epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    1. 11. 2023
    ID: 117127upozornění pro uživatele

    Nepřípustnost paušálního rozhodování o zabrání nebezpečné věci osobě odlišné od pachatele trestného činu a možnost uložení povinnosti místo zabrání věci

    Ústavní soud se v nálezu ze dne 15. 8. 2023, sp. zn. IV. ÚS 2328/22, zabýval podmínkami ukládání ochranného opatření zabrání věci osobě odlišné od pachatele trestného činu podle § 101 odst. 1 písm. c) zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník, přičemž konstatoval, že obecné soudy musí posuzovat nejen nebezpečnost věci, ale rovněž hodnotit nebezpečí ve vztahu k osobě, které má být vydána, a posuzovat možnost uložení povinnosti podle § 101 odst. 4 trestního zákoníku.

    Ústavní soud současně vyložil, že povinnost pozměnit věc, odstranit určité zařízení, odstranit její označení nebo provést její změnu, nebo omezit dispozice s věcí podle § 101 odst. 4 trestního zákoníku je možné uložit komukoliv, kdo věc v době rozhodování drží (orgánu činnému v trestním řízení) a kdo zajistí splnění uložené povinnosti. Současně lze dovodit povinnost vlastníka věci uhradit zvláštní náklady na výkon takové povinnosti.

    Stěžovatel se v trestním řízení domáhal vydání zajištěných střelných zbraní a výpočetní techniky jako jejich vlastník, na kterého přešlo vlastnické právo v rámci dědictví po zemřelém obžalovaném, jeho synovi.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Městský soud v Praze označil v usnesení ze dne 14. 4. 2022, č. j. 63 T 5/2021-3171, střelné zbraně a výpočetní techniku za věci obecně nebezpečné podle § 101 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, a proto rozhodl o jejich zabrání. Vyšel ze zjištění, že obžalovaný držel střelné zbraně nelegálně, postrádaly identifikační znaky, byly podomácku upravené a nabízené na internetu. Výpočetní technika obsahovala padělané doklady, šifrovací klíče pro nelegální obchody, nebezpečné návody a odcizené doklady, tedy citlivé a protiprávní údaje, a byla tak určena a mohla sloužit ke spáchání trestné činnosti.

    Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 6. 6. 2022 č. j. 15 To 31/2022-3194, uvedl, že zajištěné věci lze označit za nástroj páchání trestné činnosti zemřelého obžalovaného. Nebezpečnost zabraných střelných zbraní je očividná a nezpochybnitelná, neboť mohou sloužit k páchání trestné činnosti. Přitom ochranné opatření zabrání věci lze použít i vůči věcem ve vlastnictví osob odlišných od pachatele.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Ústavní soud s rozhodnutími obecných soudů nesouhlasil a rovněž s odkazem na svou dřívější judikaturu k § 101 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku nejprve zdůraznil, že „soudy nemohou postupovat paušálně a zabrat veškeré věci se souhrnným odůvodněním, že hrozí nebezpečí, že budou eventuálně sloužit ke spáchání zločinu, musí se vždy zabývat otázkou existence tohoto nebezpečí ve vztahu k jednotlivým typovým skupinám těchto věcí“. Současně jsou soudy povinny „výslovně zvážit a odůvodnit, nakolik podle jejich názoru přetrvává nebezpečí dané věci v rukou osoby, které by měla být vydána“.[1]

    Ústavní soud však nesouhlasil ani se stěžovatelem, že by jako osoba trestně bezúhonná měl právo na vydání střelných zbraní a výpočetní techniky obsahující škodlivá data nebo údaje. Naopak konstatoval, že zejména v případě upravených střelných zbraní je vyloučeno jejich vydání do rukou soukromé osoby, která není důvěryhodným odborníkem na jejich bezpečnou úpravu, a vydání škodlivých dat není pouze otázkou důvěryhodnosti a možnosti jejich úmyslného zneužití, ale také schopnosti s daty bezpečně nakládat. Z těchto důvodů je proto nutné zkoumat možnou bezpečnou úpravu střelných zbraní a spolehlivé a trvalé oddělení nebezpečného softwarového obsahu od výpočetní techniky (resp. jeho trvalé odstranění).

