epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    25. 3. 2021
    ID: 112797upozornění pro uživatele

    Novela zákoníku práce zavádějící konečně pravidla pro home office

    Pandemie koronaviru si vyžádala nezbytné změny ve způsobu výkonu práce a práce mimo pracoviště zaměstnavatele (tzv. home office) se stala standardem namísto dříve atraktivního benefitu. Výkon práce z home office nicméně přináší jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance celou řadu právních úskalí, která nejsou současnou právní úpravou dostatečně řešena. Současný zákoník práce totiž výkon práce z home office jako takový neupravuje.

    V nynější podobě zákoníku práce najdeme pouze podmínky pro výkon práce tzv. „domáckého zaměstnance“, kterým je zaměstnanec, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro zaměstnavatele vykonává práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Pod tento pojem však nespadá „klasický“ režim výkonu práce z home office tak, jak je praktikován u většiny zaměstnavatelů, kteří jej umožňují.

    S ohledem na absentující úpravu home office v současném zákoníku práce je nutné výkon práce z home office samotný a jeho další podmínky vždy dohodnout mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Samotná dohoda však neřeší řadu problematických otázek, které z velké většiny vyvstaly až nyní v době koronavirové epidemie. K těm nejzásadnějším patří zejména nemožnost jednostranného nařízení home office ze strany zaměstnavatele, problematika náhrady nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce z home office, dále prokazování náhrady škody způsobené zaměstnancem zaměstnavateli a v neposlední řadě aspekty související s vlivem home office na duševní zdraví zaměstnanců. Tyto a další záležitosti spjaté s home office má řešit poslanecký návrh novely zákoníku práce, který byl nedávno předložen Poslanecké sněmovně.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Dohoda o home office

    Novela zavádí výslovně možnost dohody zaměstnavatele a zaměstnance na výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele. Pro dohodu nejsou z důvodu flexibility kladeny požadavky na písemnou formu. Při ukončení dohody je nutné dodržet výpovědní dobu v délce 14 dnů, která má zaměstnanci poskytnout dostatek času na přizpůsobení svého osobního života režimu pravidelného docházení na pracoviště zaměstnavatele. Zaměstnavatel je však oprávněn tuto výpovědní dobu zkrátit na 48 hodin v případě, kdy zaměstnanec porušuje při práci na home office povinnosti vztahující se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem či opakovaně.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Jednostranné nařízení home office ze strany zaměstnavatele a povinnost zaměstnavatele vyhovět žádosti zaměstnance o home office

    Vedle dohody o home office reaguje novela na případy, kdy výkon práce na pracovišti není možný a ve vymezených případech umožňuje zaměstnavateli jednostranně home office zaměstnanci nařídit. V případě skupin zaměstnanců, u kterých zákoník práce požaduje vyšší míru ochrany, novela zavádí zaměstnavatelům povinnost vyhovět požadavku na home office ze strany takovýchto zaměstnanců.

    Dle novely může být home office zaměstnavatelem zaměstnanci nařízen v případech, kdy z vážných provozních důvodů či v důsledku nepříznivých povětrnostních vlivů či živelné události, anebo opatření nařízených orgánem veřejné moci, nemůže být práce konaná zaměstnancem prováděna na pracovišti zaměstnavatele, a to na nezbytně dlouhou dobu.

    O výkon práce z home office může dle novely rovněž požádat zaměstnanec. Zaměstnavatel je takovéto žádosti potom povinen vyhovět alespoň v rozsahu poloviny týdenní pracovní doby v případě následujících skupin zaměstnanců: zaměstnanců se zdravotním postižením; těhotných zaměstnankyň; zaměstnankyň, které kojí; a zaměstnankyň - matek do konce devátého měsíce po porodu; dále zaměstnancům pečujícím o dítě mladší než 15 let a zaměstnancům, kteří převážně sami či dlouhodobě pečují o osobu se středně těžkou, těžkou čí úplnou závislostí. Navrhovaná úprava vychází z předpokladu, že tyto skupiny zaměstnanců mají mnohdy specifické potřeby, které je v nynější době nutné slaďovat s výkonem práce. Tato povinnost zaměstnavatele však není absolutní a novela stanovuje výjimky z této povinnosti spočívající ve vážných provozních důvodech, či pokud z povahy vykonávané práce vyplývá, že tato nemůže být vykonávaná mimo pracoviště.

    Možnost sjednání úhrady nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce z home office paušální částkou

    Jednou ze zásad výkonu závislé práce dle zákoníku práce je, že výkon práce je prováděn na náklady zaměstnavatele. Tento požadavek není dotčen ani výkonem práce z home office. Zaměstnavatel tak má povinnost poskytnout zaměstnanci náhradu nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce z domova. K těmto nákladům patří opotřebení vlastního zařízení a jiných předmětů potřebných k výkonu práce zaměstnance (stůl, židle, monitor, počítač apod.) a další výdaje, které zaměstnanci prokazatelně vzniknou v souvislosti s výkonem práce např. výdaje na zvýšenou spotřebu elektřiny, topení, internet apod. Výši a způsob těchto náhrad může zaměstnavatel stanovit ve vnitřním předpise či dohodnout individuálně, a to i paušální částkou. V případě úhrady paušální částkou však mohou vznikat problémy s daňovou uznatelností nákladů. Paušální částka poskytnutá zaměstnavatelem zaměstnanci také často nebude odpovídat skutečným vynaloženým výdajům, a pokud by byla nižší než skutečně vynaložené výdaje zaměstnancem, je zde riziko postihu ze strany inspektorátu práce či dodatečného domáhání se dorovnání těchto nákladů zaměstnancem.

