epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 7. 2013
    ID: 91846upozornění pro uživatele

    Nabytí vlastnického práva od nevlastníka v novém občanském zákoníku

    Princip právní jistoty vyplývající z konceptu materiálně chápaného právního státu, který je zakotven v čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky, se v českém právním řádu projevuje celou řadou požadavků jak na tvorbu práva, tak i na jeho aplikaci. Jedním z těchto projevů je nepochybně právě s odkazem na obecnější právní princip právní jistoty výkladové pravidlo spočívající v ochraně dobré víry jednajících osob. Princip ochrany dobré víry je jedním z vůdčích idejí soukromého práva a současně je jedním z limitů autonomie vůle účastníků soukromoprávních vztahů. Ochrana dobré víry jako právní hodnota přitom vychází z presumpce poctivosti účastníků soukromoprávních vztahů a při výkladu právních úkonů v soukromoprávním styku je tak tento princip nutno respektovat a vnímat ho z pozice korektivu obecně platného pro celé soukromé právo. V obecné rovině se přitom pojem dobrá víra chápe jako nezaviněná nevědomost o právních nedostatcích právního stavu.

     
     PPS advokati
     
    V právních vztazích však dochází velmi často ke střetu zmíněného principu ochrany dobré víry a v kontrapozici stojícímu ústavně zaručenému právu vlastnickému. V tomto ohledu především výrazně vystupuje do popředí institut nabytí vlastnického práva od nevlastníka, který v zásadě upřednostňuje ochranu dobré víry nad právem vlastnickým. Právní praxe se v otázce vyvažování těchto dvou právních principů stojících ve vzájemné kontrapozici neustále vyvíjí. Účelem tohoto článku je základní pohled na institut nabytí vlastnického práva od nevlastníka zejména s ohledem na úpravu v novém občanském zákoníku.

    Současná právní úprava

    Současná právní úprava je postavena na odlišném přístupu v rámci občanského zákoníku a obchodního zákoníku. Zatímco občanský zákoník stojí téměř výhradně na zásadě, že nikdo nemůže na druhého převést více práv než má sám („Nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet“)[1], tak na druhou stranu obchodní zákoník v ustanovení § 446 nabytí vlastnického práva od nevlastníka v případě movitých věcí výslovně umožňuje[2]. Právní úprava nabytí vlastnického práva od nevlastníka je v obchodním zákoníku systematicky řazena u smlouvy kupní, nicméně obdobně se užije též u prodeje podniku dle ustanovení § 483 odst. 3 obchodního zákoníku, u smlouvy o dílo dle § 554 odst. 5 obchodního zákoníku, jakož i § 20 zákona o cenných papírech.

    Nabytí vlastnického práva od nevlastníka ve vztahu k nemovitostem je oproti movitým věcem otázkou v právní praxi výrazně složitější. V případě odstoupení od smlouvy byla již tato otázka ve své podstatě vyřešena[3], kdy Nejvyšší soud přes výhrady přejal judikaturu Ústavního soudu. Vztah mezi smluvními stranami se totiž v případě odstoupení od smlouvy může projevit zase pouze mezi smluvními stranami. Judikatura však šla v tomto ohledu ještě dál. V případě neplatnosti původní smlouvy o převodu nemovitosti v tuto chvíli totiž panuje názorový rozkol mezi vrcholnými soudními institucemi. Zatímco Ústavní soud zastává názor, že za určitých podmínek lze nabýt vlastnické právo k nemovitosti od nevlastníka[4], tak Nejvyšší soud je v zásadě názoru opačného[5]. Nicméně princip ochrany dobré víry v českém právním řádu má nepochybně své neochvějné místo a v důsledku toho se domníváme, že nastavený názorový vývoj tak, jak ho v této chvíli prezentuje Ústavní soud je výrazným posunem vpřed, který odráží potřeby současné společnosti k utužení právní jistoty účastníků soukromoprávních vztahů a snahy podnítit větší důvěru mezi smluvními subjekty. Tento závěr lze ovšem zaujmout pouze za předpokladu, že ze strany soudů budou v případě sporů skutkové okolnosti dobré víry nabyvatele skutečně zkoumány s náležitou pečlivostí a se zřetelem ke všem okolnostem střídmě, jak ostatně vyplývá i z nálezů Ústavního soudu. V tomto ohledu lze vysledovat tendenční snahy o přísnější uplatňování zásady vigilantibus iura scripta sunt. Ačkoli vlastnické právo je základním ústavně zaručeným právem, jehož jakékoli omezení či potlačení vzbuzuje velké diskuse a v minulosti se neosvědčilo, přesto jsme toho názoru, že při důsledném respektování mantinelů nastavených při hodnocení dobré víry nabyvatele by mělo být nabytí vlastnického práva od nevlastníka v duchu nálezů Ústavního soudu i za současného právního stavu přípustné a k tomuto názoru se kloníme.

