18. 1. 2019
ID: 108705upozornění pro uživatele

Omezení daňového zvýhodnění investičních fondů

Od 1. ledna 2019 nabyla účinnosti novela zákona o dani z příjmů, která omezuje okruh investičních fondů, které dosáhnou na zvýhodněnou sazbu daně z příjmů ve výši 5 %. Změna se týká investičních fondů v podobě akciových společností (vč. SICAV), jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích.

 
Dvořák Hager & Partners 
 
Změna zdanění investičních fondů

Zákon o daních z příjmů přiznává základním investičním fondům[1] zvýhodněnou sazbu daně z příjmů ve výši 5 % (namísto běžných 19 % u právnických osob).

Vymezení základních investičních fondů však doznalo začátkem tohoto roku výrazného zúžení. Nově (tj. po aktuální novele zákona o dani z příjmů[2]) již základním investičním fondem nebude každý investiční fond v podobě akciové společnosti (dále jen „investiční akciové společnosti“), jehož akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu (tím je například Burza cenných papírů Praha), ale pouze ty z nich, u kterým jsou vedle toho splněny i následující podmínky:

  • nemají žádného akcionáře[3] s podílem na základním kapitálu ve výši 10 % nebo více[4] (podíly spojených osob[5] se přitom sčítají); a
  • neprovozují živnostenské podnikání (zjednodušeně – nemají živnostenské oprávnění).
Důvody změny 

Původní návrh novely obsahoval úplné odstranění dané definice s odůvodněním, že měla vést ke zneužívání kotace investičních akciových společností na regulovaných trzích pro získání neodůvodněného daňového zvýhodnění[6]. Pozměňovacími návrhy byla předmětná definice nakonec v zákoně o dani příjmů ponechána, ale zároveň omezena výše uvedenými podmínkami.

Základní odůvodnění novely (zamezení zneužití daňového zvýhodnění) zůstalo zachováno i po její úpravě pozměňovacími návrhy. První podmínka má konkrétně řešit případy „souběhu“ daňového zvýhodnění pro základní investiční fond na jedné straně a osvobození příjmů z akcií od daně u mateřských společnosti[7] na straně druhé. Míří tedy na případy, kdy investiční akciová společnost daní své příjmy 5 % a její zisk je prostřednictvím dividend osvobozených od daně z příjmů vyplácen její mateřské společnosti.

Druhá podmínka pak dle zmíněného pozměňovacího návrhu odráží znění směrnice AIMFD[8], dle které investiční fond „nemá obecný obchodní nebo průmyslový účel“. Je nicméně sporné, jaký má tato podmínka faktický význam, jelikož toto omezení vyplývá již ze samotné podstaty investičních fondů (regulace investičních fondů vylučuje, aby investiční fond měl jiný předmět podnikání než „investiční činnost“ [9]).

Dopady změny 

Lze předpokládat, že investiční akciové společnosti nesplňující požadavky nové úpravy budou postupně z regulovaných trhů odcházet. Důvodem bude ve většině případů zvýšená administrativní zátěž spojená s kotací na regulovaném trhu, která již nebude vyvážena adekvátní (daňovou) výhodou. Zároveň je možné, že některé investiční akciové společnosti (zejména ty, kterým se nepodaří splnit některé z dalších definičních kritérií základního investičního fondu) zcela vystoupí z fondové regulace.

S ohledem na trvající trend omezování daňových výjimek (nejen) na poli investičních fondů a obecně komplexní regulaci tohoto odvětví je subjektům majícím zájem o využití daňového zvýhodnění investičních fondů určitě vhodné doporučit, aby zamýšlenou investiční strukturu připravovali za asistence zkušených právních a daňových poradců a minimalizovali tak riziko případných „nepříjemných překvapení“, která je mohou potkat v souvislosti s touto nebo budoucími novelami zdanění investičních fondů.

Jiří Mačát
Mgr. Jiří Mačát,
advokát


Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8

Tel.:       +420 255 706 500
e-mail:    praha@dhplegal.com
____________________
[1] Definovány jsou v § 17b zákona o dani z příjmů.
[2] Zákon č. 174/2018 Sb.
[3] Přesněji „poplatník daně z příjmů právnických osob s výjimkou Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, Evropské investiční banky, jiné mezinárodní finanční organizace, státu, centrální banky nebo právnické osoby jimi ovládané“.
[4] S výjimkou a krátkodobých držeb akcií v délce nejvýše poloviny zdaňovacího období nebo 6 měsíců.
[5] Viz § 23 odst. 7 zákona o dani z příjmů.
[6] Neodůvodněnost vidí zákonodárce v nenaplnění smyslu daňového zvýhodnění. To se má vztahovat pouze na investiční fondy fakticky vykonávající investiční činnost, tedy mající diverzifikovanou strukturu vlastníků, vkladů a investic, a jeho smyslem má být mimo jiné srovnání daňového zatížení investování prostřednictvím fondů a přímých investic (investiční fondy vstupují mezi investora a cíl investice a zdanění na jejich úrovni proto v některých případech zvyšuje celkové daňové zatížení oproti situaci, kdy by investor investoval do investičního cíle přímo).
[7] Tou je dle zákona o daních z příjmů subjekt, který (za splnění dalších podmínek) drží alespoň 10 % podíl na základním kapitálu dceřiné společnosti, v tomto případe investiční akciové společnosti, po dobu alespoň 12 měsíců.
[8] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů.
[9] Viz § 9 odst. 3 písm. b) a § 12 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz