Reforma justice je o změně myšlení, říká nový ústavní soudce

Reforma české justice souvisí hlavně
se změnou myšlení, a to nejen soudců, ale i politiků. Je o tom
přesvědčen František Duchoň, kterého dnes prezident Václav Havel
jmenoval ústavním soudcem. Na Ústavním soudu Duchoň zaujme místo
po Vladimíru Paulovi, jenž nedávno zemřel.
V České republice podle Duchoně stále převládá úřednické
pojetí soudcovské funkce. "Tedy že soudce je státní úředník, jenž
by měl být loajální vůči státu," poznamenal v rozhovoru pro ČTK.
V zemích Evropské unie je podle něj ale pojetí soudů trochu jiné.
"Tam se vychází z toho, že soudní moc musí zajišťovat občanům
základní práva a svobody. Soudce má poskytovat občanům ochranu
dokonce i před státem. Jde o to dostat toto pojetí nejenom do
krve našich soudců, ale i politiků," uvedl Duchoň.
Právě Ústavní soud bývá kvůli svému postavení a pravomocem
často terčem kritiky politiků. Například někteří představitelé
ODS o něm hovořili jako o třetí komoře parlamentu, která je
ovlivněna Hradem. Ústavní soud totiž několikrát vyhověl právě
Havlovi, když žádal zrušení zákonů, které poslanci i přes jeho
veto schválili.
Podle Duchoně nejsou spory mezi mocí výkonnou a soudní jen
českým specifikem. Podobná situace je i v jiných zemích.
"Politici nevěří soudcům a soudci nevěří politikům. U nás je ale
někdy ta nedůvěra tak vysoká, že dokonce brání dialogu," uvedl.
To se podle něj projevilo například při přípravě některých
zákonů, které souvisejí s reformou justice.
Vedle změny myšlení je pro zajištění lepšího fungování soudů
podle Duchoně nezbytné i kvalitní technické vybavení. "Pro českou
justici je také charakteristické, že soudci dělají spoustu práce,
kterou dělat nemusejí," zdůraznil. Soudci musejí rozhodovat
například o poplatcích, hlídat obesílání účastníků soudních
řízení, rozhodovat o odměnách znalců a vyměřovat je.
Na to mají soudci v zahraničí k dispozici asistenty nebo
vyšší soudní úředníky. "To břímě administrativní činnosti u nás
je velmi vysoké," poznamenal.
Šestapadesátiletý Duchoň doposud působil jako předseda senátu
občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu. Předtím působil mimo
jiné jako soudce okresních soudů v Ústí nad Labem a Jihlavě. Do
března 1969 byl členem KSČ.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz