epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    17. 4. 2024
    ID: 117921upozornění pro uživatele

    Oznamovací povinnost dle zákona o sociálněprávní ochraně dětí a její přesah do trestněprávní roviny

    Nachází-li se v našem okolí dítě, které je ve svém zdravém vývoji jakkoliv ohroženo, je zde obecné povědomí o tom, že je toto třeba nahlásit orgánům činným v trestním řízení. Naproti tomu oznamovací povinnost dle zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen jako „ZSPOD“), patří k méně známým institutům, který se autorka v tomto článku bude snažit přiblížit. První část tohoto článku se zaměřuje na obsah a rozsah oznamovací povinnosti dle ZSPOD a jejími povinnými subjekty. V druhé části se pak autorka vypořádá s následky nesplnění oznamovací povinnosti s přesahem do trestněprávní roviny.

    Oznamovací povinnost dle ustanovení § 10 odst. 4 ZSPOD

    Na úvod si je nutno vymezit pojem ohrožené dítě, se kterým ZSPOD na mnoha místech pracuje. Ač tento pojem není v rámci zákona nijak definován, jedná se o souhrnné označení všech dětí, na které se činnost orgánu sociálněprávní ochrany dětí zaměřuje.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Demonstrativní výčet ohrožujících skutečností, na jejichž základě může být dítě vyhodnoceno jako ohrožené, je pak obsažen v ustanovení § 6 ZSPOD, které je pro tento pojem zásadní. Jedná se o děti v dlouhodobě nepříznivých životních situacích takové intenzity, že je zde důvodná obava o jejich práva, oprávněné zájmy, zdraví, život a řádný vývoj.

    Ohrožené děti můžeme rozdělit do 4 oblastí:

    • děti, kterým se nedostává dostatečné péče nebo je ohrožen jejich řádný vývoj,
    • děti s výchovnými potížemi, které se dopouští protiprávní nebo trestné činnosti,
    • děti, které se staly obětí trestné činnosti nebo jsou trestnou činností ohroženy ,
    • děti, které jsou opakovaně nebo dlouhodobě umístěny v institucích poskytujících nepřetržitou péči o děti. [1]
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Dle ustanovení § 10 odst. 4 mají oznamovací povinnost následující instituce:

    • státní orgány,
    • pověřené osoby,
    • školy,
    • školská zařízení,
    • poskytovatelé zdravotních služeb,
    • popřípadě další zařízení určená pro děti.

    Výčet v ustanovení § 10 ZSPOD zahrnuje především ty instituce, které v rámci své působnosti přichází do kontaktu s nezletilými dětmi a jsou schopny identifikovat skutečnosti nasvědčující tomu, že by se mohlo jednat o ohrožené dítě. Pokud se tedy některá z výše uvedených institucí dozví o takovýchto skutečnostech, je bez zbytečného odkladu povinna informovat obecní úřad s rozšířenou působností – orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen jako „OSPOD“). [2]

    Ke státním orgánům je na první místo nutno zařadit také OSPOD samotný. Obdobně jako v případě ustanovení § 8 odst. 1 zákona 141/1961 Sb., trestního řádu, je i zde nutno pojem státní orgán vykládat extenzivně, tzn. patří sem také orgány územních samosprávných celků, které vykonávají přenesenou působnost.[3]

    Pokud jde o pověřené osoby, zde si můžeme vypomoct ustanovením § 59c ZSPOD, který v odstavci 1 uvádí, že přestupku nesplnění oznamovací povinnosti se jako pověřená osoba může dopustit fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba.[4] Je tedy zřejmé, že oznamovací povinnost podle ZSPOD nevzniká pouze státním orgánům a dalším právnickým osobám. Pokud se přestupku dopustí fyzická osoba, která je zaměstnancem právnické osoby odpovědné za spáchání přestupku, zbaví se tato právnická osoba odpovědnosti za daný přestupek, pokud prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, aby spáchání přestupku zabránila. Toho docílí tak, že své zaměstnance poučí o povinnosti, kterou jim ustanovení § 10 odst. 4 ZSPOD ukládá a pravidelně dohlíží na dodržování této povinnosti.[5] [6]

