občanské právo

Posouzení, zda vydaný rozhodčí nález je rozhodčím nálezem českým (tuzemským) nebo cizím, má ryze praktické dopady mimo jiné z hlediska určení soudu příslušného k projednání návrhu na jeho zrušení. Tyto návrhy jsou ostatně mezi českými advokáty (bohužel) dosti populárním „sportem“ a fakticky jsou – bez ohledu na právní úpravu – používány jakožto…

Při uplatnění pohledávky mého klienta přiznané vykonatelným soudním rozhodnutím jsem se neubránil politování nad situací likvidátorů jmenovaných soudy, ke kterým právní řád v současném není vůbec milostiv. Tento článek se týká zejm. obchodních korporací, byť v některých částech dopadá i na další právnické…

Rozsudek pro zmeškání představuje kontumační rozsudek, který může soud vydat za předpokladu, že žalovaný zmešká první jednání ve věci a budou splněny další podmínky stanovené zákonem (§ 153b o.s.ř.). Z judikatury Ústavního soudu však vyplývá, že při rozhodování o vydání rozsudku pro zmeškání má soud zkoumat také splnění dalších, v § 153b o.s.ř.

Přestože je akvizice v právní terminologii pojem často využívaný, jeho legální definici bychom v českém právním řádu hledali marně. Běžně se však pod něj zařazují změny v majetkové struktuře určité společnosti, a to v různých podobách - například ve formě koupě závodu (resp. jeho části), prodeje akcií či obchodního podílu, ale z širšího hlediska…

Od letošního roku již není možné založit obecně prospěšnou společnost (dále o.p.s.). Tento typ právnické osoby, dříve upravený zvláštním právním předpisem (zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech) byl nahrazen ústavem. Založení a činnost ústavu upravuje § 402 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen NOZ).

Ústavní soud ČR se již v řadě svých nálezů zabýval tím, zda určitému subjektu, vybavenému odborným personálem, nebo zastoupenému advokátem v tzv. bagatelních sporech přísluší, či nepřísluší náhrada nákladů řízení spočívající v odměně za jeho právní zastoupení. Byť ve většině těchto sporných případů se spíše přiklonil k negativní odpovědi, právní…

Licenční smlouva je smluvní typ upravený občanským zákoníkem, na jehož základě poskytovatel, který je majitelem práva duševního vlastnictví, poskytuje oprávnění k výkonu tohoto práva nabyvateli, jenž se zavazuje poskytovateli poskytnout poskytovateli odměnu. Článek se zabývá některými vybranými specifiky tohoto smluvního…

Ve své dřívější judikatuře Nejvyšší soud ČR opakovaně stanovil, že rozsudek týkající se určitého skutku vydaný v rámci řízení o žalobě na plnění představuje překážku věci rozsouzené (res iudicata) ve vztahu k určovací žalobě ohledně totožného skutku. V nedávném rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia přitom Nejvyšší soud ČR…

Pojistné podmínky jsou běžnou součástí všech pojistných smluv. Jsou ovšem tyto podmínky závazné? Jak postupovat v situaci, kdy je ujednání ať už v pojistné smlouvě, nebo v pojistných podmínkách nejasné či neurčité a dává prostor pro více výkladů, které si vzájemně odporují?

V právní praxi se jistě každý z nás setkal s případem, kdy po úspěšně vyhrané soudní při ztroskotá vymožení pravomocně přisouzené pohledávky na tom, že povinný nedisponuje majetkem postižitelným exekucí. Taková situace pak vede k zastavení exekuce a vyvstává otázka, kdo ponese její náklady.

Níže uvedený článek se pokouší shrnout stávající právní úpravu institutu darování, tak jak je upravena v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen jako „NOZ“). Oproti předchozí právní úpravě je stávající právní úprava značně rozšířena a přináší některé zásadní odlišnosti – například darování pro případ smrti. V NOZ…

Nový občanský zákoník obsahuje podrobnou úpravu záležitostí týkajících se bydlení manželů, a to jak za trvání manželství, tak i po jeho zániku (ať již k jeho zániku dojde smrtí nebo rozvodem). Cílem nové úpravy je nejen vymezení základních pravidel pro vznik souvisejících práv a povinností manželů, ale též ochrana rodinného obydlí (i před vlastním…

Stavební zákon, vyhlášený ve sbírce zákonů pod č. 183/2006 Sb., je rozdělen na dvě základní části - část územního plánování, která má převážně koncepční charakter, a část stavebního řádu, svoji povahou realizační. Oblast územního plánování dostala do vínku zásadní cíle a úkoly, jež lze při jisté míře zjednodušení zestručnit na vytváření podmínek…

V souvislosti s nabytím účinnosti NOZ, se v českém právním prostředí objevilo několik zcela nových právních institutů. Mezi ně patří i dvě ze tří podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat, a to nápomoc při rozhodování a zastoupení členem domácnosti. Tématem tohoto příspěvku je podrobnější rozbor podporovaného…

Setkali jste se s rodiči, kteří po velkém úsilí uzavřeli křehkou dohodu o úpravě poměrů k nezletilému dítěti? Pokud ne, zkuste si představit, že po vyhrocené situaci spojené s ukončením soužití rodičů, kterou provázely více či méně úspěšné pokusy obou rodičů o nařízení předběžného opatření ohledně výchovy, styku a alimentační povinnosti k…

V nové úpravě závazků z právních jednání se výrazněji promítá zásada autonomie vůle vytvářející širší prostor pro vlastní ujednání smluvních stran. Typickým příkladem je odstranění paušálního zákazu vzdání se budoucího práva (nejen) na náhradu škody a jeho nahrazení vyváženější úpravou.

Je patrně již obecně známou skutečností, že ustanovení § 29 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obsahuje výčet případů a situací, kdy je předseda senátu (tedy i samosoudce) oprávněn (a dokonce i povinen) ustanovit zde uvedeným osobám za účelem zajištění ochrany jejich procesních práv a…

Základním smluvním typem, který je užíván ve stavebnictví z hlediska práva soukromého je samozřejmě smlouva o dílo. Nejen zde se ovšem objevují významné novinky, které mění české stavebnictví.

V případě smluvních typů upravujících přenechání věci k užívání jinému platí, že je nutno věnovat pozornost tomu, zda zamýšlená smlouva obsahově koresponduje s jejím označením. Je totiž nutno odlišovat nájem od zápůjčky[1], výpůjčky, výprosy a pachtu.

V tomto článku se zabýváme otázkou, zda je v důsledku změny právní úpravy bytového práva, představovanou zákonem č. 89/2012 Sb. občanským zákoníkem (dále jen „nový občanský zákoník“) možné a přípustné, aby jedno společenství vlastníků jednotek bylo založeno a působilo ve více domech.