epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 10. 2011
    ID: 77558upozornění pro uživatele

    Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí

    Dne 2. 9. 2011 byl na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve třetím čtení schválen návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Dne 19. 9. 2011 byl návrh zákona předložen Senátu ČR, který ho tedy má povinnost projednat do 19. 10. 2011.

     
     RANDL PARTNERS
     
    Ve své podstatě se jedná o znovupředložený návrh zákona z minulého roku, který byl na základě rozhodnutí Ústavního soudu České republiky zrušen pro chybný legislativně procesní postup, kdy byl návrh projednán ve stavu tzv. legislativní nouze, ačkoliv k takovému postupu nebyly dány důvody. Ústavní soud tedy zákon zrušil, ovšem pro zajistění určité právní jistoty byla účinnost zrušení zákona stanovena 1. 1. 2012. Ústavní soud tak ve svém důsledku dal legislativě dostatečný časový prostor, aby zákon přijala v řádném legislativním procesu. Výsledkem pak je právě nyní projednávaný návrh zákona.
     
    Takto znovupředložený návrh zákona oproti nyní účinnému zákonu původně obsahoval jen několik kosmetických legislativně technických změn s ohledem na nyní již účinný zákon o Úřadu práce a jednu věcnou změnu v oblasti odkladu vyplácení podpory v nezaměstnanosti v případě, kdy má uchazeč v souvislosti se skončením jeho předchozího pracovního poměru nárok na vyplacení odstupného. Současná právní úprava totiž vyvolává otázky, zda v případě poskytnutí zvýšeného odstupného se vyplácení podpory v nezaměstnanosti má odložit v návaznosti na rozsah takto zvýšeného odstupného, či se vždy odkládá pouze o minimální zákonný nárok.
     
    Tuto nejistotu částečně odstranilo stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí, kdy uvedlo, že odklad se provádí pouze na základě minimálního zákonného nároku. Ovšem vzhledem k tomu, že stanoviska ministerstev nemají závaznou povahu, celkem správně byla tato nejasnost v znovupředloženém návrhu odstraněna jednoznačným zněním zákona, kdy bylo stanoveno, že se vyplácení podpory odsune o dobu odpovídající počtu průměrných měsíčních výdělků, ze kterých je odvozen základní minimální nárok na odstupné dle daných právních předpisů.
     
    Dalším kritizovaným důsledkem tohoto odkladu byla skutečnost, že odklad se vázán na pouhý nárok na výplatu odstupného, nikoliv na jeho skutečné vyplacení. Mohlo by tak docházet k situacím, kdy se uchazeči odloží výplata podpory v nezaměstnanosti, jelikož má nárok na odstupné, ale to mu ze strany zaměstnavatele vyplaceno nebude. V takovém případě by se daný uchazeč mohl octnout ve hmotné nouzi, aniž by ze své strany cokoliv zanedbal. Úřad práce však uváděl, že není schopen zjišťovat, zda k vyplacení odstupného došlo, či nikoliv a tak odklad na samotné faktické vyplacení vázat možné není.
     
    V rámci pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně však poslanci kritiku vyslyšeli a opět došlo k zásahu v této oblasti. Ovšem nejenže skutečně došlo k navázání odkladu vyplácení podpory v nezaměstnanosti na skutečně vyplacené odstupné (stále v zákonem stanoveném minimu), ale poslanci šli dále a podle mého názoru naprosto nesmyslně navrhli zavedení nového institutu finanční kompenzace ze strany Úřadu práce.
     
    Finanční kompenzace

    Tento institut by měl fungovat tak, že v případě, že nedojde k vyplacení odstupného danému zaměstnanci v den skončení pracovního poměru nebo v nejbližším výplatním termínu zaměstnavatele po dni skončení pracovního poměru, Úřad práce mu vyplatí finanční kompenzaci odpovídající násobku doby, za kterou náleží odstupné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku zaměstnance. V případě, že není možné určit hodnotu průměrného výdělku zaměstnance, bude finanční kompenzace poskytnuta ve výši odpovídající násobku doby, za kterou náleží odstupné, a 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství.
     
