epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 2. 2020
    ID: 110684upozornění pro uživatele

    Ochrana držby – zásah do držby prováděním stavby u nemovité věci a možnost domáhat se uvedení do předešlého stavu

    Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“) upravuje v ustanoveních § 1003, § 1004 a § 1005 ochranu držby, přičemž v tomto článku bych se rád věnoval vzájemnému vztahu těchto ustanovení v návaznosti na konkrétní rozhodovací praxi v případě ochrany držby nemovité věci při provádění stavby rušitelem. Vyřešení vztahu citovaných ustanovení má zcela zásadní vliv na vznik možných nároků držitelů, když dosavadní právní teorie o tomto hovoří nejasně a rozhodovací praxe v této oblasti je doposud jen velmi zřídkavá.

    Životní situace z praxe:

    Nastíněnou právní problematiku bych rád zahájil příkladem z praxe, který ji, jak doufám, srozumitelně nadnese. V konkrétní věci vystupovali dva spoluvlastníci (spoluvlastník A a spoluvlastník B) s ideálními spoluvlastnickými podíly k rodinnému domu, přičemž každý z nich užíval po dohodě výlučně určitou část. Spoluvlastník A se rozhodl přistoupit k rekonstrukci domu, který byl ve velmi neutěšeném stavu, avšak spoluvlastník B mu v tomto počínání v průběhu stavebního řízení bránil prostřednictvím podání námitek. Spoluvlastník A se však tímto nedal zastavit a jal se rekonstruovat rodinný dům i přesto, resp. bez souhlasu druhého ze spoluvlastníků.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Proti postupu spoluvlastníka A se spoluvlastník B rozhodl bránit prostřednictvím institutu ochrany držby dle ustanovení § 1003, § 1004 a § 1005 občanského zákoníku, přičemž se dožadoval zdržení se provádění stavby a uvedení rodinného domu do původního stavu.

    Právní úprava:

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Žaloba na ochranu držby má povahu žaloby posesorní, tzn. jejím smyslem je ochrana pokojného stavu či obnovení stavu původního, nikoliv ochrana subjektivních práv, např. práva vlastnického. Soudy tedy v případě žaloby na ochranu držby zkoumají jen existenci poslední držby a její svémocné držení (resp. rušení). O uvedeném rozhodují usnesením v souladu s ustanovením § 180 zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dál jen jako „občanský soudní řád“), kteréžto je předběžně vykonatelné. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání, avšak podání případného dovolání je vyloučeno na základě ustanovení § 238 odst. 1 písm. g) občanského soudního řádu. Stejně tak je vyloučena obnova řízení nebo podání žaloby pro zmatečnost dle ustanovení § 230 odst. 1 písm. a) tamtéž.

    Z výše uvedeného zřetelně vyplývá, že soud poskytuje prostřednictvím svého rozhodnutí o žalobě na ochranu držby žalobci pouze ochranu posledního faktického stavu, ochranu prozatímní, nehájící však nutně stav právní. V určité množině případů se předpokládá, že k finálnímu dořešení předmětu sporu bude podána žaloba petitorní dle ustanovení § 1042 občanského zákoníku, jelikož podání žaloby na ochranu držby ve vztahu k petitorní žalobě nezakládá překážku litispendence a při pravomocném meritorním rozhodnutí ve věci nezpůsobuje ani překážku věci rozsouzené – res iudicata.

    Nyní ke konkrétnímu obsahu ustanovení, která se týkají ochrany držby:

    § 1003 občanského zákoníku

    Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

    § 1004 občanského zákoníku

    (1) Je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

     (2) Dokud není o záležitosti rozhodnuto, může soud zakázat, aby se stavba prováděla. Hrozí-li však přímé nebezpečí, nebo dá-li žalovaný přiměřenou jistotu, že věc uvede v předešlý stav a nahradí škodu, ale žalobce jistotu za následky svého zákazu nedá, soud nezakáže, aby se zatím v provádění stavby pokračovalo, ledaže zákaz odůvodňují okolnosti případu.

    § 1005 občanského zákoníku

    Pro případ odstraňování stavby platí § 1004 obdobně.

    Úvodní ustanovení institutu ochrany držby (§ 1003 občanského zákoníku) uvádí, že rušený držitel je oprávněn se domáhat po rušiteli zdržení se rušení držby a uvedení v předešlý stav. Jako konkrétní případ si můžeme představit situaci, kdy na pozemek souseda druhý soused bez jakéhokoliv právního titulu naváží stavební materiál. Rušený držitel se může domáhat legitimně toho, aby rušitel stavební materiál nadále na jeho pozemek nenavážel (rušení se zdržel) a taktéž stavební materiál z pozemku rušeného držitele odstranil (uvedl v předešlý stav).

    Dikce ustanovení § 1004 občanského zákoníku, které se váže k držbě nemovité věci rušeným držitelem a provádění stavby rušitelem, umožňuje rušenému držiteli domáhat se prostřednictvím soudu, aby rušiteli bylo zakázáno v provádění stavby pokračovat. Citované ustanovení se nezmiňuje o tom, že by bylo možno se též domáhat uvedení v předešlý stav. Pokud tedy například jeden ze spoluvlastníků bez souhlasu druhého a bez stavebního povolení započne vybourávat otvor pro nové okno, pak se rušený držitel může domáhat podle ustanovení § 1004 občanského zákoníku toho, aby soud další stavební práce zastavil, avšak nemůže nárokovat uvedení v předešlý stav.

