epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    9. 4. 2019
    ID: 109096upozornění pro uživatele

    Oprávněné odmítnutí zaměstnance nastoupit na pracovní cestu a náhrada mzdy

    Nejvyšší soud České republiky se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1561/2018 zabýval níže specifikovanými otázkami z oblasti pracovního práva, které nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny, ve vztahu k vysílání zaměstnance na pracovní cestu v zahraničí, a to konkrétně v kamionové dopravě.

    Řešené otázky

    Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí posuzoval otázky, zda je (i) zaměstnavatel povinen za každých okolností přihlížet při vysílání zaměstnance na pracovní cesty k jeho oprávněným zájmům, a to i v případě, kdy vysílání na pracovní cesty představuje podstatný znak výkonu sjednaného druhu práce; (ii) takovým oprávněným zájmaem zaměstnance jeho osobní účast na jednání soudu v situaci, kdy je tento zaměstnanec právně zastoupen advokátem, a (iii) možné přičítat k tíži zaměstnance, že tento odmítne nastoupit na pracovní cestu v důsledku takové skutečnosti, že předem stanovené podmínky pracovní cesty jsou v rozporu s právními předpisy.

    Nejvyšší soud se v tomto rozsudku zabýval zejména výkladem ustanovení § 153 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „
    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    zákoník práce“), dle nějž musí zaměstnavatel předem určit zaměstnanci „podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování; přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance“.

    Peyton_logo

    Předmětem sporu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem (zaměstnaném na pracovní pozici: řidič kamionu) ve zde komentovaném řízení byla skutečnost, zda byl zaměstnanec oprávněn opakovaně odmítnout nastoupit na zahraniční pracovní cestu, a pokud oprávněn byl, zda mu za toto období přísluší náhrada mzdy (nutno uvést, že zaměstnanci nebyla ve stejném období přidělena žádná jiná práce, ačkoliv byl k jejímu výkonu řádně připraven). Spor se týkal celkem tří pokusů zaměstnavatele v období od 1. 1. 2016 do 31. 7. 2016 o vyslání zaměstnance na zahraniční pracovní cestu.

    Skutkové okolnosti případu a řešení Nejvyšším soudem

    V prvním případě odmítl zaměstnanec nastoupit na pracovní cestu, která se měla konat v době od 3. 1. 2016 do 23. 1. 2016, z důvodu toho, že dne 6. 1. 2016 měla proběhnout dvě soudní jednání týkající se předchozích sporů právě mezi tímto zaměstnancem a zaměstnavatelem, kterých se chtěl sám zaměstnanec osobně zúčastnit, přičemž zároveň požádal zaměstnavatele o vyslání na zahraniční pracovní cestu až v pozdějším termínu.

    Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jednání zaměstnavatele (ve smyslu naplánování termínu zahraniční pracovní cesty) bylo zcela účelové, a nejen proto neshledal jednání zaměstnance spočívající v odmítnutí nastoupení na pracovní cestu za porušení povinností zaměstnance vyplývajících z pracovněprávního poměru. Zároveň konstatoval, že zákoník práce nad to zaručuje zaměstnanci v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno za účelem účasti na soudním jednání, k čemuž se přidala skutečnost, že tento zaměstnanec byl jinak ve sledovaném období připraven, ochoten a schopen konat práci řádně a dle jeho pracovní smlouvy. Nemohl-li zaměstnanec vykonávat práci podle pracovní smlouvy jen z důvodů na straně zaměstnavatele, pak se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 208 zákoníku práce, a v takovém případě přísluší zaměstnanci náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku. Nejvyšší soud se zároveň vypořádal s námitkou zaměstnavatele týkající se právního zastoupení zaměstnance, když shledal, že každý má právo se zúčastnit ústního jednání u soudu osobně, tedy bez ohledu na to, zda je v řízení právně zastoupen advokátem či nikoliv.