    Případy zvláštní oznamovací povinnosti vůči OSPOD však můžeme najít i v jiných právních předpisech. Například ustanovení § 31 zákona 561/2004 Sb., školský zákon, ukládá ve svém 5. odstavci řediteli školy nebo školského zařízení povinnost učinit oznámení OSPOD o tom, že se nezletilý žák nebo student dopustil zvlášť hrubého opakovaného slovního a úmyslného fyzického útoku vůči zaměstnancům školy nebo školského zařízení a/nebo vůči ostatním žákům nebo studentům.[7]

    V rámci tohoto ustanovení jsou vyjmenovány jen ty nejzákladnější instituce, přičemž co nelze podřadit pod uvedené, spadá pod zbytkovou klauzuli[8] „další zařízení určená pro děti“[9]. Jedná se tedy o demonstrativní výčet a v praxi se bude jednat o veškeré zařízení či instituce, které poskytují své služby dětem bez ohledu na existenci právní subjektivity.

    Tyto uvedené instituce jsou „povinny oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti uvedené v § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví.“[10]

    Oznamovatel by měl tuto skutečnost směřovat příslušnému obecnému úřadu s rozšířenou působností dle místa trvalého pobytu dítěte.[11] Může se však stát, že oznamovatel nemá povědomí o trvalém pobytu dítěte. V tomto případě nastupuje subsidiární použití zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, který v ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) stanoví, že místní příslušnost se určí podle posledního známého pobytu dítěte na území České republiky. Je však logické, že v praxi nastanou i případy, kdy oznamovatel nebude mít povědomí o trvalém pobytu dítěte ani o posledním známém bydlišti dítěte v ČR. Ten by měl oznámení učinit nejbližšímu OSPOD,  který věc postoupí místně příslušnému OSPOD.[12]

    Vyvstává ovšem otázka, jaké skutečnosti jsou tyto instituce povinny oznamovat? Bude to každá informace o tom, že se v jeho bezprostředním okolí nachází potencionálně ohrožené dítě? Nebo si má povinná osoba předtím tuto informaci vyhodnotit, a až poté ji oznámit, čímž splní svou oznamovací povinnost?

    Odpovědí na tuto otázku se detailně zabýval Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 4. 11. 2015, č. j. 6 Ads 265/2014-30.

    Jednalo se o situaci, kdy žalobce, kterým byl Fond ohrožených dětí a provozovatel Klokánku Brniště, obdržel dne 11. 5. 2001 oznámení manželů N. o tom, že se v jejich okolí nacházejí dvě nezletilé děti, o které matka nedostatečně pečuje, a mohlo by se tak jednat o ohrožené děti ve smyslu ustanovení § 6 ZSPOD. Žalobce provedl šetření u matky nezletilých dětí, avšak dále s touto informací nijak nenaložil. Důvodem mělo být to, že se jednalo o děti, o které se OSPOD již v minulosti zajímal, a které se dokonce nacházely v předpěstounské péči manželů N. právě z důvodu nedostatečné péče matky. Dle žalobce proto nebyl důvod toto oznámení předat OSPOD, neboť se tyto děti již v evidenci OSPOD nacházely.

    Dle soudu ZSPOD ukládá povinným osobám oznámit OSPOD všechny informace, které by nasvědčovaly tomu, že se jedná o děti spadající pod ustanovení § 6 ZSPOD, a to automaticky a bez dalšího. Účelem stanovené oznamovací povinnosti je shromáždit co nejvíce relevantních informací o ohrožených dětech, které si pak příslušné státní orgány vyhodnotí. Pokud tak osoba povinná k oznamovací povinnosti neučiní, dopouští se přestupku dle ZSPOD.