    Úprava v novém občanském zákoníku

    V rámci úpravy nového občanského zákoníku by mělo zejména dojít k odstranění dvojkolejnosti nabývání vlastnictví od nevlastníka tak, jak je tomu v současné právní úpravě. Důvodová zpráva k novému občanskému zákoníku v této souvislosti uvádí, že tento institut se zavádí do celého soukromého práva v důsledku současného neodůvodněného nepoměru ochrany dobré víry při úplatném nabytí v podnikatelském a nepodnikatelském styku. Z hlediska čl. 11 Listiny základních práv a svobod se totiž nejeví jako důvodné odchýlit se od právního pravidla založeného § 446 obchodního zákoníku, nýbrž upravit je jako pravidlo obecného dosahu, které nečiní rozdíl mezi podnikatelem a spotřebitelem. V této souvislosti důvodová zpráva rovněž uvádí, že v případech odůvodněných veřejným zájmem a právy jiných osob nelze ochranou vlastnického práva odůvodnit prolomení ochrany dobré víry, slouží-li tato ochrana veřejnému zájmu na bezpečném tržním prostředí v souladu s naplňováním zásad otevřeného tržního hospodářství.

    Nabytí vlastnického práva od neoprávněného u movitých věcí

    Institut nabytí vlastnického práva od nevlastníka („neoprávněného“) nový občanský zákoník upravuje ve vztahu k věcem, které nejsou zapsány ve veřejném seznamu, v ustanovení § 1109 a násl. Nový občanský zákoník v těchto ustanoveních v zásadě pouze rozšiřuje pravidlo založené obchodním zákoníkem v jeho současně platném ustanovení § 446. Rozšířením možnosti nabytí vlastnického práva od neoprávněného dochází k posílení principu ochrany dobré víry v českém soukromém právu před ochranou vlastnického práva, což ovšem nutně neznamená výrazné oslabení vlastnického práva, právě s ohledem na nález Ústavního soudu, který v ustanovení § 446 obchodního zákoníku překlenul ochranu dobré víry na úkor ochrany práva vlastnického ústavně konformní interpretací plně odpovídající kautelám plynoucím z principu proporcionality[6]. Nový občanský zákoník v tomto ohledu stanoví, že vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo

    • ve veřejné dražbě,
    • od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku,
    • za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil,
    • od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno,
    • při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele, nebo
    • při obchodu na komoditní burze.

    Nicméně nový občanský zákoník stanoví vedle zkoumání dobré víry nabyvatele i další podmínky, které je třeba při zjišťování konkrétních okolností případu zkoumat, aby bylo možno konstatovat, že došlo k nabytí vlastnického práva novým nabyvatelem. V tomto ohledu totiž nepostačí pouhé prokázání dobré víry nabyvatele, ale v důsledku zvýrazněné ochrany vlastnického práva původního vlastníka bude třeba náležitě zkoumat původ převáděné věci. Pokud nový nabyvatel získá v dobré víře od podnikatele použitou movitou věc (tato úprava dopadá zejména na případy, kdy dochází k obchodům v autobazarech či zastavárnách, nebo když dojde k odcizení věci při krádeži nebo loupeži), tak v případě, kdy původní vlastník prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla neoprávněně odňata a od ztráty nebo odnětí věci neuplynuly více než 3 roky, pak bude muset nový nabyvatel tuto věc původnímu vlastníku vydat bez ohledu na to, zda při získání takové věci byl v dobré víře.

    I v jiných případech výše nepopsaných (důvodová zpráva v tomto ohledu uvádí např. nabytí vlastnického práva od podnikatele mimo běžný obchodní styk), kdy původní vlastník ke konkrétní movité věci prokáže, že věc pozbyl ztrátou, nebo v důsledku úmyslného trestného činu třetí osoby, bude muset takovouto věc původnímu vlastníku vydat. V tomto ohledu lze tak vysledovat přísnější nahlížení na ochranu dobré víry jednajících osob a výraznější příklon k ochraně vlastnického práva původního vlastníka, který by v důsledku toho v zásadě neměl přijít o své vlastnické právo k věci v přímém rozporu s právem.

