epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    8. 3. 2023
    ID: 116055upozornění pro uživatele

    Nové nařízení EU o zahraničních subvencích a jeho důsledky pro M&A transakce

    Dne 12. ledna 2023 vstoupilo v platnost nové nařízení EU o zahraničních subvencích[1] (dále jen "Nařízení"), které si klade za cíl ochránit vnitřní trh před rušivými účinky subvencí ze zemí mimo EU. Nařízení dopadá kromě uchazečů o veřejné zakázky v EU i na spojení podniků. Právě dopady Nařízení na M&A transakce se v tomto článku budeme blíže zabývat.

    Evropská komise (dále jen "Komise") bude podle Nařízení v případě spojení podniků dosahujících prahových hodnot vycházejících z dosažené výše obratu v EU a výše obdržených zahraničních subvencí oprávněna přezkoumávat dopad obdržených zahraniční subvencí na vnitřní trh. Investoři, kteří jsou veřejnoprávními subjekty ze zemí mimo EU, mají s nimi vztahy nebo jsou jimi kontrolovány, si před uskutečněním spojení budou muset vyhodnotit, zda se na ně vztahuje nově stanovená oznamovací povinnost vůči Komisi. Povinnost podat předběžné oznámení o spojení podniků stanovená Nařízením nabude účinnosti dne 12. října 2023[2] a bude se uplatňovat nezávisle na v mnoha ohledech podobné notifikační povinnosti dle nařízení EU o spojování podniků[3].

    Přestože má nová regulace dopadat především na investory ze zemí mimo EU, povinnost oznámit spojení před jeho uskutečněním se může vztahovat i na investory z členských států EU. To samozřejmě může přinést další administrativní zátěž a navýšení transakční nákladů na straně investorů.

    NOVÁ OZNAMOVACÍ POVINNOST PŘI SPOJOVÁNÍ PODNIKŮ

    Dle Nařízení budou některá spojení podniků podléhat nové oznamovací povinnosti a zákazu uskutečnění spojení před jeho povolením (podobně jako podle nařízení EU o spojování podniků). Komise bude oprávněna v případě negativních účinků zahraniční subvence na vnitřní trh spojení nepovolit, uložit nápravná opatření nebo přijmout závazky spočívající například v prodeji určitého majetku nebo vrácení zahraniční subvence.[4] V případě porušení povinnosti oznámit spojení se investoři vystavují riziku, že dotčené spojení bude na základě opatření přijatých Komisí zrušeno a že jim bude Komisí udělena pokuta do výše 10 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období.[5]

    Reklama
    Nové stavební právo – velká věcná novela stavebního zákona a jednotné environmentální stanovisko podle zákonů č. 148, 149 a 152/2023 Sb.  (online - živé vysílání) - 9.6.2023
    Nové stavební právo – velká věcná novela stavebního zákona a jednotné environmentální stanovisko podle zákonů č. 148, 149 a 152/2023 Sb. (online - živé vysílání) - 9.6.2023
    9.6.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Povinnost oznámit spojení vzniká[6], pokud:

    1. nabývaná společnost nebo alespoň jedna z jejích dceřiných společností má sídlo nebo zřídila pobočku v EU a dosahuje v EU celkového obratu ve výši alespoň 500 milionů EUR (v případě vytvoření společného podniku musí tuto podmínku splňovat společný podnik a v případě fúzí to může být kterýkoli ze spojujících se podniků); a
    2. spojující se podniky obdržely od třetích zemí mimo EU v předchozích třech účetních obdobích tzv. finanční příspěvky[7] v celkové výši přesahující 50 milionů EUR.

    Za účelem zjištění existence rušivých účinků zahraničních subvencí na vnitřním trhu stanoví Nařízení neúplný soubor ukazatelů, mezi něž patří výše a povaha zahraničních subvencí, situace podniku, úroveň a vývoj jeho hospodářské činnosti na vnitřním trhu a účel a podmínky zahraniční subvence[8]. U zahraničních subvencí, jejichž celková výše nepřesahuje 4 miliony EUR za tři po sobě jdoucí účetní období, se nepovažuje za pravděpodobné, že by narušily vnitřní trh[9]. Rovněž se za zahraniční subvenci nenarušující vnitřní trh považuje taková, která nepřekročí výši podpory de minimis[10]  nebo která je zaměřena na nápravu škod způsobených přírodními katastrofami či mimořádnými událostmi.[11]

