Prezident Havel podepsal zákon o krajích, přestože se mu nelíbí
Prezident Václav Havel dnes podepsal
novelu zákona o krajích, jednu z dalších norem souvisejících s
reformou veřejné správy. Prezidentův podpis, který je nezbytný k
platnosti zákona, se pod novelou objevil i přesto, že k ní Havel
má výhrady. Nelíbí se mu, že by úřad stanovoval výši pokuty podle
majetku lidí. Zákon prezident poslancům nevrátil jen proto, aby
se nezdržovala reforma veřejné správy,
novelu zákona o krajích, jednu z dalších norem souvisejících s
reformou veřejné správy. Prezidentův podpis, který je nezbytný k
platnosti zákona, se pod novelou objevil i přesto, že k ní Havel
má výhrady. Nelíbí se mu, že by úřad stanovoval výši pokuty podle
majetku lidí. Zákon prezident poslancům nevrátil jen proto, aby
se nezdržovala reforma veřejné správy, sdělil ČTK Havlův mluvčí
Ladislav Špaček.
V zákoně se mimo jiné praví, že při stanovení výše pokuty se
přihlíží i k majetkovým poměrům osoby, která se protiprávního
jednání dopustila. To je však podle Havla v rozporu s ústavní
zásadou rovných práv a povinností. Listina základních práv a
svobod totiž stanovuje, že základní práva a svobody, tedy i právo
na rovné zacházení, je zaručeno všem bez rozdílu majetku.
"Očekávám, že parlament toto ustanovení odporující ústavě
zruší přijetím novely zákona. Neučiní-li tak v přiměřené době,
podám sám návrh na zrušení zmíněného ustanovení zákona Ústavnímu
soudu," uvedl Havel v dopise, který společně se zákonem zaslal
předsedovi Poslanecké sněmovny Václavu Klausovi.
Pasáž o určování výše pokut se nelíbila ani senátorům. Také
členové horní parlamentní komory ale nechtěli případným vrácením
zákona poslancům zablokovat jeho přijetí, a tím pádem i oddálení
reformy veřejné správy. Senát proto zákon neschválil ani nezamítl
a po uplynutí třicetidenní lhůty, kterou mají senátoři na
projednání zákonů, norma putovala k prezidentovi.
Podle zákona by k hrozbě pokuty například stačilo, když by
občan sundal ze svého plotu tabulku s názvem ulice nebo měl
nepořádek na zahradě. Úředníci by přitom mohli určovat její výši
podle majetkových poměrů provinilce. V praxi by to tedy zřejmě
znamenalo, že bohatí lidé by za stejné přestupky platili více než
lidé chudí.
Kritici tohoto ustanovení v zákoně poukazují i na to, že by
úředníci mohli výši pokut určovat podle toho, jak je jim viník
sympatický. Senátoři proto již dnes hovoří o tom, že sporný
paragraf při nejbližší příležitosti odstraní. Zákonodárci to musí
stihnout do konce roku. Od nového má totiž začít platit schválený
zákon.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz