epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 1. 2015
    ID: 96530upozornění pro uživatele

    Limitace náhrady škody při poskytování právních služeb

    Limitace rozsahu náhrady škody, která může klientovi při poskytování právních služeb vzniknout, je neustále aktuální problematikou.[1] Starý občanský zákoník[2] obsahoval v této souvislosti pouze úpravu vzdání se budoucího práva[3] obecně a naopak otázku smluvní limitace náhrady škody neupravoval. S účinností nového občanského zákoníku výrazně podtrhávajícího autonomii vůle subjektů závazkových vztahů opustila nová úprava paušální zákaz vzdání se budoucího práva, což opět otevřelo diskuzi kolem problematiky smluvní limitace náhrady škody mezi klientem a advokátem při poskytování právních služeb.

    Nový občanský zákoník, zákon 89/2012 Sb. („NOZ“) upustil od nemožnosti smluvní limitace rozsahu náhrady škody. Smluvní limitace je na rozdíl od předchozí úpravy obecně přípustná, což zcela koresponduje s dispozitivním charakterem soukromého práva a jeho principy.[4] Zákonodárce tímto zdůraznil princip autonomie vůle a zcela správně odstranil neproporcionální absolutní zákaz smluvní limitace rozsahu náhrady škody.[5] Zároveň vymezil zákonné mantinely omezení rozsahu povinnosti k náhradě škody ustanovením §2898: „Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoli újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát.“ Takto zvolený korektiv autonomie vůle, mimo jiné doplňující generální klauzuli dobrých mravů a principy soukromého práva, považuji ve vztahu k smluvní limitaci rozsahu náhrady škody za vhodný.[6]

    Klient jako slabší strana

    Zásadní otázkou vztahující se k možnosti limitace náhrady škody při poskytování právních služeb advokátem je postavení stran závazkového vztahu, tedy posouzení kdy je klient v postavení slabší strany. Posouzení, zda je klient slabší stranou není možné paušalizovat, vždy je potřeba vycházet z konkrétních skutkových okolností.[7] Není proto vyloučeno, aby v podmínkách ustanovení §433 byl slabší stranou i klient podnikající právnická osoba.[8]

    Bude-li klient slabší stranou, je v souladu s §2898 NOZ vyloučena limitace rozsahu náhrady škody, která by vznikla v souvislosti s poskytováním právní služby. Přesto se v této rovině nabízí otázka, zda je skutečně striktně vyloučeno smluvně omezit rozsah náhrady škody pro situaci, kdy se advokát po předchozím upozornění klienta bude řídit jeho (v důsledku nesprávným) pokynem, ze kterého vznikne nakonec klientovi škoda.[9] Prostřednictvím ochrany slabší strany se v takovém případě nemůže dosáhnout stavu, kdy by de facto klient získal majetkový prospěch na základě vlastního pochybení nebo nesprávného rozhodnutí.[10]

    Klient spotřebitelem

    V naprosté většině případů je klient při poskytování právních služeb advokátem v postavení spotřebitele,[11] čímž se prostor pro smluvní omezení rozsahu náhrady škody zásadně zužuje, prakticky zcela uzavírá. Spotřebitel bude totiž prakticky vždy zásadně slabší stranou.[12]

    Možnost smluvní limitace náhrady škody v případě poskytování právních služeb klientu podnikateli

    V souladu s §433 NOZ může být také klient podnikatel v postavení slabší strany, pokud vystupuje v hospodářském styku mimo souvislost s vlastním podnikáním. Klient vyhledává kvalifikovanou právní pomoc advokáta za účelem řešení situace, se kterou on sám nedokáže profesionálně naložit. Naproti tomu advokát je v postavení odborníka s určitými odbornými znalostmi zejména z právní oblasti, což zcela jistě zakládá závislost klienta na advokátovi.[13] Pro smluvní limitaci rozsahu náhrady škody tak platí stejná pravidla uvedená výše. Zásadní váhu pro posouzení, zda je klient podnikatel slabší stranou, bude mít stanovení míry závislosti klienta podnikatele a další faktické skutečnosti. Ostatně §433 formuluje vyvratitelnou domněnku.

