epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 1. 2023
    ID: 115803upozornění pro uživatele

    Odmítnutí poskytnutí informace ve světle Nálezu ÚS sp. zn. IV. ÚS 3208/16

    Ústavní soud se ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 3208/16 zabýval konfliktem práva na informace a práva na ochranu výsledků tvůrčí duševní činnosti a odmítl tezi Nejvyššího správního soudu vyslovenou v rozsudku č.j. 3 As 159/2015-32, že se v případě právní analýzy vytvořené na objednávku povinného subjektu jedná o autorské dílo, u kterého se (v podstatě bez dalšího) uplatní výluka z povinnosti poskytovat informace.

    Dle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“) je zaručeno právo na informace a dle čl. 17 odst. 5 LZPS mají státní orgány a orgány územní samosprávy povinnost přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti, přičemž podmínky a provedení stanoví zákon, a to především zákon 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“). Povinnými subjekty jsou tedy státní orgány, územní samosprávné celky a další subjekty uvedené v § 2, příp. § 2a zákona o svobodném přístupu k informacím. Povinný subjekt má povinnost poskytovat informace vztahující se k jeho působnosti a žadatelem o informaci může být v zásadě každá fyzická či právnická osoba, přičemž žádost o informaci není potřeba odůvodnit.

    Povinný subjekt poskytuje zpravidla všechny informace, které má k dispozici, přičemž výluku zakládají zákonné důvody uvedené v § 7 až § 11 zákona o svobodném přístupu k informacím.[1] Dle § 11 odst. 2 písm. c) zákona o svobodném přístupu k informacím povinný subjekt informaci neposkytne, pokud by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským. Pro úplnost je na místě dodat, že zákonný výčet výluk není taxativní, když důvody pro odmítnutí mohou být též faktické, uznané judikaturou správních soudů a Ústavního soudu (např. zneužití práva).

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V posuzovaném případě si Ministerstvo zdravotnictví objednalo od advokátní kanceláře právní analýzu týkající se právní odpovědnosti rodičů za újmu způsobenou dítěti v souvislosti s plánovaným domácím porodem, kdy tato právní analýza byla uhrazena z veřejných prostředků. Stěžovatelka podala ministerstvu coby povinnému subjektu žádost o poskytnutí informací, ve které požadovala poskytnutí kompletní právní analýzy. Ministerstvo tuto žádost odmítlo, a to zejm. s odůvodněním, že právní analýza byla zpracována pro vnitřní potřebu ministerstva a neobsahuje informace, které by se vztahovaly k jeho působnosti, dále odkázalo na § 2 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím, dle kterého se povinnost poskytovat informace netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací. Ministerstvo také v rozhodnutí o odmítnutí uvedlo, že analýza může být autorským dílem, k němuž majetková práva vykonává advokátní kancelář․ Stěžovatelka se proti odmítnutí poskytnutí informace bránila rozkladem, správní žalobou i kasační stížností až se po letech věc (opakovaně) dostala k Nejvyššímu správnímu soudu (dále také jako „NSS“).

    NSS v rozsudku ze dne 20. 7. 2016, č. j. 3 As 159/2015-32, dospěl k závěru, že informaci nelze poskytnout, neboť by tím byla porušena ochrana práv třetích osob k předmětu autorského práva. NSS konstatoval, že právní analýza je autorským dílem a že jedinečnost právní analýzy spočívá např. v celkovém uspořádání analýzy, ve sledu myšlenek a dedukcí autora, v jeho postojích, přijatých názorech a závěrech, se kterými se ostatně objednavatel analýzy poté vnitřně ani nemusí ztotožnit. Dle NSS je zřejmé, že i zpracování veřejného zdroje (právních přepisů, právních názorů, judikátů) vzniku autorského díla nijak nebrání. NSS dále konstatoval, že ve smlouvě o poskytování právních služeb mezi ministerstvem a advokátní kanceláří nebyla ujednána zvláštní licence pro užití díla (právní analýzy) a na místě je proto aplikace § 61 odst. 1 zákona 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „autorský zákon“) dle kterého je objednatel oprávněn užít autorské dílo pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, přičemž podle názoru NSS náleží Ministerstvu zdravotnictví toliko oprávnění analýzu užít pro sebe a pro svou vnitřní potřebu, avšak bez dalšího licenčního ujednání jí není oprávněn rozšiřovat, sdělovat apod. NSS uzavřel, že v daném případě nelze popřít právo stěžovatelky na informaci o tom, zda analýza existuje a kdo je jejím autorem, avšak z důvodu dříve popsaných nebylo ministerstvo povinno poskytnout právní analýzu (její obsah).

    Reklama
    Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    16.5.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Stěžovatelka následně podala ústavní stížnost, neboť výše uvedeným postupem mělo být zasaženo do jejího ústavně zaručeného práva na informace. Ústavní soud ve svém Nálezu sp. zn. IV. ÚS 3208/16 zrušil rozsudek NSS č. j. 3 As 159/2015-32, neboť správní soudy se dle jeho názoru nedostatečně zabývaly povahou požadované informace (zda právní analýza skutečně je autorským dílem) a tím, nakolik by její zpřístupnění znamenalo skutečné materiální porušení autorských práv. Ústavní soud tedy autoritativně neodpověděl na otázku, zda lze právní analýzu považovat za autorské dílo, avšak nastínil, jak mají správní orgány a správní soudy v takových případech postupovat.

