epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    4. 3. 2014
    ID: 93773upozornění pro uživatele

    Platí nadále, že kdo mlčí, nesouhlasí?

    Dosavadní občanský zákoník vycházel z principu, že mlčení či jiná nečinnost v rámci procesu uzavírání smlouvy neznamená přijetí návrhu. Nový občanský zákoník se k tomuto základnímu principu taktéž v obecné rovině hlásí. Na druhé straně však v určitých ohledech tuto zásadu prolamuje, což bude pravděpodobně klást na účastníky kontraktačního procesu vyšší nároky a vyžadovat větší obezřetnost.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Přijetí návrhu na uzavření smlouvy

    Starý občanský zákoník ve svém § 44 odst. 1 stanovoval, že mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu na uzavření smlouvy (nově zkráceně označovaného jako nabídka). Toto ustanovení vylučovalo některé excesy spočívající například v tom, že předkladatel návrhu výslovně uvedl, že pokud osoba, které byl návrh určen, tento neodmítne, bude tím smlouva uzavřena.

    Určitou nadstavbou takového postupu bylo, když někteří podnikatelé doručovali spotřebitelům dokonce rovnou své produkty, aniž by je tito objednali. Pokud přitom spotřebitelé zaslané zboží nevrátili, požadovali na nich úhradu (mnohdy přemrštěné) kupní ceny.

    Na takovou praxi pak reagovalo zvláštní ustanovení občanského zákoníku v § 53 odst. 9, podle něhož poskytuje-li dodavatel plnění spotřebiteli bez objednávky, není spotřebitel povinen dodavateli jeho plnění vrátit ani jej o tom vyrozumět.

    Pojícím prvkem obou výše uvedených ustanovení byl tedy princip, že nešlo bez dalšího účinně nutit další osoby k tomu, aby musely aktivně jednat (odmítat návrh, vracet zboží apod.), pokud se nechtěly nechat vmanévrovat do smluvních vztahů, o jejichž založení neměly zájem. Postačilo, pokud tyto osoby zůstaly pasivní, a žádné závazkové vztahy tak nevznikly.

    Aktuální právní úprava uzavírání smluv zavedená novým občanským zákoníkem přitom vychází ze stejného principu (kdo mlčí, nesouhlasí), který je obsažen v § 1740 odst. 1. Současně však tuto zásadu poměrně nenápadně v některých ustanoveních relativizuje.

    Vrácení pozměněné nabídky

    Tak je tomu v první řadě v případě přijetí nabídky s určitými výhradami či dodatky.

    Dle § 44 odst. 2 starého občanského zákoníku platilo, že přijetí návrhu na uzavření smlouvy, které obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím návrhu a považuje se za nový návrh. Postavení obou stran kontraktačního procesu se tak obrátilo a k uzavření smlouvy bylo nutné, aby původní navrhovatel přijal protinávrh (svůj pozměněný návrh) druhé strany.

    Totéž pravidlo je obsaženo i v ustanovení § 1740 odst. 2 nového občanského zákoníku. Ovšem hned následně se v odstavci 3 odchylně od toho stanoví, že odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu přijetí nabídky neodmítne.

    Právě zde je přitom nutné sledovat jeden ze zásahů do zásady, že kdo mlčí, nesouhlasí. Naopak se totiž vyžaduje, aby účastník kontraktačního procesu aktivně jednal, pokud nechce být vázán nabídkou, která sice vychází z té jeho původní, avšak došlo k jejímu pozměnění.

    S ohledem na skutečnost, že hodnocení, zda se v konkrétním případě jednalo o odchylky podstatné či nikoli, bude zpravidla velice subjektivní, lze přitom doporučit, aby původní navrhovatel, nebude-li chtít být svou pozměněnou nabídkou vázán, toto raději vždy protistraně oznámil, tedy protinávrh odmítl.

    Efektivnější variantou však bude, pokud navrhovatel ve své úvodní nabídce její přijetí s dodatkem nebo odchylkou ve smyslu poslední věty ustanovení § 1740 odst. 3 dopředu vyloučí.

    Eliminuje se tak riziko budoucích sporů, zda byly změny nabídky podstatné či nikoli a zda tedy došlo k uzavření smlouvy.

    Potvrzení obsahu smlouvy v písemné formě

    Další nenápadný průlom do zásady, že kdo mlčí, nesouhlasí, lze pak sledovat v ustanovení § 1757 nového občanského zákoníku. Primárně se v něm stanoví, že po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné než písemné formě mohou strany obsah takové smlouvy písemně potvrdit.

    Pokud přitom takto učiní v rámci podnikatelského vztahu, případně písemné potvrzení obsahu smlouvy předloží nepodnikající smluvní strana osobě, která smlouvu uzavřela v rámci svého podnikání, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení, a to i když vykazuje odchylky od skutečně ujednaného obsahu smlouvy.