    Soud dále dovodil, že žalobce „[n]emůže svévolně suplovat činnost orgánů státní správy a osvojovat si jejich pravomoci, aniž by k tomu byl v souladu se zákonem pověřen. To ostatně odpovídá základnímu principu, na němž je zákon o sociálně-právní ochraně dětí postaven, dle něhož stát je odpovědný za ochranu dětí před tělesným nebo duševním násilím, za ochranu jejich zdravého vývoje z hlediska fyzického, psychického a mravního a ostatních aspektů integrity dítěte jako nositele práv daných Ústavou, Listinou základních práv a svobod a práv vyplývajících z mezinárodních závazků ČR (Úmluvy o právech dítěte)“

    Jediné, k čemuž je žalobce (oznamovatel) oprávněn, je posouzení charakteru oznámených skutečností. Pokud však v rámci svého posouzení dojde k závěru, že se jedná o potenciálně ohrožené děti ve smyslu ustanovení § 6 ZSPOD, musí bez dalšího tyto informace předat OSPOD. Dle NSS stěžovatel „[j]ako pověřená osoba nemůže dle odst. 3 vykonávat jinou činnost, než která je výslovně uvedena v odst. 2 tohoto ustanovení. Důvodová zpráva k němu říká, že s ohledem na závažnost některých částí sociálně-právní ochrany, a v zájmu ochrany dítěte, zůstanou některé činnosti vyhrazeny státu…Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že stěžovateli náleží pouze hodnotit charakter oznámených skutečností, a vzbuzují-li takové skutečnosti podezření, že by se mohlo jednat o děti uvedené v § 6 ZSPOD, je bez dalšího povinen oznámit tyto skutečnosti příslušnému OSPOD.“[13]

    Dále má oznamovatel, který oznámí skutečnosti o podezření, že se v jeho okolí nachází potenciálně ohrožené dítě, právo být do 30 dnů od oznámení vyrozuměn o tom, zda bylo dítě vyhodnoceno jako ohrožené v souladu s ustanovením § 6 ZSPOD a zařazeno do evidence OSPOD.[14]

    Na závěr je nutno doplnit, že osoba, která poruší svou oznamovací povinnost, se dle ustanovení § 59c ZSPOD dopustí přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše 50.000 Kč.[15] Ačkoliv jsou ve výčtu povinných osob uvedeny i státní orgány, v rámci ustanovení § 59c ZSPOD uvedeny nejsou, čímž je vyřešena otázka odpovědnosti státu za přestupky na poli ZSPOD. [16]

    Na závěr této podkapitoly je nutno dodat také to, že neoznámením ohrožujících skutečností OSPOD dle ZSPOD se povinný subjekt nemusí dopustit pouze přestupku nesplnění oznamovací povinnosti dle ZSPOD.

    Některé ohrožující skutečnosti totiž mohou dosahovat takové intenzity, že budou mít přesah do trestněprávní roviny a povinný subjekt by se tak nesplněním oznamovací povinnosti mohl dopustit trestného činu.

    Oznamovací povinnost dle ustanovení § 368 zákona 40/2009 Sb. trestní zákoník (dále jen jako „TZ“) v kontrastu k oznamovací povinnosti dle ZSPOD

    TZ ve svém ustanovení § 368 uvádí taxativní výčet trestných činů, u který je povinnost nahlásit jeho spáchání orgánům činným v trestním řízení – policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci. Pokud tak povinný neučiní, dopouští se trestného činu neoznámení trestného činu dle ustanovení § 368 TZ.

    Zatímco v případě ZSPOD mají povinné instituce tuto povinnost ohledně všech skutečností, které „trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí“[17][18], v případě TZ je oznamovací povinnost omezena pouze na některé trestné činy proti rodině a dětem. Konkrétně tato povinnost vzniká pouze u trestného činu zneužití dítěte k výrobě pornografie (ust. § 193) a trestného činu týrání svěřené osoby (ust. § 198).

    TZ tuto povinnost stanovuje jak fyzickým tak právnickým osobám. [19] Oznamovací povinnost tedy vzniká každé fyzické a právnické osobě, až na výjimky osob, které mají povinnost mlčenlivosti podle jiného zákona. Jedná se o advokáty a další osoby vykonávající advokátní či právnickou praxi, duchovní registrované církve a náboženské společnosti v rámci zpovědního tajemství a v některých případech také osoby poskytující pomoc obětem trestných činů. [20]

    Další odlišností je bezesporu to, že se musí jednat o úmyslné jednání. Nesplněním oznamovací povinnosti dle ZSPOD se povinná osoba dopouští přestupku, přičemž ustanovení § 15 zákona 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich stanovuje, že „k odpovědnosti fyzické osoby[21] za přestupek se vyžaduje zavinění. Postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.“[22] K spáchání přestupku dle ZSPOD tedy postačí nedbalost, zatímco ke spáchání trestného činu neoznámení trestného činu zákon vyžaduje úmyslné jednání.