    Komise bude oprávněna posuzovat i spojení, která nesplňují výše uvedené prahové hodnoty, pokud bude mít podezření, že spojující se podniky, ať už z členského státu EU či ze třetí země, obdržely zahraniční subvence.[12] První částí procesu posuzování bude předběžná fáze (vyžádání informací a šetření). Pokud se objeví důkazy, že podnik obdržel finanční příspěvek narušující vnitřní trh, Komise zahájí hloubkové šetření, v rámci kterého bude disponovat širším spektrem pravomocí.[13] Komise bude rovněž oprávněna přijímat předběžná opatření, pokud bude disponovat důkazy o narušení vnitřního trhu a bude hrozit riziko vážné a nenapravitelné újmy hospodářské soutěže.[14]

    Podobně jako v případě kontroly dle nařízení EU o spojování podniků bude mít Komise lhůtu 25 pracovních dnů od obdržení úplného oznámení na přezkoumání transakce. Tato lhůta může být prodloužena o 90 pracovních dnů v případě, že Komise zahájí hloubkové šetření, či o dalších 15 pracovních dnů, pokud dotčený podnik nabídne přijetí výše popsaných závazků.[15]

    VYMEZENÍ ZAHRANIČNÍCH SUBVENCÍ

    Nařízení se především zaměřuje na subvence, které poskytují země mimo EU a které zvýhodňují podnik vykonávající hospodářskou činnost na vnitřním trhu EU, tedy poskytují podnikům selektivní výhodu. Jedná se například o transakce uzavřené za netržních podmínek. V souvislosti s tím je však nutné podotknout, že nová oznamovací povinnost je založena na široce vymezeném pojmu tzv. finančních příspěvků[16], které v některých případech nemusí vést k jakémukoli selektivnímu zvýhodnění. Těmito finančními příspěvky se rozumí široké spektrum finančních ujednání (jako jsou granty, úvěry, záruky za úvěry či daňové pobídky), ale i osvobození od daně nebo poskytnutí zvláštních nebo výhradních práv bez přiměřeného protiplnění. Mezi finanční příspěvky dále náleží i transakce (včetně těch uzavřených za tržních podmínek) s jakýmkoli veřejným nebo soukromým subjektem, jehož jednání lze přičíst zemi mimo EU, spočívající v prodeji nebo nákupu zboží či služeb.

    V důsledku výše uvedeného se na každého investora z EU nebo ze zemí mimo EU, který chce získat kontrolní podíl v podniku usazeném v EU a dosahuje příslušné hodnoty obratu, může vztahovat povinnost oznámit Komisi spojení před jeho uskutečněním, pokud má významné vztahy s veřejnoprávními subjekty a státními podniky mimo EU. Tato povinnost dokonce může vzniknout i v případě, že investor neobdržel žádné subvence skutečně narušující vnitřní trh. Stejně tak budou Nařízením pravděpodobně podchyceny M&A transakce, kterých se budou účastnit státní podniky a státní investiční fondy, které nejsou ve vlastnictví členských zemí EU, pokud způsob jejich financování naplňuje definici finančního příspěvku.

    DŮSLEDKY PRO M&A TRANSAKCE USKUTEČNĚNÉ V EU

    Všichni nabyvatelé kontroly v cílovém podniku, který dosahuje Nařízením stanovené výše obratu, budou muset posuzovat, zda nejsou příjemci finančních příspěvků ve smyslu Nařízení. To bude pravděpodobně náročné a nákladné. Zejména bude nutné posoudit každou transakci uzavřenou v průběhu tří let každou společností ze skupiny investora a určit, zda plnění poskytnutá na základě těchto transakcí spadají pod široce vymezenou definici finančního příspěvku poskytnutého zemí mimo EU[17]. Jinými slovy řečeno, investoři (včetně investorů z členských států EU) si budou muset vyhodnotit, zda protistrana transakce byla veřejnoprávním subjektem ze země mimo EU, subjektem vlastněným nebo ovládaným státem mimo EU či dokonce soukromým subjektem, jehož činnost lze připsat třetí zemi[18]. Pro tyto účely jsou pojmy podnik a kontrola definovány stejným způsobem jako podle nařízení EU o spojování podniků.

    Vypočítat celkovou výši finančního příspěvku bude v mnoha ohledech složité, zejména v případě dodávky a nákupu služeb či zboží a v případě osvobození od daně. Dokud Komise nevydá podrobné pokyny nebo prováděcí právní předpisy, k jejichž vydání je na základě Nařízení oprávněna[19], existuje riziko, že investoři budou muset zvážit odložení nebo upuštění od některých chystaných transakcí, protože nebudou schopni posoudit hodnotu svých zahraničních finančních příspěvků nebo poskytnout o nich požadované informace. Základní prováděcí akty musí Komise přijmout do 12. července 2023, k přijetí podrobnějších pokynů má však delší lhůtu.

