Řízení o udělení milosti prezidentem republiky

Úpravu řízení o udělení milosti prezidentem republiky a otázek souvisejících s tímto řízením lze nalézt v § 366 a §367 a §369 trestního řádu. Prezident republiky je Ústavou ČR zmocněn k tomu, aby uděloval milost, a to v řízení o udělení milosti. Toto řízení je ve většině případů zahajováno na žádost dané osoby, ale není vyloučeno, i když zákon se k této otázce nevyjadřuje, aby řízení o udělení milosti bylo zahájeno i na základě jiného podnětu než je žádost. Žádost o udělení milosti prezidentem republiky může podat kdokoliv.
Trestní řád ve svém § 366 odst. 2 říká, že prezident republiky stanoví, v kterých případech může ministr spravedlnosti řízení o žádosti o milost provést a bezdůvodnou žádost zamítnout. Toto prezident republiky učinil Rozhodnutím č. 33/1994 Sb., o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti. Na ministra spravedlnosti byla prezidentem přenesena pravomoc provádět řízení o žádostech o milost a zamítat bezdůvodné žádosti o milost, a to s výjimkou žádostí pachatelů trestných činů podle části druhé hlavy I. a X. trestního zákona a dále trestných činů vojenských, u kterých dolní hranice trestní sazby činí nejméně 5 let, pachatelů, kterým byl pravomocně uložen trest odnětí svobody na doživotí, osob odsouzených za trestné činy, kterých se dopustily ve věku mladistvých, žen starších 55 let a mužů starších 60 let, žen nebo osamělých mužů pečujících o dítě mladší 15 let, osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky upuštění od výkonu trestu, s výjimkou dalších žádostí o milost, u nichž si v jednotlivých případech vyhradí rozhodnutí prezident republiky. Za tímto účelem si prezident vyhradil právo být informován o žádostech o milost podaných přímo ministru spravedlnosti.
V případech stanovených tímto rozhodnutím má ministr spravedlnosti oprávnění k tomu, aby žádost o milost přezkoumal a zhodnotil její důvodnost. Pokud shledá, že podaná žádost o milost je nedůvodná, může jí jako takovou i zamítnout. Ministr spravedlnosti může také nařídit, aby se trestní stíhání nezahajovalo, v zahájeném trestním stíhání se nepokračovalo a obviněný byl propuštěn z vazby, nebo aby byl výkon trestu odložen nebo přerušen, a to až do doby, kdy bude žádost o milost vyřízena. Proti rozhodnutí ministra spravedlnosti neexistuje žádný opravný prostředek. V případě, že dojde k názoru, že podaná žádost o milost je důvodná, musí ji k rozhodnutí předložit prezidentovi republiky. K žádosti, jež předkládá ministr spravedlnosti prezidentovi, připojí i svoje stanovisko k věci.
Prezident republiky může rozhodnout, že trestní řízení se zatím nezahájí nebo že se v zahájeném trestním řízení nebude pokračovat a obviněný se propustí z vazby, anebo že se výkon trestu odloží nebo přeruší. Milost může být udělena i podmíněně, což znamená, že trest nebo jeho zbytek je při udělení milosti prominut jen pod stanovenými podmínkami. Skutečnost, zda-li odsouzený plní podmínky a jeho převýchovu sleduje soud, který ve věci rozhodoval v prvním stupni.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz