epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 3. 2015
    ID: 97374upozornění pro uživatele

    Postoupení smlouvy před 1. lednem 2014? Proč ne.

    V závěru loňského roku Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které nabízí osvěžující pohled na otázku, jakým způsobem bylo před 1. lednem 2014 možné provést změnu stran již dříve uzavřené smlouvy. Výsledné řešení přitom není v rozhodujících ohledech nepodobné institutu postoupení smlouvy, jak je upraven v § 1895 a násl. nového občanského zákoníku.

     
     GLATZOVA & Co.
     
    Cílem tohoto článku je upozornit na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2014, sp. zn. 33 Cdo 969/2013 (dále také jen „komentované rozhodnutí“). Na úvod proto připomeňme, čím se v komentovaném rozhodnutí Nejvyšší soud zabýval.

    Skutkový stav je možno shrnout následovně. V devadesátých letech, tj. za účinnosti zákona 40/1964 Sb., občanského zákoníku („starý občanský zákoník“) byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí, jejímž předmětem byl převod bytu ze strany A jako budoucího převodce na stranu B jako budoucího nabyvatele. O několik let později byla uzavřena dohoda mezi stranou B a stranou C, kterou strana B převedla na stranu C veškerá svá práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené se stranou A. Nutno podotknout, že součástí této dohody byl rovněž souhlas strany A s postoupením práv a povinností podle této dohody na stranu C.    

    Na podkladě těchto skutečností soudy řešily otázku, zda v důsledku takové dohody skutečně došlo ke změně stran původní smlouvy o smlouvě budoucí.     

    Z čeho vycházely soudy nižších stupňů? 

    Prvostupňový soud, stejně jako následně soud odvolací, dospěl k závěru, že ke změně stran původní smlouvy o smlouvě budoucí nedošlo. Tento závěr přitom oba soudy odůvodnily odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2001, sp. zn. 33 Cdo 2390/2000, podle kterého předmětem postoupení podle § 524 a násl. starého občanského zákoníku „může být pohledávka jakéhokoliv druhu, tedy i nepeněžitá, ale postoupení pohledávky ze smlouvy o smlouvě budoucí není možné, neboť smlouva o smlouvě budoucí je dvoustranný závazkový vztah sestávající z práv i povinností každého účastníka. Předmětem cese může být jen právo, nikoliv povinnost.“

    Pravdou je, že tento závěr Nejvyšší soud vyslovil opakovaně, znovu např. v rozhodnutí ze dne 24. června 2004, sp. zn. 33 Odo 268/2004, v jehož odůvodnění dokonce ohledně možnosti změny strany smlouvy o smlouvě budoucí v důsledku postoupení dle § 524 starého občanského zákoníku Nejvyšší soud kategoricky jako správný potvrdil názor, že „vstup do smluvních vztahů založených smlouvou o smlouvě budoucí nepřichází pojmově v úvahu.“  

    Pro úplnost lze dodat, že v daném případě se žádný ze soudů nezabýval významem skutečnosti, že s postoupením práv a povinností ze smlouvy o smlouvě budoucí udělila souhlas také „postoupená“ strana A. Nejvyšší soud přitom již dříve v rozhodnutí ze dne 28. ledna 2009, sp. zn. 23 Cdo 2243/2007 vysvětlil, že pro vyhodnocení účinků smlouvy o převodu práv a povinností, na jejímž základě má dojít ke změně stran dříve uzavřené smlouvy (a to i v poměrech smlouvy o smlouvě budoucí), je klíčové posoudit, „zda tato smlouva v sobě obsahuje ujednání o postoupení pohledávky a převzetí dluhu či nikoli, zda tato ujednání splňují všechny náležitosti na ně kladené ust. § 524 a násl. a § 531 a násl. [starého občanského zákoníku].“

    Odpověď Nejvyššího soudu 

    V komentovaném rozhodnutí Nejvyšší soud úvodem potvrdil výše zmíněné judikatorní závěry a znovu zopakoval, že „vstup do smluvních vztahů založených smlouvou o smlouvě budoucí smlouvou o postoupení pohledávky podle § 524 [starého občanského zákoníku] nepřichází pojmově v úvahu.“

    Nejvyšší soud však následně připomněl význam principu smluvní autonomie, ze kterého vyplývá zásadní volnost stran v rozhodnutí o tom, kdo (a zda) se stane jejich smluvním partnerem, jaký bude obsah smlouvy a v neposlední řadě „též jaký typ smlouvy pro konkrétní případ občanskoprávního styku zvolí.“ Přitom neopomněl zdůraznit, že závazky vznikají nejen ze smluv, které zákon výslovně upravuje, ale též ze smluv nepojmenovaných.

    V návaznosti na to Nejvyšší soud zdůraznil, že účelem posuzované dohody nebylo jen postoupit pohledávku na uzavření realizační smlouvy podle dřívější smlouvy o smlouvě budoucí, nýbrž přímo změna subjektu původní smlouvy. S ohledem na tento poznatek Nejvyšší soud usoudil, že judikatorní závěry nepřipouštějící vstup do smlouvy o smlouvě budoucí formou cese dle § 524 starého občanského zákoníku se na posuzovanou dohodu neuplatní, neboť ta sleduje odlišný účel, totiž „převod celého obsahu smlouvy (tj. veškerých práv a povinností na nově vstupující smluvní stranu).“   

    Své hodnocení proto Nejvyšší soud uzavřel konstatováním, že [starý občanský zákoník] sice „neupravoval výslovně (jako typovou smlouvu) možnost „převést“ veškerá práva a povinnosti ze smlouvy se souhlasem původní smluvní strany, která v závazkovém právním vztahu nadále zůstává, na třetí osobu, což neznamená, že by taková smlouva nebyla platná, neodporuje-li obsahu nebo účelu tohoto zákona (§ 51 obč. zák.).“

    Závěr

    Nahlížet na dohodu o převodu práv a povinností ze smlouvy jako na nepojmenovanou smlouvu je podle mého názoru přece jen elegantnější než takovou smlouvu posuzovat jako kombinaci postoupení pohledávky a převzetí dluhu. Odpadají tím např. otázky, zda má celý obsah smlouvy povahu „pohledávek“ a „dluhů“, které jediné jsou způsobilé postoupení, resp. převzetí. Dovolím si také tvrdit, že takový náhled bude většinou rovněž bližší nazírání samotných stran, které v podobné dohodě nevidí právě nic jiného, než nástroj pro změnu stran původní smlouvy.          

    Jakkoli se vztahuje k právním poměrům podle starého občanského zákoníku a jeho přenositelnost do současnosti je tedy již omezená, komentované rozhodnutí vnímám jako přínosné. Vzhledem k tomu, že komentované rozhodnutí vychází z poměrů smlouvy o smlouvě budoucí (u níž se nemožnost změny smluvních stran cestou postoupení jevila zřejmě nejrigidněji), není důvod pochybovat o tom, že jeho závěry lze zobecnit v zásadě pro celou oblast smluvního práva v období před 1. lednem 2014.  


    Mgr. Jan Veselý

    Mgr. Jan Veselý,
    advokát


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 224 401 440
    Fax: +420 224 248 701
    e-mail: office@glatzova.com


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jan Veselý ( Glatzová & Co. )
    26. 3. 2015

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Dobrá víra třetích osob
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.