    Aby se fyzická/právnická osoba dopustila trestného činu neoznámení trestného činu, musí být naprosto pasivní. Pokud uvede pouze částečné informace, přičemž orgán činný v trestním řízení si je od oznamovatele schopen zbytek údajů zjistit (s jeho spoluprací), nenaplní tím oznamovatel skutkovou podstatu neoznámení trestného činu. Pokud však uvede natolik nedostatečné informace, že z nich orgán činný v trestním řízení není schopen indikovat spáchání trestného činu, a že si je nadále nucen opatřit informace od oznamovatele, dojde k naplnění skutkové podstaty neoznámení trestného činu, pokud oznamovatel zůstane nadále naprosto nečinný. Stejně jako v případě oznamovací povinnosti dle ZSPOD, i zde musí povinná osoba jednat bez zbytečného odkladu.[23]

    Dalším rozdílem oproti ZSPOD je podmínka hodnověrnosti informace o spáchání trestného činu. V kontextu ZSPOD se oznamovací povinnost týká jakékoliv skutečnosti, která by mohla mít (byť jen ze subjektivního hlediska) za následek nepříznivý vývoj dětí, přičemž povaha takto oznamované skutečnosti není zákonem nijak definována.

    TZ naproti tomu vyžaduje, aby se jednalo o informaci získanou hodnověrným způsobem. Posouzení onoho hodnověrného způsobu, bude dle doc. Ščerby záviset na mnoha různých kritériích, jako například přesnost informačního kanálu, spolehlivost zdroje informací, komplexnost informací, předchozí znalost pachatele nebo přesvědčivost informace.[24]

    Vrchní soud v Praze ve svém rozhodnutí poté stanovil, že „hodnověrná vědomost pachatele trestného činu neoznámení trestného činu musí zahrnovat všechny okolnosti činu jiného, které jsou rozhodné pro to, aby tento čin byl trestným činem, jehož se týká oznamovací povinnost. To se vztahuje i na vědomost o případných okolnostech vylučujících protiprávnost takového činu uvedeného v citovaném ustanovení.“[25]

    Je tedy zřejmé, že na poli ochrany dětí je oznamovací povinnost dle ZSPOD pojata daleko šířeji.

    Závěr

    V rámci ZSPDOD je oznamovací povinnost uložena povinným osobám uvedeným v ustanovení § 10 odst. 4. Jedná se o demonstrativní výčet a ač se jedná vesměs o státní orgány a právnické osoby, v rámci pověřených osob se může jednat i o fyzické osoby a podnikající fyzické osoby.

    Tyto povinné subjekty pak mají povinnost hlásit OSPOD veškeré skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že se v jejich bezprostředním okolí nachází ohrožené dítě. Ony ohrožující skutečnosti jsou pak definovány v ustanovení § 6 ZSPOD.

    Nesplněním oznamovací povinnosti se povinný subjekt dopustí přestupku nesplnění oznamovací povinnosti dle ustanovení § 59c ZSPOD. Toho se mohou dopustit jak právnické osoby, tak fyzické osoby nebo fyzické osoby podnikající. U právnických osob typu školy nebo jiného školského zařízení, kde oznamovací povinnost nesplní například učitel nebo jiný zaměstnanec, který je k tomu povinen, bude nutno posoudit, kdo ponese odpovědnost za spáchání tohoto přestupku. Aby se právnická osoba, která je v tomto případě primárně odpovědná za spáchání tohoto přestupku, této odpovědnosti zbavila, musí prokázat, že vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby spáchání přestupku zabránila. Tomu právnické osoby tohoto typu učiní zadost dostatečným proškolením svých zaměstnanců o existenci této povinnosti a dostatečnou kontrolou jejího dodržování.