    Nově Ústavní soud ve svém nálezu řešil ústavně konformní výklad § 101 odst. 4 trestního zákoníku, který umožňuje místo zabrání věci uložení vymezených povinností, s ohledem na zachování požadavku přiměřenosti vyplývajícího z čl. 4 odst. 4 Listiny a § 96 trestního zákoníku.

    Ústavní soud dospěl k závěru, že „k ochraně požadavku přiměřenosti je … podle Ústavního soudu nezbytné, aby soud, který nemůže např. z důvodu ochrany bezpečnosti uložit povinnost pozměnění věci osobě, jíž náleží, měl možnost uložit povinnost podle § 101 odst. 4 trestního zákoníku“ komukoliv, kdo danou věc v době rozhodování drží, včetně orgánu činného v trestním řízení. Naopak ponechání nebezpečné věci v rukou soukromé osoby (vlastníka), navíc pouze za účelem její úpravy, může ohrožovat ochranu bezpečnosti a práv ostatních osob. Obiter dictum Ústavní soud konkretizoval, že soud může pověřit zajištěním splnění povinnosti orgán činný v trestním řízení, který nebezpečnou věc drží (složku Policie ČR) nebo kontroluje zákonnost jeho činnosti (státní zastupitelství), přičemž splnění povinnosti je možné zajistit také nepřímo například prostřednictvím autorizovaného servisu.

    Současně se Ústavní soud zabýval úhradou zvláštních nákladů na výkon takové povinnosti, kterou dotčené ustanovení neřeší, přičemž konstatoval, že „povinnost vlastníka věci uhradit náklady nezbytné k její bezpečné úpravě lze dovodit z čl. 11 odst. 3 Listiny“. Obecné soudy přitom mají zjišťovat ochotu vlastníka upravit nebezpečnou věc na své náklady a schopnost jejich uhrazení, a případně zavázat vlastníka k zaplacení nadměrných nákladů.

    Rozhodování soudů o uložení ochranného opatření zabrání věci osobě odlišné od pachatele trestného činu podle § 101 odst. 1 písm. c) trestního zákona je tedy možné podle rozhodnutí Ústavního soudu zobecnit do určitého třístupňového testu, kdy obecné soudy v prvním kroku posuzují nebezpečnost věci, ve druhém nebezpečí věci ve vztahu k osobě, které má být vydána, a nakonec možnost uložení povinnosti podle § 101 odst. 4 trestního zákoníku, včetně úhrady zvláštních nákladů.


    Mgr. Jan Lukovský

     

    Urban & Hejduk s.r.o., advokátní kancelář

    Palác Valdek
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2

    Tel:    +420 226 207 507
    e-mail: info@urbanhejduk.cz



    [1] Nálezy Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2019, sp. zn. II. ÚS 2046/19, dne 3. 4. 2019, sp. zn. IV. ÚS 492/18, a dne 14. 11. 2019, sp. zn. II. ÚS 807/19;


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Lukovský (Urban & Hejduk)
    1. 11. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Právní novinky v roce 2025, část čtvrtá – implementace nové definice domácího násilí
    • Právní novinky v roce 2025, část třetí – změny v oblasti veřejných zakázek a v trestním právu
    • K aplikaci zásady in dubio pro reo v rámci řízení o povolení obnovy trestního řízení
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Pozvánka na valnou hromadu akciové společnosti
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Obecně k přezkumu úkonů policejního orgánu
    • K ochrannému rozsahu norem v § 220 a 221 trestního zákoníku, aneb koho a před jakou újmou zákon vlastně chrání
    • Splnění zákonných předpokladů pro vzetí do tzv. útěkové vazby se zaměřením na cizince zadržené v ČR

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Blanketní stížnost
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.