Procesní nedostatky v územním řízení aneb nemožnost uplatnit námitky jako důvod zrušení rozhodnutí o umístění stavby

Účastník řízení o umístění stavby má na základě ustanovení § 114 StavZ právo v jeho průběhu uplatňovat námitky proti projektové dokumentaci žadatele. Podmínky uplatnění tohoto práva pak blíže definuje § 87 StavZ. Uvedené ustanovení zároveň ukládá správnímu orgánu povinnost, aby v rámci řízení nařídil ústní jednání k projednání věci, přičemž od jeho nařízení může upustit jen v případě, jsou-li mu poměry v území dobře známy a žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby obsahuje všechny nezbytné informace. Nenařídí-li stavební úřad ústní jednání, je povinen účastníkům řízení a veřejnosti stanovit lhůtu, ve které tito mohou k záměru žadatele uplatnit své námitky, resp. připomínky.

Nestanovení lhůty pro uplatnění námitek

Jak je uvedeno výše, pokud v rámci územního řízení stavební úřad upustí od ústního jednání, je povinen o této skutečnosti účastníky řízení informovat, přičemž je zároveň musí poučit, v jaké lhůtě mohou tito uplatnit své námitky. Je to proto, že při svém postupu musí správní orgán dbát nejen ustanovení stavebního zákona, ale zejména ustanovení správního řádu, z nichž vyplývá povinnost poskytovat dotčeným osobám přiměřené poučení o jejich procesních právech a povinnostech.

V případě, kdy správní orgán náležitě neobeznámí účastníky řízení o jejich právu uplatnit námitky a lhůtě, ve které tak mohou učinit, jedná v rozporu s výše uvedenými ustanoveními StavZ a správního řádu, což zakládá závažnou procesní vadu řízení, jež může mít za následek nezákonnost vydaného rozhodnutí. Takovýmto postupem totiž správní orgán de facto odejme účastníkům řízení reálnou možnost ovlivnit územní řízení, oponovat záměru žadatele a dodat podklady, ke kterým by pak byl správní orgán při svém rozhodování povinen přihlédnout.

Vyjádření se k podkladům vs. uplatnění námitek

V praxi však není ojedinělé, že žadatel v průběhu řízení např. doplní žádost o některé na první pohled nepodstatné podklady a písemnosti, a stavební úřad následně namísto, aby účastníky řízení poučil o právu uplatnit námitky proti doplněným podkladům a stanovil k tomuto lhůtu, pouze účastníkům řízení zašle oznámení o možnosti vyjádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí.

Je nezbytné si však uvědomit, že oznámení o možnosti vyjádření se k podkladům před vydáním rozhodnutí dle zákona probíhá vždy až po koncentraci správního řízení, a tedy případné vyjádření účastníka řízení nemůže z pohledu účastníka řízení plnit funkci uplatnění námitky (!).

Otázka koncentrace řízení

Nastíněný nesprávný procesní postup stavebního úřadu s sebou však nese ještě jeden problematický aspekt a tím je otázka stanovení momentu koncentrace řízení. Pokud totiž bylo správním orgánem upuštěno od ústního jednání ve věci, považuje se za moment koncentrace řízení dle ustanovení § 89 odst. 1 StavZ okamžik uplynutí lhůty stanovené správním orgánem pro uplatnění námitek účastníků řízení.

Pokud ale tato lhůta nebyla stavebním úřadem vůbec určena (např. v případě shora uvedeného doplnění podkladů ze strany žadatele), není ani možné přesně stanovit okamžik koncentrace řízení, a tedy ani přesně vymezit množinu dokumentů a podkladů, ke kterým se při rozhodování o výsledku řízení má přihlížet a ke kterým naopak správní orgán přihlédnout již nemůže. To má pak za následek nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí, neboť není možné postavit najisto, ke kterým námitkám, připomínkám a obecně podkladům by koncentrace měla být uplatněna a zda tyto námitky po doplnění podkladů bylo či nebylo možné doplňovat. Pokud ale správní orgán neví, které podklady může použít pro rozhodnutí, z povahy věci plyne, že takové rozhodnutí nemůže být přezkoumatelné.

Závěr

Upustí-li stavební úřad v rámci řízení o umístění stavby od ústního projednání věci (často např. po doplnění několika málo podkladů ze strany žadatele), má vždy povinnost stanovit lhůtu, ve které mohou účastníci řízení uplatnit své námitky a o této lhůtě, jakož i právu uplatnit námitky (i v případě následného doplnění podkladů) je řádně informovat. Pokud takto neučiní, zakládá tím vážnou procesní vadu v řízení mající za následek zkrácení práv účastníků řízení, nepřezkoumatelnost a možnou nezákonnost vydaného rozhodnutí.