    Dle Ústavního soudu je potřeba nejprve provést úvahu, zda požadovaná informace v konkrétním případě představuje kvalifikovaný předmět autorského práva. Právní analýza totiž může představovat detailní, vyčerpávající rozbor právní úpravy a judikatury s obsáhlými jedinečnými úvahami autora, avšak může také představovat pouze stručné shrnutí použitelných ustanovení zákona s několika prostými úvahami ve vazbě na konkrétní situaci. Ústavní soud také dodal, že právní analýzy a stanoviska advokáti vytvářejí spíše pro další užití při realizaci práv a povinností objednatele, nikoliv pro vnitřní potřebu, z čehož lze do jisté míry dovodit, že postoj Ústavního soudu k právním analýzám jako autorským dílům je zdrženlivý. Pokud se bude v konkrétním případě jednat o autorské dílo, mají dle Ústavního soudu správní orgány provést (neformální) srozumitelnou a přezkoumatelnou úvahu[2], resp. správní soudy kvalifikovanější test proporcionality, aby poměřily proti sobě stojící právo na informace a právo na ochranu autorského díla. Z Nálezu Ústavního soudu a komentáře k němu publikovanému lze dovodit, že i pokud by právní analýza (alespoň zčásti) byla v daném případě shledána autorským dílem, lze se domnívat, že spíše převáží právo na informace, jakkoliv je potřeba ke každé žádosti přistupovat individuálně. Ústavní soud se také vyjádřil k § 34 odst. 1 autorského zákona (úřední licence) a k § 61 odst. 1 autorského zákona (dílo vytvořené na objednávku) a mj. konstatoval, že pokud je objednatel díla povinný subjekt, bude zpravidla potřeba pod účel smlouvy podřadit také využití díla v rámci plnění povinností dle zákona o svobodném přístupu k informacím a pouze v odůvodněných případech lze do smlouvy o dílo zahrnout odlišné ujednání. Je také potřeba zabývat se tím, zda nelze poskytnout alespoň část daného stanoviska.

    Z rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“) lze dále dospět k názoru, že pro náležité posouzení otázky kolize práv je předpokladem zapojení dotčených osob při vyřizování žádosti o informace (v případě právní analýzy zapojení advokátní kanceláře, která vykonává majetková práva k právnímu stanovisku), a to také s ohledem na jejich právo na informační sebeurčení.[3] V neposlední řadě je potřeba upozornit na vyřčenou úvahu ze strany Ústavního soudu, a to že by se obecné soudy mohly blíže vyjádřit rovněž k okolnosti, zda bylo objektivně potřebné, aby byla právní analýza zadána ke zpracování externí advokátní kanceláři při vědomí toho, že ministerstvo disponuje vlastním právním oddělením a porodnictví patří do okruhu jeho přímé působnosti.

    S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že při vyřizování žádosti o informace bude vždy nejprve potřeba posoudit, zda právní analýza vůbec naplňuje znaky autorského díla, resp. vykazuje jedinečnost (což ve světle citovaného nálezu zdaleka nebudou všechny právní analýzy) a pokud ano, je potřeba provést přezkoumatelnou úvahu / test proporcionality, zda v daném případě převáží právo na jeho ochranu před právem na informace. Dle ÚOOÚ je při vyřizování žádosti na místě zapojit také dotčené osoby (v daném případě advokátní kancelář), aby se k (ne)poskytnutí informace vyjádřili. Odchylná smluvní úprava mezi povinným subjektem a advokátem ohledně dalšího užití díla předjímající výluku z poskytování má být dle Ústavního soudu jen v odůvodněných případech, přičemž je potřeba dodat, že takové ujednání bude představovat spíše deklaraci objektivně existujících důvodů, nikoliv projev smluvní volnosti a zcela volné úvahy stran.[4] Pochopitelně se ani nesmí jednat o účelově dovozovanou ochranu autorského práva s cílem vyhnout se poskytování informace. Na druhou stranu je vhodné dodat, že dle konkrétních okolností mohou být naplněny jiné důvody pro neposkytnutí právní analýzy (např. obchodní tajemství či zneužití práva).

