epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 6. 2022
    ID: 114807upozornění pro uživatele

    Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně

    Ústavní soud svým nálezem III. ÚS 406/22 ze dne 26. 4. 2022 zrušil usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2021, č. j. 33 Cdo 2307/2021-107 a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2021, č. j. 18 Co 51/2021-74 pro porušení práva stěžovatele na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“). Krajský soud totiž ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně. Tento článek si klade za cíl přiblížit okolnosti případu a představit argumentaci Ústavního soudu.

    Rozsudkem pro uznání Okresního soudu v Karlových Varech byla stěžovateli (resp. žalovanému) uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 160.993,26 Kč s příslušenstvím. Krajský soud v Plzni „dále jen „krajský soud“) jako soud odvolací rozsudek potvrdil. V průběhu odvolacího řízení však stěžovatel vůči soudu učinil podání označené jako žádost o schválení soudního smíru. Prostřednictvím něj soudu sdělil, že "účastníci řízení se po vzájemné domluvě dohodli na podmínkách smírného řešení sporu, který je předmětem nadepsaného řízení, a proto shodně navrhují, aby soud prvního stupně schválil smír tohoto znění." Toto podání bylo učiněno elektronicky, prostřednictvím zprávy elektronické pošty, která byla opatřena digitálním podpisem stěžovatelova právního zástupce. Identickou žádost podala také osobně prostřednictvím podatelny okresního soudu o den později žalobkyně řízení. Její podání, opatřené podpisem právní zástupkyně, ovšem původně nebylo založen do spisu. Stalo se tak až později, z iniciativy stěžovatele. Krajský soud se však navrženým smírem nijak nezabýval.

    Stěžovatel proto podal proti rozsudku krajského soudu dovolání, ve kterém soudu vytkl, že nevzal v potaz návrhy účastníků na schválení smíru, které mu byly předloženy v průběhu odvolacího řízení a že ačkoliv se podání žalobkyně obsahující návrh na uzavření smíru ztratilo, ve spise se nacházelo jeho podání, ze kterého bylo zřejmé, že se účastníci dohodli na smírném řešení sporu.

    Nejvyšší soud dospěl k závěru, že výtka týkající se nezohlednění navrhovaného smíru není způsobilá založit přípustnost dovolání a dovolání odmítl jako nepřípustné.

     

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Posouzení ústavní stížnosti Ústavním soudem

    Ústavní soud uvedl, že mezi účastníky řízení byla dána shoda směřující ke smírnému vyřešení jejich sporu a že jejich podání, která smír navrhovala, splňovala všechny obsahové i formální náležitosti. Dodal, že na tomto závěru nemůže nic změnit ani zmíněná okolnost, že procesní úkon žalobkyně byl do spisu zařazen z iniciativy stěžovatele až dodatečně, dokonce až v době po vydání ústavní stížnosti.

    Ústavní soud v tomto ohledu připomněl své předchozí závěry, že nedostatky v organizaci a činnosti soudní moci (v tomto případě přehlédnutí procesně relevantní listiny), ke kterým při množství projednávaných věcí občas logicky dochází, nemohou jít k tíži těch, kteří se na soud obracejí jako na ochránce svých základních práv a svobod (srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 204/16 ze dne 17. 1. 2017). To platí i v souvislosti s pohybem písemností uvnitř soudu, který musí být organizován tak, aby nedošlo k újmě účastníků při uplatnění jejich práv (srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 518/10 ze dne 23. 11. 2010).

    Ústavní soud tak dospěl k závěru, že měl krajský soud v řízení postupovat podle ustanovení § 99 o. s. ř., které platí i pro odvolací soud. Měl posoudit, zda jsou splněny podmínky pro schválení smíru v podobě navrhované účastníky řízení, tj. měl zkoumat, připouští-li uzavření smíru povaha věci, resp. zdali je schválení smíru v souladu s právními předpisy. Pokud by tyto podmínky byly dány, měl soud v dané věci rozhodnout usnesením o schválení smíru, a to při současné změně rozsudku okresního soudu dle ustanovení § 220 odst. 2 o. s. ř.

    Tím, že takto krajský soud nepostupoval, jednal nejenom ve zjevném rozporu se zákonným požadavkem usilovat o smír mezi účastníky, ale ignorováním procesních úkonů účastníků řízení, kterými projevili vůli disponovat s předmětem řízení, se dopustil též ústavně nepřípustné svévole, v jejímž důsledku bylo vydáno rozhodnutí, které je fakticky zatíženo ústavně kvalifikovanou vadou v podobě nepřezkoumatelnosti.

    Ústavní soud navíc podotkl, že procesní úkony účastníků řízení, na něž krajský soud nereagoval, byly způsobilé ovlivnit výsledné rozhodování. Pokud by totiž došlo ke schválení smíru, stěžovatel by žalobkyni zaplatil toliko 150.000 Kč s tím, že žádnému z účastníků řízení by nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Výsledek řízení, jehož bylo dosaženo při nezohlednění návrhů na uzavření smíru, je tudíž pro stěžovatele méně příznivý.

    Na základě výše uvedeného proto Ústavní soud uzavřel, že Nejvyšší soud i krajský soud svými rozhodnutími porušily základní právo stěžovatele na přístup k soudu zaručené čl. 36 odst. 1 LZPS. Jejich rozhodnutí zrušil a vytvořil tím procesní situaci, kdy se věc vrací do stádia odvolacího řízení, v němž bude krajský soud rozhodovat znovu, vázán právním názorem obsaženým v tomto nálezu.

    Závěr Ústavního soudu

    V případě, že krajský soud nepostupoval podle ustanovení § 99 o. s. ř. a nezohlednil vůli účastníků řízení uzavřít smír, jednal nejenom ve zjevném rozporu se zákonným požadavkem usilovat o smír mezi účastníky, ale ignorováním procesních úkonů účastníků řízení, jimiž byla projevována dispozice s předmětem řízení, se dopustil též ústavně nepřípustné svévole, v jejímž důsledku bylo vydáno rozhodnutí, jež je fakticky zatíženo ústavně kvalifikovanou vadou v podobě nepřezkoumatelnosti.

    Ústavní soud v této souvislosti připomíná také tradiční soudcovský bonmot, dle kterého je i ten nejhorší smír lepší než dokonalý rozsudek.


    Mgr. Kateřina Kolářová Justová

     Valíček & Valíčková, advokátní kancelář
     

    Kanceláře Brno: Nám. Svobody 18, Brno
    Kancelář Praha: The Flow Building, Václavské nám. 47, Praha
    Kancelář Vyškov: Dukelská 12, Vyškov
    Kancelář Ivančice: Petra Bezruče 2, Ivančice

     
    Tel.: 770 685 603
    email: info@brno-advokatnikancelar.cz
     

     

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Kateřina Kolářová Justová (Valíček & Valíčková)
    22. 6. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuální judikatura vysokých soudů
    • Aktuální judikatura ve věcech náhrady škody
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • 10 otázek pro ... Martina Řandu
    • Jednání za právnickou osobu
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Výpověď pro nadbytečnost po předchozím neplatném skončení pracovního poměru

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Závěť (exkluzivně pro předplatitele)

    V ustanoveních § 555 a násl. o. z. je obsažena obecná úprava interpretace právních jednání, u některých právních jednání stanoví zákon speciální pravidla pro jejich výklad. Tak...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.