epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    19. 2. 2015
    ID: 97057upozornění pro uživatele

    Zajištění bankovních záruk

    Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.

     
     DUNOVSKÁ & PARTNEŘI s.r.o.
     
    Kromě zvláštního případu úvěrového financování podle ust. § 41 zák. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen „IZ“) není možné po zahájení insolvenčního řízení získat právo na uspokojení ze zajištění náležejícího do majetkové podstaty dlužníka. Obecné soudy měly již v minulosti tendenci rozšiřovat nemožnost vzniku práva na uspokojení ze zajištění také na případy, kdy právo na uspokojení sice vznikalo teprve po zahájení insolvenčního řízení, avšak s účinky zpětně k datu před zahájením insolvenčního řízení.[1]

    V rozhodnutí ze srpna loňského roku však Nejvyšší soud zašel ještě dál a ve vztahu k zániku práva na oddělené uspokojení získaného po podání návrhu na prohlášení konkursu (pozn. judikát se vztahuje na situaci podle již zrušeného zák. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, v rozhodném znění (dále jen „ZKV“), avšak tato judikatura je dle našeho názoru aplikovatelná i na IZ) vyslovil názor, že ač lze platně uzavřít zástavní smlouvu k zajištění budoucí pohledávky, samotné zástavní právo vznikne až okamžikem, kdy vznikne zajišťovaná pohledávka (byť s pořadím ke dni, kdy byly splněny formální podmínky pro vznik zástavního práva). Pokud zajišťovaná pohledávka (a tedy dle názoru Nejvyššího soudu i zástavní právo) vznikla až po prohlášení konkursu, tak nelze věřiteli přiznat ohledně takového zástavního práva právo na oddělené uspokojení (resp. uspokojení ze zajištění).

    Banky tak nemohou získat právo na uspokojení ze zajištění k regresním pohledávkám z titulu plnění z bankovních záruk, pokud k plnění z bankovní záruky dojde až po zahájení insolvenčního řízení. Banky přitom nejsou schopny v době, kdy rozhodují o vystavení bankovní záruky, s dostatečnou mírou jistoty předvídat, zda hrozí, že se v době trvání záruky ekonomická situace dlužníka zhorší natolik, že proti němu bude zahájeno insolvenční řízení.

    Přestože jsme toho názoru, že existují právní instrumenty, kterými banka může své postavení ve vztahu s příkazcem záruky posílit a zajistit si tak i pro tyto případy pozici zajištěného věřitele v případném insolvenčním řízení, považujeme rozhodnutí za nešťastné a je ho potřeba podrobit kritice, a to hned v několika směrech.

    Závěry Nejvyššího soudu jsou podle našeho názoru problematické z obecného hlediska občanskoprávního, tím spíše pak ve specifických poměrech insolvenčního práva. Dále tyto závěry neodpovídají smyslu a účelu zákona.

    Občansko-právní hledisko

    Občanský zákoník 40/1964 Sb. (dále jen „SOZ „ nebo starý občanský zákoník“) upravoval ve svém § 155, že: „Zástavním právem může být zajištěna i pohledávka, která má v budoucnu vzniknout, anebo pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky.“, obdobné ustanovení nalezneme v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“ nebo „občanský zákoník“) v jeho § 1311: „Zástavním právem lze zajistit dluh peněžitý i nepeněžitý, podmíněný nebo i takový, který má vzniknout teprve v budoucnu.“. Tato ustanovení OZ i SOZ představují průlom do doktríny akcesority zástavního práva ve vztahu ke vzniku zajištění – zákon zde umožňuje zřídit zajištění, aniž by existoval dluh (resp. v dřívější terminologii pohledávka), který má být zajištěn.

    Ostatně jak správně připomíná ve svém článku T. Richter[2], tak již komentářová literatura k SOZ dovodila, že: „V mezidobí od vzniku zástavního práva do vzniku dlužníkova závazku jde sice o zajištění pohledávky, ale bez úkojného práva ze zástavy. … Pořadí takto zajištěné budoucí pohledávky v konkurenci s jinými zástavními věřiteli, jejichž pohledávky jsou zajištěny na téže zástavě, se řídí dobou, kdy uvedené zástavní právo, byť s blanketní pohledávkou, vzniklo, a nikoliv dobou, kdy ze strany věřitele dojde k plnění a jemu odpovídajícímu závazku dlužníka splnit řádně a včas své povinnosti vůči věřiteli.“[3]

    Za daných okolností se můžeme podivovat, proč Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi neochvějně razí teorii akcesority v tak přísné podobě a v případě zástavy budoucích pohledávek konstruuje model latentního či spícího, avšak zatím neexistujícího, zástavního práva.

    Specifické prostředí insolvence

    I kdybychom přes veškeré výhrady vznesené výše přijali závěry Nejvyššího soudu v obecné občanskoprávní rovině, musíme je kategoricky odmítnout ve zcela specifickém prostředí konkurzním, resp. insolvenčním.

    Soud prvého stupně správně potvrdil, že smyslem předmětných ustanovení ZKV je zabránit tomu, aby ve lhůtě dvou měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu (v prostředí IZ po zahájení insolvenčního řízení) docházelo k uzavírání nových zástavních smluv mezi věřitelem a úpadcem, nikoli postihnout „bdělé“ věřitele, kteří si své pohledávky za obchodním partnerem zajistili zástavním právem v době, kdy tento partner ještě nebyl v úpadku, ani jeho budoucímu úpadku nic nenasvědčovalo.