    APLIKACE NAŘÍZENÍ

    Ačkoli Nařízení nemá zpětnou účinnost, vztahuje se na zahraniční subvence poskytnuté v období tří let před datem jeho účinnosti, pokud tyto zahraniční subvence narušují vnitřní trh i po datu účinnosti Nařízení.[20] Výše popsaná oznamovací povinnost se však nebude vztahovat na transakce, které budou uzavřeny před 12. říjnem 2023[21].


    Tomáš Procházka,
    advokát


    Jan Dobrý,
    counsel


    Šimon Vaněk,
    právní student

    Clifford Chance Prague LLP, organizační složka

    Jungmannova Plaza
    Jungmannova 24
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 222 555 222
    Fax:    +420 222 555 000
    e-mail:    Prague-office@cliffordchance.com

     


    [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2560 ze dne 14. prosince 2022 o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.

    [2] Článek 54 odst. 4 Nařízení.

    [3] Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků.

    [4] Články 7 a 25 Nařízení.

    [5] Článek 26 Nařízení.

    [6] Článek 20 odst. 3 Nařízení.

    [7] Článek 3 Nařízení.

    [8] Článek 4 odst. 1 Nařízení.

    [9] Článek 4 odst. 2 Nařízení.

    [10] Ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013, o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

    [11] Článek 4 odst. 4 Nařízení.

    [12] Článek 21 odst. 5 Nařízení.

    [13] Články 10 a 11 Nařízení.

    [14] Článek 12 Nařízení.

    [15] Článek 24 Nařízení.

    [16] Článek 3 Nařízení.

    [17] Článek 3 Nařízení.

    [18] Článek 3 a recitál 12 Nařízení.

    [19] Články 46, 47 a 49 Nařízení.

    [20] Článek 53 odst. 2 Nařízení.

    [21] Článek 54 odst. 4 Nařízení.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Tomáš Procházka, Jan Dobrý, Šimon Vaněk (Clifford Chance)
    8. 3. 2023
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Odpovědnost mateřské společnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže
    • Novela nového stavebního zákona byla schválena Parlamentem
    • Nařízení EU o trzích s kryptoaktivy (MiCA)
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Pravidla pro tvorbu daňových opravných položek k pohledávkám u ostatních finančních institucí
    • Podmínky ochrany vzhledu výrobku průmyslovým vzorem
    • Sporné navyšování cen energií některých dodavatelů a možnosti obrany
    • Sektorové šetření demystifikováno: Co nám napovídají zkušenosti z minula?
    • Budoucnost v evropské právní úpravě AML
    • Doručování účastníkům stavebního řízení s velkým počtem účastníků
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu

    Související produkty

    Online kurzy

    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Na co se budou zaměřovat finanční úřady v roce 2023?
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Změny v oblasti zdanění od roku 2023
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Whistleblowing aneb ochrana oznamovatelů v praxi
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Evidence skutečných majitelů v roce 2023
    • Daňové novinky pro rok 2023 - Daň z přidané hodnoty 2022–2023
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    Ing. Martina Šotníková
    Ing. Martina Šotníková
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Novela nového stavebního zákona byla schválena Parlamentem
    • Převodní ceny – aktuální judikatura
    • K povinnosti podstoupit odběr krve při silniční kontrole
    • Odpovědnost mateřské společnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže
    • Zdravotnictví
    • Povinnost zaměstnance k náhradě škody vůči zaměstnavateli
    • K některým závěrům Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek
    • První komentář zákona o výrobcích s ukončenou životností popisuje v rozhovoru jeho spoluautor Tomáš Babáček
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • K povinnosti podstoupit odběr krve při silniční kontrole
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • Povinnost zaměstnance k náhradě škody vůči zaměstnavateli
    • K některým závěrům Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
    • Novela nového stavebního zákona byla schválena Parlamentem
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
    • Lze ve smlouvě sjednat předání díla prostřednictvím právní fikce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Zdravotnictví

    Poskytovatel zdravotní péče je před provedením zákroku povinen pacientovi poskytnout údaje o jeho aktuálním zdravotním stavu, o povaze a účelu navrženého léčebného postupu, o...

    Týrání zvířat

    Pojem trvalých následků na zdraví ve smyslu podle § 302 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku není v trestním zákoníku ani v judikatuře specifikován. Ze samotného smyslu tohoto ustanovení...

    Spotřebitel

    Ustanovení na ochranu spotřebitele mají být aplikována i na vztahy, v nichž vystupuje fyzická osoba, jež má podnikatelské oprávnění, avšak v těchto vztazích se jako podnikatel...

    Nabytí vlastnického práva od neoprávněného

    Účelem a smyslem kogentního ustanovení § 444 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.) je docílit stavu, v němž bude předmět koupě v okamžiku, kdy má kupující dle smlouvy nabýt...

    Procesní nástupnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.