Institut neoprávněného nabytí upravuje nový občanský zákoník ve své části III, a to výslovně v ustanoveních §§ 1109 až 1113 ObčZ. Dále jeho úpravu v ObčZ nalezneme v §980 a §§984 až 986 ObčZ, které upravují nabývání vlastnického práva k věci zapsané ve veřejném seznamu.
Spotřebitel jako právní subjekt požívá v rámci soukromého práva stále větší ochrany, když tato ochrana je již z kritického pohledu považována za přehnanou. Neopodstatněná přemíra regulace v rámci právních vztahů, ať už sleduje jakýkoli záměr, může vést nejen k omezování subjektů, jež právě se spotřebiteli do takových právem více chráněných…
V lednu tohoto roku nabyla účinnosti novela ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého se v rámci insolvenčního řízení při přezkumném jednání pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat…
Institutu neúměrného zkrácení, který do našeho právního řádu navrátil nový občanský zákoník (NOZ), se v odborných článcích věnovala již řada autorů. Zajímavým (a dle našich informací) dosud neřešeným problémem však zůstává, zda lze uvažovat implikace tohoto institutu v oblasti pracovního práva. Dle našeho názoru…
V souvislosti s novou civilně právní úpravou vyvstala v praxi po novém roce již nejedna interpretační potíž. Jedná z nich je spojená s § 441 nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), konkrétně s jeho druhým odstavcem in fine. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná…
Podle § 7 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) se v insolvenčních řízeních použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, jestliže tomu nebrání insolvenční zákon nebo zásady, na kterých spočívá insolvenční řízení. Takto přiměřeně aplikovatelná jsou i…
S účinností zákona 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (dále jen „NOZ“), a zákona 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „ZOK“), došlo k nezanedbatelné změně v úpravě odpovědnosti členů volených orgánů obchodní korporace (tj. typicky členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, je-li zřízen) za řádný výkon…
Dne 24.10.2013 vynesl Soudní dvůr pod sp.zn. C-22/12 rozhodnutí o předběžné otázce v řízení vedeném Krajským súdem v Prešově mezi účastníky Katarína Haasová proti Rastislavu Petríkovi a Blance Holingové, ve kterém se vyjádřil k výkladu evropských norem vztahujících se k pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a náhradě…
Cílem článku je upozornit na potencionální rozpory, jež mohou nastat, resp. v praxi nastávají, při výkladu ustanovení věty druhé § 49 odst. 1 zákona 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných zakázkách"), jež upravuje lhůty, ve kterých musí být zadavateli doručena žádost o poskytnutí…
Předmětem tohoto článku je v krátkosti shrnout stávající právní úpravu přeměny akcií na zaknihované akcie, a to v především v kontextu vlivu takové přeměny na rozsah a trvání zástavního práva k listinným akciím. Na závěr se autor zamýšlí nad možnými následky nedodržení zákonného postupu při přeměně akcií na zaknihované…
Cílem článku je zamyšlení, zda je v souladu s právem, ale také v souladu s principy rovnosti subjektů, podle něhož lidé jsou si rovni i v právech (ve smyslu čl. 1 Listiny základních práv a svobod), aby za stejné zranění při stejných souvisejících podmínkách úrazu byl občan odškodněn zásadně jinak než zaměstnanec.
Nový občanský zákoník přinesl kromě jiného i několik změn v oblasti licenční smlouvy. Především dřívější dvojkolejnost úpravy licence, která se u práva autorského řídila autorským zákonem a u práv k průmyslovému vlastnictví zákoníkem obchodním, byla sjednocena do jednotné úpravy v NOZ.
Tento článek se zabývá výkladem neplatnosti v občanském zákoníku z roku 1964, tak nově účinným občanským zákoníkem z roku 2012, jak ve smyslu obecných ustanovení, tak v kontextu nájemní smlouvy. Účelem není podrobný rozbor a komparace jednotlivých ustanovení obou zákoníků, nýbrž vymezení rozdílů, které autoři považují za…
Předsmluvní odpovědnost byla před zavedením nového občanského zákoníku spíše teoretickoprávním konceptem než reálně využitelným institutem. Judikatura, sama o sobě dosti vzácná, pak navíc praktickou využitelnost předsmluvní odpovědnosti ještě více omezila. Pojďme se proto společně podívat, jaké možnosti nám v tomto směru nová právní úprava dává, a…
Navazuji na repliku Mgr. Tomáše Pally[1] k mému příspěvku na téma "Vybrané otázky ohledně poskytování dodávek energií dle NOZ"[2]. Mgr. Palla totiž dospěl k závěru, že lhůta k odstoupení od spotřebitelských smluv o dodávkách energií uzavřených distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory dle ustanovení § 1829 zákona 89/2012 Sb., občanského…
Pokud vlastník bytu nebo domu hodlá svou nemovitost, kterou obývá společně se svou rodinou nebo manželem či manželkou, prodat, jinak zcizit či pronajmout nebo zatížit právem třetí osoby, rozhodně by se měl nejprve vypořádat s povinností kladenou mu v ustanovení § 747 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku („NOZ“) (oddíl Manželské majetkové…
Cílem tohoto článku je průřezově přiblížit téma převodů nemovitých věcí dle zákona 89/2012 Sb. (dále jen „Občanský zákoník“) a nastínit některá specifika spojená s tímto tématem.
Od 1. 1. 1989 byla novelou zákoníku práce 188/1988 Sb. zkrácena lhůta pro podání žaloby na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru ze tří na dva měsíce. Od tohoto okamžiku působila tato úprava jako pevný bod ve vesmíru a přestála veškeré turbulence v pracovním právu. Pokud byl pracovní poměr rozvázán sporně nebo nepřátelsky, běžela lhůta…
Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) účinný od 1. 1. 2014 přináší řadu významných změn a novinek v oblasti právní úpravy postoupení pohledávek a zavádí zcela nový institut postoupení smlouvy. Níže stručně popíšeme základní novinky a nejdůležitější změny.
Podle právní úpravy platné a účinné do konce roku 2013 (zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku), konkrétně podle ustanovení § 143 odst. 2 občanského zákoníku, platilo následující:
U dlužníka, u něhož je objektivně přípustná reorganizace (§ 316 odst. 4 insolvenčního zákona), není možné rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurs na návrh dlužníka (dle §...
Pokud správu nevykonává vykonavatel závěti či správce pozůstalosti jmenovaný zůstavitelem, který funkci přijal, pak se (nevyjde-li v řízení najevo opak) přichází-li v úvahu jen...
Fyzickými osobami, na které se podle ustanovení § 101 odst. 5 zák. práce vztahuje povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci, jsou jakékoli fyzické osoby...
Povinnost popřít pohledávku má insolvenční správce tehdy, jestliže v době, kdy má dojít k popření, může (též s přihlédnutím k součinnosti dlužníka a jeho postoji k...
V incidenčním sporu o určení, zda pohledávka uplatněná v insolvenčním řízení způsobem uvedeným v § 203 insolvenčního zákona, je co do svého pořadí pohledávkou za majetkovou...
