epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    18. 4. 2001
    ID: 5612upozornění pro uživatele

    Několik poznámek k instituci ombudsmana a jeho úpravě v českém právním řádu

    V několika posledních desetiletích došlo k masovému rozšíření instituce ombudsmana v mnoha zemích nejenom na evropském kontinentu. Ombudsman jako instituce sui generis je úzce spojen se současným pojetím právního státu a lze říci, že se stal jakýmsi standardem pro demokratické státy a to zejména z toho důvodu, že zosobňuje ideu nejen správného a spravedlivého výkonu státní správy ve státě, ale také účinné prokazatelnosti takového výkonu.



    V několika posledních desetiletích došlo k masovému rozšíření instituce ombudsmana v mnoha zemích nejenom na evropském kontinentu. Ombudsman jako instituce sui generis je úzce spojen se současným pojetím právního státu a lze říci, že se stal jakýmsi standardem pro demokratické státy a to zejména z toho důvodu, že zosobňuje ideu nejen správného a spravedlivého výkonu státní správy ve státě, ale také účinné prokazatelnosti takového výkonu. Ombudsman jako jeden ze znaků moderní veřejné správy ji obohacuje o další důležitou dimenzi a to o prvek humanizace. Zakotvením instituce ombudsmana je občanovi přiznáno oprávnění na nezávislé přezkoumávání správních rozhodnutí a to velmi jednoduchou, neformální, časově a finančně nenáročnou cestou, což se samozřejmě kladně odráží ve vzrůstající důvěře občanů ke státní správě.

    Historie této instituce je překvapivě dlouhá. Samotný pojem ombudsman pochází ze švédštiny, ale prapůvod tohoto slova lze vysledovat ve středověkém slově „umbup“, což se dá přeložit jako autorita nebo moc, které má své základy pravděpodobně v islandštině. I toto je důkazem, jak hluboké jsou kořeny této instituce. S prvním ombudsmanem se bylo možno setkat již v polovině 18. století ve Švédsku. Fakticky zde však začal působit od roku 1809, kdy došlo k jeho zakotvení v tehdejší švédské ústavě. K většímu šíření instituce ombudsmana dochází v podstatě až o sto padesát let později - v padesátých letech 20. století v severských zemích (1952 v Norsku, 1953 v Dánsku, Finsko jako výjimka má svého ombudsmana již od roku 1920) a v 60. a 70. letech v Evropě i jiných částech světa (1957 v Německu, 1967 ve Velké Británii, 1971 v Izraeli aj.). Ombudsmanské instituce vznikají i v dalších letech (např. 1982 v Nizozemí, 1989 v Maďarsku, 1992 ve Švýcarsku) a v menší míře až do dnešních dnů. V posledních letech je otázka zřizování ombudsmana aktuální zejména pro bývalé socialistické státy, což se týká i naší republiky.

    Pokusy o vytvoření všezahrnující definice ombudsmana samozřejmě probíhají, ale nesetkávají se s větším úspěchem vzhledem k tomu, že ombudsman existuje v různých zemích v rozličně modifikovaných podobách, které se mnohdy již výrazně odlišují od původního švédského modelu a postihnout tedy veškeré aspekty této instituce ukazuje se býti nemožným. Lze však dojít k určitým fundamentálním a v současné době obecně přijímaným znakům, na kterých je tato instituce postavena. V současnosti si tedy pod pojmem ombudsman představíme v zásadě nezávislého a nestranného vysoce postaveného veřejného činitele voleného parlamentem, který na základě stížností občanů na činnost správních orgánů, úředníků a zaměstnanců nebo i z vlastní iniciativy provádí neformální šetření zákonnosti či spravedlnosti jednání či nečinnosti veřejné správy a svými přímo nevynutitelnými doporučeními iniciuje nápravu. Jak již bylo výše zmíněno, tato definice je poměrně generalizující a zjednodušující, protože vývojem dochází k určitým posunům v chápání této instituce a to zejména na poli působnosti ombudsmana, která se rozšiřuje i na orgány mimo oblast veřejné správy a na šetření porušování základních práv a svobod občanů garantovaných ústavou. Samozřejmě na tyto rozšiřující tendence v působnosti ombudsmana existují různé názory a ne vždy jsou hodnoceny kladně.
    Zřízení instituce ombudsmana v naší republice prošlo poměrně rozsáhlými peripetiemi a konečnému přijetí zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv předcházely rozsáhlé a dlouholeté diskuze. První vážné snahy o zakotvení instituce se objevují v roce 1992, kdy byl na základě usnesení Federálního shromáždění vypracován expertní komisí návrh zásad ústavního zákona o ochránci lidských a občanských práv ČSFR, který byl však zřetelně poznamenán přípravou voleb a blížícím se zánikem federace. V roce 1993 se objevil návrh zásad zákona o veřejném ochránci práv vypracovaný na Právnické fakultě UK, který byl v následujícím roce přepracován skupinou poslanců. Ani k projednání návrhu zákona z roku 1995 nedošlo. Návrh zákona skupiny poslanců z července 1996 byl posléze v březnu následujícího roku zamítnut. Ke konečnému vítězství ombudsmana došlo až schválením zákona o Veřejném ochránci práv v roce 1999 a to na základě příprav probíhajících již od roku 1998.

