epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 8. 2003
    ID: 21970upozornění pro uživatele

    Právní úprava vyvlastnění mezi lety 1948 – 1989 a její odraz v restitučních předpisech

    Na přelomu 40. a 50. let 20. století došlo na našem území v souvislosti s politickým převratem k úplné destrukci do té doby existujícího právního řádu. Změnám se nemohla vyhnout ani úprava vyvlastnění. Změny v koncepci vyvlastnění přitom těsně následovaly marxistické pojetí vlastnického práva 1). Marxistickou koncepci vlastnického práva se snažila záhy nová vládnoucí třída realizovat v praxi prostřednictvím státních zásahů do majetkové sféry širokých vrstev občanů. Jakým způsobem ?

    Na přelomu 40. a 50. let 20. století došlo na našem území v souvislosti s politickým převratem k úplné destrukci do té doby existujícího právního řádu. Změnám se nemohla vyhnout ani úprava vyvlastnění. Změny v koncepci vyvlastnění přitom těsně následovaly marxistické pojetí vlastnického práva 1). Marxistickou koncepci vlastnického práva se snažila záhy nová vládnoucí třída realizovat v praxi prostřednictvím státních zásahů do majetkové sféry širokých vrstev občanů. Jakým způsobem ?
    Pozemky a stavby sloužící potřebám průmyslu a poskytování služeb, včetně veškerého majetku k nim přináležejícího, byly postupně znárodněny a přešly do vlastnictví státu. Stát s tímto majetkem přímo nehospodařil – přenechal tuto činnost socialistickým organizacím.
    Většina pozemků a staveb sloužící zemědělské a lesní výrobě ve vlastnictví fyzických osob, které nebyly znárodněny, byla dána do užívání socialistickým organizacím. Obsah jejich užívacího práva se téměř rovnal právu vlastnickému. Organizace pouze nemohly disponovat s vlastnictvím těchto pozemků. V důsledku deformace vlastnického práva užívacími instituty zůstala skutečným vlastníkům pouhá bezcenná nuda proprietas (holé vlastnictví).
    Kromě toho zůstala část nemovitého a dalšího majetku ve vlastnictví občanů, kteří jej mohli užívat pouze pro své osobní potřeby a pro potřeby své rodiny. Další, okrajovou formou, bylo přežívající vlastnictví drobných soukromně hospodařících rolníků.
    Celkovým trendem, projevujícím se v přístupu k soukromému vlastnictví pozemků a staveb, sloužících k výrobním účelům, se tedy stala (úspěšná) snaha převést tyto do vlastnictví státu. Stát pak tento majetek přenechal do užívání socialistickým organizacím, případně i občanům, těmto posledně jmenovaným výlučně pro uspokojení jejich osobních potřeb (rodinný domek, zahrada).
    Připomínám, že stát v těchto případech přenechával pouze právo užívání, v žádném případě nepřeváděl vlastnictví k dotčenému majetku !
    Právní institut vyvlastnění – tedy omezení či odnětí majetku ve prospěch konkrétně definovaného projektu veřejného zájmu (veřejně prospěšná stavba aj) se stal pouze jedním z dalších prostředků, jak převést vlastnické právo k nemovitostem na stát, výjimečně dalším socialistickým organizacím. Vyvlastněný majetek pak stát dle potřeby přenechal do užívání socialistickým organizacím, nebo občanům pro osobní potřebu. V 50. letech našel institut vyvlastnění své uplatnění v případech, které nespadaly pod znárodňovací předpisy – vyvlastnění drobné živnosti aj. Tehdy i později se vyvlastnění používalo, když nemovitosti ve vlastnictví občanů překážely v uskutečnění projektů socialistické výstavby.