    Nabytí vlastnického práva od neoprávněného u nemovitostí

    V rámci nové právní úpravy dochází rovněž k posunu v otázce nabytí vlastnického práva od neoprávněného u nemovitostí zapisovaných do katastru nemovitostí. Nový občanský zákoník zejména zohledňuje kritiku Ústavního soudu ohledně neexistence institutů v českém právním řádu, které by umožňovaly naplnění zásady materiální publicity v údajích zapsaných v katastru nemovitostí[7]. V tomto ohledu zakotvuje pravidla, která by měla zajistit jednak soulad mezi zapsaným a skutečným stavem a současně by měla zajistit ochranu osob nabývajících vlastnické právo v dobré víře podle zapsaného stavu v katastru nemovitostí. Otázka materiální publicity je v tomto ohledu zvýrazněna výslovně zakotvenou zásadou, že neznalost zapsaných údajů ve veřejném seznamu nikoho neomlouvá. Takto výslovně uvedená zásada vychází zejména z teze, že není možné připustit, aby ten, kdo jednal v dobré víře v zápis ve veřejném seznamu, byl ve své důvěře v jejich zápis zklamán. Důvodová zpráva v tomto ohledu uvádí, že by měla být prosazována přednost zapsaného práva před právem nezapsaným. V tomto duchu se nese i zákonem stanovená vyvratitelná právní domněnka stanovená v ustanovení § 980 odst. 2 ohledně existence zapsaného práva a neexistence práva, které bylo z veřejného seznamu vymazáno. Zapsané právo má tak přednost před tím, které není z veřejného seznamu zjevné.

    Zakotvení zásady materiální publicity ve vztahu k nabývání nemovitostí je zdůrazněno v ustanovení § 984 nového občanského zákoníku, které výslovně uvádí, že osobě, která nabyla věcné právo (tj. i právo vlastnické) za úplatu v dobré víře od osoby zapsané ve veřejném seznamu jako osoba oprávněná, svědčí zapsaný stav ve veřejném seznamu v její prospěch. Ve vztahu k nemovitostem zapisovaným do katastru nemovitostí se přitom dobrá víra nabyvatele posuzuje ke dni podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí.

    V rámci nové právní úpravy nelze odhlédnout rovněž od faktu, že princip ochrany dobré víry není bezbřehý a vlastníkům přiznává nová právní úprava dostatečný prostor pro ochranu jejich vlastnických práv, a to v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt. Ustanovení § 985 pamatuje zejména na případy, kdy po převodu nemovitosti dojde mezi smluvními stranami k odstoupení od smlouvy či smlouva, na jejímž základě došlo k zápisu práva do katastru nemovitostí, byla prohlášena za neplatnou. V tomto ohledu je totiž každá osoba, jejíž právo je v důsledku nesouladného zápisu v katastru nemovitostí a skutečného právního stavu takto dotčeno, oprávněna domáhat se odstranění tohoto nesouladu. Pokud oprávněná osoba své právo uplatní, pak se toto zapíše na žádost této osoby do katastru nemovitostí. Požádat o takovýto zápis je přitom pro osobu, která se odstranění nesouladu zápisu v katastru nemovitostí domáhá, více než žádoucí, neboť konečné rozhodnutí o věcném právu bude působit vůči každému pouze za předpokladu, že došlo k zápisu vlastnického práva třetí osoby teprve poté, co oprávněná osoba o zápis požádala. V opačném případě se totiž uplatní výše uvedená právní domněnka, že zapsaný stav v katastru nemovitostí svědčí ve prospěch nového nabyvatele a dojde tak k nabytí vlastnického práva bez ohledu na to, zda zápis v katastru nemovitostí byl či nebyl v souladu se skutečným právním stavem. Lze tak více než doporučit, aby žádosti o zápis rozporovaných skutečností byly v takových případech podávány, a to proto, aby v zásadě došlo k omezení nežádoucích převodů na třetí osoby po té, co nastane rozhodná právní skutečnost, v důsledku které bylo dotčeno vlastníkovo právo.

