Organizace a zajištění mezinárodního setkání v ČR

V dnešním příspěvku bych se rád pozastavil nad běžnou situací, jíž je organizace mezinárodního setkání v rámci skupiny na území ČR.

Společnosti A s.r.o. a B s.r.o. jsou českými daňovými rezidenty a součástí mezinárodně činné skupiny ZET AG (holdingová společnost) se sídlem v Německu.

Kromě ZET AG působí v Německu další tamější daňoví rezidenti: K GmbH (je součástí skupiny ZET AG) a L GmbH (není součástí skupiny ZET AG – strategický zákazník – odebírá zboží od prodejních společností skupiny ZET AG).

Zúčastněné strany jsou mimo ZET AG (holdingová společnost) výrobní, prodejní nebo výrobní i prodejní společnosti.

Společnost A s.r.o. (výroba i prodej) dostala na základě rozhodnutí vedení společnosti ZET AG za úkol zorganizovat výroční setkání zástupců všech společností (vybraní zástupci) v České republice. Součástí programu je návštěva všech účastníků v sídle společnosti A s.r.o. a dále v sídle společnosti B s.r.o.

Primárním cílem setkání je seznámení zúčastněných s výsledky skupiny a informace o vytvořené strategii dalšího vývoje s konkrétním dopadem na operativní plánování jednotlivých společností na další dvě období.

Vzhledem ke své velikosti dokáže společnost A s.r.o. zajistit toto setkání s celkově nižšími náklady, než kdyby každý z účastníků hradil své náklady napřímo (jde o náklady na ubytování, přepravu, pohoštění, společenské akce).

A s.r.o. tak obdrží od všech dodavatelů faktury (daňové doklady) za veškerá přijatá plnění v souvislosti s touto akcí. Každý z účastníků této akce s výjimkou společnosti L GmbH se podílí na celkových nákladech, přičemž rozvrhovou základnou je počet účastníků z jednotlivé společnosti.

Náklady vzniklé v souvislosti dopravou do České republiky a související cestovní náhrady podle jiných právních předpisů nese každý účastník akce sám.

Otázkou pak je, zda lze z hlediska společnosti A s.r.o. uplatnit ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDP) nebo je třeba aplikovat ustanovení § 23 odst. 4 písm. e) ZDP.

Podmínky pro možnost aplikace § 24 odst. 2 písm. zc) ZDP

Ustanovení písm. zc) je primárně určeno pro přefakturaci daňově neuznatelných nákladů (v souladu s výše uvedeným uvažujeme vedení účetnictví při dodržení akruálního principu).

Jestliže tedy A s.r.o. obdrží fakturu za ubytování a pohoštění v restauraci, nelze zřejmě správci daně tvrdit, že ubytování vlastních zaměstnanců je daňově neuznatelným výdajem.

Zaměstnanci společnosti A s.r.o. jsou totiž řádně vysláni na pracovní cestu a mají nárok na cestovní náhrady podle platných předpisů.

Jak tedy podobný daňový doklad zohlednit v účetnictví a následně z hlediska daně z příjmů? Nejjednodušší je varianta účtovat o tomto daňovém dokladu v plné výši a podíl účastníků (kromě L GmbH) vyúčtovat ve prospěch výnosového účtu (např. 602). Podíl nákladů vztahující se k účasti L GmbH bude minimálně pro české daňové nerezidenty daňově neuznatelný (vztahuje se na něj proto možnost aplikace postupu podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. zc).

Variantou je pak účtování přes účty pohledávek a závazků. Zde však budeme zcela určitě narážet na problém při samotném účtování, neboť ne všechny systémy umožňují manuální rozdělení položek z objednávky.

Pokud by byla organizací podobného setkání pověřena jiná, takzvaná nespojená osoba, poskytla by tuto službu s určitou marží. V souvislosti s organizací a zajištěním vznikly společnosti A s.r.o. také interní náklady (zachycené zejména ve mzdách), které je třeba také vyúčtovat. Zřejmě nepůjde o hlavní činnost A s.r.o. a správce daně by mohl akceptovat marži obvyklou u podobných služeb s nízkou přidanou hodnotou.

Daňový výsledek těchto transakcí:

vlastní daňově uznatelné výdaje společnosti A s.r.o. = ubytování, přeprava vlastních zaměstnanců
vlastní daňově neuznatelné výdaje společnosti A s.r.o. = pohoštění vlastních zaměstnanců a ostatní výdaje na reprezentaci (zejména podíl na nákladech spojených s účastí L GmbH)
přeúčtované daňově uznatelné výdaje společnosti A s.r.o. do výše příjmu s nimi spojenými
přeúčtované daňově neuznatelné výdaje společnosti A s.r.o. do výše příjmu s nimi spojenými
vlastní daňově uznatelné výnosy společnosti A s.r.o. ve výši odměny za zajištění a organizaci mezinárodního setkání

Situace u daně z přidané hodnoty není úplně jednoduchá. Problém samozřejmě nastane u přeúčtování nákladů, u kterých není primárně nárok na odpočet daně, protože by při chybném vykázání mohlo dojít ke dvojímu zdanění. Této problematice se budeme věnovat v některém z dalších článků.

Ing. Milan Mareš,
daňový poradce