    Několik slov k pozitivní právní úpravě. O vyvlastnění najdeme zmínku v Ústavě z 9. května (150/1948 Sb.), která doslovně přejímá ustanovení § 109 odst. 2 Ústavní listiny z roku 1920. O vyvlastnění hovoří i občanský zákoník č. 141/1950 (tzv. střední občanský zákoník), nahradivší obecný zákoník občanský z roku 1811.
    Střední občanský zákoník připouští vyvlastnění ve svém § 108 toliko v obecném zájmu a za náhradu.
    Podrobnější úpravu vyvlastnění obsahují stavební předpisy – zákon 280/1949 Sb., o územním plánování a o výstavbě obcí, doplněný prováděcím vládním nařízením 93/1950 Sb. Zákon vázal vyvlastnění na potřebu uskutečnění jednotného hospodářského plánu, podrobného či zastavovacího plánu, jakož i potřebu provedení asanace. Na nemovitosti sloužící k účelům obrany státu či potřebám vojenské správy se vztahoval zákaz vyvlastnění. Vyvlastnění bylo možné ve prospěch státu, svazků lidové správy, státních, národních a komunálních podniků, podniků určených k provozování zahraničního obchodu, mezinárodního zasilatelství či lidových družstev. Ve prospěch ostatních osob šlo vyvlastňovat, jednalo-li se o stavbu zařazenou do jednotného hospodářského plánu, nebo šlo-li o asanační úpravu.
    O vyvlastnění i o náhradě rozhodoval na návrh oprávněné osoby okresní národní výbor. Pokud některý z účastníků nebyl spokojen s výrokem o náhradě, mohl se obrátit na soud.
    Nezačal-li vyvlastňovatel nebo jeho právní nástupce užívat vyvlastněné nemovitosti k účelu vyvlastnění ve lhůtě uvedené ve vyvlastňovacím výměru, mohla podat dotčená osoba žádost o revokaci vyvlastňovacího rozhodnutí. Možnost podání žádosti byla vázána dodržením lhůty tří měsíců, jež se počítala od konce doby stanovené vyvlastňovacím nálezem pro uskutečnění kroků směřujících k realizaci vyvlastňovacího účelu.
    Předpisy o územním plánování a o výstavbě obcí nahradily zákony 84/1958 Sb., o územním plánování a zákon 87/1958 Sb., o stavebním řádu. Úpravu vyvlastnění obsahuje posledně jmenovaný.
    Úpravu vyvlastnění ve stavebním řádu blíže rozvádí prováděcí vyhláška č. 144/1959 Ú.l. Právě v ní nalezneme některé moderní prvky (oproti úpravě jež byla v platnosti v prvé polovině 50. let), směrující k lepší ochraně vlastníka. Tyto moderní prvky se vyprofilovaly v ucelenější podobě v pozdějších úpravách. Důkazem těchto tendencí mohou sloužit následující příklady :
    1) Pokud mělo být provedeno vyvlastnění nemovitostí nebo práv k nim pro uskutečnění stavby, byl stavebník povinen požádat o vyvlastnění dříve, než předloží žádost o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Před skončením vyvlastňovacího řízení se nesměly zahajovat přípravné práce.
    2) Další příklad: mělo-li být provedeno vyvlastnění nemovitostí nebo práv k nim pro účely užívání stavby, bylo nutno posoudit věc z hlediska obecného zájmu tak, aby nedocházelo ke zbytečnému vyvlastnění nemovitostí přechodem vlastnického práva tam, kde lze účelu vyvlastnění dosáhnout jinak (např. zřízením věcného břemene).
    3) Pokud nešlo o vyvlastnění pro uskutečnění projektů státního plánu rozvoje národního hospodářství, musel stavební úřad při rozhodování o vyvlastnění, zejména ve prospěch soukromých vlastníků, posoudit, zda převažuje zájem na uskutečnění stavby anebo provedení asanace nad jiným oprávněným zájmem dosavadního vlastníka nebo jiného oprávněného, a to tak, aby nebyla zbytečně omezována nabytá práva jednotlivců. Stavební úřad musel zkoumat, zda zájem stavebníka je v souladu s obecným zájmem.