    Návrh zákona, který byl nakonec přijat, vychází z tradičního modelu a chápání instituce ombudsmana. V této souvislosti došlo k potlačení působnosti ochránce ve vztahu k základním lidských právům a svobodám, které dle názoru zákonodárce není v souladu s původním účelem instituce ombudsmana a je vyhrazena spíše ústavnímu soudnictví. Veřejný ochránce práv působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod. V § 1 zákona o Veřejném ochránci práv (dále jen zákon) nalezneme taxativní vymezení orgánů, které spadají do jeho kompetence (…ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území státu, správní úřady jim podléhající, Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, okresní úřady a města při výkonu působnosti okresního úřadu, obce při výkonu státní správy, dále na Policii České republiky, Armádu České republiky, Hradní stráž, Vězeňskou službu České republiky, zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova, ochranné léčení, jakož i na veřejné zdravotní pojišťovny), ale i taxativní negativní vymezení (Působnost ochránce se nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na vyšetřovatele Policie České republiky, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů státní správy soudů). Ochránce je tedy v zásadě zaměřený na celou veřejnou správu, včetně obcí při výkonu státní správy. Ochránce je koncipován v podstatě jako monokratický orgán, nicméně vzhledem ke značnému rozsahu působnosti i různorodosti veřejné správy se předpokládá zřízení funkce zástupce ochránce. Ochránce je ve výkonu své funkce nezávislý a nestranný a je odpovědný Poslanecké sněmovně.

    Svou činnost může ochránce dle § 9 zákona vyvíjet jednak na základě přímého podnětu fyzické nebo právnické osoby nebo na základě zprostředkovaného podnětu a to podnětu adresovaného poslanci nebo senátorovi, který jej ochránci postoupil a dále i z vlastní iniciativy. Právo obrátit se na ochránce přiznává § 10 zákona každému. Předpokládá se písemné podání, ale možná je i osobní návštěva stěžovatele. Zvýšenou ochranu věnuje zákonodárce podání osob zbavených svobody, především z toho důvodu, aby tato podání nekontrolovali kupříkladu příslušníci Vězeňské služby, proti kterým směřují. Je stanoveno, že podnět osoby, která je zbavena osobní svobody, nesmí být podroben úřední kontrole.

    Podnět musí obsahovat stanovené náležitosti a to vylíčení podstatných okolností věci, včetně sdělení, zda věc byla předložena také jinému státnímu orgánu, popřípadě s jakým výsledkem; označení úřadu, popřípadě jméno a příjmení nebo jiné údaje o totožnosti osoby, jíž se podnět týká; doklad o tom, že úřad, jehož se podnět týká, byl neúspěšně vyzván k nápravě; jméno, příjmení a bydliště, u právnické osoby název, sídlo a osoby oprávněné jejím jménem jednat, toho, kdo podnět podává. Ve stanovených případech je ochránce oprávněn podnět odložit. Podle § 12 odst. 1 zákona ochránce podnět (automaticky) odloží, jestliže věc nespadá do jeho působnosti anebo se netýká osoby, která podnět podala. Podle § 12 odst. 2 je ochránci dána možnost uvážit, zda zahájí šetření, přestože jinak existují relevantní důvody, které zpravidla šetření znemožňují. (Ochránce může podnět odložit, jestliže náležitosti podle § 11 nebyly doplněny ani ve stanovené lhůtě; je zjevně neopodstatněný; od právní moci rozhodnutí nebo od opatření či události, kterých se podnět týká, uplynula v den doručení podnětu doba delší jednoho roku; věc, které se podnět týká, je projednávána soudem nebo již byla soudem rozhodnuta, nebo jde o podnět ve věci, která již byla ochráncem přešetřena a opakovaný podnět nepřináší nové skutečnosti). Pokud ochránce podnět neodloží zahájí šetření a písemně o tom stěžovatele vyrozumí. K výkonu své činnosti je ochránce vybavenou řadou oprávnění vůči úřadům, která mu ovšem nedovolují do činnosti úřadů zasahovat i jinak. Pokud ochránce při šetření zjistí porušení právních předpisů nebo jiná pochybení, nejdříve vyzve úřad, aby se k jeho zjištěním vyjádřil. Lze očekávat, že již na základě této výzvy příslušný úřad provede nápravu. Pokud se tak nestane, sdělí ochránce své stanovisko úřadu a navrhne mu jedno nebo více opatření směřujících k nápravě.(Ochránce může navrhnout zejména tato opatření k nápravě: zahájení řízení o přezkoumání rozhodnutí, úkonu nebo postupu úřadu, lze-li je zahájit z úřední moci, provedení úkonů k odstranění nečinnosti, zahájení disciplinárního nebo obdobného řízení, zahájení stíhání pro trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt, poskytnutí náhrady škody nebo uplatnění nároku na náhradu škody). Takový návrh má však pouze iniciační charakter a ochránce není oprávněn přímo zasahovat do činnosti a rozhodování úřadů. Úřad je povinen dle § 20 zákona sdělit do 30 dnů ochránci, jaká opatření k nápravě provedl. V případech, kdy nebyla zjednána náležitá náprava, ochránce vždy vyrozumí nadřízený úřad, popřípadě vládu. Je oprávněn také věc zveřejnit. Jestliže k náležité nápravě ani potom nedojde, je ochránce povinen o tom informovat Poslaneckou sněmovnu.