    V praxi však mohou nastat velice komplikované situace s přesahem do trestněprávní roviny. V mnoha případech se totiž může stát, že ona ohrožující skutečnost dle ustanovení § 6 ZSPOD bude dosahovat takové intenzity, že se bude jednat o trestný čin. Pokud by se povinný subjekt, například učitel na základní škole, toto rozhodl ignorovat, mohl by se dopustit trestného činu neoznámení trestného činu dle ustanovení § 368 TZ. Trestně odpovědná by mohla být také předmětná základní škola, neboť i právnické osoby se mohou dopustit trestného činu neoznámení trestného činu dle ustanovení § 368 TZ.


    Mgr. Anna Toporcerová
    ,
    advokátní koncipientka



    OYERS advokátní kancelář, v.o.s.


    Okružní 433/1
    638 00 Brno

    Grmelova 2107/13b
    709 00 Ostrava

    Tel.:      +420 549 213 630
    e-mail: info@oyers.law


    Seznam zdrojů:

    Monografie:

    1. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, Milana HRUŠÁKOVÁ, Lenka WESTPHALOVÁ a kol., 2022. Rodinné právo. 3. Praha: C. H. Beck, 412 s. ISBN 978-80-7400-877-1.

     

    Komentáře:

    1. MACELA, Miloslav, Adam KŘÍSTEK, Daniel HOVORKA, Klára TRUBAČOVÁ a Zuzana ZÁRASOVÁ, 2019. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.): Komentář. 2. Praha: Wolters Kluwer, 896 s. ISBN 978-80-7598-481-4.
    2. ROGALEWICZOVÁ, Romana, Kateřina CILEČKOVÁ, Zdeněk KAPITÁN, Martin DOLEŽAL a , 2018. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: Komentář. Praha: C. H. Beck, 784 s. ISBN 978-80-7400-713-2.
    3. ŠÁMAL, Pavel a kol., 2012. Trestní zákoník: Komentář. 2012. Praha: C. H. Beck, 3632 s. ISBN 978-80-7400-428-5.
    4. ŠČERBA, Filip a kol., 2020. Trestní zákoník: Komentář. 1. Praha: C. H. Beck, 3376 s. ISBN 978-80-7400-807-8.

     

    Judikatura:

    1. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne dne 4. 11. 2015, č. j. 6 Ads 265/2014-30.
    2. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 11. 1993, sp. zn. 1 To 55/93.

     

    Právní předpisy:

    1. Zákon 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
    2. Zákon 561/2004 Sb., školský zákon
    3. Zákon 40/2009 Sb. trestní zákoník.
    4. Zákon 200/1990 Sb. o přestupcích a přestupkové řízení
     

    [1] KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, Milana HRUŠÁKOVÁ, Lenka WESTPHALOVÁ a kol., 2022. Rodinné právo. 3. Praha: C. H. Beck, 412 s. ISBN 978-80-7400-877-1., s. 291.

    [2] ROGALEWICZOVÁ, Romana, Kateřina CILEČKOVÁ, Zdeněk KAPITÁN, Martin DOLEŽAL a , 2018. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: Komentář. Praha: C. H. Beck, 784 s. ISBN 978-80-7400-713-2., s. 82, marg. č. 26.

    [3] MACELA, Miloslav, Adam KŘÍSTEK, Daniel HOVORKA, Klára TRUBAČOVÁ a Zuzana ZÁRASOVÁ, 2019. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.): Komentář. 2. Praha: Wolters Kluwer, 896 s. ISBN 978-80-7598-481-4.

    [4] Ustanovení § 59c zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

    [5] ROGALEWICZOVÁ, Romana, Kateřina CILEČKOVÁ, Zdeněk KAPITÁN, Martin DOLEŽAL a , 2018. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: Komentář. Praha: C. H. Beck, 784 s. ISBN 978-80-7400-713-2., s. 659, marg. č. 3.

    [6] Příkladem může být učitelka na Základní škole, která i přes veškerá školení a kontrolu ze strany školy svou oznamovací povinnost nesplnila. V tomto případě nebude odpovědná škola, ale daná učitelka.

    [7] Ustanovení § 31 odst. 5 zákona 561/2004 Sb., školský zákon.

    [8] MACELA, Miloslav, Adam KŘÍSTEK, Daniel HOVORKA, Klára TRUBAČOVÁ a Zuzana ZÁRASOVÁ, 2019. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.): Komentář. 2. Praha: Wolters Kluwer, 896 s. ISBN 978-80-7598-481-4.