    Mgr. Milan Friedrich,
    advokát

     

    MT Legal

    MT Legal s.r.o., advokátní kancelář
     
    Praha | Brno | Ostrava
     
    Tel.: +420 222 866 555  
    Fax:  +420 222 866 546
    e-mail: info@mt-legal.com

    [1] Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2018, č. j. 5 A 128/2015-49: „Pokud jde o judikaturu, kterou žalovaný cituje, soud se s ním ztotožňuje v závěrech, že právo na informace zakotvené v čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod má veřejnoprávní charakter i že jedním z jeho účelů je zajištění dalšího kontrolního mechanismu výkonu veřejné moci. Z jednotlivých ustanovení informačního zákona však nelze dovodit, že by omezoval poskytování informací pouze na informace veřejnoprávního charakteru, jak ostatně vyplývá i ze závěrů výše citované judikatury. Žalovaný citovanou judikaturu vykládá účelově, neboť například z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 5. 2009, č. j. 1 As 29/2009-59, jasně vyplývá, že povinný subjekt poskytuje zpravidla všechny informace, které má k dispozici, přičemž výluku zakládají toliko zákonné důvody uvedené v § 7 až § 11 informačního zákona, jejichž naplnění žalovaný nyní neprokázal.“

    [2] U povinných subjektů / správních orgánů postačuje neformální přezkoumatelná úvaha, přičemž až správní soudy mají provést kvalifikovaný test proporcionality (vhodnost, potřebnost, přiměřenost).

    [3] Rozhodnutí Úřadu pro ochranu osobních údajů ze dne 5. 5. 2022, č.j. UOOU-00787/22-4. K právu na informační sebeurčení srov. např. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 10. 2014, č. j. 8 As 55/2012-62.

    [4] Oldřich Kužílek. Právo na informace; ÚS hledá rovnováhu mezi autorským právem a přístupem k informacím. Dostupné >>> zde (cit. 23. 10. 2022).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Milan Friedrich (MT Legal)
    23. 1. 2023
    pošli emailem
    vytiskni článek

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    • Tweet

    Další články:

    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Cochemská praxe
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Návrh Evropské komise na zmírnění pravidel ESG reportingu

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 16.05.2025Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 16.5.2025
    • 20.05.2025Náhrada škody ve stavebnictví (online - živé vysílání) - 20.5.2025
    • 21.05.2025Flexinovela zákoníku práce 2025 (online - živé vysílání) - 21.5.2025
    • 22.05.2025Zavádění AI do firmy: průvodce džunglí inovací a právních pastí (online - živé vysílání) - 22.5.2025
    • 23.05.2025Nová a připravovaná legislativa v oblasti rodinného práva (online - živé vysílání) - 23.5.2025

    Online kurzy

    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    • Novela insolvenčního zákona – klíčové změny od 1. 10. 2024
    • Evropské právo a jeho vliv na sport
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.05.2025Rodina v právu a bezpráví - Děti a jejich právo na participaci - 15.5.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právní obrana SVJ proti přístavbě na společném prostoru
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Jaké změny přinese novela zákona o bankách u vedoucích pracovníků a nový institut donucovací pokuty
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • ONLINE - ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ | Sjezd českých právníků - 14.-15.5.2025
    • LEAGLEONE: Digitální plná moc
    • Tesla a registrace ochranných známek ve zlé víře
    • Rozhovor s Monikou Novotnou
    • Rozhodnutí NSS podstatně mění zaběhlá pravidla v daňovém řízení: Po lhůtě už jen soudní cestou
    • Zákaz konkurence jednatele s.r.o.
    • Trestný čin poškození věřitele
    • Zamítnutí žaloby z důvodu odlišných skutkových tvrzení v jiném řízení
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc březen 2025
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Odpovědnost dopravce a zasílatele za škodu či ztrátu zboží při nakládce
    • Může rodič sledovat své dítě kamerou nebo prostřednictvím telefonu či hodinek?
    • Zápis zániku vozidla bez doložení ekologické likvidace prostřednictvím řízení o přestupku
    • Flexinovela zákoníku práce: sloučení výpovědních důvodů při ztrátě zdravotní způsobilosti
    • Mohou vlastníci nemovitostí zabránit dronům pořizovat fotografie jejich nemovitostí? Rozhodnutí soudu v QR kódu
    • Sugestivní a kapciózní otázky při výslechu v trestním řízení
    • Právní novinky v roce 2025, část první – rodinné právo
    • Smluvní pokuta versus odpovědnost za újmu: interpretační výzvy § 2050 a § 2898 občanského zákoníku
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Soudní rozhodnutí

    Obžalovaný

    Zastavení trestního stíhání pro nepřiměřenou délku trestního řízení nemůže sloužit jako nástroj řešení rozdílných názorů nalézacího a odvolacího soudu na hodnocení skutkového stavu.

    Náklady řízení

    Rozhodne-li obecný soud o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., aniž se ústavně konformně vypořádá s nutností použití § 142 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy k...

    Advokátní tarif (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o odměně zmocněnce poškozených musí soudy aplikovat ustanovení advokátního tarifu na případy, na které dopadá. Pokud soudy takové ustanovení neaplikují, musí...

    Bydliště dítěte (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o bydlišti dítěte je soud vždy povinen zohlednit nejlepší zájem dítěte. Z odůvodnění musí být zřejmé, co je v konkrétní situaci nejlepším zájmem, jak (na...

    Dokazování (exkluzivně pro předplatitele)

    Je v rozporu se základním právem na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, hodnotí-li odvolací soud nalézacím soudem provedené důkazy jinak, aniž by...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.