    Komentářová literatura [1] k ustanovení § 1005 občanského zákoníku uvádí, že jeho prostřednictvím se rušený držitel může domáhat po rušiteli odstranění již existující stavby, avšak tento závěr je dle mého názoru mylný a odporující povaze posesorní žaloby (provizorní ochrany pokojného stavu). Mám za to, že citované ustanovení se užije pouze a jedině v případě, pokud rušitel stavbu rušeného držitele bez jeho souhlasu odstraňuje a rušený držitel má tedy jeho prostřednictvím právo zabránit rušiteli výlučně v dalším odstraňování, nemůže však nárokovat uvedení v předešlý stav.

    Uvedení v předešlý stav ve vztahu ke stavebním pracím na nemovité věci by mělo být vždy uplatňováno žalobou petitorní či prostřednictvím stavebního řízení, nikoliv žalobou na ochranu držby – tzn. provizorní žalobou. Tomuto napovídá i od výše uvedené rozdílná komentářová literatura, která uvádí k žalobě na ochranu držby následující: „Jde tu – jako i u ostatních držebních žalob – o rozhodnutí provizorní; k definitivnímu vyřešení sporu bude zapotřebí vyvolat petitorní řízení, jestliže vzhledem k povaze hrozby nebude možno věc vyřešit ve stavebním řízení“ [2].

    Výkladem výše uvedených ustanovení docházím k závěru, že institut ochrany držby ve vztahu k nemovité věci a provádění stavby rušitelem má, dle vůle zákonodárce, stavbu pouze tzv. zakonzervovat. Uvedení do předešlého stavu je natolik zásadním zásahem do práv rušitele (stavebníka), zejména u rozsáhlých stavebních úprav, kdy je nutno chránit nejen pokojný stav, ale i subjektivní práva účastníků řízení. Není tedy žádoucí, aby v rámci řízení o ochraně pokojné držby byl rušitel povinen uvést stavební práce do původního stavu, když zde existuje reálné riziko toho, že následně v rámci petitorního řízení u civilního soudu či během stavebního řízení bude vydáno rozhodnutí opačné, tzn. že rušitel prováděl stavbu a činil stavební úpravy po právu.

    Konkrétní případ rozhodovací praxe:

    V úvodu načrtnuté životní situaci došlo mezi spoluvlastníkem A (žalovaným) a spoluvlastníkem B (žalobcem) k soudnímu sporu, ve kterém byla ze strany žalované uplatněna argumentace uvedená výše, tedy že u provádění stavby rušící  držbu nemovité věci není možno v rámci institutu ochrany držby dle ustanovení § 1003 a násl. občanského zákoníku požadovat uvedení v předešlý stav (např. zmenšení oken do původního stavu, zazdění vybouraných stavebních otvorů), když ustanovení § 1004 občanského zákoníku je v postavení speciality vůči ustanovení § 1003 tamtéž, tudíž uvedení do původního stavu zákon neumožňuje.  Dále pak žalovaný namítal, že takovýto zásadní zásah do práv druhého spoluvlastníka, tedy uvedení rozsáhlých stavebních prací do původního stavu, není možno řešit prostřednictvím žaloby na ochranu držby, neboť tato má povahu provizorní.

    Okresní soud ve svém usnesení této námitce přisvědčil a výslovně uvedl: Dle názoru soudu je však důvodná námitka žalovaného, že v řízení o svémocném rušení držby podle § 1004 odst. 1 OZ jak je shora citován není možno vyhovět žalobci v té části žaloby, aby došlo k obnovení stavebních úprav, které žalovaný provedl v předešlý stav. Ust. § 1004 odst. 1 je ve vztahu k ust. § 1003 OZ dle názoru soudu ustanovením speciálním, které se týká stavby a neumožňuje odstranění provedených stavebních úprav v předchozí stav, proto soud přistoupil k možnosti dané ust. § 112 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o vyloučení této části žaloby k samostatnému projednání [3].

    Dle mého názoru soud v této věci rozhodl zcela správně, když uvedl, že v rámci žaloby na ochranu držby není možno požadovat uvedení v předešlý stav, přičemž problematiku uvedení v předešlý stav vyloučil do samostatného řízení, v němž se bude zkoumat nikoliv pouze pokojný stav, ale nutně i subjektivní práva rušeného držitele a rušitele.

    Závěr:

    Na základě výše uvedeného mám tedy za to, že žalobou na ochranu držby nemovité věci rušené stavebními pracemi je možno se domáhat výhradně zákazu provádění stavby nebo zákazu odstraňování stavby, nikoliv však uvedení v předešlý stav, jelikož zákon takovýto postup neumožňuje, a to ani prostřednictvím ustanovení § 1003 či § 1005 občanského zákoníku. Nechť se tedy rušený držitel domáhá po rušiteli uvedení do původního stavu petitorní žalobou nebo podnětem příslušnému stavebnímu úřadu, případně obojím.


    JUDr. Martin Dostál


    [1] Švestka, J,; Dvořák, J; Fiala, J a kol. Občanský zákoník. Komentář. Svazek III. Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2014, s. 48.

    [2] Spáčil, J a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§976-1474. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 118.

    [3] Usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. 16 C 380/2017-155 ze dne 10.10.2018


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Martin Dostál
    26. 2. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Předvídatelnost soudního rozhodování
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Příspěvek na péči
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Obchodní vedení společnosti
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.