Nedávný nález Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 190/15 ze dne 13. 9. 2016, může změnit doposud zastávanou praxi a názor nejen obecných soudů, ale i Nejvyššího soudu České republiky. Tento ústavní nález se týká problematiky souběhu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace (např. jednatele či člena představenstva) a zaměstnance v pracovním…
Dne 1. ledna 2017 nabyl účinnost zákon 368/2016 Sb., který do českého právního řádu implementuje tzv. čtvrtou směrnici o AML[1] (dále jen „Směrnice“). Tento zákon podstatně novelizoval zákon 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML Zákon“) a některé související…
Tentokrát se rozhodnutí Ústavního soudu dotýká odvolacího řízení a posouzení „bagatelnosti“ předmětu řízení, která je rozhodná pro přípustnost odvolání.
S účinností zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek („ZZVZ“), vznikla právnickým osobám v pozici vybraných dodavatelů nová povinnost, a sice jako podmínku pro uzavření smlouvy odkrýt zadavateli své skutečné majitele podle zákona 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu…
Občanský soudní řád umožňuje podnikatelům, aby si pro případ budoucích sporů z jejich obchodních vztahů sjednali místně příslušný soud, který bude ve věci rozhodovat. Obvykle je přitom tzv. prorogační dohoda obsažena přímo ve smlouvě mezi podnikateli, přičemž určuje konkrétní soud, který bude případné spory rozhodovat. V nedávné době se ovšem…
Zastoupení zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností (tzv. kodeterminace) prodělalo za poslední období několik změn a i v budoucnu se právní úprava v této oblasti může opět měnit. Cílem následujícího článku je přinést stručný přehled změn, které se tohoto institutu dotýkají.
S porušováním pravidel hospodářské soutěže, ať už ve formě kartelových dohod, zneužití dominantního postavení nebo jiné, se setkáváme téměř každodenně. Je v širokém povědomí odborné i laické části veřejnosti, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dohlíží nad veřejnoprávním vynucováním soutěžních pravidel a často se uchyluje k ukládání pokut za…
Jestliže bytové jednotky byly zapsány do katastru nemovitostí (na základě prohlášení vlastníka) a vlastnické právo k nim nabyly další osoby, nelze podle § 1167 o. z. po 1. lednu 2014 prohlášení vlastníka prohlásit za neplatné ani určit, že vlastnické právo dalších osob k bytovým jednotkám nevzniklo, a to bez ohledu na to, že prohlášení vlastníka i…
V tomto druhém díle minisérie na téma zástavního práva k obchodnímu závodu pojednáme především o okamžiku vzniku zástavního práva k nemovité věci, která je součástí zastavovaného obchodního závodu a zápisu takového zástavního práva do katastru nemovitostí. V nedávno publikovaném článku Zástavní právo k závodu I. jsme se zaměřili na řádné vymezení…
Jednotné evropské osvědčení pro veřejné zakázky (dále také jako „JEO“) je nástroj, jehož cílem je snížení jak administrativní tak i finanční náročnosti účasti v zadávacím řízení. Prostřednictvím tohoto instrumentu totiž jednotliví dodavatelé v rámci prokazování splnění podmínek účasti mohou předložit standardizované čestné prohlášení namísto…
Tento článek se zabývá otázkou možnosti poškozeného zveřejnit fotografii pachatele a práva takového pachatele na ochranu soukromí s ohledem na nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 As 118/2015, ze dne 8. 6. 2016.
Institut relativní neúčinnosti umožňuje věřiteli obranu proti jednání dlužníka, kterým dlužník zkracuje uspokojení věřitele, typicky tzv. „vyváděním“ svého majetku na třetí osoby. Tento článek se zabývá problematikou možného postupu věřitele, který má za dlužníkem pohledávku, jež se dosud nestala vykonatelnou (typicky pohledávku vymáhanou v…
Účastníkem soudního nebo jiného řízení vedeném orgánem veřejné moci může být také právnická osoba. V tomto příspěvku se budu zabývat tím, jak jednotlivé procesní předpisy upravují udělení (podepsání) procesní plné moci za právnickou osobu.
V rozhodovací činnosti soudů vždy převažoval názor, že v řízení o určení výživného podle zákona o rodině, od 1. 1. 2014 podle nového občanského zákoníku, nelze oprávněnému společně s dlužným (ani běžným) výživným přiznat i úroky z prodlení (tedy ani zpětně, ani podmíněně). Ačkoliv by mnozí oprávnění, zvláště samoživitelé, kteří dlouho čekají na…
Účelem zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) má být, mimo jiné, usnadnění aplikace procesu zadání veřejné zakázky ze strany jednotlivých zadavatelů v praxi. Oproti zákonu 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném do 30.09.2016 (dále jen „ZVZ“), by mělo dojít ke snížení zbytečného formalismu v…
Není výjimkou, když obce zakládají k plnění svých úkolů společnosti, na které část svých činností delegují. Jedná se zejména o společnosti s ručením omezeným, narazit můžeme i na společnosti akciové. Tyto společnosti se nejčastěji zabývají odpadovým hospodářstvím, technickými a úklidovými službami, péčí o majetek, správou bytů a v některých…
Uspořené částky, jež zbyly povinnému jako nezabavitelné minimum po exekuci srážkami z důchodu, nelze následně zabavit jinou formou exekuce - přikázáním pohledávky z účtu. Nález Ústavního soudu stanovil pravidla pro případ, kdy je uvalena exekuce na důchod a povinný si z nezabavitelného minima, které mu po exekuci zůstane, nějaké peníze uspoří. Pak…
Stanovení předpokládaného hodnoty veřejné zakázky je jednou z klíčových povinností zadavatele. Na základě výše předpokládané hodnoty Zadavatel totiž určí režim veřejné zakázky, tj. zda zadávací řízení proběhne v podlimitním nebo nadlimitním režimu či proběhne výběrové řízení postupem pro veřejné zakázky malého rozsahu. Zákon 134/2016 Sb., o…
Občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu ČR vydalo dne 19. 10. 2016 sjednocující stanovisko k zjišťování možností, schopností a majetkových poměrů povinného v řízení o výživném pro nezletilé děti sp. zn. Cpjn 204/2012.[1] Obsahuje pokyny nižším soudům především pro určení vyživovací povinnosti prarodičů a dalších předků vůči dítěti, k…
Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim: Možnost zproštění trestní odpovědnosti právnických osob zavedením dostatečných preventivních opatření?
Nečinnost soudu trvající i po kárném odsouzení vyřizující soudkyně, spojená s opakovaným odročováním jednání, neefektivní organizací řízení a nevyužitím dostupných možností...
Pokud stěžovatelka vznese hájitelná tvrzení týkající se zásahu do práva na zákaz nelidského a ponižujícího zacházení a práva na soukromí spočívající v podezření ze...
Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě již byla týmž oprávněným vedená předchozí exekuce proti témuž povinnému...
I pro věřitele, kteří uplatnili svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do likvidace již před rozhodnutím o úpadku platí závěry, které Nejvyšší soud zformuloval pro věřitele,...
Účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání...
