a efektivně (online - živé vysílání) - 2.6.2023
    Whistleblowing a interní vyšetřování - prakticky a efektivně (online - živé vysílání) - 2.6.2023
    2.6.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Z toho tedy vyplývá, že povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu v důsledku zásahu do osobnostního práva má jen ten, kdo do tohoto práva zasáhl zaviněným porušením povinnosti stanovené zákonem; zavinění se přitom předpokládá.

    Soud prvního a druhého stupně tudíž pochybily, pokud vycházely jen z toho, že zaměstnavatel za škodu odpovídá podle pracovněprávních předpisů. Tam uplatňovaná objektivní odpovědnost za škodu se vztáhne jen na ty náhrady, které upravuje přímo zákoník práce.  Vzhledem k tomu, že o tuto náhradu se nejednalo, měly soudy řešit, zda zaměstnavatel zaviněně porušil nějakou povinnost stanovenou zákonem, jaké bylo dáno zavinění a zda byla příčinná souvislost mezi tímto porušením a škodlivým následkem (smrtí zaměstnance).

    Nejvyšší soud věc vrátil odvolacímu soudu.

    Co z toho plyne? Souběh odpovědnosti za škodu podle zákoníku práce a občanského zákoníku je zcela jednoznačně možný. V případě odpovědnosti podle zákoníku práce je ale třeba postupovat podle pracovněprávních předpisů a v případě odpovědnosti podle občanského zákoníku je třeba držet se pravidel a podmínek podle zákoníku občanského. Kombinovat jednotlivá pravidla nelze. V tomto případě nepatřili pozůstalí mezi ty, které k vyplacení jednorázového odškodnění opravňuje zákoník práce. Jak bude ale posouzena situace, kdy pozůstalým bude podle zákoníku práce vyplaceno jednorázové odškodnění? Budou se moci domáhat plnění i za zásah do osobnostního práva? A pokud budou podmínky splněny, jak soud zohlední skutečnost, že již plnění podle zákoníku práce obdrželi nebo obdrží? Na tuto otázku nás ještě odpověď čeká.

    Konkrétní otázka řešená v tomto případě, tedy otázka, zda jednorázové odškodnění, které neslouží pouze k zajištění, ale i k odčinění citové újmy, patří i zaopatřeným dětem zemřelého zaměstnance, bude vyřešena od 1.1.2021 změnou zákona – odškodné vypláceno těmto osobám bude a jeho výše je (stejně jako u ostatních oprávněných osob) stanovena nejméně jako dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěný za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo.


    Mgr. Veronika Odrobinová

    Mgr. Veronika Odrobinová,
    partner

     

     

     

     

    GT Legal, advokátní kancelář, s.r.o

    Muchova 240/6
    160 00 Prague 6

    Tel.:    +420 224 813 299
    e-mail: office@gt-legal.com

     

    [1] 1.1.2021

    [2] § 2959 občanského zákoníku

    [3] § 2894 občanského zákoníku.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Veronika Odrobinová (GT LEGAL)
    30. 7. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Odměňování zaměstnanců investiční společnosti
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Dovolená a příplatky nově v dohodách
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 7.
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
    • Do práce na kole? Aneb na co si musí dávat zaměstnavatel pozor, aby nepřišel k silničnímu lišeji.

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novela zákoníku práce optikou zaměstnavatele
    • Aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele
    • Skončení pracovního poměru
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Exekuce
    • 10 tipů, jak se nespálit při výběru dodavatele fotovoltaiky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo...

    Náhrada škody způsobené státem

    Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

    Chybné posouzení dovolání

    Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil,...

    Zásada kontradiktornosti řízení a náklady řízení

    Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny...

    Poskytnutí informací

    Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.