epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    15. 5. 2008
    ID: 54474upozornění pro uživatele

    Nekalé obchodní praktiky

    Dne 12. února nabyla účinnost novela zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, která zpracovala směrnici o nekalých obchodních praktikách.[1] Směrnice definuje, jaké praktiky jsou považovány za nekalé, a tudíž i za zakázané. Přímým cílem směrnice bylo sjednotit předpisy týkající se nekalých obchodních praktik, které vykazovaly značné odlišnosti. Nepřímým cílem bylo zvýšit důvěru spotřebitelů ve vnitřní trh a přeshraniční nákupy.[2]

    Cesta k přijetí směrnice byla zahájena již Zelenou knihou o ochraně spotřebitele[3] z roku 2001, kde byla vytyčena hlavní myšlenka směrnice. Jádrem mělo být jasné a včasné seznámení spotřebitele s informacemi, což vychází již z článku 159 Smlouvy o založení Evropského společenství, který zakládá právo spotřebitelů na informace. Hlavním principem úpravy je jednotnost a transparentnost.[4]

    Zákon o ochraně spotřebitele v § 4 obecně vymezuje zakázané nekalé obchodní praktiky, a dále je specifikuje v souladu se směrnicí do dvou skupin. První skupinu tvoří klamavé obchodní praktiky a druhou agresivní obchodní praktiky. Obě skupiny jsou definovány v obecném ustanovení, přičemž příloha zákona je doplněna o tzv. černou listinu (black-list), která obsahuje seznam praktik, které jsou automaticky považovány za nekalé, a tudíž za zakázané.


    Obecná klauzule

    Předně je třeba říct, že nekalá obchodní praktika je zakázaná. Obchodní praktika je dle § 4 zákona o ochraně spotřebitele považována za nekalou, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Odbornou péčí je třeba rozumět dle § 2 odst. 1 písm. s) úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat, a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

    Pro posouzení nekalosti se používá kritérium průměrného spotřebitele. K vymezení takového spotřebitele je klíčové samo pojetí spotřebitele, které však již ve směrnici uvedeno není.  V různých zemích se přistupuje k pojetí spotřebitele různě,[5] bude tedy třeba vycházet především z ustálené judikatury Evropského soudního dvora, aby byl zachován souladný výklad s právem komunitárním. Evropský soudní dvůr v četné judikatuře odkazuje na dobře informovaného, obezřetného a pozorného spotřebitele.[6] Nejvyšší soud ČR v podstatě odkázal na shodné pojetí v rozsudku sp. zn. 32 Odo 229/2006, ze dne 30. 5. 2007. Kritérium je objektivní a bude vždy záležet na posouzení příslušného orgánu, který bude nekalost hodnotit.  Je nutné doplnit, že hledisko průměrného spotřebitele se výslovně zmiňuje i v § 4 odst. 2 zákona o ochraně spotřebitele a je specifikováno vzhledem ke skupině zvláště zranitelných spotřebitelů. Platí, že pokud je obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska průměrného člena této skupiny.


    Klamavé obchodní praktiky

    Obecní vymezení klamavé praktiky je stanoveno v § 5 zákona o ochraně spotřebitele. Klamavou obchodní praktikou je praktika:

    1. obsahující nepravdivý údaj,

    2. obsahující důležitý údaj, který je sice pravdivý, nicméně vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl použit, může uvést spotřebitele v omyl,

    3. vede-li způsob prezentace výrobku či služby, včetně srovnávací reklamy, nebo jejich uváděn na trh k záměně s jinými výrobky či službami, nebo rozlišovacími znaky jiného podnikatele, nebo

    4. není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal, jde-li o jednoznačný závazek, který lze ověřit, a podnikatel v obchodní praktice uvádí, že je vázán kodexem.

    Dle výše stanovených kritérií se posuzují praktiky, které nejsou explicitně vymezeny v příloze č. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Příloha pak stanoví, že obchodní praktiky jsou bez dalšího považovány za klamavé, pokud podnikatel:

    a)  prohlašuje, že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování (kodex chování) nebo že tato pravidla  chování byla schválena určitým subjektem, ačkoli tomu tak není,

    b) neoprávněně používá značku jakosti nebo jiné obdobné označení,

    c)  prohlašuje,  že jemu, jeho výrobku nebo jím poskytované službě bylo uděleno schválení, potvrzení nebo povolení, ačkoli tomu tak není, nebo takové prohlášení není v souladu s podmínkami schválení, potvrzení nebo povolení,

