„Nové právo“ s sebou od letošního roku přineslo také novou a poměrně podrobnou úpravu obchodních podmínek („VOP“). Jednotlivé aspekty úpravy VOP podle nového občanského zákoníku („NOZ“) byly hojně rozebírány také na epravo.cz.[1] Účelem tohoto článku je zamyšlení nad jedním z těchto aspektů - výslovná úprava možnosti jednostranných změn VOP – a…
To, že bude nový občanský zákoník, už konečně víme najisto. Nutnost činit určité kroky s ohledem na dílčí změny jsme zaregistrovali také. Jak to ale bude se starými smlouvami a vůbec s přechodným obdobím v katastru nemovitostí?
Jak se dalo očekávat, stalo se, a provázanost nového občanského zákoníku 89/2012 Sb. s jinými předpisy, konkrétně se zákonem 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, je mnohdy nedostatečná a subjektům, jichž se příslušná úprava dotýká, působí výkladové nejasnosti v bytostné praxi. Od 1. ledna 2014 je český právní řád obohacen institutem…
Úprava zajištění a utvrzení dluhů je systematicky zařazena na závěr části čtvrté NOZ věnované relativním majetkovým právům. Jako v jiných případech je její základní výhodou sloučení materie obsažené dříve v občanském i obchodním zákoníku. Nicméně nalezneme v ní také další drobnější či větší změny, které se od 1. ledna 2014 týkají všech způsobů…
Zákon 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, (dále jen „ZVZ“) i zákon 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), byl v souvislosti s rekodifikací soukromého práva novelizován jen drobně, a to konkrétně částí šedesátou čtvrtou a šedesátou pátou zákona 303/2013 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s…
„Čtěte vše, co podepisujete.“ Taková a podobná slova slyšíme dnes a denně, nehledě na to, zda jsme navštívili přednášku prvního ročníku právnické fakulty, zda sledujeme televizi či zda jsme například účastníkem nepoctivé předváděcí akce, který si právě přišel stěžovat na nevýhodnou smlouvu do spotřebitelské poradny. Tato slova však budou od…
Dne 1. ledna 2014 nabyl účinnosti zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“), který u odborné i laické veřejnosti nepřestává vyvolávat řadu otázek. Jednou z takových otázek se zabývá tento článek, který je zaměřen na existující zástavní práva a jejich výkon po 1. lednu 2014.
Dne 18.7.2013 vydal Ústavní soud ČR nález pod sp.zn. IV.ÚS 457/10 (dále jen „Nález“). Stěžovatelka – směnečný dlužník se ústavní stížností domáhala jednak zrušení rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně o ponechání v platnosti směnečného platebního rozkazu a jednak zrušení ustanovení § 17 zákona č.
(k nálezu Ústavního soudu sp. zn. I.ÚS 3512/11, ze dne 11. 11. 2013)
Ujednání o smluvní pokutě v rámci spotřebitelských smluv je dlouhodobě předmětem diskuzí právnické obce i veřejnosti. Zatímco u otázky platné výše sazby smluvní pokuty je judikatura různorodá a nejednoznačná, nemluvě o závěrech některých insolvenčních správců, s jinou otázkou…
V tomto článku bych rád sumarizoval nikoliv vyčerpávající výčet změn, které zavádí NOZ do vztahů upravených nájemními smlouvami, ale ty, které považuji za nejdůležitější:
Nový občanský zákoník již neupravuje poplatek z prodlení, když ve svém ust. § 513 uvádí: „Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.“ [1] Poněkud nesystémově a neorganicky však s účinností od 1. ledna 2014 zavádí poplatek z prodlení v nové podobě zákon 67/2013 Sb., kterým se upravují některé…
Otázka možnosti souběhu funkcí po 1. lednu 2014, a to jak nově sjednaných, tak i již existujících, byla a je v právních kruzích často diskutována. Objevují se zcela protichůdné názory podložené odlišnými ustanoveními zákonů a argumenty. Jen na tomto webu lze z poslední doby poukázat na články „Rekodifikace vrátí pochybnosti o souběhu funkcí“ Ivy…
Jedním z institutů, jemuž se v novém občanském zákoníku dostalo podrobnější úpravy, je relativní neúčinnost právního jednání upravená v § 589 až 599 NOZ a nahrazující odporovatelnost dle § 42a OZ. Nový je nejen název odvozený od podstaty tohoto institutu, ale i rozsah právních jednání, jejichž neúčinnosti se může věřitel dovolat a osob, vůči nimž…
Výmoly, výtluky a jiné nerovnosti jsou na českých silnicích poměrně běžnou záležitostí. Cesty jsou mnohdy natolik poškozené, že je takřka nereálné projet některé úseky a zároveň se vyhnout všem nerovnostem. Pokud si tím vozidlo poškodíme a pojišťovna nám opravu neuhradí, budeme se snažit škodu vymáhat na vlastníkovi dané dopravní komunikace. Máme…
Touto otázkou se v nedávné době opět zabýval Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 2234/10, ze dne 9. srpna 2013 v rámci rozhodování o ústavní stížnosti. Předmětem řízení byla stížnost stěžovatelky, která namítala, že se obecné soudy odchýlily od ustálené judikatury Nejvyššího soudu týkající se postoupení pohledávky, když nezohlednily…
Ačkoliv nový občanský zákoník umožňuje dědění na základě dědické smlouvy, ze závěti a ze zákona, lze i do budoucna očekávat, že převážná část pozůstalostí bude dědici nabývána právě ze zákona dle zákonné posloupnosti. Nový občanský zákoník rozšiřuje okruh zákonných dědiců ze čtyř na šest tříd, a dojde tak zřejmě ke snížení situací, kdy nedědí…
Česká republika není jedinou zemí, která se zejména v posledních deseti letech potýká s problematikou takzvaných mezinárodních únosů dětí. Stěžejní právní normou řešící danou oblast je mezinárodní Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí přijatá dne 25.10.1980 v Haagu, která je obecně nazývána jako Haagská úmluva (dále jen…
Dnem 1.1.2014 vstoupil v účinnost zákon 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“), který v ustanoveních §§ 108-118 zavádí významnou novinku – oprávnění notářů provádět za stanovených podmínek přímé zápisy do obchodního rejstříku.
Žalobce, který měl u soudu úspěch se žalobou na plnění, má podle § 142a odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal výzvu k plnění. Tento článek se zabývá otázkou, zda lze tuto výzvu zaslat žalovanému ještě před splatností vymáhané…
Nový občanský zákoník umožňuje větší míru smluvní svobody než jeho předchůdce, což je jistě pozitivní jev. O to více je však důležitější otázka, která ustanovení NOZ jsou kogentní a jak tuto skutečnost poznat. S tím souvisí i forma sankcí za nepřípustné odchýlení se od kogentní právní normy – NOZ preferuje spíše relativní než absolutní neplatnost…
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
