epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    20. 2. 2015
    ID: 96854upozornění pro uživatele

    Odpovědnost statutárních orgánů a její funkce

    Celkově u odpovědnosti s účinností ObčZ došlo k několika změnám. Troufám si říct, že se změnilo celé chápání odpovědnosti, tak jak jsme ho znali v předchozím Občanském zákoníku.[1] V tomto článku bych chtěla odpovědět na otázku, jak se změnila odpovědnost obchodních korporací oproti obchodnímu zákoníku. Je odpovědnost rozšířenější než byla předtím?

    V následujícím výkladu se soustředím na odpovědnost soukromoprávní, ve které vytyčím odpovědnost člena statutárního orgánu vůči té korporaci, ve které je členem.[2]

    Ze znění paragrafů předchozího Občanského zákoníku plynulo, že existuje odpovědnost za škodu, způsobenou určitým jednáním. Nyní zákon stojí na tom, že každý odpovídá za řádný výkon svých povinností a při porušení této hlavní odpovědnosti vzniká povinnost k náhradě škody, kterou svým jednáním způsobí. U  korporace se jedná o značnou změnu, neboť její celá úprava stojí na tom, že má být jednáno lege artis, což znamená, že každý je odpovědný za to, že bude jednat řádně, a  pokud selže, tak bude hradit škodu.[3]

    Z institutu odpovědnosti plyne zejména motivační a prevenční funkce. Statutární orgán, jakožto volený orgán obchodní korporace, odpovídá za škodu, kterou svým jednáním způsobil. V obchodním zákoníku se ve spojitosti s otázkou náhrady škody jednalo o objektivní odpovědnost, tedy nebralo se v potaz zavinění člena statutárního orgánu.[4] U kapitálových společností byl statutární orgán povinen podle ust. § 194 odst. 5 ObchZ zachovávat mlčenlivost a vykonávat funkci s náležitou péčí.

     Po analýze ustanovení ZOK a ObčZ, ve kterém jsou orgány právnických osob upraveny obecně, jsem dospěla k názoru, že odpovědnost statutárního orgánu je širší, než byla doposud před účinností ObčZ a ZOK. Vyvozuji toto tvrzení zejména z ust. § 159 ObčZ, které vymezuje povinnost vykonávat funkci člena statutárního orgánu s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Za nedbalé se považuje to chování člena statutárního orgánu, který při výkonu funkce není této péče schopen, ač to musel vědět již při přijetí této funkce. Předchozí právní úprava obsahovala ustanovení, ve kterém bylo pouze to, že má jednat s péčí řádného hospodáře, ale nebylo to nijak rozvedeno dále, kdežto nyní je v ust. § 159 ObčZ obecná definice. Každý, kdo je ustanoven do této funkce, musí již okamžikem přijetí vědět, že je povinen takto jednat, i když je logické, že občas nastanou nepředvídatelné situace, kdy tomu tak býti nemusí. V této situaci musí člen orgánu adekvátně zareagovat a musí z této situace „dovodit pro sebe důsledky.“[5] Zvýšenou odpovědnost spatřuji také v  diskvalifikačních důvodech souvisejících s úpadkem a zavedením nového institutu ručení člena při úpadku korporace.

    Souhlasím s myšlenkou Havla, že člen orgánu je stíhán obavou, že bude-li jednat v rozporu s fiduciárními povinnostmi, sníží se tím jeho „cena“ na trhu a šance najít i poté obdobně ohodnocenou funkci. Lze současně předpokládat, že statutární orgán se bude bát rizika a nebude podnikat nezodpovědné kroky.[6] S ohledem na výše uvedené, je možno uzavřít, že členové statutárního orgánu budou motivováni jednat s řádnou péčí a v souladu se zájmy korporace, pod možnou hrozbou zvýšené odpovědnosti, což by mělo jejich jednání ovlivňovat. Jako možnou prevenci vzniku odpovědnosti při jednání statutárního orgánu spatřuji nové ust. § 51 odst. 2 ZOK, který stanoví možnost „požádat nejvyšší orgán obchodní korporace o udělení pokynu týkajícího se obchodního vedení; tím není dotčena jeho povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.“[7] V případě, že má statutár pochyby ohledně uzavření smlouvy, která by mohla mít zásadní vliv na fungování korporace, je vhodné, aby odpovídajícím způsobem předložil návrh, jak má valná hromada rozhodnout. Diskutabilní bude přinejmenším otázka odpovědnosti člena statutárního orgánu za pokyn valné hromady. [8]

    Odpovědnost v sobě zahrnuje i funkci kompenzační, která vyplývá z ust. § 53 odst. 1 ZOK. Dle tohoto ustanovení „osoba, která porušila povinnost péče řádného hospodáře, vydá korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získala.“[9] Zákon klade a priori důraz na vydání prospěchu před náhradou peněžní. Jestliže vznikla korporaci porušením této povinnosti i škoda, tak tuto může vypořádat na základě smlouvy o vypořádání újmy, kterou se členem statutárního orgánu uzavře. Tento výrazný posun oproti úpravě v minulém občanském zákoníku, hodnotím jako velký přínos v chápání podstaty majetkových vztahů. Vydání prospěchu oproti nahrazení škody v penězích bude spravedlivější, neboť v mnohých případech peněžní náhrada nemusela odpovídat škodě, která byla doopravdy způsobena. Ten, kdo porušil péči řádného hospodáře, bude povinen nahradit škodu uvedením do předešlého stavu.