    [9] Jedná se o veškeré instituce a zařízení, která v rámci své působnosti přichází do kontaktu s dítětem či poskytují své služby dětem. Jsou to zařízení, která jsou díky svému kontaktu s dětmi schopna vypozorovat ony ohrožující skutečnosti v životě dítěte.

    [10] Ustanovení § 10 odst. 4 zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

    [11] Ustanovení § 61 odst. 1 zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

    [12] MACELA, Miloslav, Adam KŘÍSTEK, Daniel HOVORKA, Klára TRUBAČOVÁ a Zuzana ZÁRASOVÁ, 2019. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.): Komentář. 2. Praha: Wolters Kluwer, 896 s. ISBN 978-80-7598-481-4.

    [13] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne dne 4. 11. 2015, č. j. 6 Ads 265/2014-30.

    [14] MACELA, Miloslav, Adam KŘÍSTEK, Daniel HOVORKA, Klára TRUBAČOVÁ a Zuzana ZÁRASOVÁ, 2019. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí (359/1999 Sb.): Komentář. 2. Praha: Wolters Kluwer, 896 s. ISBN 978-80-7598-481-4.

    [15] Ustanovení § 59c zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

    [16] ROGALEWICZOVÁ, Romana, Kateřina CILEČKOVÁ, Zdeněk KAPITÁN, Martin DOLEŽAL a , 2018. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí: Komentář. Praha: C. H. Beck, 784 s. ISBN 978-80-7400-713-2., s. 659, marg. č. 2–3.

    [17] Ustanovení § 6 zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.

    [18] Příklad: „Evě je 16 let a studuje na místním gymnáziu. Během posledních pár týdnů si její učitelka tělocviku všimla, že má Eva na těle několik modřin a pohmožděnin, které se Eva pokouší zakrýt. Eva měla se svou učitelkou dobrý vztah, proto si ji pedagožka po jedné z hodin pozvala do kabinetu, kde se Evy zeptala, jak se cítí a zda je vše v pořádku. Po několika větách se jí Eva s důvěrou přiznala, že modřiny má od svého otce, který ji fyzicky trestá pokaždé když dostane ve škole horší známku než 1, nebo když se jí nepovedou víkendové gymnastické závody apod. Eva se nechtěla svěřit své matce, protože se bála, že by jí nevěřila, nebo by jí také potrestala. Učitelka se rozhodla kontaktovat místní OSPOD, jehož pracovnice Evu vyslechly a začaly s rodinou intenzivně pracovat. Situace v rodině však pro Evu byla ohrožující. Eva se proto nakonec přestěhovala k babičce s dědou, kde byla v bezpečí. S celou rodinou kontinuálně pracoval OSPOD a situace se postupně začala lepšit. Eva sice zůstala bydlet u babičky s dědou, ale postupně prohlubovala kontakt se svými rodiči, kteří s pomocí OSPOD a dalších služeb přestali mít na Evu extrémní nároky a trestat ji za neúspěchy.“ (KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, Milana HRUŠÁKOVÁ, Lenka WESTPHALOVÁ a kol., 2022. Rodinné právo. 3. Praha: C. H. Beck, 412 s. ISBN 978-80-7400-877-1., s. 292)

    [19] ŠÁMAL, Pavel a kol., 2012. Trestní zákoník: Komentář. 2023. Praha: C. H. Beck, 3632 s. ISBN 978-80-7400-428-5., s. 3365.

    [20] Ustanovení § 368 zákona 40/2009 Sb. trestní zákoník.

    [21] Pro právnické osoby se jedná o ustanovení § 20 zákona 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

    [22] Ustanovení § 3 zákona 200/1990 Sb. o přestupcích a přestupkové řízení

    [23] ŠČERBA, Filip a kol., 2020. Trestní zákoník: Komentář. 1. Praha: C. H. Beck, 3376 s. ISBN 978-80-7400-807-8., marg. č. 7-8.

    [24] Tamtéž, marg. č. 5.

    [25] Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 11. 1993, sp. zn. 1 To 55/93.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Anna Toporcerová (OYERS)
    17. 4. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Ztížení společenského uplatnění
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.