Povolení kamerového systému s identifikací osob na letišti
Využívání umělé inteligence v oblasti veřejné bezpečnosti představuje významný zásah do základních lidských práv a svobod. Na druhé straně může značně posílit předcházení závažné trestné činnosti. Vrchní soud v Praze se touto problematikou v nedávné době zaobíral. Po důkladném uvážení vydal usnesení, kterým na mezinárodním letišti v České republice povolil provoz systému, jenž umožňuje detekci obličejů a následnou dálkovou biometrickou identifikaci osob za využití umělé inteligence.
V prosinci 2025 podal správce bezpečnostního systému u Vrchního soudu v Praze (dále jen „soud“) žádost o povolení používání izolovaného systému, který, za pomoci umělé inteligence a kamer, umožní biometricky identifikovat fyzické osoby. Systém umožňuje biometrické rozpoznávání osob, které se vyskytují v monitorovaném prostoru letiště, a jejich porovnání s osobami v databázi Policie ČR, a to výhradně na základě biometrických parametrů obličeje. Porovnávání přitom probíhá v reálném čase, což umožňuje identifikovat osoby podezřelé ze spáchání trestných činů i v případech, kdy cestují s pozměněnými doklady.
Právní rámec využití umělé inteligence
S ohledem na specifickou povahu navrhovaného systému, který využívá umělou inteligenci k biometrické identifikaci, je nezbytné posoudit jeho přípustnost z hlediska současné právní úpravy. Problematiku umělé inteligence a konkrétní požadavky na její systémy upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024 (dále jen „AI Akt“).
Systémy umělé inteligence pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku v reálném čase jsou AI Aktem považovány za vysoce rizikové, a to zejména kvůli jejich potenciálnímu dopadu na základní lidská práva a svobody.
Podmínky pro povolení
Členské státy mohou vysoce rizikové systémy ve veřejně přístupných prostorech, za splnění přísných podmínek upravených v AI Aktu, povolit.
Splněny musí být tyto podmínky:
- Podmínka nezbytné nutnosti pro jeden z níže uvedených cílů, a to jen v nezbytně nutné míře spočívající v:
- cíleném vyhledávání určitých obětí únosů, obchodování s lidmi nebo sexuálním vykořisťování lidí, jakož i vyhledávání pohřešovaných osob,
- prevenci konkrétního, závažného a bezprostředního ohrožení života nebo fyzické bezpečnosti fyzických osob nebo skutečného a bezprostředního či skutečného a předvídatelného teroristického útoku,
- lokalizaci nebo identifikaci osoby podezřelé ze spáchání trestného činu, za účelem trestního vyšetřování, stíhání nebo výkonu trestu za vybrané trestné činy, za něž lze v dotčeném členském státě uložit trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené s odnětím osobní svobody v maximální délce nejméně čtyři roky.
- Podmínka zavedení systému pouze k potvrzení totožnosti konkrétně cílené fyzické osoby a zohlednění povahy situace, která vede k jejich potenciálnímu použití, a důsledků používání systému pro práva a svobody všech dotčených osob.
- Podmínka předchozího povolení ze strany justičního orgánu nebo nezávislého správního orgánu.
Povolení udělené soudem
Na základě žádosti bylo vydáno usnesení, kterým bylo povoleno používání tohoto systému na mezinárodním letišti v České republice. V úvodu soud konstatoval, že kamerový dohled propojený se zpracováním biometrických údajů představuje zásah do práva na respektování soukromého života a do práva na ochranu osobních údajů. Zároveň shledal legitimní a zvlášť naléhavý veřejný zájem na posílení včasné identifikace rizikových osob v prostředí mezinárodního letiště.
Oblasti systému
Žadatel ve své žádosti rozdělil systém do dvou oblastí, přičemž pro každou požadoval odlišné povolení monitorování:
První oblastí je prostor, kde se cestující, v případě letů do schengenského prostoru, mohou pohybovat po kontrole palubní letenky a bezpečnostní kontrole, nebo, pokud se jedná o lety mimo schengenský prostor, po hraniční kontrole. Pro ni žádal o povolení několika kamer – stacionárních, jakož i kamer z bran, které zajišťují provedení automatické hraniční kontroly.
Druhou oblastí je část, kde se osoby mohou pohybovat bez nutnosti kontroly, zejména příletová a odletová hala. V této oblasti bylo žádáno o povolení kamer, které plní preventivní funkci, tedy informují o možném výskytu rizikových osob. Identifikace osob by však neprobíhala všude, pouze v některých vymezených prostorách způsobem, který by co nejméně zasahoval do soukromí osob.
Názor soudu
Soud zohlednil, že nejde o plošné rozpoznávání všech osob, ale o cílenou detekci. Dále uvádí, že rozšíření fyzických kontrol a plošných namátkových kontrol by představovalo mnohem intenzivnější zásah. Použití výše uvedeného systému tak považuje za nezbytné a přiměřené.
Zpracování biometrických údajů je dle něj účelové a kontrolované, rozsah je redukován na nezbytný prostor a čas. Přístup k výstupu ze systému má zároveň velmi omezený počet osob, přičemž únik dat není z důvodu uzavřeného systému příliš pravděpodobný.
Časové období, po které má být systém využíván, není veřejně známo z důvodu činnosti zpravodajských služeb a bezpečnosti. Po jeho uplynutí bude nutné zažádat o povolení nové, přičemž budou hodnoceny dopady a účinnost systému.
Závěr
AI Akt upravuje použití systémů umělé inteligence a stanovuje pravidla, která musí být splněna pro využívání těchto systémů. Čím je systém rizikovější, tím přísnější pravidla se na něj vztahují. Systém umělé inteligence pro biometrickou identifikaci fyzických osob na dálku v reálném čase je přitom AI Aktem považován za vysoce rizikový systém. Jedná se o druhou nejvyšší úroveň rizika; přísnější pravidla se vztahují již pouze na systémy zcela zakázané.
I přes zařazení do relativně vysoké úrovně rizika soud shledal splnění veškerých podmínek ze strany žadatele pro provozování systému pro biometrickou identifikaci osob na letišti, a proto správci systému tuto činnost povolil. Na mezinárodním letišti v České republice tedy bude využíván systém, který má zajistit prevenci před vysoce rizikovými osobami.
Přesný počet kamer, jejich umístění a další související informace nejsou z bezpečnostních důvodů veřejné. S veškerými podklady se ovšem seznámil soud a rozhodl, že povolení na určitou dobu udělí. Právě omezená doba povolení je dle soudu klíčovou pojistkou proti trvalému a rutinnímu využití biometrických prostředků.

JUDr. Ing. Jan Vych,
advokát a partner
.png)
Nikol Zlámalová,
právní praktikantka
Lazarská 11/6
120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 517 466
Fax: +420 222 517 478
e-mail: office@ak-vych.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz











