Podléhá po provedené novele smlouva banky a městské akciové společnosti povinnosti uveřejnění v registru smluv?

Výkladové problémy může působit otázka, zda se smlouva týká používání veřejných prostředků, a to kvůli definici pojmu veřejné prostředky v zákoně č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k této definici lze totiž nabýt dojmu, že tzv. městské společnosti budou z povinnosti uveřejnění smlouvy vyňaty. Zákon o finanční kontrole totiž za veřejné prostředky ve svém § 2 písm. g) považuje veřejné finance, věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty patřící státu nebo jiné právnické osobě uvedené v písmenu a). V § 2 písm. a) tohoto zákona jsou pak uvedeny orgány veřejné správy organizační složky státu, které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu, státní příspěvkové organizace, státní fondy, územní samosprávné celky, městské části hlavního města Prahy, příspěvkové organizace územních samosprávných celků nebo městské části hlavního města Prahy a jiné právnické osoby zřízené k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem nebo právnické osoby zřízené na základě zvláštního právního předpisu, které hospodaří s veřejnými prostředky.

Mohlo by se na první pohled zdát, že novela zákona o registru smluv vyňala z povinnosti uveřejňovat smlouvy uzavřené mezi bankou a právnickou osobou, v níž má stát nebo územní samosprávný celek sám nebo s jinými územními samosprávnými celky většinovou majetkovou účast, a to i prostřednictvím jiné právnické osoby (§ 2 odst. 1 písm. n zákona o registru smluv), pokud tyto právnické osoby nebyly zřízeny na základě zvláštního právního předpisu.

Otázkou, zda městská společnost hospodaří s veřejnými prostředky, se zabýval Nejvyšší správní soud ještě před účinností zákona o registru smluv, a to ve vztahu k akciovým společnostem. Ačkoliv jeho rozhodnutí časově předcházelo novele zákona o registru smluv, jsou podle mého názoru závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 10 As 41/2015 – 43 ze dne 23. 4. 2015 aplikovatelné i na ustanovení § 3 písm. odst. 2 p) zákona o registru smluv. Na právní úpravě veřejných prostředků se totiž od rozsudku Nejvyššího správního soudu nic nezměnilo.

Z odůvodnění rozsudku lze zejména poukázat na tu část odůvodnění, kde soud dovodil, že ačkoliv akciové společnosti zcela vlastněné územním samosprávným absentují ve výčtu § 2 písm. a) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, jedná se i v případě těchto společností o veřejné prostředky. Veřejnými prostředky jsou finance, jakož i majetková práva a jiné majetkové hodnoty územního samosprávného celku. Územní samosprávný celek získal 100% kapitálovou účast ve společnosti, jakož i práva akcionáře jako společníka podílet se na jejím řízení, jejím zisku a na případném likvidačním zůstatku. Tato práva lze přitom zařadit mezi práva majetková, hospodaření akciové společnosti se těchto práv bezprostředně dotýká a je akcionářem přímo ovlivňováno (skrze jím ustanovené orgány). Nelze přitom jasně vytyčit hranici, kde působení územního samosprávného celku začíná a končí, neboť tato působení se vzájemně prolínají. V tomto případě je tudíž nutno prostředky, s nimiž akciová společnost hospodaří, považovat za prostředky nepřímo, ale reálně náležející územního samosprávného celku, a tedy za prostředky veřejné.

I po novele provedené zákonem č. 249/2017 Sb. tedy budou smlouvy mezi bankou a městskou akciovou společností povinně uveřejňovány v registru smluv.


Mgr. Milan Zeman

e-mail:   ixix@post.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz