epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 1. 2019
    ID: 108665upozornění pro uživatele

    Nejvyšší soud k započtení nejisté nebo neurčité pohledávky

    Nejvyšší soud České republiky dne 1. 10. 2018 vydal rozsudek, kterým se vyjádřil k výkladu § 1987 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“). Toto ustanovení stanoví, že k započtení není způsobilá pohledávka nejistá nebo neurčitá. Výklad těchto pojmů pak v praxi činil problémy, které tento rozsudek alespoň částečně pomáhá řešit.

     
    Dvořák Hager & Partners 
     
    V dané věci, kterou Nejvyšší soud České republiky řešil pod sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, šlo o případ vydání bezdůvodného obohacení vzniklého nadužíváním spoluvlastněné nemovitosti bez právního důvodu, a to od 1. 3. 2013 do 31. 12. 2014. Proti tomuto nároku pak žalovaný započetl pohledávku na polovinu nákladů na údržbu a zachování společné věci, jakož i zaplacené daně z nemovitých věcí. Odvolací soud pak tyto pohledávky považoval za nekompenzabilní právě z toho důvodu, že se mu jevily nejisté a neurčité. Nejvyšší soud pak dovolání vyhověl, a to z toho důvodu, že odvolací soud nesprávně aplikoval § 3028 odst. 3 OZ a na zápočtová jednání, jimiž byly započítány pohledávky vzniklé před 1. 1. 2014, aplikoval rekodifikovanou právní úpravu. V rozhodnutí ve věci sp. zn. 32 Cdo 5234/2016 však Nejvyšší soud rozhodl, že pro způsobilost pohledávek k započtení je rozhodná právní úprava, kterou se řídí závazkový právní poměr, z něhož pohledávka vznikla. Už proto tedy bylo dovolání vyhověno, Nejvyšší soud se však vyjádřil i k otázce výkladu „nejisté nebo neurčité“ pohledávky.

    Neboť důvodová zpráva OZ není k výkladu ustanovení § 1987 odst. 2 OZ příliš nápomocná, když pouze odkazuje na „standardní úpravy“, začal Nejvyšší soud svůj výklad exkurzí do různých evropských (i historických) úprav započitatelnosti pohledávky, a to přes Francii, středoevropské země, ale i standardizační snahy jako DFCR. Závěrem této komparace však bylo, že o nějaké standardní úpravě nelze v evropském kontextu hovořit. Smyslem § 1987 odst. 2 OZ, tvrdí Nejvyšší soud, je ochrana věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníkových. Nejvyšší soud tedy rozhodl, že vlastností, která určuje započitatelnost v kontextu § 1987 odst. 2 OZ je likvidita – lze-li očekávat, že by námitka započtení vznesená dle § 98 věty druhé o.s.ř. s ohledem na obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou, je možné konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost.

    Předmětné ustanovení by však nemělo být nástrojem soudů, aby se vyhnuly dokazování a rozhodování o započtení každé pohledávky, která není naprosto nepochybná. Dle Nejvyššího soudu by tak aplikace § 1987 odst. 2 OZ neměla být namístě v případě, kdy je její spornost založena pouze právními argumenty, tedy když není problematické zjišťování skutkových okolností vzniku pohledávky. Dále by zpravidla nemělo ustanovení najít svou aplikaci ani v případě, kdy protipohledávka vyvstává ze stejného právního vztahu jako hlavní pohledávka.

    Tomuto rozhodnutí Nejvyššího soudu se ve svém článku věnuje i doc. Šilhán.[1] Dále rozvíjí koncept likvidity pohledávky, jež vysvětluje jako „snadnou prokazatelnost“, přičemž je třeba přihlédnout i k tomu, zda by jejím započtením nedocházelo k nespravedlivým zásahům do zájmů věřitele hlavní pohledávky.  Určitě však není nutné, aby byla započítávaná pohledávka judikátní, již pravomocně přiznaná orgánem veřejné moci či snad dokonce vykonatelná. Dále náročnost rozděluje na relativní a absolutní – tedy zda je prokázání pohledávky náročné vůči prokazování protipohledávky nebo zda je prokázání pohledávky náročné obecně. Autor pak tvrdí, že by se měla posuzovat především relativní náročnost, ovšem s přihlédnutím též k náročnosti absolutní.

    Osobně s pojetím představeným Nejvyšším soudem souhlasíme a domníváme se, že má racionální podklad. Nad rámec odůvodnění rozsudku se však domníváme, že důležitým aspektem při hodnocení započítávané pohledávky by měl být i druh řízení, ve kterém k zápočtu dochází. Vnímáme totiž velký rozdíl mezi započtením v řízení nalézacím a v řízení exekučním, kdy je započtení uplatňováno jako námitka, že vymáhaná pohledávka již zanikla ve smyslu § 268 odst. 1 písm. g) o.s.ř. V řízení exekučním má věřitel (oprávněný) totiž pohledávku již vykonatelnou, a navíc by oprávněnost pohledávky posuzoval exekuční soud (ačkoliv by třeba v klasickém nalézacím řízení byl věcně příslušný krajský soud), a to bez zaplacení soudního poplatku. Přikláníme se tak spíše k výkladu naznačenému v usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 4. 2018, sp. zn. 24 Co 1863/2017 a přímo obsaženému v článku doktora Petra[2], že v exekučním řízení by měla být námitka započtení soudem uznána de facto pouze v případech, kdy se započtením oprávněný souhlasí, neboť jakékoliv další dokazování započítávané pohledávky by vzhledem k charakteru exekučního řízení nutně bylo na škodu věřitele, jehož má právě § 1987 odst. 2 OZ chránit.

    Závěrem tak lze říci, že rozsudek Nejvyššího soudu je krok správným směrem a s jeho výkladem ustanovení § 1987 odst. 2 OZ souhlasíme. Stále však čekáme na rozhodnutí Nejvyššího soudu, které by se vyjádřilo ke vztahu tohoto ustanovení a exekučního řízení s tím, že se domníváme, že jsou důvody pro to, aby započtení v takovém řízení bylo posuzováno přísněji.

    Jan Krampera 
    Mgr. Jan Krampera,
    partner

    Lukáš Vacek
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Lukáš Vacek,
    právní asistent

    Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

    Oasis Florenc
    Pobřežní 394/12
    186 00 Praha 8

    Tel.:       +420 255 706 500
    e-mail:    praha@dhplegal.com

    __________________________________ 
    [1] ŠILHÁN, Josef. Započtení pohledávky „nejisté nebo neurčité“. Právní rozhledy. 2018, č. 22, s. 763-773.
    [2] PETR, Bohuslav. K problematice námitky započtení pohledávky v řízení o zastavení exekuce. Právní rozhledy. 2018, č. 10, s. 366-367.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Jan Krampera, Lukáš Vacek (Dvořák Hager & Partners)
    16. 1. 2019

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.