    Jak bylo zmíněno na začátku článku, občanský zákoník obecně připouští smluvní limitaci náhrady škody, čímž dle důvodové zprávy „nepřejímá obecné pravidlo socialistického práva, že neplatné jsou veškeré dohody, kterými se někdo vzdává práva, které má vzniknout teprve v budoucnosti.“[14] Podobně připouští možnost smluvní limitace náhrady škody německý občanský zákoník („BGB“). Tuto možnost omezuje BGB především obecným zákazem smluvně vyloučit odpovědnost za škodu způsobenou úmyslně, dále v některých zvláštních případech zákazem vyloučení odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku hrubé nedbalosti, a také zákazem vyloučení či omezení odpovědnosti za škodu v případě rozporu takového ujednání s obecnými právními zásadami.[15]

    Lze konstatovat, že úprava a připuštění limitace náhrady škody v novém občanském zákoníku je v souladu s principy soukromého práva a zejména pak principem autonomie vůle. Obecné připuštění smluvní limitace náhrady škody je omezeno korektivem ochrany klienta jako slabší strany, spotřebitele a obecnými principy soukromého práva. Ochranu slabší strany, včetně ochrany spotřebitele není možné absolutizovat a je potřeba je aplikovat mimo jiné v souladu s ust. §6 odst. 1 NOZ „Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.“ Případná smluvní limitace rozsahu náhrady škody ve smlouvách o poskytování právních služeb musí všechny tyto korektivy dodržovat pod hrozbou neplatnosti takového ujednání.


    David Baroš

    David Baroš,
    student Právnické fakulty Univerzity Palackého
    e-mail: emailbaros@gmail.com


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] K otázce přípustnosti smluvní limitace náhrady škody doporučuji: Josef Šilhán: Judikatura ke smluvní limitaci náhrady škody a současný právní stav, Obchodněprávní revue 5/2011, s. 137.
    [2] zák. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
    [3] § 574 odst. 2, zák. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
    [4] Obecnou přípustnost smluvní limitace rozsahu náhrady škody nalezneme také v německém občanském zákoníku, viz. Köbler, G. Juristisches Wörterbuch. 14. Auflage. München : Verlag Franz Vahlen, 2007, s. 167.
    [5] Důvodová zpráva k § 2894 až 2899 NOZ.
    [6] „Je to však jen iluse svobody, necháme-li zápasiti slabého v nerovném souboji se silným, nevšímáme-li si nerovnosti podmínek, jde-li člověk s holýma rukama do boje o zachování života s kapitálovým obrněncem. (Svoboda, 1936, s. 90).“
    [7] Lavický, P. a kol, In: JUDr. Jan Lasák, LL.M. (Columbia) Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2014, s. 1652 – 1653.
    K otázce slabší strany mimo §433 NOZ též: §3 odst. 2, písm. c) NOZ: „nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých“
    § 6 odst. 1 NOZ: „Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.“ S tím souvisí i v § 6 odst. 2 NOZ: „Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.“
    S ochranou slabší strany v konkrétní situaci souvisí i zakotvení zákazu šikanózního výkonu práva a zákazu zneužití vlastních práv vůči jinému. Podle §8 NOZ „zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.“
    [8] Lavický, P. a kol, In: JUDr. Jan Lasák, LL.M. (Columbia) Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2014, s. 1652 – 1653.
    [9] Většina smluv o poskytování právních služeb je modifikací příkazní smlouvy dle §2430 NOZ. Povinnost poučit klienta jako příkazce o zřejmé nesprávnosti pokynu viz: §2433 NOZ.
    [10] § 3 odst. 2 písm. c) NOZ: „nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.“
    [11] §419 NOZ „Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.“
    [12] Lavický, P. a kol, In: JUDr. Jan Lasák, LL.M. (Columbia) Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2014, s. 1652 – 1653. Na právní jednání mezi klientem spotřebitelem a advokátem bude nutné aplikovat také ustanovení §1810 a násl. NOZ.
    [13] Lavický, P. a kol, In: JUDr. Jan Lasák, LL.M. (Columbia) Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654), 1. vydání, Praha: C. H. Beck 2014, s. 1652 – 1653.
    [14] Důvodová zpráva k § 2894 až 2899 NOZ.
    [15] § 276 odst. 3 BGB, §§ 307 – 309 BGB.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    David Baroš
    7. 1. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.