    Ochránci je zákonem přiznáno i zvláštní oprávnění podávat doporučení k úpravám právního řádu i vnitřních předpisů,. Zákonodárce tímto zřejmě zamýšlel využít zkušeností ochránce ze šetření o jednotlivých úřadech i v tomto směru

    Ochránce má povinnost každoročně podávat Poslanecké sněmovně souhrnnou písemnou zprávu o své činnosti a také je mu stanovena povinnost soustavně seznamovat veřejnost se svou činností a s poznatky, které z této činnosti vyplynuly.
    Zákon o Veřejném ochránci je poměrně mladý a teprve praxe ukáže, jak dalece je takto zvolená koncepce instituce ombudsmana vyhovující pro naše právní prostředí.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Gabriela Molnárová
    18. 4. 2001
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • DEAL MONITOR
    • Základní přehled obchodních korporací v Polsku se zaměřením na založení společnosti s ručením omezeným
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Dopad Fit for 55 na historické budovy
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Od redefinice trestného činu znásilnění k legislativním úpravám
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 22.09.2023Aktuální problémy a judikatura k právu na informace a registru smluv po velké novele zákona o svobodném přístupu k informacím (online - živé vysílání) - 22.9.2023
    • 18.10.2023Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    • 19.10.2023Novela ZZVZ se zaměřením na IT veřejné zakázky - Co je v dané oblasti nového? (online - živé vysílání) - 19.10.2023
    • 20.10.2023Jak se dělá skvělá smlouva o dílo – na veřejné zakázky (nejen) na stavební práce (online - živé vysílání) - 20.10.2023
    • 24.10.2023Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) (online - živé vysílání) - 24.10.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (srpen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2023)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 29.11.2023TAX FORUM 2024 – daňové a účetní novinky roku 2024 - 29.11.2023
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Opatrovník
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • DEAL MONITOR
    • Postavení manžela povinného v exekuci
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Postoupení pohledávky za dlužníkem v insolvenčním řízení
    • Oprávněnost výpovědi z nájmu v souvislosti s pandemií koronaviru
    • Svěření nezletilého dítěte do péče
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Postavení manžela povinného v exekuci
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Nárok zaměstnance na pracovní volno k vyhledání nového zaměstnání

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nepřípustná libovůle

    Orgány činné v trestním řízení poruší právo dotčené osoby na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodují-li v přípravném řízení o zničení...

    Vázanost obecného soudu vlastním předchozím rozhodnutím v téže věci

    Postup, kdy obecný soud ignoruje beze změny skutkového základu své předchozí závěry v témže sporu (byť jde o rozhodnutí jiného senátu), není slučitelný s obsahem hlavy páté...

    Restituce

    Pokud došlo k odnětí majetku právnímu předchůdci církevního subjektu ještě před rozhodným restitučním datem 25. 2. 1948, současné církevní restituce se na tento majetek...

    Svěření nezletilého dítěte do péče

    Nezmění-li obecný soud úpravu výchovných poměrů tehdy, kdy nad zájmem dítěte na stabilním výchovném prostředí převáží významnost nastalé změny okolností, a označí-li bez...

    Důkazní břemeno

    Domáhá-li se zaměstnavatel úpravy (zproštění) povinnosti platit poškozenému (zaměstnanci) náhradu za ztrátu na výdělku po pracovní neschopnosti, musí on (nikoliv zaměstnanec)...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.