    Jak jsme naznačili výše, není možné klást na banky břemeno, aby v době, kdy rozhodují o vystavení bankovní záruky, měly znalost o tom, jaká bude ekonomická situace jejich dlužníka (klienta banky) v době, kdy bude bankovní záruka uplatněna jejím beneficientem. To platí tím spíš, že bankovní záruky se zřídka vystavují na dobu kratší jednoho roku, a že není neobvyklé, že z iniciativy beneficienta jsou záruky (i opakovaně) prolongovány.

    Umožňuje-li zákon přihlásit podmíněnou pohledávku, která se po splnění podmínky stane pohledávkou nepodmíněnou, pak stejný princip musí z logiky věci platit u pohledávek budoucích. Plněním z bankovní záruky podle našeho názoru nedochází ke změně pohledávky nezajištěné na pohledávku zajištěnou, jak to pravděpodobně chápe Nejvyšší soud a proto u těchto situací shledává rozpor s § 14 odst. 1 písm. e) ZKV či prizmatem dnešní úpravy s § 109 odst. 1 písm. b) IZ. I budoucí pohledávka z regresního nároku zajištěná zástavním právem k majetku úpadce se přihlašuje do konkursního řízení jako pohledávka s právem na oddělené uspokojení, tedy jako pohledávka zajištěná. Ne jinak tomu je i v  insolvenčním řízení.

    Závěr, že banky při plnění na bankovní záruku po zahájení insolvenčního řízení, nabývají právo na uspokojení zajištění nově (a to i když zřídily zástavní právo léta před zahájením insolvenčního řízení), nepovažujeme za správný.

    Smysl a význam zákona

    Právo není samoúčelné a připíná se k určité hodnotové soustavě a znát zákony neznamená držet se jejich slov, ale pochopit jejich účinnost a sílu.[4] Ústavní soud ve své ustálené judikatuře mnohokrát zopakoval, že obecným soudům nelze v řešení sporných případů tolerovat příliš formalistický postup za použití v podstatě sofistikovaného odůvodňování zřejmé nespravedlnosti.[5]

    Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011 sofistikovaně argumentuje, že nevznikne-li (zastavená) pohledávka, není zde ani zástavní právo, touto argumentací však dochází k popření smyslu a významu ustanovení SOZ, OZ, ZKV i IZ.

    V důsledku rozhodnutí Nejvyššího soudu budou „potrestány“ banky, přestože si při vystavení záruky a zřízení zástavního práva k budoucí regresní pohledávce počínaly obezřetně, racionálně, s péčí řádného hospodáře (ale i s péčí odbornou), a přestože neučinily žádný úkon, který by byl contra legem či in fraudem legis.

    Nejvyšším soudem podaný výklad ustanovení o zajištění budoucích pohledávek v kontextu konkursního (ale i insolvenčního) práva překračuje ústavní meze interpretace právních norem a je nutné se od něj distancovat.

    Závěr

    Výše jsme uvedli, že existují právní instrumenty, jak situaci nastolenou komentovaným rozhodnutím řešit, to však nemůže být důvodem pro to, abychom rezignovali na kritiku konkrétního rozhodnutí, které nejenže je sporné v rovině teoreticko-právní, ale i přehlíží smysl právní regulace a abstrahuje od účelu existence normativního právního systému, když zcela odhlíží od potřeb obchodní praxe.


    Mgr. David Urbanec

    Mgr. David Urbanec,
    advokát a partner

    Mgr. Aleš Hradil

    Mgr. Aleš Hradil,
    advokátní koncipient


    DUNOVSKÁ & PARTNEŘI s.r.o.
    advokátní kancelář

    Palác Archa
    Na Poříčí 24
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 221 774 000
    e-mail: office@dunovska.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 NSČR 16/2011 ze dne 30. 11. 2011.
    [2] Tomáš Richter: Zajištění dluhů podle nového občanského zákoníku - zástavní právo, Obchodněprávní revue 9/2013, s. 241n..
    [3] Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv Občanský zákoník I, II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1097.
    [4] Celsus, Digesta 1.3.17.
    [5] Srov. např. nálezy ÚS sp. zn. Pl. ÚS 21/96, sp. zn. Pl. ÚS 19/98, sp. zn. I. ÚS 2736/07 či sp. zn. I. ÚS 2232/07.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. David Urbanec, Mgr. Aleš Hradil ( DUNOVSKÁ & PARTNEŘI )
    19. 2. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Pokračování ságy Semenya: Podle ESLP Švýcarsko porušilo právo sportovkyně na spravedlivý proces
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Odměna advokáta
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Náklady exekuce
    • Blíží se konference Next Gen Law Forum 2025
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Odměna advokáta

    Vyjde-li soud při určování nákladů řízení z náhradní tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách...

    Náklady exekuce

    Soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce, které fakticky vymohl na povinném podle pravomocných příkazů k úhradě nákladů exekuce ještě před tím, než bylo zahájeno...

    Eutanázie

    Otázka možnosti svobodného rozhodnutí o ukončení vlastního života, a to i za asistence třetí osoby, spadá do rozsahu práva na respektování tělesné a duševní integrity podle čl. 7...

    Zvýšení důchodového věku

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.