    Kompenzace je poskytována bez redukčních hranic, a tedy se ve svém důsledku jedná o určitou kompenzaci za neposkytnuté odstupné. Návrh zákona při počítání průměrného výdělku odkazuje na zákoník práce pro výpočet průměrného čistého měsíčního výdělku (nehledě na to, že v textu návrhu zákona je zjevná chyba, kdy se v § 44b odst. 2 hovoří o počítání průměrného výdělku „pro účely podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci“, ale mělo by být uvedeno něco jako „pro účely výpočtu kompenzace“). Ve své podstatě se tedy jedná o určitou garanci státu na vyplacení odstupného.
     
    O vyplacení finanční kompenzace rozhoduje příslušná krajská pobočka Úřadu práce. V případě, že dojde k jejímu vyplacení, Úřad práce do 3 pracovních dnů o této skutečnosti informuje zaměstnavatele a ten je povinen takto poskytnutou kompenzaci Úřadu práce uhradit do 10 pracovních dnů ode dne doručení takové informace, a to i v případě, že zaměstnavatel dlužné odstupné v mezidobí vyplatil. Vliv vyplacení finanční kompenzace na samotný nárok zaměstnance na odstupné však nijak řešen není.
     
    Problematické aspekty

    Ve svém důsledku tedy dochází k zvýhodnění zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel se opozdí s výplatou odstupného, jelikož vedle nároku na samotné odstupné jim bude poskytnuta i finanční kompenzace. Jinými slovy, chybí pravidlo, že by se nárok na odstupné měl snížit o částku odpovídající výši poskytnuté finanční kompenzace ze strany Úřadu práce. Teprve tehdy by se jednalo o určitou garanci státu, který by v určité části de facto ručil za vyplacení odstupného ze strany zaměstnavatele (což snad byl i záměr daného pozměňovacího návrhu). Dle současného znění návrhu zákona je jediným výsledkem možnost zaměstnance získat 165 % odstupného v případě, že k výplatě odstupného nedojde nejpozději v den skončení pracovního poměru nebo v nejbližším výplatním termínu zaměstnavatele po dni skončení pracovního poměru.
     
    Další problematický aspekt tohoto institutu je skutečnost, že návrh vůbec nepočítá s možností, že se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na pozdějším termínu vyplacení odstupného. Tuto možnost zákoník práce výslovně připouští v § 67 odst. 3. Paradoxně by pak mohlo dojít k situaci, kdy si zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou termín výplaty odstupného na pozdější termín, než je nejbližší výplatní termín zaměstnavatele po dni skončení pracovního poměru a v mezidobí by Úřad práce byl povinen zaměstnanci poskytnout finanční kompenzaci, kterou by následně musel uhradit zaměstnavatel.
     
    Ve spojení se změnou spočívající v návaznosti odkladu vyplácení podpory na reálně vyplacené odstupné (nikoliv nárok) je tento institut finanční kompenzace naprosto nadbytečný, jelikož pokud by odstupné nebylo vyplaceno, výplata podpory v nezaměstnanosti by se nijak neodkládala.

    Shrnutí

    Schválená podoba znovupředloženého návrhu zákona je tedy podle mého názoru v oblasti nově navrhovaného institutu finanční kompenzace v určitých směrech naprosto nekoncepční. Současné nastavení tohoto institutu je zneužitelné a přináší rozdílné zacházení s určitými skupinami zaměstnanců. Navíc skutečnost, že stát bude vyplácet v mnoha případech finanční kompenzaci, kterou pak bude muset složitě vymáhat na zaměstnavatelích, rozhodně nemá nic společného s úsporným opatřením a naopak se bude jednat o naprosto nadbytečnou zátěž pro státní rozpočet.

    Nezbývá než doufat, že se podaří ještě model finančních kompenzací upravit, či snad ještě lépe záměr zavést tento institut zcela opustit.


    Ondřej Chlada

    Mgr. Ondřej Chlada,
    advokátní koncipient


    Randl Partners 
    advokátní kancelář, člen ius laboris

    City Tower
    Hvězdova 1716/2b
    140 78 Praha 4

    Tel:   + 420 222 755 311       
    Fax:  + 420 239 017 574
    e-mail: office@randls.com

     
     prf 2010 male
     
     ius laboris
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ondřej Chlada ( Randl Partners )
    5. 10. 2011

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.