    Toto pravidlo se však uplatní pouze za následujících podmínek:

    • odchylky uvedené v potvrzení mění skutečně ujednaný obsah smlouvy nepodstatným způsobem,
    • odchylky jsou takového rázu, že by je rozumný podnikatel ještě schválil, a
    • druhá strana tyto odchylky neodmítne.

    Opět se zde tedy vyskytuje ustanovení, které fakticky nutí účastníka kontraktačního procesu aktivně jednat, pokud se chce vyhnout riziku, že bude vázán smlouvou v podobě, v které ji vůbec neuzavřel, resp. uzavřít nechtěl.

    Nelze totiž přepokládat, že by se standardně obezřetná osoba bez dalšího spoléhala na to, že budou odchylky uvedené v písemném potvrzení v případném sporu posouzeny jako podstatné nebo jako takové, které by rozumný podnikatel již neschválil, a že je tedy nemusí vůbec odmítat.

    Praktické dopady

    Jakkoli se výše uvedené úvahy mohou jevit jen jako „akademické“, nelze vyloučit, že by rozebíraná ustanovení nového občanského zákoníku nemohla způsobovat určité těžkosti i v praxi.

    Co se týče změn učiněných v předložené nabídce, lze odkázat na případy, kdy smlouvy nejsou oběma stranami podepisovány na stejném místě a ve stejném čase, což se děje například v praxi bank při poskytování úvěrů k financování koupě nemovitosti. Banky zpravidla předávají klientům kompletní smluvní dokumentaci již podepsanou osobami tyto banky zastupujícími.

    Tyto „polopodepsané“ smlouvy by přitom bylo ve smyslu shora citované právní úpravy jistě možné považovat za nabídky. Je z nich totiž zřejmé, že banka má úmysl smlouvy uzavřít s osobou, vůči níž nabídky činí (která je ve smlouvách uvedena jako druhá smluvní strana), nabídky pochopitelně obsahují podstatné náležitosti smluv, umožňují uzavření smluv jednoduchým a nepodmíněným způsobem a konečně z nich plyne i vůle navrhovatele (banky) být smlouvami v případě přijetí nabídek vázán.

    Co by se ovšem stalo, pokud klient připravené smlouvy sice podepíše, ale současně do jejich textu něco doplní či jej jinak upraví? Nelze totiž tvrdit, že by se v praxi nevyskytovaly případy, kdy se do již vytištěných smluv činí ještě ručně určité drobné opravy.

    Mohla by být pak banka, která smlouvy vyhotovila, podepsala a předala k podpisu klientovi, pozměněným textem vázána, pokud by změny výslovně neodmítla?

    Ještě komplikovanější situace by přitom mohla nastat v případě zástavní smlouvy, kterou klienti zpravidla po zajištění podpisu zástavce předkládají dle pokynů banky rovnou katastrálnímu úřadu.

    Argumentaci vylučující popsané zásahy do smluv (nabídek) lze pochopitelně hledat v již citovaném ustanovení § 1740 odst. 3 nového občanského zákoníku, podle kterého může navrhovatel přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost. Za vyloučení dodatků či odchylek jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost by přitom bylo možné považovat samotnou formu nabídky. Tedy to, že se jedná fakticky o finální smlouvu, do níž má být doplněn pouze podpis druhé strany, a nikoli jen o určitý koncept či nástin podstatných částí případné smlouvy.

    I přes výše uvedené by však bylo jistější variantou při uzavírání smluv, které nejsou podepisovány ve stejném čase a místě, zakomponovat do textů ustanovení, že se jedná o konečné znění, v němž nelze činit jednostranně žádné změny, případně takové sdělení k předkládaným „polopodepsaným“ smlouvám přiložit.

    Co se pak týče problematiky následného písemného potvrzování smluv uzavřených jinak než písemně, nelze než také v této věci doporučit zvýšenou obezřetnost. S ohledem na kreativitu některých osob totiž nelze vyloučit snahy o zneužití tohoto mechanismu i na případy, kdy podmínky stanovené v § 1757 odst. 2 nového občanského zákoníku objektivně nebudou splněny. Tedy ve skutečnosti žádná smlouva vůbec nebude uzavřena, případně se bude její popis v písemném potvrzení dramaticky lišit.

    Bude pak na každém, aby zvážil, zda bude takové účelové a nepodložené potvrzení obsahu smlouvy ignorovat nebo jej raději formálně odmítne, aby se vyhnul případným sporům o tom, zda byla nějaká smlouva vůbec uzavřena, resp. co bylo ve skutečnosti jejím obsahem.


    JUDr. Jakub Celerýn

    JUDr. Jakub Celerýn,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o. 

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 1329/5
    120 00 Praha 2

    Tel.: +420 296 368 350
    Fax: +420 296 368 351
    e-mail: law.office@mn-legal.eu


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Jakub Celerýn ( Mališ Nevrkla Legal )
    4. 3. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Ztížení společenského uplatnění
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.