epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 3. 2001
    ID: 3564upozornění pro uživatele

    Povinnosti stran dle čl. 42 CISG při mezinárodní koupi zboží

    Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží 160/1991 Sb. (dále jen CISG), se mimo jiné zabývá i povinností stran respektovat práva třetích stran vyplývající z průmyslového a duševního vlastnictví. Vzhledem k teritoriálnímu charakteru těchto práv však může a dochází ke střetu s charakterem CISG jako takové, neboť tato se snaží o unifikovanou mezinárodní úpravu.


    Úmluva OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží 160/1991 Sb. (dále jen CISG), se mimo jiné zabývá i povinností stran respektovat práva třetích stran vyplývající z průmyslového a duševního vlastnictví. Vzhledem k teritoriálnímu charakteru těchto práv však může a dochází ke střetu s charakterem CISG jako takové, neboť tato se snaží o unifikovanou mezinárodní úpravu.

    CISG upravuje v čl 42 ochranu práv založených na průmyslovém nebo jiném duševním vlastnictví speciálně k obecné úpravě práv třetích osob k nepřímému předmětu smlouvy – zboží, která je upravena v čl. 41. Důvodem pro toto rozdělení je mimo jiné fakt, že práva třetích osob obecně jsou práva absolutní v univerzálním pojetí, tj. nejsou omezeny teritoriálně, kdežto práva plynoucí z průmyslového nebo duševního vlastnictví jsou sice práva absolutní avšak omezené teritoriálně.

    Dle čl. 42 CISG je prodávající povinen „dodat zboží, které není omezeno žádným právem nebo nárokem třetí osoby založeném na průmyslovém nebo jiném duševním vlastnictví, o němž v době uzavření smlouvy věděl nebo nemohl nevědět.“ Při takto zvolené definici je nutno blížeji analyzovat minimálně následující pojmy:

    a) právo založené na průmyslovém či jiném duševním vlastnictví,
    b) nárok,
    c) věděl nebo nemohl nevědět.

    K pojmu právo založené na průmyslovém či jiném duševním vlastnictví. Toto označení nekoresponduje se zažitou dikcí, kterou používá česká legislativa, judikatura a doktrína, ale komentáře se shodují, že se toto sousloví má vykládat co nejšířeji, a že jako minimální standart má být použita zakládací smlouva WIPO, podle kterého by do této kategorie tedy spadaly: ochranné známky, patenty, průmyslové vzory, označení původu a copyright. Ovšem vzhledem k faktu, že se toto ustanovení má vykládat co nejšířeji, vede se spor zda-li do této kategorie spadá i práva, která jsou chráněna nekalosoutěžními normami. Převážně německé komentáře se shodují v tom, že do této kategorie práva, jenž lze chránit nekalosoutěžními normami, spadají. Neexistuje judikatura zabývající se touto otázkou, přesto se lze k tomuto názoru přiklonit, zejména vzhledem ke kánonu extenzivního výkladu.

    Při uchopení tohoto sousloví musíme vycházet z jedné ze základních charakteristik těchto práv a to je jejich teritorialita. Práva duševního vlastnictví a průmyslová práva, jsou chráněna jen a pouze na území státu, kde jsou tato práva registrována. Situace je sice usnadněna u ochranných známek, které lze dle Madridské smlouvy chránit mezinárodně, avšak vzhledem k tomu, že se jedná pouze o jednu výseč těchto práv a vzhledem k časové, administrativní a finanční náročnosti takovéto ochrany, musíme vycházet z teritoriality těchto práv jako ze základního předpokladu při jejich ochraně. Je to právě země, kde bude zboží prodáno či země kupujícího, která je určující pro existenci těchto práv.

    Výše uvedené se vztahuje na právo založené na duševním či průmyslovém vlastnictví, ale jak máme chápat slovo nárok v odst. 1 čl. 42 CISG ? Zde opět hraje skutečnost teritoriality svou roli. Každá právní kultura a každá země chápe pojem nárok odlišně. Chápání se liší i v tom, jestliže chápeme tento pojem jako pojem hmotně-právní či procesně-právní. V anglo-americké právní kultuře se tento pojem vysvětluje velmi volně. Při výkladu čl. 2-312(3) Uniform Commercial Code americké soudy docházejí k tomu, že nárok lze chápat jako prohlášení strany, „which cast a substantial shadow of the right“, tedy jakýsi náznak možné existence práva a přiznávají porušení smlouvy již při existenci takovéhoto náznaku. Německé soudy naopak vyžadují, aby nárok byl potvrzen pravomocným rozhodnutím soudu. Lze očekávat, že naše soudy vzhledem k velmi podobnému chápání pojmu nárok se přikloní k německému pojetí.

    Nyní k sousloví „věděl nebo nemohl nevědět.“ Toto sousloví obsahuje jak prvek subjektivní – věděl, tak prvek objektivní – nemohl nevědět. Judikatura i komentáře se shodují na tom, že minimální povinností prodávajícího je rešerše v oficiálních registrech práv duševního a průmyslového vlastnictví. Tato povinnost vzniká a musí být splněna před uzavřením smlouvy. Lze tedy shrnout, že minimálním standard, který musí být splněn, je ten, který je zjistitelný z oficiálních registrů. V soukromých registrech, např. u uměleckých děl, není nutno provádět rešerše.

    Porušení výše uvedených povinností prodávajícího nerezultuje v povinnosti náhrady škody jestliže:
    a) v době uzavření smlouvy kupující věděl nebo nemohl nevědět o takovém právu nebo nároku, (čl. 42 odst. 2 písm a CISG) nebo
    b) právo na nárok vyplývá z toho, že prodávající postupoval podle technických výkresů, návrhů, vzorců nebo jiných podkladů, které mu opatřil kupující (čl. 42 odst. 2 písm. b CISG) nebo
    c) jestliže kupující nepodá prodávajícímu zprávu, určující povahu práva nebo nároku třetí osoby v přiměřené době poté, kdy se dozvěděl nebo se měl dozvědět o tomto právu nebo nároku (čl. 43 odst. 1 CISG).

    K písm a) a c). Přestože je použita stejná dikce jako u povinnosti prodávajícího, nemá kupující stejné povinnosti ohledně rešerší v oficiálních registrech jako prodávající. Tento závěr vyplývá jak z teleologie ustanovení, tak je lze opřít o jednotnou judikaturu i doktrínu.

    Tato ustanovení se však musí chápat jako výjimka z pravidla a nikoli jako pravidlo samé, přičemž unesení důkazního břemena bude v těchto případech velmi obtížné.





    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Bořivoj Novotný
    26. 3. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.