    Nová právní úprava poskytuje současně silnější ochranu vlastnického práva tehdy, kdy dojde k zápisu práva do katastru nemovitostí bez právního důvodu ve prospěch jiného. Dané ustanovení v zásadě chrání vlastníky před protiprávním jednáním třetích osob a proti excesům katastrálních úřadů. V takovém případě se totiž lze domoci výmazu takového zápisu a lze žádat, aby se sporování zápisu do katastru nemovitostí poznamenalo. Do dvou měsíců od podání žádosti musí však žadatel doložit, že došlo k uplatnění jeho práva u soudu, jinak bude daný zápis o sporování zápisu vymazán. Žádost o poznamenání spornosti zápisu má přitom dalekosáhlé důsledky, a to z toho důvodu, že požádal-li žadatel o poznamenání spornosti zápisu do jednoho měsíce ode dne, kdy se o nedůvodném zápisu dozvěděl, působí jeho právo vůči každému, komu popíraný zápis svědčí nebo kdo na jeho základě dosáhl dalšího zápisu. Po uplynutí této lhůty však působí právo původního vlastníka jen vůči tomu, kdo dosáhl zápisu, aniž byl v dobré víře, tj. kdo věděl či musel vědět, že vlastnické právo k nemovitostem nelze převést. V případě, že nebude původní vlastník o zápisu cizího práva řádně vyrozuměn, pak postačí podat žádost o poznamenání spornosti zápisu do katastru nemovitostí do 3 let ode dne, kdy byl popíraný zápis proveden.

    Závěr

    Posílení principu ochrany dobré víry v českém soukromém právu je logickým vyústěním snah o posílení právní jistoty a ochrany nabytých práv v souladu s ústavněprávními principy, kdy je kladen velký důraz na princip proporcionality v komparaci s ochranou vlastnického práva. Především lze vysledovat tendence k větší míře ochrany dobré víry v novém občanském zákoníku, který by v tomto ohledu měl zejména sjednocovat princip ochrany dobré víry nabyvatele při nabytí vlastnického práva od neoprávněného v rámci celého soukromého práva. Současně při naplnění podmínek přísného nahlížení na dobrou víru účastníků soukromoprávního vztahu rovněž umožňuje nabytí vlastnického práva od neoprávněného i ve vztahu k nemovitostem zapisovaným do katastru nemovitostí. Nová právní úprava tak v zásadě řeší dosud ne zcela jednoznačně judikaturou vyřešenou otázku, zda je možno nabýt vlastnické právo k nemovitostem od neoprávněného (nevlastníka). Od účinnosti nového občanského zákoníku již bude přímo upraven princip ochrany dobré víry v návaznosti na zásadu materiální publicity zápisu v katastru nemovitostí, kdy osobám jednajícím v důvěře v tento zápis, je přiznávána větší míra ochrany. V tomto ohledu lze sice vysledovat zvýšenou ochranu dobré víry účastníků soukromoprávních vztahů, nicméně současně lze vysledovat i posílení právní pozice vlastníků v duchu čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Vlastníci budou mít dostatek právních prostředků na to, aby v duchu zásady vigilantibus iura scripta sunt chránili své ústavním pořádkem zaručené právo vlastnit majetek.


    Mgr. Petr Švadlena,
    advokát

    Mgr. Lukáš Eppich,
    advokátní koncipient 


    Advokátní kancelář Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s.r.o.  
     