    Zákon o obchodních korporacích se zabývá objektivním pojetím povinné péče, kdy je jednání člena orgánu poměřováno s jednáním jiné osoby, která je v podobném postavení. Odpovědnost je zde také dvojí, a to pokud korporaci vznikla pouze újma, či osoba, která s péčí řádného hospodáře nejednala, měla z tohoto jednání prospěch. Je zde stanovena i sankce, kdy obchodní korporace může újmu vymáhat při souhlasu dvoutřetinové většiny společníků, pokud z této činnosti měla osoba prospěch, je povinna vydat prospěch vždy, či jej nahradit v penězích.[10]

    Novou úpravu a rozšíření odpovědnosti statutárních orgánů vnímám za velký přínos v právní úpravě a dovolím si souhlasit s názorem Kožiaka v tom, že „úprava v obchodním zákoníku již neodpovídala moderním představám o regulaci problematiky obchodních korporací. ZOK se snaží napravit tento stav a přiblížit legislativu více vyspělým západním právním řádům.“[11]


    Mgr. Markéta Cibienová
    e-mail: m.cibienova@seznam.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Zákon č.40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25. 11. 2013].
    [2] VÍTEK, Jindřich. Odpovědnost statutárních orgánů obchodních společností. Praha: Wolters Kluwer ČR a.s., 2012, s. 103.
    [3] HAVEL, Bohumil. Co se změní v postavení a odpovědnosti statutárních orgánů? Právní rádce. 2013, roč. 21, č. 5, s. 14.
    [4] VÍTEK,  op. cit., s. 105.
    [5] HAVEL, Bohumil. Co se změní v postavení a odpovědnosti statutárních orgánů? Právní rádce. 2013, roč. 21, č. 5, s. 15.
    [6] HAVEL, Bohumil. Obchodní korporace ve světle proměn: variace na neuzavřené téma správy obchodních korporací. Vyd. 1. Praha: Auditorium, 2010, s. 122.
    [7] Ust. § 51 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb.
    [8] Osobně se domnívám, že pokyn, který valná hromada statutárnímu orgánu udělí, nezbavuje statutární orgán odpovědnosti. S názorem Štenglové (viz ŠTENGLOVÁ, op. cit., s. 138), se neztotožňuji, neboť mám za to, že statutární orgán bude odpovídat za případnou újmu, kterou korporaci způsobí, i když mu pokyn udělila valná hromada. Jeho povinností je i přesto, že pokyn byl udělen nejvyšším orgánem, zkoumat, zda se jedná o pokyn v souladu s péčí řádného hospodáře a až po tomto přezkoumání, pokyn provést. Výjimku by tvořil pokyn, který je v rozporu se zákonem, v tomto případě, by statutární orgán neodpovídal.
    [9] Ust. § 53 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb.
    [10] LOMNICKÝ, Radek a kol. Péče řádného hospodáře v širším kontextu českého soukromého práva. Plzeň: Aleš Čeněk, s.r.o., 2013. s. 45.
    [11] KOŽIAK, Jaromír. Pravidlo podnikatelského úsudku v návrhu zákona o obchodních korporacích (a zahraničních právních úpravách). Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 4, s. 109.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Markéta Cibienová
    20. 2. 2015
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Trestněprávní důsledky nerespektování věcného břemene
    • Nové pojetí moderace smluvní pokuty podle Nejvyššího soudu
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Rok a půl lze stavět obnovitelné zdroje rychleji. Fotovoltaické elektrárny do tří a tepelná čerpadla do jednoho měsíce
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Výhody a nevýhody řešení sporu metodou Med-Arb
    • Zásadní změna rozhodovací praxe v oblasti modernizace smluvní pokuty

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • 10 otázek pro ... Lumíra Schejbala
    • Dokazování a poučovací povinnost
    • Nepředvídatelné fyzické podmínky dle smluvních podmínek FIDIC
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 5.
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nejvyšší soud k otázce nepřímé diskriminace zaměstnance týkající se jeho zdravotního stavu
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Správný rozvrh pracovní doby chrání zdraví zaměstnanců
    • Svěřenský fond a smrt zakladatele, aneb převod vlastnického práva k majetku vkládanému do svěřenského fondu v případě smrti jeho zakladatele
    • Má dodavatel nárok na náhradu škody při neoprávněném vyloučení ze zadávacího řízení?
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Skutková tvrzení nebo hodnotící úsudky
    • Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nesprávné právní posouzení věci důvodem pro obnovu řízení
    • Péče, styk a přání dítěte

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Jednání právnických osob

    Podle § 30 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém právní osobnost právnické osoby a způsobilost jiné než fyzické osoby se řídí právním řádem státu, podle něhož vznikla....

    Dokazování a poučovací povinnost

    Poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. se uplatňuje tam, kde je namístě učinit závěr, že účastník, jemuž je ku prospěchu prokázání určité (pro věc rozhodné)...

    Mimořádné snížení trestu odnětí svobody

    U kritéria možnosti dosažení nápravy i mírnějším trestem, než stanoví základní trestní sazba, významného pro aplikaci § 58 odst. 6 tr. zákoníku, je nezbytné hodnotit osobní...

    Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

    Na stát jako na účastníka soudního řízení, zvláště jde-li o řízení o náhradu škody, jež měl svou činností způsobit, jsou kladeny vyšší nároky než na jiný subjekt. Stát...

    Odpovědnost státu za újmu, dědění (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. poškozeným u úřadu specifikovaném v § 14 zákona č. 358/1992 Sb. je (až na výjimky) podmínkou, bez které...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.