    4) Žadatel o vyvlastnění musel předložit doklad o tom, že se pokusil o dohodu s vlastníkem. Tímto dokladem byla výzva k uzavření dohody obsahující požadavek žadatele, návrh náhrady, upozornění, že neodpoví-li vlastník do 15. dnů, má se za to, že dohodu odmítá. Na rozdíl od předchozí úpravy rozhodoval o vyvlastnění i o náhradě stavební úřad.
    Vyvlastňovací ustanovení nalezneme v celé řadě dalších právních předpisů, které vyslavují přípustnost vyvlastnění pro určitý společensky důležitý účel. V podrobnostech, zejména ve věcech řízení, odkazují na podpůrné použití stavebně právních předpisů.
    Samostatnou kapitolu pak tvořilo vyvlastnění pro potřeby obrany státu, upravené ve vládním nařízení 42/1961 Sb., o vyvlastnění k účelům obrany státu, vydané na základě zmocnění v zákoně 40/1961 Sb., o obraně ČSSR.
    Na počátku 60. let došlo v souvislosti s odhlášeným dosažením počátku nové etapy rozvoje socialismu, k rozsáhlé kodifikační vlně. Byla přijata nová ústava 100/1960 Sb. Ústava potvrzuje privilegované postavení tzv. socialistického vlastnictví. Ochranu nicméně poskytuje i tzv. osobnímu vlastnictví, když jej ve svém článku 9 prohlašuje za nedotknutelný.
    Na článek 9 Ústavy navazuje tehdy nově přijatý občanský zákoník, dle jehož § 131 odst. 2 je možné vyvlastnit věc, která je v osobním vlastnictví jen v důležitém zájmu společnosti a to na základě zákona a za náhradu. Vyvlastnění socialistického majetku možné nebylo.
    Na úpravu v občanském zákoníku později navázal dodnes (po mnoha novelizacích) platný zákon 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tímto zákonem byl zrušen a nahrazen zákon 87/1958 Sb., o stavebním řádu. Přestože byla úprava vyvlastnění ve stavebním zákoně samozřejmě poplatná době svého vzniku, jsou v ní moderní tendence naznačené v předchozí právní úpravě dále rozvíjeny. Vyvlastňovat bylo dle stavebního zákona možno tehdy, pokud nešlo jeho cíle dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování. Může být provedeno jen v nezbytně nutném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením vlastnického práva, nelze právo odejmout celé. Je-li vyvlastňována část nemovitosti občana, má tento právo požadovat vyvlastnění zbytku, pokud by tento zbytek nemohl užívat buď vůbec, nebo jen s nepřiměřenými obtížemi. Vyvlastněním mohlo přecházet vlastnické právo pouze na stát.
    Na počátku 90. let došlo pod vlivem změny politického režimu, také k hlubokým změnám právního řádu. Změny doznala samotná koncepce vlastnického práva, následkem čehož dochází k odstranění privilegovaného postavení společenského a státního vlastnictví, a tím i k zrovnoprávnění všech jeho forem. Zároveň s těmito procesy probíhá dalekosáhlá restituce nemovitého majetku, jenž po roce 1948 přešel zejména v důsledku znárodňovacích opatření a konfiskací z rukou soukromých subjektů do vlastnictví státu.
    V souvislosti s restitucemi dochází i k revokaci některých vyvlastňovacích rozhodnutí.
    Cílem restitucí se stala náprava některých majetkových křivd, ke kterým došlo v období tzv. minulého režimu. V pozadí tu stála myšlenka vrátit alespoň část majetku, jenž přešel po únoru 1948 v důsledku tzv. socializačních procesů do společenského vlastnictví, zpět původním vlastníkům.
    Podrobný rozbor restitučních předpisů by jistě vydal na mnoho desítek stran. Nás však zajímá pouze úzká výseč z dané problematiky, jenž má souvislost s právním institutem vyvlastnění. Restituční předpisy totiž otevřely cestu k revokaci některých vyvlastňovacích rozhodnutí vydaných v tzv. rozhodném období. Oním rozhodným obdobím chápeme časový úsek mezi 25. 2. 1948 a 1.1. 1990.