    Velké náměstí 135/19
    500 02  Hradec Králové

    Tel.: +420 495 512 831-2
    Fax:  +420 495 512 838
    e-mail: pps@ppsadvokati.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Její prolomení lze v rámci občanského zákoníku vysledovat v ustanovení § 486, který chrání dobrou víru třetích osob, které nabyly majetek od nevlastníka, resp. od neoprávněného dědice. Určité prolomení lze vysledovat i v ustanovení § 161 odst. 1 občanského zákoníku v případě zástavy cizí movité věci, nicméně zde se nejedná o nabytí vlastnického práva.
    [2] Ústavní soud neshledal při posuzování ustanovení § 446 obchodního zákoníku rozpor daného ustanovení s ústavním pořádkem a zachoval dvojkolejnost nabývání vlastnického práva od nevlastníka a zdůraznil důležitost principu ochrany dobré víry v obchodněprávních vztazích. Současně konstatoval, že je nutno velmi přísně nahlížet na otázku dobré víry s ohledem na to, aby de facto nedocházelo k legalizaci možné protiprávní činnosti a zcela správně vyvodil, že „důkazní břemeno týkající se dobré víry kupujícího nese v těchto případech vždy on sám (Viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 8. 2003, sp. zn. I. ÚS 437/02 a nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 75/04).
    [3] „Vlastnické právo dalších nabyvatelů, pokud své vlastnické právo nabyli v dobré víře, než došlo k odstoupení od smlouvy, požívá ochrany v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod a s ústavními principy právní jistoty a ochrany nabytých práv vyvěrajícími z pojmu demokratického právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy, a nezaniká“ (nález Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2007 sp. zn. Pl. ÚS 78/06).
    [4] „Osoby, jimž dobrá víra svědčí, nenesou žádný díl odpovědnosti za neplatnost smlouvy uzavřené mezi právními předchůdci. Osobě, která učinila určitý právní úkon s důvěrou v určitý, jí druhou stranou prezentovaný skutkový stav, navíc potvrzený údaji z veřejné, státem vedené evidence musí být v materiálním právním státě poskytována ochrana“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 2. 10. 2012, sp. zn. I. ÚS 3314/11 či nález ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. II. ÚS 165/11).
    [5] „Při absolutní neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví k nemovitostem se princip nabytí vlastnického práva v dobré víře neuplatní“ (viz např. rozsudek ze dne 26. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1587/2011). Pouze v rámci rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2367/2012 se v důsledku vázanosti předchozím názorem Ústavního soudu od své dosavadní judikatury Nejvyšší soud odchýlil.
    [6] Viz nález Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2006 sp. zn. Pl. ÚS 75/04.
    [7] Např. nález Ústavního soudu ze dne 23. 1. 2001 sp. zn. II. ÚS 77/2000.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Petr Švadlena, Mgr. Lukáš Eppich ( Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři )
    29. 7. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Ubytování nezletilých sportovců v hostitelských rodinách
    • FDI v akci: První zákaz zahraniční investice v České republice
    • Právo nájemce na náhradu za převzetí zákaznické základny
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 29.05.2025Švarcsystém a nastavení spolupráce s kontraktory v roce 2025 (online - živé vysílání) - 29.5.2025
    • 30.05.2025Česká implementace směrnice NIS2 očima právníka i úřadu (online - živé vysílání) - 30.5.2025
    • 03.06.2025Svěřenské fondy a fundace – právní a daňové aspekty dispozic s majetkem a plnění obmyšleným (online - živé vysílání) - 3.6.2025
    • 06.06.2025Judikatura vysokých soudů ke spoluvlastnictví (online - živé vysílání) - 6.6.2025
    • 11.06.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 11.6.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • JIŘÍ HARNACH - VEŘEJNÉ ZAKÁZKY LIVE! - ÚOHS, KVĚTEN 2025
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Dědické řízení
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka
    • Flexibilní novela zákoníku práce
    • Vypořádáním SJM k obchodnímu podílu soudním smírem (ne)může dojít k převodu obchodního podílu na exmanžela, který nebyl společníkem
    • Máte dostatečně zdokumentované plnění s dodavatelem?
    • Bankovní tajemství ve světle nových výzev bezhotovostní digitální éry
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku

    Soudní rozhodnutí

    Dílo s nehmotným výsledkem

    Spor o zaplacení ceny za provedení díla není sporem vyplývajícím z práva duševního vlastnictví podle § 9 odst. 2 písm. g) o. s. ř. ani tehdy, pokud se zhotovitel ve smlouvě o dílo...

    Náhrada nemajetkové újmy (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro stanovení náhrady nemajetkové újmy u znásilněné ženy je rozhodující, zda jde („jen“) o zásah do osobnostních práv (zejména svobody rozhodování v sexuálních vztazích a...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    Za škodu se v právní teorii i praxi považuje újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného, a je objektivně vyjádřitelná penězi. Skutečnou škodou je nutno rozumět takovou...

    Odměna zmocněnce (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhoduje-li soud o stížnosti odsouzeného proti usnesení o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů zmocněnkyně poškozené, musí dát zmocněnkyni možnost vyjádřit se k...

    Podání obviněného (exkluzivně pro předplatitele)

    Vyplývá-li z obsahu stížnosti dostatečně zřejmě, že jde o podání samotného obviněného a že manželka, která stížnost podepsala, měla být zmocněna pouze k podpisu, jde sice o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.