epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    28. 2. 2017
    ID: 105248upozornění pro uživatele

    Příspěvek na správu domu

    S novým občanským zákoníkem se poněkud změnila i pravidla pro společenství vlastníků jednotek, jejich fungování a také povinnosti jednotlivých vlastníků. Jednou z novinek je i zavedení nového pojmu „příspěvek na správu domu“. Teoreticky by měl v podstatě nahradit dřívější termín „platba do fondu oprav“, který je mezi laiky používán často i dnes, nicméně situace je o mnoho složitější.

    První problém působí nesjednocená terminologie – v § 1180 občanského zákoníku, který je základním kamenem pro regulaci příspěvků, které hradí vlastník na účet společenství, nejsou tyto příspěvky zcela jednoznačně definovány; v prvním odstavci je uvedeno, že vlastník přispívá „na správu domu a pozemku“, v druhém odstavci jsou zmíněny příspěvky na odměňování osoby, která dům spravuje, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti.

    V § 1186 občanského zákoníku je však již používán výslovně termín „příspěvek na správu domu“. Tentýž pojem je užíván i v náležitostech stanov v § 1200 odst. 2 písm. g) a dále u působnosti shromáždění společenství vlastníků v § 1208 písm. d). Nařízení vlády 366/2013 Sb. však v ustanovení § 16 užívá termín „příspěvky vlastníků jednotek na správu domu a pozemku“, což by svědčilo pouze pro první druh příspěvku, ovšem tento předpis odkazuje na celý § 1180 občanského zákoníku, který definuje oba typy příspěvků.

    Jak vyplývá z výše uvedeného, příspěvky jsou dva – každý je určen k jinému účelu a výše každého z nich se vypočítává jiným způsobem. U prvního typu, platby na správu domu a pozemku (typicky opravy společných částí), by měla být jeho výše závislá na podílu jednotky na společných částech. U druhého typu – odměna správce, orgánů, účetnictví a podobně – je výše pro každou jednotku stejná. Co konkrétně patří do které skupiny příspěvků, určují § 7 a 8 nařízení vlády 366/2013 Sb. Bohužel se v praxi mohou objevit výdaje, které nejsou ve zmíněném nařízení vlády vyjmenovány; pak je třeba, aby byly do správné skupiny zařazeny ve stanovách společenství. Vzhledem ke skutečnosti, že každý z typů příspěvků se hradí podle odlišného klíče, může být takové zařazení předmětem diskusí a pochopitelně se může některým vlastníkům jevit jako nespravedlivé. Otázkou například je, do jaké skupiny výdajů zařadit daně – přikláním se k první skupině, neboť například u daně z nemovitosti, kterou vlastní společenství, je podíl vlastníků na společenství daný podílem na společných částech, a proto i de facto každý z vlastníků má podíl na takové nemovitosti ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech.

    Další, tentokrát výraznější problém působí otázka charakteru příspěvků – jsou zálohové, či nikoliv? A pokud ano, je třeba je vyúčtovat a případný přeplatek vrátit?

    V § 1186 občanského zákoníku je výslovně uvedeno, že „při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat“. To odpovídá i předchozí koncepci příspěvků podle zákona o vlastnictví bytů, který sice příspěvky nazýval zálohami, ale současně v § 15 odst. 4 poněkud krkolomně uváděl, že při zániku členství vlastníka jednotka ve společenství vlastníků jednotek nevznikala společenství povinnost tyto zálohové platby vrátit. Z výše uvedených důvodů by bylo možno uzavřít, že příspěvky se hradí stejným způsobem jako za účinnosti zákona o vlastnictví bytů a nevracejí se.

    Jenže je zde několik dalších otázek: má stejný režim nevracení příspěvků i druhý typ příspěvků na vlastní správní činnost? Nevracení příspěvků je logické při tvorbě určité dlouhodobé rezervy na opravy společných částí a podobně, ale žádný důvod nemá v případě příspěvků na činnost organizační povahy (správní činnosti). Tak například pokud společenství při tvorbě rozpočtu společenství počítá s určitým výdajem na účetnictví a v návaznosti na tento předpokládaný výdaj stanoví výši měsíčního příspěvku, ale v průběhu roku se mu podaří uzavřít smlouvu s levnějším účetním, má se v takovém případě rozdíl mezi předpokládaným a skutečným výdajem vrátit? Dle mého názoru by se tak stát mělo, ovšem pokud bychom se striktně drželi dikce zákona, pak nikoliv.

    Ještě větší zmatek do celé věci vnáší nařízení vlády 366/2013 Sb., které v § 8 písm. b) uvádí, že činnostmi z hlediska správní činností se rozumí mj. „stanovení a vybírání předem určených finančních prostředků od vlastníků jednotek jako záloh na příspěvky na správu domu a pozemku“. V podzákonném předpisu je tedy zmíněno, že jde o zálohu, zatímco ze zákona nic takového nevyplývá.

    Další otázky přináší i § 1208 občanského zákoníku, který se zabývá oprávněními shromáždění. V ustanovení písm. d) je totiž uvedeno, že mezi oprávnění shromáždění patří i „vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků“.

    Dle mého názoru lze toto oprávnění chápat tak, že má být rozhodnuto o vyúčtování příspěvků, což by v zásadě mělo zahrnovat přehled přijatých příspěvků a dále přehled výdajů, které společenství uskutečnilo v předchozím roce. Výsledkem by měl být určitý zůstatek, který by v zásadě měl být účetně převeden do dalšího roku, resp. prakticky by měl zůstat uložen na bankovním účtu společenství do dalších let na opravy společných částí a podobně.

    Pokud by se však ukázalo, že příspěvků bylo vybráno příliš a současně nebudou v nejbližší budoucnosti potřeba na výdaje společenství (lze si představit situaci, kdy veškeré společné části domu byly nedávno opraveny a současně na účtu společenství je relativně vysoká částka, navýšená například o dotace na zateplení a podobně), pak je zřejmě shromáždění oprávněno rozhodnout o tom, že se určitá částka jednotlivým vlastníkům vrátí. Nicméně v praxi si lze takovou situaci představit pouze výjimečně, neboť účelem platby prvního typu příspěvku tvorba rezervy na rozsáhlejší opravy či investice, navíc většina společenství bojuje spíše s nedostatkem prostředků než s jejich přebytkem.

    V každém případě je třeba, aby do celé věci vnesla jasno soudní judikatura, případně novelizace příslušných částí občanského zákoníku.


    JUDr. Michaela Balousová

    JUDr. Michaela Balousová
    ,
    advokátka


    JUDr. Michaela Balousová, advokátka

    Anny Letenské 34/7
    120 00 Praha 2

    Tel.:    +420 776 166 453
    e-mail:    office@pravniknemovitosti.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Michaela Balousová
    28. 2. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.