    d)  nabízí ke koupi výrobky nebo služby za určitou cenu, aniž by zveřejnil důvody, na jejichž základě se může domnívat, že nebude sám nebo prostřednictvím jiného podnikatele schopen zajistit dodávku   uvedených nebo rovnocenných výrobků nebo služeb za cenu platnou pro dané období a v  přiměřeném množství vzhledem k povaze výrobku nebo služby, rozsahu reklamy a nabízené ceny (vábivá reklama),

    e)  s úmyslem propagovat jiný výrobek nebo službu nabízí výrobek nebo službu za určitou cenu a poté je odmítá ukázat spotřebiteli nebo odmítá přijetí objednávky nebo dodání výrobku nebo služby v přiměřené lhůtě nebo předvede vadný výrobek,

    f)  nepravdivě uvádí, že výrobek nebo služba budou nabízeny pouze po omezenou dobu nebo že budou nabízeny pouze po omezenou dobu za určitých podmínek s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí,

    g)  přislíbí  poskytnout  záruční a pozáruční servis spotřebitelům, s nimiž před uzavřením smlouvy jednal jazykem, který není úředním jazykem  členského  státu, v němž proběhlo jednání, a následně poskytne servis pouze v jiném jazyce, aniž to spotřebiteli jasně sdělil před uzavřením smlouvy,

    h)  tvrdí nebo vytváří dojem, že prodávaný výrobek nebo poskytovaná služba jsou dovolené, i když tomu tak není,

    i)  uvádí jako přednost nabídky práva, která vyplývají spotřebiteli přímo ze zákona,

    j)  propaguje ve sdělovacích prostředcích výrobky nebo služby způsobem, při němž si spotřebitel nemusí uvědomit, že se jedná o placenou reklamu výrobku nebo služby,

    k)  uvádí nesprávné údaje o povaze a míře rizika pro osobní bezpečnost spotřebitele  nebo  jeho  rodiny,  pokud  si  jeho výrobek nekoupí nebo nevyužije jím nabízenou službu,

    l) propaguje výrobek způsobem, který u spotřebitele může vyvolat dojem, že byl vyroben určitým výrobcem, ačkoliv tomu tak není,

    m)  vytvoří, provozuje nebo  propaguje  program, ve kterém odměna pro spotřebitele  závisí  především  na získání dalších spotřebitelů  do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě výrobku (pyramidový program),

    n)  učiní nepravdivé prohlášení, že zamýšlí ukončit svoji činnost nebo že přemísťuje provozovnu,

    o)  prohlašuje, že jím nabízené nebo prodávané výrobky nebo služby usnadní výhru ve hrách založených na náhodě,

    p)  nepravdivě  prohlašuje, že výrobek  nebo  poskytnutá  služba může vyléčit nemoc, zdravotní poruchu nebo postižení,

    q)  poskytuje  nesprávné informace o tržních podmínkách nebo o možnosti opatřit si výrobek nebo službu, aby tak přiměl spotřebitele koupit si tento výrobek nebo nabízenou službu za méně výhodných podmínek, než jsou běžné tržní podmínky,

    r)  nabízí  výrobky nebo služby prostřednictvím soutěže o ceny, aniž by byly  ceny  uděleny nebo aniž by ceny odpovídaly původní nabídce nebo byla udělena odpovídající náhrada,

    s)  uvádí u výrobku nebo služby slova „gratis", „zdarma", „bezplatně" nebo slova podobného významu, pokud spotřebitel musí za výrobek nebo službu  vynaložit  jakékoli  náklady, s výjimkou  nezbytných  nákladů spojených s reakcí na nabídku, s převzetím výrobku nebo služby nebo jejich doručením,

    t)  přiloží  k  propagačnímu materiálu výzvu k provedení platby s cílem vyvolat  u  spotřebitele  dojem, že si nabízený výrobek nebo službu již objednal, ačkoli tomu tak není,

    u)  vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo se prezentuje jako spotřebitel, nebo

    v)  vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že záruční i pozáruční servis k výrobku je poskytován i v jiném členském státě, než ve kterém je výrobek prodáván.
     

    Agresivní praktiky

    Agresivní obchodní praktiku definuje § 5a zákona o ochraně spotřebitele jako praktiku, která s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost rozhodnutí spotřebitele. Pro posuzování zda je praktika agresivní je stanoven demonstrativní výčet kritérií, která zahrnují:

    a) načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky,

    b) způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost,

    c) vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele,

    d) nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo

    e) hrozba protiprávním jednáním.

