občanské právo

S účinností od 1.1.2013 se změnila úprava dovolání podle občanského soudního řádu. Ráda bych si proto dovolila upozornit na základní změny tohoto institutu.

U zániku podílového spoluvlastnictví občanský zákoník preferuje, aby k jeho zrušení a vypořádání došlo dohodou spoluvlastníků. Pouze za situace, kdy k takové dohodě nedojde, nabízí občanský zákoník možnost řešit vzniklou situaci výrokem soudu. Dle ustanovení § 142 odst. 1 OZ pak soud spoluvlastnictví zruší a provede jeho vypořádání na návrh…

Od 1. 1. 2014 by měl nabýt účinnosti nový občanský zákoník 89/2012 Sb. („NOZ“). Kromě jiných novinek a kompletních koncepčních změn s sebou přináší i novou modernější úpravu obchodních podmínek. Stávající úprava všeobecných obchodních podmínek („VOP“) je obsažena zejména v obchodním zákoníku, který stanoví, že část obsahu smlouvy lze určit…

Jak se převádí bytová jednotka, upravuje zákon o vlastnictví bytů (z. 72/1994 Sb.). Tento zákon stanoví základní náležitosti převodní smlouvy, mezi než patří také označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv. V dalších ustanoveních zákona je současně upraveno, že s vlastnictvím jednotky jsou spojena i…

Rostoucí počet obyvatel dostávajících se do dluhové spirály a stále více medializované a veřejností negativně vnímané důsledky tohoto trendu byly příčinou několika legislativních změn ve prospěch dlužníků. Vedle novely vyhlášky Ministerstva spravedlnosti 484/2000 Sb. a novely exekučního řádu, jejichž smyslem bylo snížit nárůst pohledávky v…

K napsání této statě jsem byl inspirován kategorickým výrokem jednoho soudce stran toho, že v řízení o námitkách do směnečného platebního rozkazu nelze rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. Protože tento výrok nebyl následován odůvodněním s patřičnými argumenty, vyvolalo to ve mně potřebu k postavení dané otázky najisto. Hned zkraje nutno říci, že…

Od nového roku přibývají prodávajícím budov a jednotek a také jejich pronajímatelům nové povinnosti. Novela zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií rozšiřuje od 1. 1. 2013 povinnost majitelů bytů, domů a dalších budov opatřit je tzv. energetickým štítkem (neboli průkazem energetické náročnosti, vyjadřujícím předpokládanou roční spotřebu…

Tituly, pro které lze sjednat dohodu o dobrovolných mimoexekučních srážkách z příjmu, kterou musí zaměstnavatel akceptovat, jsou zákonem značně omezeny, platí to jak pro srážky ze mzdy nebo jiného příjmu z pracovně-právního vztahu, kdy lze dohodu sjednat k uspokojení pohledávek zákonem upraveného výživného, tak pro srážky z dávek nemocenského…

Společné jmění manželů je majetkové společenství představující souhrn aktiv a pasiv, který se v průběhu manželství dynamicky vyvíjí. Spadají do něj v zásadě všechny majetkové hodnoty, které manželé nabudou po sňatku, a závazky, které v tomto období převezmou. Dalším způsobem, jak se určitá majetková hodnota může stát společným majetkem obou…

Počátkem letošního roku vznikl nový Státní pozemkový úřad, který převzal agendu zrušeného Pozemkového fondu České republiky. Změna s sebou přináší mnohé novinky a v tomto článku se zaměříme na nejvýraznější z nich.

Ačkoliv převážná většina uzavřených provozních areálů je fakticky a právně podřízena jednotnému režimu a řízení byť jednotlivé objekty v areálu užívá více subjektů, nezřídka kdy se objevují případy, že je tomu naopak. Tedy nastávají situace, kdy v jednom areálu tvořeném souborem nemovitostí vystupují různí vlastníci budov a pozemků, často právní…

Otázka odpovědnosti poskytovatelů služeb informační společnosti dle ust. §§ 3-5 zákona 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSIS“), byla doposud českými soudy[1] řešena pouze v jednom případě. Rozsudek Městského soudu v Praze (dále také jen „Městský soud“) …

Od ledna 2013 platí novela exekučního řádu, která zásadním způsobem zasáhne do vymáhání pohledávek dlužného výživného. Jedná se o zcela nový způsob vymáhání takových druhů pohledávek. Nově může exekutor exekučním příkazem pozastavit řidičské oprávnění povinného. Takto bude možné vymáhat pouze nedoplatek výživného na nezletilé dítě. Není tedy možné…

Podle zákona 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, jsou údaje vypovídající o zdravotním stavu subjektu údajů citlivým osobním údajem. Osobním údajem je jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů. Proto je nutné při nakládání s jakýmikoliv informacemi o zdravotním stavu pacienta (mezi které patří právě i výsledky…

V rámci odškodnění újmy na zdraví občanský zákoník upravuje v § 444 až 449 řadu samostatných práv na náhradu majetkové i nemajetkové újmy. Někdy se v této souvislosti hovoří o „atomizaci náhrady škody“. Jedná se o právo na náhradu za bolest, právo na náhradu za ztížení společenského uplatnění, právo na náhradu za ztrátu na výdělku či na důchodu a…

V souvislosti s předváděcími akcemi už jsme byli nuceni zvyknout si na mnohé, počínaje přemrštěnou cenou jednotlivých výrobků a konče třeba fyzickým donucením k podpisu nevýhodné smlouvy. Ačkoliv nelze samozřejmě tvrdit, že nekalých praktik a jiných porušení zákona se dopouštějí nutně všichni, přece jen je často velice těžké ubránit se této…

Judikatura i právní teorie se ustálila v právním názoru, že účinnost adresných jednostranných hmotněprávních úkonů v režimu občanského zákoníku předpokládá, že projev vůle je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice (ust. § 45 odst. 1 občanského zákoníku).[1]

Fyzická osoba získá způsobilost vlastními právními úkony nabývat práv a povinností (svéprávnosti) v plném rozsahu dovršením 18. roku věku. I před tímto okamžikem může však právoplatně jednat, ovšem jen takovými právními úkony, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejímu věku. Pokud není fyzická osoba k…

Od 1.1.2014 bude možná jednostranná změna.

Nový občanský zákoník (zákon 89/2012 Sb.) stejně jako současná právní úprava připouští, aby si strany část smlouvy určily odkazem na obchodní podmínky. Nová právní úprava však v této věci přináší dvě zajímavé novinky.

Poplatky jsou definovány jako platby, které jsme povinni platit v souvislosti s činností státního orgánu vyvíjenou z našeho podnětu nebo v našem zájmu. Představují částečnou úhradu za tuto činnost a současně mají bránit nadměrnému zatěžování státních orgánů podněty. Můžeme si o nich myslet, že jsou příliš vysoké, zbytečné nebo naopak neúčinné.