    Možnost vrácení majetku vyvlastněného v tomto období upravují tyto předpisy:
    a) zákon 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích,
    b) zákon 229/1991 Sb., o úpravě vlastnického vztahu k půdě a jinému zemědělskému majetku.
    Účelem obou předpisů je zmírnění následků některých majetkových křivd učiněných v rozhodném období mimo jiné i správními akty. Předmětem restitucí dle zákona 229/1991 Sb. je zemědělská půda a majetek sloužící zemědělské výrobě, dle zákona č. 87/1991 pak ostatní majetek.
    Aby se někdo mohl v procesu restitucí úspěšně domáhat nějakého majetku, musel splnit tyto podmínky :
    a) Požadavky kladené na oprávněnou osobu. Velmi zjednodušeně být vlastníkem či právním nástupcem vlastníka věci, jenž přešla do společenského vlastnictví v rozhodném období.
    b) Nárok musí být vznesen proti osobě, jíž zákon stanoví povinnost věc vydat. Některé osoby totiž povinnost vydat věc nemají.
    c) Nárok se musí uplatnit v určité lhůtě jinak zaniká.
    d) V určitých zákonem vypočítaných případech se věc nevydává (tak např. dle § 8 odst. 1 zák. 87/1991 Sb. se nevydává se stavba, která zásadní přestavbou ztratila svůj stavebně technický charakter)
    e) Věc přešla v rozhodném období do společenského vlastnictví na podkladě restitučními zákony stanovených právních titulů. Mezi nimi nacházíme také ony dva právní důvody, jenž jsou předmětem našeho zájmu.
    Povinnost vydat věc se vztahuje i na ty případy, kdy jsou splněny podmínky uvedené pod písmeny a) až d) výše, a kdy v rozhodném období věc přešla věc na stát:
    1. Vyvlastněním za náhradu, pokud věc existuje a nikdy nesloužila účelu, pro který byla vyvlastněna.
    2. Vyvlastněním bez vyplacení náhrady.
    Restituční zákony stanoví pouze tyto dva důvody revokace vyvlastňovacího nálezu vydaného v období nesvobody a vrácení vyvlastněného majetku původním vlastníkům. Jiné případy majetkových křivd, způsobených vyvlastněním sem nespadají. A to ani ty, které byly způsobeny třebas hrubým porušením tehdejších vyvlastňovacích předpisů – např. vyvlastněním pro účel, který tehdy platná právní úprava neznala 2).
    V těch případech, kdy byly vyvlastněním zvláště křiklavým způsobem porušeny platné normy, lze uvažovat o jiném restitučním titulu – odnětí majetku v důsledku politické perzekuce nebo postupu porušujícím obecně uznávaná práva a svobody. Tento právní důvod je znám oběma výše uvedeným restitučním předpisům.

    ---------------------------------------------------------------------------------------------------------
    1) Srov. např. K. Marx – B. Engels, Spisy, sv. 4, Praha 1958, str. 335 – 341. Odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků naleželo mezi přední cíle marxistické filosofie.

    2) „I když byla nemovitost vyvlastněna pro účel, který byl v rozporu s právní úpravou vyvlastnění, objektivní právo (objektivní právo pro zmíněný účel vyvlastnění neumožňovalo) křivdu tím vzniklou nelze postupem podle zákona 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, nelze napravit, jestliže náhrada za nemovitost byla vyplacena a věc sloužila účelu, pro který byla vyvlastněna“.- rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, čj. 2 Cdon 1824/96, in Soudní judikatura, č. 16/1998, str. 358.

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Antonín Novák
    29. 8. 2003

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.