    Cílem novely je zjednodušení administrativní zátěže související s prokazováním skutečných výdajů. Novela tak výslovně stanoví, že náklady spojené s komunikací mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a které s výkonem práce bezprostředně souvisí, mohou být na základě dohody hrazeny zaměstnanci paušální částkou. Je však nutné upozornit, že tato novela nijak neřeší případné daňové dopady. Novela dále výslovně stanoví, že zaměstnavatel povinnost k hrazení nákladů vzniklých zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce z home office nemá v případě, kdy zaměstnanec vykonává práci z home office výjimečně a v případě zaměstnance konajícího práci v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

    Upuštění od povinnosti zaměstnavatele prokázat zavinění zaměstnance k obecné náhradě škody

    Dle současné úpravy je povinnost zaměstnance k náhradě škody zaměstnavateli podmíněna tím, že zaměstnavatel prokáže zavinění zaměstnance spočívající v porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Prokázání zavinění zaměstnance při práci z home office je však pro zaměstnavatele velmi obtížné. Z tohoto důvodu novela v případě výkonu práce zaměstnancem z home office od tohoto požadavku upouští.

    Novinky souvisejí s odvrácením některých negativních důsledků home office na duševní zdraví zaměstnanců

    Novela pamatuje i na některé možné negativní dopady home office na duševní zdraví zaměstnanců a ukládá proto zaměstnavatelům určité povinnosti a omezení, aby se těmto dopadům předešlo.

    S cílem předejít možným negativním dopadům na duševní zdraví zaměstnanců souvisejícím s izolací a odloučením od pracovního kolektivu novela zavádí pro zaměstnavatele povinnost umožnit zaměstnanci vykonávajícímu práci na home office na jeho žádost možnost se pravidelně osobně setkávat s ostatními zaměstnanci na pracovišti zaměstnavatele.

    Novela taktéž po vzoru francouzské úpravy zavádí právo být „offline“, které je v současné době projednáváno rovněž na půdě Evropské unie jako tzv. „right to disconnect“. Novela konkrétně stanoví, že zaměstnavatel nemůže vyžadovat výkon práce zaměstnancem v době mezi 20. a 6. hodinou, o sobotách, nedělích a po dobu svátků, pokud z povahy práce nevyplývá nezbytnost nařizování práce v této době. Dle důvodové zprávy je účelem zavedení tohoto zákazu předejití negativním důsledkům spočívajícím v přehlcení technologiemi, které mohou v konečném důsledku vést i k syndromu vyhoření.

    Závěr

    Navrhovaná úprava je pro praxi nepochybně vítaná, neboť řeší některé problematické aspekty spojené s výkonem práce z home office. Na druhou stranu pro potřeby praxe by bylo žádoucí její další zpřesnění, aby se předešlo případným výkladovým problémům nastíněným v tomto článku. Vzhledem k tomu, že se novela nachází teprve v rané fázi legislativního procesu, lze i přes brzkou navrhovanou dobu její účinnosti (od 1. července 2021) očekávat další její změny a doplnění.

    Klára Mikešová
     



    PIERSTONE s.r.o., advokátní kancelář

    Perlová 371/5
    110 00 Praha 1

    Tel.:    +420 224 234 958


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Klára Mikešová (PIERSTONE)
    25. 3. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Specifika online mediace
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Odůvodnění soudního rozhodnutí
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky

    Soudní rozhodnutí

    Odůvodnění soudního rozhodnutí

    Postup soudu, který řádně neodůvodní své právní závěry, porušuje právo na soudní ochranu zaručené čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

    Pracovní poměr (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě § 48 odst. 3 písm. c) zák. práce „jeho smyslem a účelem je zabránit trvání pracovního poměru ve všech případech, kdy nejsou splněny zákonné předpoklady pro...

    Právní jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Smyslem a účelem úpravy § 581 věty druhé o. z. je především ochrana osob jednajících v duševní poruše. Ochrana osoby bez dostatečné schopnosti právně jednat má přednost před...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    K uzavření dohody podle § 647 o. z. může dojít i jednáním mezi věřitelem a dlužníkem o mimosoudním řešení sporu. Bude tomu tak v případě, kdy se způsobem nevzbuzujícím...

    Soudní poplatky (exkluzivně pro předplatitele)

    Osvobození podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona o soudních poplatcích se týká i žalobce, který se domáhá přímého nároku na pojistné plnění podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., o...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.