    Příloha č. 2 zákona o ochraně spotřebitele obsahuje výše zmíněný seznam praktik, které jsou považovány za zakázané. V souladu s ní jsou za zakázané praktiky považovány praktiky, pokud podnikatel:

    a) vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, kde je nabízen nebo prodáván výrobek nebo poskytována služba, bez uzavření smlouvy,

    b)  osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoli ho spotřebitel vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy,

    c)  opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím  telefonu, faxu, elektronické pošty, nebo jiných prostředků přenosu na dálku, s výjimkou vymáhání splatných smluvních závazků způsobem, který je v souladu s příslušnými právními předpisy; 

    d)  požaduje na spotřebiteli, aby při uplatňování práva vyplývajícího z  pojistné   smlouvy   předložil  doklady,  které  nelze  při  posuzování oprávněnosti   nároku   pokládat   za   důvodné   nebo   neodpovídá  na  korespondenci, aby odradil spotřebitele od uplatnění práv vyplývajících ze smlouvy,

    e)  prostřednictvím  reklamy přímo nabádá děti, aby si nabízené výrobky nebo služby koupily nebo aby k jejich koupi přesvědčily dospělou osobu,

    f)  požaduje na spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky  nebo  služby,  které mu dodal, ačkoli si je spotřebitel neobjednal nebo požaduje vrácení či uschování nevyžádaných výrobků, nejedná-li se o náhradní dodávku podle předem uzavřené smlouvy,

    g)  prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci, nebo

    h) vytváří klamný dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude  jednat  určitým způsobem, ačkoli ve skutečnosti žádná taková výhra nebo výhoda  neexistuje  nebo pro získání výhry nebo výhody musí spotřebitel vynaložit finanční prostředky nebo jiné výdaje.

    Dozor nad nekalými praktikami a negativní důsledky užití nekalých praktik

    Zákon o ochraně spotřebitele v § 23 stanoví, které orgány provádí dozor nad užíváním nekalých praktik. Půjde především o Českou obchodní inspekci a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Vždy ovšem záleží, na jakém úseku je dozor prováděn.

    Směrnice předpokládá zavedení účinných a efektivních nástrojů pro boj proti nekalým obchodním praktikám, neboť bez sankcí by těžko mohla nastat změna v chování subjektů. Zákonodárce zvolil jako hlavní sankci pokutu za správní delikt, která může činit v souladu s § 24 odst. 9 písm. c) zákona o ochraně spotřebitele až 5 miliónů Kč.

    Závěrem nezbývá než si přát, aby k nekalým obchodním praktikám nedocházelo a případná porušení zákona byla účinně sankcionována.

     

    Petr Sprinz,
    student 3. Ročníku Právnické fakulty Univerzity Palackého


    --------------------------------------------------------------------------------

    [1]    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Směrnice o nekalých obchodních praktikách), Úř. věst. č. L 149, 11. 6. 2005, s. 22
    [2]    Speciální eurobarometr poukázal na velmi nízkou důvěru spotřebitelů v přeshraniční nákupy v rámci EU, viz ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs252_en.pdf , strana 111.
    [3]    COM(2001)531
    [4]    Evropská komise. Směrnice o nekalých obchodních praktikách. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2006, s. 8.
    [5]    Blíže Weatherill, Stephen a Bernitz, Ulf. The Regulation of Unfair Commercial Practices under EC Directive 2005/29. Portland: Hart Publishing, 2007, s. 115-139.
    [6]    například C-210/96 Gut Springenheide GmbHand Rudolf Tusky v Oberkreisdirektor des Kreises Steinfurt - Amt für Lebensmittelüberwachung  [1988] ECR I-4657



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Petr Sprinz
    15. 5. 2008
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Řešení škod způsobených na veřejně přístupné účelové komunikaci a okolní vegetaci
    • Je čas na dřevěnou revoluci ve stavebnictví?
    • Promlčení nároků na odčinění újmy v pacientských sporech
    • Americké jezero žaluje developera

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Vylučovací žaloba
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • 1. září 2022 nabývá účinnosti tzv. Milostivé léto II
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • SVJ
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vylučovací žaloba

    Kupní smlouva, kterou se převádí nemovitost, jež je předmětem evidence v katastru nemovitostí, nemá účinek převodní, ale pouze účinek obligační. Zavazuje zcizitele (prodávajícího)...

    SVJ

    Je-li smyslem a účelem úpravy v § 8 odst. 1 zákona č. 87/2013 Sb. umožnit příjemci služeb účinnou kontrolu správnosti vyúčtování záloh na služby a určení jejich výše, nemůže...

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.