    Jde-li o zbývající výzvy zaměstnavatele k nástupu zaměstnance na zahraniční pracovní cesty v období od 11. 3. 2016 do 9. 4. 2016 a od 3. 6. 2016 do 26. 6. 2016, na které odmítl zaměstnanec nastoupit s tím, že mu nebylo zajištěno ubytování pro výkon běžné týdenní doby odpočinku, jakož mu ani nebylo sděleno, jak bude ubytování financováno, s ohledem na čl. 8 odst. 8 Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), Nejvyšší soud zde rovněž shledal, že setrval-li zaměstnavatel na svém požadavku, aby zaměstnanec čerpal týdenní dobu odpočinku v  zaparkovaném vozidle (v kabině svého vozu), a to i přes sdělení zaměstnance ohledně rozporu takového způsobu ubytování s příslušnými právními předpisy, pak nebyl tento zaměstnanec povinen na takové pracovní cesty odcestovat, neboť by mohlo dojít k porušení příslušných předpisů Evropské unie týkajících se dodržování minimální denní a týdenní doby odpočinku.

    Vzhledem k tomu, že v těchto dvou obdobích zaměstnavatel následně nepřiděloval zaměstnanci jinou práci odpovídající jeho pracovní smlouvě, ačkoliv byl zaměstnanec na její výkon připraven, opět se jedná o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ustanovení § 208 zákoníku práce, na základě čehož náleží zaměstnanci náhrady mzdy ve výši průměrného výdělku.

    Nejvyšší soud nevyhověl námitce zaměstnavatele dovolávajícího se splnění jeho povinnosti písemného určení způsobu ubytování během pracovní cesty s tím, že tento předem informoval zaměstnance o možnosti nalezení si alternativního ubytování (tj. ubytování jiná než kabina jeho vozu), a to s odůvodněním, že „v projednávané věci zaměstnavatel zaměstnanci způsob ubytování předem písemně určil, avšak takovým způsobem, že by zaměstnanec - dbal-li by pokynů zaměstnavatele týkajících se ubytování – porušil právní předpisy, a proto byl zaměstnanec oprávněn odmítnout nastoupit na pracovní cestu, jelikož si nebyl povinen sám aktivně vyhledávat jiná alternativní ubytování“.

    Závěr


    Z výše blíže komentovaného rozhodnutí lze dovodit, že zaměstnavatel je ve smyslu ustanovení § 153 odst. 1 zákoníku práce povinen za každých okolností přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnance, kdy mezi podmínky v tomto ustanovení uvedené patří též určení konkrétních podmínek doby nástupu na pracovní cestu a délky jejího trvání, kdy doba nástupu musí zohledňovat též zájem zaměstnance na osobní účasti na soudním jednání i v situaci, kdy má tento zaměstnanec právní zastoupení.

    Nejvyšší soud dále připustil, že ačkoliv samotný pojem „přihlížet“ podle doslovného výkladu neznamená povinnost bez dalšího respektovat jakékoli zájmy zaměstnance, je nezbytné, aby podmínky pracovní cesty byly zaměstnavatelem určeny takovým způsobem, aby zaměstnanec dbající jeho pokynů v průběhu pracovní cesty vždy dodržoval veškeré právní předpisy.

    Odmítnutí zaměstnance nastoupit na pracovní cestu je pak za určitých okolností (zejména nelegálních podmínek takové pracovní cesty) v souladu se právním řádem přípustné, a v případě, že mu v tomto období nebude zaměstnavatel přidělovat jinou práci dle jeho pracovní smlouvy, náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

    Z výše uvedeného lze dovodit a doporučit zaměstnavatelům nutnost obezřetnosti při stanovování podmínek a vydávání příkazů k nastoupení na (zahraniční) pracovní cestu, kdy při těchto činnostech musí zaměstnavatelé přihlížet k oprávněným zájmům zaměstnancům a rovněž dodržovat veškerá právními předpisy a případně interními předpisy, pracovní smlouvou či kolektivní smlouvou stanovená pravidla a podmínky.
     
    Čala
    Mgr. Ondřej Čala,
    advokátní koncipient

    Málek
    Mgr. Jakub Málek,
    partner


    PEYTON legal advokátní kancelář s.r.o.

    Futurama Business Park
    Sokolovská 668/136d
    186 00 Praha 8 – Karlín

    Tel.:      +420 227 629 700
    E-mail:   info@plegal.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Ondřej Čala, Mgr. Jakub Málek (PEYTON legal)
    9. 4. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    • Práce pro digitální platformy – Úsvit regulace
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Ukládání trestů (exkluzivně pro předplatitele)

    Uložení trestu pod dolní hranicí trestní sazby nelze odůvodnit odkazem na § 39 odst. 4 tr. zákoníku a v něm zakotvenou povinnost soudu přihlédnout při stanovení druhu trestu a jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.